Praha znovu ukazuje svou jedinečnost v oblasti veřejných staveb. Model „nejdřív opravit, potom zjistit, že chybí něco základního, a nakonec to celé začít připravovat znovu“ se již natolik osvědčil, že se jej magistrát vzdát nehodlá. Petřínská lanovka dostane novou trať i nové vozy. Bezbariérové úpravy stanic ale podle města přijdou až jako další kapitola.

Hlavní město potvrzuje své postavení ve světové špičce rekonstrukcí už jednou zrekonstruovaného. Sotva se lanovka na Petřín po velké opravě tratě a výměně vozů chystá znovu rozjet, město oznamuje, že začne připravovat další akci. Tentokrát bezbariérové úpravy stanic. Náklady odhadem 80 milionů, práce možná od roku 2028, hotovo snad v roce 2030. Lanovka má prý zůstat v provozu.

7 fotografií v galerii

Člověk by skoro zatleskal, kdyby mu předtím nespadla čelist. Bezbariérovost v roce 2026 opravdu není futuristická vize. Přístup pro lidi na vozíku, seniory, rodiče s kočárky nebo cestující po úrazu není luxusní bonus, ale samozřejmost.

Bezbariérovost jako dodatečný nápad

Praha by ale nebyla Prahou, kdyby opustila svůj zažitý model veřejných staveb. Nejprve se něco opraví. Pak se slavnostně sdělí, že se to povedlo. Pak se zjistí, že se zároveň zapomnělo na něco úplně základního. Následuje studie, projekt, připomínky, výkupy pozemků, nový rozpočet, nová uzavírka, nové oplocení, nové výlukové schéma a samozřejmě nové vysvětlení, proč to vlastně jinak nešlo. Nešlo? Ale šlo. Jen by se muselo chtít a myslet dopředu. A to je na magistrátu patrně zakázaná činnost.

Bourat se nebude. Alespoň ne teď, rozhodl soud v případě Libeňského mostu

Reality

Krajský soud v Brně potvrdil rozhodnutí ÚOHS, podle kterého pražská TSK nesmí zbourat historický Libeňský most a postavit jeho repliku podle původní zakázky. Antimonopolní úřad dospěl k závěru, že se projekt zásadně změnil a město mělo vypsat novou soutěž. TSK verdikt respektuje, původní smlouvu už ukončila a připravuje nové zadání.

ČTK

Přečíst článek

Když už je to rozebrané

U Petřína je ta absurdita o to větší, že lanovka byla mimo provoz dlouhé měsíce. Sundaly se staré vozy, opravovala se trať, řešil se svah, pořizovaly se nové kabiny, testuje se a připravuje se povolení k provozu. Ideální chvíle říct, když už je to celé rozebrané, udělejme to sakumprásk a pořádně.

Ne za dva roky znovu a s dalším účtem, který dnes vypadá jako 80 milionů, ale v pražské praxi má všechny předpoklady vyrůst do částky, u níž se později bude vážným hlasem říkat: ‚Vícepráce z důvodu objektivních okolností byly nutné.‘

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

Objektivní okolnosti žijí v dokumentaci

Objektivní okolnosti jsou přitom v Praze zvláštní druh. Žijí v projektové dokumentaci, živí se dodatky ke smlouvám a rozmnožují se v okamžiku, kdy se poprvé kopne do země. Náhle se objeví geologie, kabel, památkář, archeolog, nevykoupený pozemek, nečekaný sklon chodníku, nečekaná voda, nečekané cokoli. Ve městě starém tisíc let je pokaždé překvapením, že pod dlažbou něco je.

Město věčných etap

Praha už má s touto praxí zkušenosti. Jen namátkou. Tunel Blanka měl být triumf moderní dopravy, stal se učebnicí zpoždění, prodražení a věčného vysvětlování. Barrandovský most se opravoval po etapách tak dlouho, že se z dopravního omezení stal skoro roční rytmus města.

Michal Nosek: Šlechtovka, nejdražší kavárna, která nikdy nechce otevřít

Názory

Rekonstrukce, která se proměnila v maraton bez cíle. To je projekt přestavby Šlechtovy restaurace ve Stromovce. Dnes se realizace jeví jako živý experiment, kolik let, peněz a nervů dokáže Praha investovat do jedné středně náročné stavební akce.

Michal Nosek

Přečíst článek

Libeňský most? To je samostatný epos. Zachovat, zbourat, opravit, přestavět, vysoutěžit, zastavit, znovu promyslet, hlavně nepůsobit dojmem, že někdo od začátku ví, co přesně se má stát.

Trojská lávka musela nejdřív spadnout, aby se naplno pochopilo, že kontrolovat stav konstrukcí není byrokratická šikana, ale docela užitečný zvyk. Co čeká železniční most na Výtoni, se pro jistotu zatím přesně neví. Skoro to vypadá, že Praha čeká, až za projektanty rozhodne sama Vltava.

Každá síť má svůj termín

A pak jsou tu nekonečné opravy ulic a chodníků. Pražan zná ten rituál. Nejdřív se rozkope chodník. Dva měsíce se přeskakují kabely a dřevěné lávky. Pak přijde asfalt, dlažba, oslava, úleva. Za půl roku přijede jiná četa, protože vodovod, plyn, elektřina, optika, koleje, obrubníky nebo jiná zásadně důležitá akce, která se z nějakého záhadného důvodu nekoordinovala s tou předchozí. Magistrát se tváří jako organismus, ale funguje jako činžáková nástěnka, na kterou si každý špendlí svůj lísteček.

S Hřibem je těžká dohoda. Do pražských voleb chci jít jako Spolu, říká místopředseda ODS Portlík

Politika

V polovině ledna se Tomáš Portlík stal prvním místopředsedou ODS. V podzimních komunálních volbách se chce stát primátorem Prahy. Spojenectví s TOP 09 a lidovci nechce rušit, dobře prý fungovalo. Vládnutí s Piráty je podle něj poněkud obtížné. „Když jsme se měli na něčem dohodnout, tak Zdeněk Hřib přišel s tím, že to bude takto, nebo nijak,“ říká Portlík.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Lanovka nahoru, plánování dolů

Petřínská lanovka je symbol, který zájemce vozí vzhůru. Jenže pražské plánování nás vytrvale veze dolů. Od ambice k improvizaci, od celku k záplatě, od veřejné služby k propagační fotografii a zbytečné opulentní veselici. Politici rádi stojí u nových trolejbusů, mostů, náměstí a kabin lanovek. Méně rádi stojí u otázky, proč se základní věci nevyřešily včas.

V českém stavebnictví platí unikátní pravidlo. Co lze udělat najednou, udělá se nadvakrát. Co lze udělat nadvakrát, udělá se ve čtyřech etapách. A co se dá naplánovat dopředu, to se objeví až po slavnostním přestřižení pásky. Petřínská lanovka tak možná bude brzy znovu jezdit nahoru. Jen škoda, že pražské plánování stále čeká na dolní stanici.

Alkohol provází lidstvo tisíce let jako sociální tmel i náboženský rituál. Moderní věda však boří mýty o jeho prospěšnosti. Zatímco dříve se mluvilo o ochraně srdce, nové studie Světové zdravotnické organizace varují, že bezpečná hranice v podstatě neexistuje. Riziko rakoviny totiž stoupá s každou kapkou, i když si ji dopřejete s jídlem nebo prokládáte vodou. Budoucnost tak patří spíše funkčním bylinám.

Alkohol je jednou z mála psychoaktivních látek, která je ve většině zemí legální a společensky akceptovaná. Historicky byl alkohol po tisíciletí spojen s konzervací potravin, oslavami i náboženskými rituály a v mnoha kulturách sloužil jako bezpečnější alternativa k často kontaminované vodě.

Sdílené pití bylo a stále je způsobem, jak signalizovat důvěru, uvolnit zábrany a stmelit skupinu. Tento sociální mechanismus je reálný a historicky opodstatněný, ale také ho můžeme oddělit od otázky, co alkohol dělá s tělem na úrovni jednotlivých buněk.

Tlustí lidé neradi kupují oblečení. Ozempic a spol. to vyléčí

Enjoy

Co nás čeká za rok? Nikdo neví. Civilizace se láme, končí zavedené pořádky, AI číhá za rohem - a v našem počítači. Nastupuje nová éra a to, co přinese, je zatím ve hvězdách. Nový seriál Terezy Zavadilové  s názvem Civilizační deník chce být takovým průhledem do budoucnosti: trendy, vztahy, události, bity a byty, co formují svět, ve kterém budeme žít. 

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Farmakologicky je alkohol látka s širokým spektrem účinku na neurotransmiterové systémy. Hlavním mechanismem je zesílení účinku GABA, hlavního tlumivého neurotransmiteru v mozku, což vysvětluje pocit uvolnění, snížených zábran a při vyšších dávkách útlum a sedaci. Současně alkohol tlumí glutamátový systém, který má naopak povzbuzující funkci. Tato kombinace posílení tlumivého systému a útlum excitačního je důvodem, proč alkohol působí jako depresant centrálního nervového systému, i když subjektivně může v nižších dávkách působit stimulačně a euforicky.

Euforický efekt souvisí s aktivací části dopaminového systému. Alkohol zvyšuje produkci dopaminu, podobně jako jiné látky s návykovým potenciálem, a právě tento mechanismus stojí za příjemnými pocity a motivací k opakování. Při chronickém užívání dochází k adaptačním změnám v organismu a ty se mozek snaží kompenzovat, což je jeden z neurobiologických základů naučené tolerance a závislosti.

Z hlediska aktuálních poznatků o zdravotních rizicích alkoholu došlo v posledních letech k výraznému posunu. Například rozsáhlá analýza Institute for Health Metrics and Evaluation, publikovaná tento měsíc, která zahrnula 843 studií publikovaných do roku 2023, ukázala, že riziko rakoviny stoupá s jakoukoliv úrovní konzumace alkoholu, a to konzistentně a jednoznačně. I konzumace pod jednu standardní dávku denně byla spojena se zvýšeným rizikem rakoviny hltanu, tlustého střeva, jícnu, prsu, jater, slinivky a prostaty.

Rizika existují vždy

Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém prohlášení z roku 2023 uvedla, že neexistuje žádná bezpečná hranice konzumace alkoholu z hlediska zdravotních rizik a že současná dostupná evidence neumožňuje identifikovat hladinu, pod kterou by karcinogenní účinky alkoholu nezačínaly působit.

Zároveň zdůraznila, že neexistují studie, které by ukázaly, že případné pozitivní působení nízké konzumace na srdečně-cévní systém převažuje nad rizikem rakoviny. Mechanismem karcinogenity je primárně acetaldehyd, toxický meziprodukt metabolismu alkoholu, který poškozuje DNA a brání jejím opravným mechanismům, a tento proces probíhá bez ohledu na typ nebo kvalitu alkoholického nápoje.

Biohacking: Jak na obávané kortizolové ráno

Enjoy

Kortizolová osa se regeneruje primárně v noci, konkrétně během hlubokého spánku, kdy hladina hormonu klesá na minimum a tělo obnovuje citlivost kortizolových receptorů. Chronický spánkový deficit tento proces přerušuje a výsledkem je vyšší ranní kortizol, rychlejší vyčerpání psychické kapacity přes den a větší reaktivita na stresory.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Vztah alkoholu ke kardiovaskulárnímu zdraví zůstává komplexnější než u rakoviny. Podle některých analýz je nízká až střední konzumace spojená s nižším rizikem některých kardiovaskulárních a metabolických onemocnění ve srovnání s abstinencí, zatímco vyšší konzumace riziko zvyšuje vždy. Tento vzorec je ale předmětem metodologické debaty, protože skupina abstinentů v observačních studiích často zahrnuje lidi, kteří přestali pít již kvůli zhoršenému zdraví, což zkresluje srovnání.

V kontextu sociálních interakcí je realistický přístup pro většinu lidí spíše o vědomé volbě než o absolutní abstinenci nebo povolení. Z fyziologického hlediska má smysl rozlišovat mezi pravidelnou, nízkou konzumací a nárazovým pitím, protože druhé je spojeno s vyšším rizikem akutního poškození i dlouhodobých následků. Časování má také roli, kdy alkohol konzumovaný s jídlem se vstřebává pomaleji, což snižuje koncentraci v krvi a tím i akutní zátěž pro organismus.

Hydratace mezi alkoholickými nápoji zmírňuje dehydratační efekt alkoholu, který je primárním důvodem ranní únavy a bolesti hlavy po konzumaci. Alternativy, které se v posledních letech stávají populární, zahrnují nealkoholické varianty piva a vína nebo nápoje s adaptogeny a funkčními bylinami, jejichž cílem je nahradit sociální rituál pití bez akutních i chronických negativních efektů alkoholu.