Spolana propustí 500 lidí
Neratovická společnost Spolana zahájila restrukturalizaci stávající výroby. Ztrátová chemička kvůli tomu propustí několik stovek zaměstanců.
Neratovická společnost Spolana ukončí v první polovině roku část výroby, kvůli čemuž propustí většinu zaměstnanců. Týkat se to bude zhruba 500 lidí, ve firmě jich zůstane kolem 150. Podnik při restrukturalizaci ukončí produkci PVC a kaprolaktamu, zachována zůstane výroba kyseliny sírové. Důvodem jsou dlouhodobé ztráty v hospodaření podniku a nízká poptávka.
Společnost uvedla, že všem zaměstnancům, jejichž místo bude bez náhrady zrušeno, nabídne ukončení pracovního poměru dohodou s odstupným nad rámec zákonných povinností a podmínek určených kolektivní smlouvou. Výška odstupného přitom bude reflektovat délku pracovního poměru jednotlivých zaměstnanců. Firma avizovala také pomoc odcházejícím zaměstnancům s hledáním nové práce.
Po dokončení restrukturalizace zůstane ve Spolaně přibližně 150 zaměstnanců, minimálně do doby zahájení nových projektů v rámci průmyslové dekarbonizace, uvedla firma.
Útlum bez výhledu na oživení
„Petrochemický segment prochází zásadní transformací. V posledních letech ji bohužel na evropském trhu provází i dlouhodobý útlum bez výhledu na oživení ve střednědobém horizontu. A protože výrobní kapacity Spolany jsou v evropském měřítku spíše menší, část naší současné produkce již není konkurenceschopná a tedy udržitelná,“ řekl jednatel Spolany Piotr Kearney.
„Po zralé úvaze jsme se rozhodli dosavadní segmenty našeho podnikání postupně opustit a připravit Spolanu na nové formy podnikání, například v moderní a žádané oblasti dekarbonizace průmyslu,“ dodal Kearney.
Spolana upozornila, že hospodaření firmy v posledních letech negativně ovlivňuje dlouhodobý pokles poptávky po petrochemických produktech, zejména kaprolaktamu. Konkurenceschopnost odvětví podle podniku snižují také vyšší výrobní náklady, které jsou v Evropě vyšší ve srovnání s producenty v USA a na Středním východě. Situaci navíc podle firmy komplikuje skutečnost, že kapacity Spolany patří v Evropě k těm menším.
„To vše se negativně promítá do hospodaření naší společnosti, které je dlouhodobě značně ztrátové i přes to, že jsme se v poslední době zaměřili na produkci výrobků s vyšší přidanou hodnotou a marží,“ doplnil Kearney.
Zachována tak zůstane výroba kyseliny sírové, u níž podnik před více než rokem zahájil modernizaci provozu s cílem zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti produkce. Celkem tříleté práce, které mají snížit i spotřebu elektrické energie a zemního plynu, budou pokračovat a celkově vyjdou na jednu miliardu korun. Spolana potvrdila také pokračování projektu protipovodňové ochrany Neratovic, zachován bude provoz podnikové čistírny odpadních vod tak, aby byly čištěny odpadní vody z areálu i z okolních obcí.
Spolana, která od roku 2016 patří do skupiny Orlen, vyrábí chemikálie, jako jsou kyselina sírová, kyselina chlorovodíková, oleum a jiné. Dosud byla také jediným výrobcem PVC a kaprolaktamu v České republice. Kaprolaktam je základní surovinou například pro výrobu polyamidových vláken, která se používají třeba při výrobě sportovního oblečení a sportovních potřeb.
Spolana předloni podle výroční zprávy hospodařila se ztrátou přes 1,33 miliardy korun. V roce 2022 firma byla v zisku 10,8 milionu korun. Výnosy společnosti předloni meziročně klesly z téměř 7,7 miliardy korun na 2,4 miliardy korun.
JPMorgan Chase se chystá zrušit hybridní model práce. Desetitisíce zaměstnanců bankovního gigantu se bude muset vrátit do kanceláří na pět dní v týdnu, píše Bloomberg. 
Dimon zatočí s home office. Práce na dálku nefunguje, říká
Zprávy z firem
Česká národní banka (ČNB) odejmula Podnikatelské družstevní záložně (PDZ) povolení působit jako spořitelní a úvěrní družstvo, a to z důvodu dlouhodobě přetrvávajících závažných nedostatků v činnosti. Rozhodnutí nabylo právní moci dnes. V návaznosti na tento krok ČNB podala soudu návrh na zrušení PDZ, její likvidaci a jmenování likvidátora. 
ČNB sebrala licenci záložně, v níž měl Fiala „zapomenutý“ milion
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
