Pětatřicet let po pádu režimu se bývalý komunistický funkcionář domáhal vyšší penze. Kvůli šesti stovkám korun zaměstnal soudy na roky. Ústavní soud jeho stížnost odmítl. Spor ale otevřel otázku odpovědnosti za minulost.

Bývalý komunista Pavel Pilný se léta soudí o svůj důchod. Jméno Pilný nikdo nezná. Je to brněnský bolševik, prospěchář, který byl na konci osmdesátých let vysoce postaveným funkcionářem, vedoucím tajemníkem městského výboru Komunistické strany Československa. Velké zvíře, zvyklé na benefity. 

Až nyní se dnes již senior Pilný dozvídá, že na vyšší důchod nemá nárok. Soudní mašinerie v Česku je šnek. I proto se mnoho lidí, kteří se chtějí domoci práva, na justici neobracejí. Dobře vědí, že je to drahý běh na dlouhou trať s nejistým výsledkem. Vymahatelnost práva v Česku kulhá na obě nohy.

Jestli s tím něco udělá bývalý socialista, brněnský prospěchář Jeroným Tejc, který se nějakým kotrmelcem stal ministrem spravedlnosti v Babišově vládě, je naivní se domnívat.

Michal Nosek: Sleva dnes, účet zítra. ANO znovu rozdává důchodcům

Názory

Vláda slibuje od roku 2027 ještě výraznější slevy na jízdné pro studenty a seniory. Zní to hezky, skoro jako návrat do časů nekonečných předvolebních dárků. Jenže každý dárek má svého plátce. A tím je opět daňový poplatník.

Michal Nosek

Přečíst článek

Ale zpět k Pilnému. Tomuto bývalému komunistickému činovníkovi nebylo trapné hnát celou soudní soustavou svůj domnělý nárok na penzi. Ústav pro studium totalitních režimů jej zařadil na seznam představitelů komunistického režimu a příslušné úřady mu snížily penzi o šest set korun. Kvůli této částce se bývalý bolševik rozhodl vrtat koleno, a podal žalobu k Městskému soudu v Praze. Ten ji zamítl.

Snaživý zhrzenec minulého režimu dostal svůj případ až před Nejvyšší správní soud. Ten rozhodl, že snížení důchodu pro činitele minulého režimu je v pořádku, pokud výše důchodu po snížení neklesne pod hranici, kdy by se dotčená osoba dostala do hmotné nouze. Ta jistě bývalým komunistům nehrozí.

Staré struktury a dnešní politika

Pilnému to nestačilo. Podal stížnost k Ústavnímu soudu. Staří, zhrzení lidé mají totiž spoustu času, nemají žádnou kloudnou činnost, takže se baví zaměstnáváním soudů. V ústavní stížnosti poukázal Pilný na zásah do majetkových práv. Snížení jeho penze o pár set korun bylo prý založené na paušálním kritériu, bez individuálního posouzení míry skutečného vlivu, pravomocí, délky výkonu funkce či následného postoje. Jde prý o „kolektivizaci odpovědnosti“.

Dalibor Martínek: Čeští důchodci si žijí jako v ráji. Babiš jim podkuřuje, brání rozvoji země

Názory

Výdaje státu na důchodce tvoří zhruba bilion korun ročně. Ano, bilion. Státní rozpočet, sestavený současnou vládou se schodkem 310 miliard korun, čelí kritice. Je prý nezákonný, schodek je moc velký. Výdaje rozpočtu jsou plánovány na 2,5 bilionu korun. Důchodci stojí tento stát téměř polovinu rozpočtu. A výdaje na ně porostou.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Ano, s kolektivizací mají komunisté bohaté zkušenosti. Ústavní soud správně hodil celou „kauzu“ neodbytného starého komunisty pod stůl. Celý případ, který se táhl až do roku 2026, jen ukazuje, že ani pětatřicet let od pádu totalitního režimu nemáme od své temné minulosti pokoj. Většina účastníků protikomunistického odboje, ale i režimu, je již po smrti. Spravedlnosti se dočkal málokdo. Je s podivem, jak neodbytní dokážou milci minulého režimu být.

Důchodci, milion z nich bylo v komunistické straně, by měli být zticha a pokorní. Užívat si situace, že jsou zajištěni, přestože udržovali totalitní režim u moci. Místo toho tady máme neustálé hořekování staré generace na málo peněz. Místo, aby staří dali prostor mladším, nechávají se za pár stokorun kupovat Andrejem Babišem. Pilný je vrcholkem této zvrácené, postkomunistické morálky.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc potvrdil jeden z klíčových cílů této vlády ve změně trestního zákoníku. Je jím snížení trestní odpovědnosti, a to až ke 13 letům. Takový krok sice je plně v souladu s populistickým charakterem aktuální vlády, pokud k tomuto prolomení dekády platného tabu skutečně dojde, mohou nastat poměrně netušené, a dost nepříjemné vedlejší efekty, zejména dlouhodobé.

Vypadá to jako logický krok. Lidé páchají trestné činy bez ohledu na věk, proč se tedy státní moc drží hranice 15 let trestní odpovědnosti? Jestli o tom není alespoň sto podcastů, rozhodně by měly být, protože jde o názor, u něhož si zamudruje téměř každý. A skoro každý s tím bude souhlasit.

Vzhledem k tomu, že aktuální vláda na podobné výkřiky ráda reflektuje, bude to podle ministra spravedlnosti právě minimální věk trestní odpovědnosti se možná stane tématem příští novely trestního zákoníku.

A pojďme se podívat, proč to je opravdu prozatím úplně nejhorší nápad, se kterým vláda Andreje Babiše přišla.

RECENZE: Je to snadné. Metoda Markovič je nejlepší český seriál

Enjoy

Videotéka Oneplay uvedla závěrečnou epizodu druhé řady úspěšné série Metoda Markovič. Kauza Jiřího Straky povýšila tuzemskou televizní tvorbu ještě o něco výš než původní Hojer. A blíží se úrovni standardu Netflixu, jehož Mindhunter od Davida Finchera zjevně platí za hlavní inspirační zdroj české novinky.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Děti jsou pořád děti

Předně stačí to, že se mění dlouhodobá praxe. Ta není spojená s žádnou aktuálně kritizovanou částí historie, jde o obecný konsensus nad tím, že děti si prostě nejsou schopny někdy plně uvědomit dopady svých činů. I proto se k nim společnost chová jinak a existuje celá řada zákonů, která děti chrání, ale také třeba zákony, které jim zakazují dělat věci, které jinak mohou dospělí dělat dle vlastního uvážení.

Snížení trestní odpovědnosti tak v podstatě nemá moc žádnou skutečnou motivaci – původní teze totiž platit nepřestala. A ani nepřestane. Děti se nestávají dospělými rychleji, ačkoli možná nějaké projevy by tomu mohly nasvědčovat.

Ale odborníci na dětskou psychiku rozhodně nikdy nepřišly s převratnou studií, že děti jsou nově dospělé od 14, 13 ani 12 let. Nic takového není.

Markovič boduje ve světě. Míří k divákům v Polsku, Lotyšsku i na Balkáně

Zprávy z firem

Originály streamovací služby Oneplay spadající do skupiny Nova se podařilo prodat do televizní distribuce v řadě zemí. Nejdál putují Extraktoři, které uvidí diváci i v Argentině, Uruguayi a Paraguayi, uvedla Nova.

sta

Přečíst článek

Neumíme to řešit jinak

Pro snížení odpovědnosti tak hovoří jen praxe, respektive neschopnost společnosti jako celku bránit zločinům. Co jde v totalitě, případně to lze ututlat, zkrátka v demokraciích možné není, zvýšená míra kriminality tak je vedlejší produkt svobody. Dětskou kriminalitu nevyjímaje.

Moderní zejména komunikační prostředky pak vytvářejí dojem, že v podstatě všechny děti jsou monstra, která vraždí, šikanují ostatní, okrádají seniory a bůhví co ještě. A určitě i takové děti existují, stejně jako existovaly před stovkami, tisíci, ale i desítkami let. Doposud jsme se snažili konkrétní případy řešit na úrovni jednotlivce. A ano, je to těžké. Je málo institucí, které by dětské zločince dokázaly funkčně vyčlenit ze společnosti a snažily se jim humánně vštípit lidskost, již mladí ztratili, nebo nikdy neměli. Je málo lidí, kteří by se v takových institucích pracovali. A nedostatek peněz v tom systému je již pouhá příslovečná třešnička na tom shnilém dortu.

Index prosperity: Čísla teď vypadají dobře, ale budoucí růst na nich nestojí

Money

Česko se podle nového Indexu prosperity zařadilo na osmé místo mezi ekonomikami EU. Vyniká robotizací i relativně nízkým zadlužením. Slabinou ale zůstává nízká přidaná hodnota a struktura investic. Analytici varují, že bez změny strategie může země ztratit tempo.

ČTK

Přečíst článek

Pásová výroba recidivistů

A tak jsme se zhlédli v praxi jiných zemí, kde již rezignovali. Snížili trestní sazbu… a hádejte co, kupodivu se problému nezbavili. Mladí páchají stejné zločiny dál. Důsledkem toho je pouze to, že se o několik let dříve dostávají do vězeňského systému, kde zcela jistě nepochytí nic dobrého, co neuměli, to se doučí od zkušenějších, a následně roste podíl recidivistů, kteří jsou častěji za mřížemi než na svobodě.

Možná je právě tohle cíl nové vlády a ano, byť pro někoho může být ten cíl chorý, pořád to je alespoň cíl, s nímž pravděpodobně vláda počítá. Protože jestli ne, tak už jde o vyloženou zhůvěřilost, nad níž se nikdo ani nezamyslel.

Další změny budou následovat

Horší je ale něco jiného. Každý akt má vedle efektů, tedy záměrných krátkodobých cílů, také dopady nezáměrné a pak taky dopady dlouhodobé. A tady lze pustit fantazii na poměrně dlouhý špacír. Tím že společnost uzná 13leté v podstatě za dospělé, tak dříve či později k té vysněné trestní odpovědnosti bude muset přidat i práva. Takže se lze „těšit“ na snížení věku sexuální dospělosti a také třeba na možnost volit a být volen.

Ústavní soud by k té disparitě mezi povinnostmi a právy zcela jistě měl co říct. Chce tohle všechno společnost? Chtějí to voliči dnešních vládních stran, z nichž velká část nesouhlasí s emancipací dětí jako takovou? Touto změnou by ji v podstatě uzákonili, tak je dobré si předem ujasnit, co vlastně chceme.

video

Úspěch vyžaduje odvahu, houževnatost a otevřenost, říkají Lucie Simpartlová, Lada Kičmerová a Jitka Lucbauerová z Partners

Money

Proč setrvávají skoro dvě dekády v jedné firmě? Díky čemu v ní uspěly? A čím je umí překvapit zástupci nastupující generace? Pozvání do podcastu #FinŽeny přijala trojice úspěšných dam z finanční skupiny Partners, a to partnerka Jitka Lucbauerová, zástupkyně CEO Lada Kičmerová a ředitelka Partners investiční společnosti a Partners Securities Lucie Simpartlová.

Jaroslav Kramer

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Diplomatické embryo Macinka se nemělo stát ministrem zahraničí

Názory

Petr Macinka by jistě chtěl být důležitým člověkem. Ambice má viditelné, povzbudilo ho k takovému náhledu sama sebe necelých sedm procent hlasů voličů v posledních parlamentních volbách. Nyní jako mocipán tu svými úšklebky provokuje názorové oponenty, jindy školí bývalou ministryni zahraničí Spojených států. Otázkou je, zda jen provokuje, nebo se svým způsobem snaží prosadit nějaký myšlenkový koncept.

Dalibor Martínek

Přečíst článek