Vláda plánuje převzít stoprocentní kontrolu nad energetickou skupinou ČEZ. Stát chce vykoupit podíly minoritních akcionářů a stát se jediným vlastníkem klíčové energetické firmy v zemi. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka má proces začít ještě letos a trvat zhruba dva a půl roku. Opozice ale varuje před vysokými náklady a negativním dopadem na veřejné finance.

Vláda přistupuje k jednomu z nejzásadnějších majetkových kroků posledních let. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček potvrdil, že kabinet zahájí kroky vedoucí k plnému ovládnutí energetické skupiny ČEZ. Stát dnes prostřednictvím ministerstva financí drží přibližně 70 procent akcií, zbývající podíl je v rukou minoritních akcionářů.

Cílem je jejich akcie vykoupit a získat tak stoprocentní kontrolu nad výrobou a strategickými rozhodnutími firmy. Konkrétní mechanismus ani přesný harmonogram zatím vláda nezveřejnila. Podle Havlíčka by podrobnosti mohly ovlivnit cenu akcií na trhu.

Strategický podnik pod plnou kontrolou státu

Plán zestátnění je součástí programového prohlášení současné vládní koalice (ANO, SPD a Motoristé). Kabinet argumentuje především strategickým významem energetiky pro bezpečnost státu, stabilitu cen a budoucí investice do jaderné energetiky.

Zmařená balkánská mise. ČEZ nedostal z Bulharska ani euro

Zprávy z firem

Společnost ČEZ požadovala náhradu škody v řádu stovek milionů eur. Tribunál uznal, že námitky nebyly bezdůvodné. Přesto Bulharsko podle něj neporušilo mezinárodní závazky. A ČEZ se tak žádné kompenzace škod nedomohl.

ČTK

Přečíst článek

Podle ministra je scénář připraven a vláda jej nechce odkládat. Samotný proces by měl být zahájen ještě letos a dokončen během přibližně dvou a půl roku. Výsledná cena bude záviset na aktuální hodnotě akcií v době odkupu. V minulosti Havlíček připustil, že celkové náklady by se mohly pohybovat kolem 250 miliard korun.

Takový zásah by znamenal zásadní proměnu fungování firmy. ČEZ je dlouhodobě jedním z největších plátců dividend do státního rozpočtu. Pokud by se stal plně státním podnikem, výplata dividend by ztratila svůj současný význam – peníze by zůstávaly uvnitř státního vlastnictví.

Kritika opozice: vysoké riziko pro rozpočet

Opozice plán dlouhodobě kritizuje. Podle ní nedává ekonomický smysl a může vést k vyššímu zadlužení. Bývalý ministr průmyslu Lukáš Vlček uvedl, že krok by mohl znamenat výrazný výpadek příjmů státního rozpočtu a zároveň finančně zatížit samotnou společnost.

Kritici upozorňují, že stát by musel financovat odkup akcií buď novým dluhem, nebo jinými rozpočtovými opatřeními. V době rostoucích výdajů a napjatých veřejných financí by tak šlo o mimořádně nákladný projekt.

Jak si ČEZ stojí

Ekonomické výsledky firmy zůstávají solidní, přestože zisk meziročně mírně klesl. Za první tři čtvrtletí loňského roku ČEZ vykázal čistý zisk 21,5 miliardy korun, což představuje pokles o zhruba 6,5 procenta oproti předchozímu období. Kompletní hospodářské výsledky za rok 2025 firma zveřejní v březnu.

Malý deficit – úspěšná politika. Velký deficit – apokalypsa za dveřmi? Zvykli jsme si na to, že ministři financí jsou spíše účetní než stratégové. Od rozpočtové debaty bychom však měli chtít víc než jen jednoduché „má dáti – dal“.

Politická diskuse o státním rozpočtu se točí především kolem výše deficitu. Vláda jej obhajuje, opozice se snaží působit rozpočtově odpovědně a pomocí kvaziekonomických argumentů vládní politiku kritizuje. Oběma stranám však uniká to podstatné.

Letošní rozpočet se svou výší deficitu skutečně vymyká a rozhodně není vzorem udržitelnosti. Situace však není tak vážná, jak ji kritici vykreslují. České veřejné finance jsou i po covidové smršti v poměrně dobrém stavu, alespoň ve srovnání s dalšími evropskými státy. Státní dluh se u nás pohybuje kolem 43 procent HDP, zatímco Německo má přibližně 65 procent, Polsko 50 procent, Belgie 106 procent a Itálie dokonce 138 procent.

Rozpočet 2026: jiná vláda, stejná hra s čísly

Money

Vyšší schodek na úrovni 310 miliard korun a porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti nikoho nepřekvapil. Je to v souladu s komunikací zástupců nové vlády v posledních týdnech a měsících. Schodek bude vyšší, i přes příznivější odhad vývoje naší ekonomiky z prognózy MFČR, která je využita pro odhad příjmů rozpočtu. Odhadované příjmy budou s vyšším růstem ekonomiky vyšší.

Pavel Peterka

Přečíst článek

Ani aktuální deficit není nijak alarmující. Národní rozpočtová rada sice upozorňuje, že neodpovídá našim pravidlům, je však třeba zdůraznit, že jde o pravidla poměrně přísná. Český zákon ukládá udržovat schodek do výše 1,75 procenta HDP, zatímco Evropská unie stanovuje hranici tří procent, do níž se vláda pohodlně vejde. Apokalypsa tedy v dohledné době nehrozí.

Rozpočet se schodkem 310 miliard prošel prvním sítem. Opozice varuje před porušením zákona

Politika

Poslanecká sněmovna schválila základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Počítá se schodkem 310 miliard korun, což je více než loni. Zatímco vláda návrh hájí jako realistický, opozice i rozpočtová rada mluví o rozporu se zákonem.

nst

Přečíst článek

Po vzoru některých evropských ekonomik by deficit mohl být i vyšší. Evropská unie umožňuje limity dočasně překročit, pokud se tak neděje dlouhodobě. Vyšší schodky lze ospravedlnit například investicemi do obrany či ekologické transformace. Takto postupuje třeba Polsko, které je často označováno za středoevropského tygra.

Česká debata je však plochá. Postoj opozice i části médií lze shrnout jednoduše: malý deficit rovná se dobrý rozpočet, velký deficit rovná se špatný rozpočet. Takové zjednodušení je ale zavádějící.

V zajetí parametrických kroků

Aktuální rozpočet může být skutečně problematický – nikoli však primárně kvůli deficitu. Jen minimum pozornosti se věnuje jeho jednotlivým složkám, přestože právě struktura výdajů rozhoduje o tom, zda je rozpočtová politika kvalitní. Nejde jen o schodek. Klíčové jsou investice a dlouhodobý rámec.

Kabinet sice slíbil rekordní podíl investic, zároveň však došlo k omezení prostředků například ve školství či životním prostředí a jinak se rozpočet drží zaběhnutých kolejí.

Současná vláda – a pravděpodobně i ty budoucí – má přitom jen omezený manévrovací prostor. Podstatnou část rozpočtu tvoří mandatorní výdaje, jako jsou důchody nebo platy ve veřejném sektoru, s nimiž nelze z roku na rok zásadně manipulovat. Výhled je navíc zřejmý: důchody ani další sociální výdaje v dohledné době neklesnou, spíše naopak. Nízká porodnost a stárnutí populace budou systém důchodů i zdravotnictví dále zatěžovat.

Trump otevírá peněženku: 10 miliard dolarů na obnovu Gazy a světový mír

Politika

Spojené státy přispějí na Radu míru, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun), uvedl na prvním zasedání této organizace americký prezident Donald Trump. Lídři některých dalších členských států nového uskupení přispěli na balíček pomoci pro Pásmo Gazy celkem více než sedmi miliardami dolarů (přibližně 144 miliardami korun), informovaly zpravodajské agentury a americká média.

ČTK

Přečíst článek

Podobně problematická je i otázka úspor. Hovoří se o racionalizaci a zeštíhlení státní správy, tyto návrhy však zpravidla zůstávají na úrovni politických proklamací a nemají zásadní dopad.

Česká ekonomická politika tak zůstává v zajetí parametrických změn, přestože nutně potřebujeme hlubší reformy. Je třeba vybudovat penzijní systém tak, aby byl efektivní, udržitelný a spravedlivý. Stejně tak je zřejmé, že bez růstu – případně vyšší progresivity – daní nelze o zásadních změnách vážně uvažovat.

Směřujeme do situace, kdy budou deficity růst v důsledku zvyšujících se mandatorních výdajů a na investice nezůstane prostor. Rozhodovat se pak bude jen o tom, zda bude deficit velmi vysoký, nebo „jen“ o něco nižší.

Je proto rozumnější začít měnit strukturu ekonomiky v době, kdy se o stav veřejných financí nemusíme akutně obávat. Zdá se však, že to pro současnou vládu – a možná ani pro opozici – není prioritou. Na hlubokých reformách se totiž snadné politické body nezískávají.