Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Bourat se nebude. Alespoň ne teď, rozhodl soud v případě Libeňského mostu

Bourat se nebude. Alespoň ne teď, rozhodl soud v případě Libeňského mostu
Profimedia
 ČTK

Krajský soud v Brně potvrdil rozhodnutí ÚOHS, podle kterého pražská TSK nesmí zbourat historický Libeňský most a postavit jeho repliku podle původní zakázky. Antimonopolní úřad dospěl k závěru, že se projekt zásadně změnil a město mělo vypsat novou soutěž. TSK verdikt respektuje, původní smlouvu už ukončila a připravuje nové zadání.

Krajský soud v Brně ve čtvrtek potvrdil rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), které zakazuje pražské Technické správě komunikací (TSK) zbourat historický Libeňský most a postavit jeho repliku podle původní zakázky, v níž vyhrála firma Metrostav TBR. Uvedla to zastupující mluvčí soudu Tereza Janešíková. TSK podle své mluvčí Barbory Liškové závěr soudu respektuje a původní smlouvu již ukončila.

„Krajský soud v Brně dnes žalobu Technické správy komunikací hl. m. Prahy, kterou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí předsedy ÚOHS, rozsudkem zamítl,“ uvedla Janešíková.

„TSK respektuje závěr soudu. Oceňujeme, že tato otázka je soudem zodpovězena a máme jasná pravidla pro případné další obdobné případy. TSK již ukončila smlouvu s dodavatelem a připravuje nové zadání soutěže, které je plně v souladu s názorem soudu,“ uvedla Lišková. Dodala, že další komentář bude možný po detailnějším seznámení s rozsudkem.

Statutární místopředseda ODS Tomáš Portlík

S Hřibem je těžká dohoda. Do pražských voleb chci jít jako Spolu, říká místopředseda ODS Portlík

V polovině ledna se Tomáš Portlík stal prvním místopředsedou ODS. V podzimních komunálních volbách se chce stát primátorem Prahy. Spojenectví s TOP 09 a lidovci nechce rušit, dobře prý fungovalo. Vládnutí s Piráty je podle něj poněkud obtížné. „Když jsme se měli na něčem dohodnout, tak Zdeněk Hřib přišel s tím, že to bude takto, nebo nijak,“ říká Portlík.

Přečíst článek

Podle ÚOHS šlo fakticky o novou zakázku

TSK vybrala v roce 2022 firmu Metrostav TBR, aby uskutečnila práce vymezené tehdejší studií rekonstrukce Libeňského mostu. Následně však vznikly dvě aktualizace studie, které záměr zásadním způsobem změnily. Podle ÚOHS a jeho předsedy tak městská firma fakticky zadala novou zakázku, aniž by vypsala zadávací řízení.

Úřad se zakázkou zabýval na návrh firmy Eurovia CZ a nejprve dvakrát rozhodl ve prospěch TSK, rozhodnutí mu však v obou případech vrátil šéf úřadu Petr Mlsna. Potřetí již loni v červenci úředníci zakázali pražské firmě uskutečnit ty části projektu, které nebyly součástí původního zadání pro tendr v roce 2022. Poté, co TSK a Metrostav TBR podaly rozklad, Mlsna loni v září rozhodnutí potvrdil.

TSK po rozhodnutí předsedy ÚOHS rozhodla o přerušení prací, na které se rozhodnutí vztahovalo, a podala žalobu ke Krajskému soudu v Brně. Soud ji nyní zamítl, TSK může rozsudek napadnout u Nejvyššího správního soudu kasační stížností.

Část mostu už je zbouraná

Část mostu, který se skládá z několika konstrukcí, již TSK zbořila. Takzvaný inundační most byl na souši směrem k Palmovce. Městská firma již také začala se stavbou jeho náhrady, kterou však musela kvůli rozhodnutí ÚOHS zastavit a zakonzervovat.

Podle nedávného vyjádření náměstka primátora Jaromíra Beránka (Piráti) město zvažuje, že by chybějící část na dva či tři roky do obnovení prací na přestavbě mostu nahradila dočasná, třeba i jednokolejná konstrukce, což by umožnilo obnovení tramvajového provozu.

Most z roku 1928 se nikdy neopravoval

Libeňský most je soumostí tvořeným šesti mosty. Vzniklo podle návrhu architekta Pavla Janáka v roce 1928 a nikdy nebylo opravováno. Vedení Prahy za primátorky Adriany Krnáčové (ANO) v letech 2014 až 2018 počítalo se zbouráním historického mostu a jeho nahrazením novou konstrukcí, jeho nástupci ale v minulém volebním období rozhodli o opravě.

O vytvoření repliky na původních pilířích pak bylo na základě statických modelů rozhodnuto koncem roku 2023, roli podle tehdejších vyjádření TSK hrálo i zpřísnění evropské legislativy v souvislosti s pádem mostu v italském Janově.

Dvorecký most

Praha otevřela Dvorecký most. Nové spojení přes Vltavu posílí MHD i veřejný prostor

Praha má nový, v pořadí 21. most přes Vltavu. Dvorecký most mezi Podolím a Zlíchovem se dnes odpoledne otevřel pěším, od soboty po něm začne jezdit MHD. Stavba za téměř dvě miliardy korun má zlepšit spojení mezi pravým a levým břehem a zároveň nabídnout nový veřejný prostor pro obyvatele i návštěvníky metropole.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Reportáž: Belvedér mizí za lešením. Čeká ho stomilionová oprava

Letohrádek královny Anny projde dvouletou rekonstrukcí.
Petra Nehasilová/Newstream
Petra Nehasilová

Královský letohrádek královny Anny, známý jako Belvedér, se na téměř dva roky uzavírá veřejnosti. Správa Pražského hradu zahájila jeho rozsáhlou obnovu za zhruba 100 milionů korun. Oprava renesanční památky přichází v době, kdy se proměnou chystá projít i širší okolí Hradu včetně Chotkových sadů.

Ještě nedávno se tu zastavovali návštěvníci Pražského hradu kvůli výhledu a elegantní stavbě, která působí spíš jako kus Itálie v Praze. Teď u Královského letohrádku začínají přípravné práce. Belvedér, jedna z nejčistších renesančních staveb na sever od Alp, se na téměř dva roky uzavírá veřejnosti. 

Správa Pražského hradu zahájila jeho rozsáhlou rekonstrukci. Oprava má trvat necelé dva roky a vyjít přibližně na 100 milionů korun. Do jara 2028 tak zůstane letohrádek nepřístupný. Místo výstav a komorních akcí přijdou na řadu restaurátoři, kameníci, truhláři i odborníci na historické omítky.

Ředitel Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek mluví o zahájení rekonstrukce jako o historickém okamžiku. Letohrádek královny Anny podle něj Hrad postupně předává stavební firmě, která mu má během příštích dvou let navracet původní podobu a krásu. První přípravné práce už jsou patrné směrem k Chotkovým sadům.

Ticho před opravou

Královský letohrádek stojí v zahradě trochu stranou hlavních turistických proudů. Sloupové arkády, jemná proporce fasády a charakteristická střecha ve tvaru lodního kýlu dávají stavbě lehkost, kterou si s Pražským hradem běžně nespojujeme.

Za touto lehkostí je ale složitá stavební historie a také opotřebení, které už nešlo dál odkládat. Statické zajištění potřebuje jižní část objektu. Opravy se dotknou fasády, arkád, balustrád, říms, omítek, oken, dveří, podlah, příček i stropů. Uvnitř vznikne také důstojnější zázemí pro kustody.

Pražský hrad

Nenápadná revoluce na Pražském hradě. A nejde jen o světla

Na Pražském hradě probíhá nenápadná, ale systematická proměna. Jednotlivé projekty ukazují posun od nahodilých zásahů k dlouhodobému řízení areálu.

Přečíst článek

Proměnou projde i osvětlení. Přibudou nástěnná svítidla, historické lustry se budou repasovat. Restaurátorské sondy zároveň odkryly původní renesanční kletované omítky, které mají být zachovány. Pracovat se bude i s malbami a s klenutým stropem pod střechou, z něhož mají zmizet nátěry z 20. století.

Hrad chce podle Vyhnánka původní charakter stavby respektovat i po rekonstrukci. Letohrádek má dál sloužit především komorním setkáním, kulturním akcím a výstavám, které nemají zvýšené nároky na udržování stabilního klimatu. Zimní provoz se ani do budoucna neplánuje, protože by historickou stavbu výrazně zatěžoval.

Sto milionů pro Belvedér, stovky milionů pro Hrad

Zakázku na obnovu Belvedéru vyhrála společnost Konsit. Původní odhad ceny činil 139 milionů korun bez DPH, vysoutěžená částka má být podle hradní správy výrazně nižší, přibližně kolem 100 milionů korun. Přesná cena se ale ukáže až během prací. „Podařilo se to vysoutěžit výrazně levněji.  Až realita ukáže, kolik to přesně bude, jak to u památek bývá,“ řekl Vyhnánek. 

Bez reklamy či trdelníků? Z Hradu zmizí nevkusná reklama, nový manuál si všímá i veřejných toalet

Areál Pražského hradu se krůček po krůčku mění. Revitalizovat a více propojit se s okolím mají starobylé Chotkovy sady, změní se přístřešky u vstupů a díky novému Manuálu pro kultivovaný Pražský hrad zmizí z nádvoří vizuální smog.

Přečíst článek

Rekonstrukce Belvedéru přitom není jedinou velkou stavební akcí, kterou Správa Pražského hradu v posledních letech připravuje. Vyhnánek ji zasazuje do širšího investičního obratu Hradu. „Není to dokonce ani největší oprava nebo rekonstrukce, kterou v posledních letech provádíme,“ řekl. 

Jako příklad zmínil rekonstrukci Ústavu šlechtičen, která má podle něj vyjít na necelých 200 milionů korun. Další pravidelné investice směřují do katedrály, kde Hrad každoročně realizuje práce přibližně za deset milionů korun. 

Vyhnánek upozornil, že objem investic Správy Pražského hradu v posledních letech výrazně vzrostl. Zatímco ještě před rokem 2023 šly podle něj do obnovy Pražského hradu spíše desítky milionů korun ročně, loni už se částky dostaly do stovek milionů. Většinu těchto oprav podle něj hradní správa financuje z vlastních příjmů, zejména ze vstupného na prohlídkové okruhy. Peníze, které návštěvníci na Hradě utratí, se tak mají vracet zpět do obnovy památek, zahrad a veřejných prostorů hradního areálu.

Nejen budova, ale celý hradní okraj

Oprava Belvedéru nepřichází osamoceně. Proměnou mají projít také Chotkovy sady, historicky první veřejný park v Praze. Správa Pražského hradu už pro jejich obnovu vybrala architektonický tým v soutěži a příprava projektu pokračuje. Samotná rekonstrukce by měla začít v příštích letech.

Takto vaří v Kuchyni na Pražském hradě

Nejenom hot dogy, ale i pořádné řízky. Také na Pražském hradě se dá dobře a levně najíst

I ve spleti turistů stojí za to na Pražský hrad zamířit za dobrým jídlem a zážitkem. Třeba restaurace Lví Dvůr nebo Kuchyň nabízí kromě kvalitní české kuchyně, k níž samozřejmě patří dobře načepované pivo, i krásný výhled.

Přečíst článek

Letohrádek pro královnu, která se ho nedožila

Příběh Belvedéru začal ve 30. letech 16. století. Ferdinand I. jej nechal stavět pro svou manželku Annu Jagellonskou. První návrh vytvořil italský stavitel Paolo della Stella. Původně přízemní stavbu později na přání panovníka navýšil o patro a typickou střechu především Bonifác Wohlmut. Práce ale přerušil požár katedrály sv. Víta v roce 1541 a následná obnova. Letohrádek byl dokončen až v roce 1563. Anna Jagellonská se dokončení nedožila. Zemřela v roce 1547 ve věku 43 let po porodu svého patnáctého dítěte.

Belvedér v dalších staletích měnil funkce. Sloužil jako místo reprezentace, ale také jako astronomická observatoř. Podle hradní správy zde po určitou dobu působil Tycho Brahe a pozoroval hvězdy. Později v letohrádku sídlili dělostřelci. Od poloviny 19. století se objekt proměnil v obrazárnu. Tehdy přibylo monumentální schodiště. Další výraznou stopu zde zanechal Josip Plečnik, autor stropu nad schodištěm i stolu u vstupu. Ve 20. století se na obnově podílel také Pavel Janák.

Poslední větší zásahy probíhaly mezi lety 1988 až 1991 a 2004 až 2010, kdy se řešilo hlavně zatékání. V roce 2012 přišla na řadu střešní krytina.

Bytový dům s galerií na Malé Straně v Praze 1 navrhl přední český architekt Ladislav Lábus.

Novostavba na Malé Straně vzbudila vášně. Pošlou ji přesto architekti do dalšího kola prestižní soutěže?

Novostavba bytového domu s galerií se nachází na pozemku v horní části ulice Tržiště na Malé Straně, nedaleko americké ambasády. Podobu novostavby významně ovlivnila lokalita.

Přečíst článek

Bez reklamy či trdelníků? Z Hradu zmizí nevkusná reklama, nový manuál si všímá i veřejných toalet

Areál Pražského hradu se krůček po krůčku mění. Revitalizovat a více propojit se s okolím mají starobylé Chotkovy sady, změní se přístřešky u vstupů a díky novému Manuálu pro kultivovaný Pražský hrad zmizí z nádvoří vizuální smog.

Přečíst článek

Související

Automatické mlýny v Pardubicích

Ze starých fabrik jsou nové hvězdy. Industriální ikony v Česku ožívají jako místa pro bydlení, kulturu i byznys

Přečíst článek

Stanislav Šulc: Česko, vraků ráj to na pohled. Ale časy se mění

Autobazar, ojetiny, ilustrační foto
iStock
Stanislav Šulc

Statistika nuda je, má však cenné údaje. A platí to také pro data o ojetých vozech, které pravidelně zachycují krom jiného stáří tuzemského vozoparku. Nejnovější data ukazují, že se stárnutí prodávaných ojetin postupně snižuje, což je překvapivá, ale hlavně dobrá zpráva.

Ještě donedávna průměrné stáří českého auta rostlo. Český statistický úřad odhaduje, že v roce 2024 to bylo něco přes 16 let. A protože jde o údaj trochu děsivý, vyrojila se řada statistik, které se snaží tuto představu vrakolandu nabourávat zejména tím, že eliminují vozy, které nejsou aktivně používány a statistiky pokřivují.

Pravda je ta, že prostý pohled na dálnice ukazuje relativně solidní podíl vozů nových i zánovních, byť většinou velmi pravděpodobně z firemních flotil.

Nyní však přišla společnost Cebia dlouhodobě sledující údaje o prodejích ojetin s údaji za sekundární prodeje aut s informací, že průměrné stáří ojetiny prodané v prvním letošním kvartálu činila 9,2 roku, což představuje meziroční pokles. A nižní věk Cebia zaznamenala u vozidel tuzemských i dovezených ze zahraničí.

Honda škrtá elektroplány. Poprvé za téměř 70 let je v červených číslech

Japonská automobilka Honda poprvé po téměř 70 letech spadla do celoroční ztráty. Automobilku stáhla hlavně americká dovozní cla a nevydařená sázka na elektromobily. Zachránit ji nyní mají motocykly.

Přečíst článek

Roste podíl vozů na alternativní pohon

Časy se tak nejspíš skutečně mění. Klesl podíl vozů starších 10 let, podíl aut starších 15 let v podstatě stagnoval.

Zajímavější jsou však podíly vozů podle pohonu. Roste podíl benzínových aut, který již vloni překonal podíl dieselů. Dále roste také podíl vozů s alternativním pohonem, tedy hybridů i elektrovozů. Tyto dvě kategorie u ojetin představují již téměř sedm procent, což je sice na první pohled minimum, ale vzhledem k pomalému nájezdu elektromobility u nás, jde v podstatě o solidní výsledek.

Skoro samé dobré zprávy

Co tyto statistiky znamenají? V podstatě přinášejí dobrou zprávu, že dochází k obměně vozoparku rychleji než doposud. A s tím souvisí další dobré zprávy: na silnicích budou vozy mnohem bezpečnější, což by se postupně mohlo projevovat i na statistikách nehodovosti a následků těžkých nehod.

Na druhou stranu stále platí, že většinu chyb zapříčiní řidič. A jeho mentalita se jen tak nezmění. Ale je pravda, že i nezodpovědný řidič v bezpečnějším autě je v důsledku méně nebezpečný než ve dvacetileté plečce.

Michal Nosek: Stavební superúřad už se rodí. Není to reforma, ale povolení na katastrofu

Vláda chce přetavit současných 626 stavebních úřadů do jednotné státní stavební správy. Vzniknout má Úřad rozvoje území se čtrnácti krajskými ředitelstvími a 205 pobočkami, naplno má systém fungovat od ledna 2028. Jenže digitalizace stavebního řízení má v ostrém provozu přijít až v roce 2030 a plně fungovat dokonce až od roku 2031. Reforma, která má Česko zbavit stavebního chaosu, tak zatím vypadá jako další stavba bez spočtené statiky.

Přečíst článek

Související

Guvernér ČNB Aleš Michl

Stanislav Šulc: Pokles sazeb není reálný, jejich růst předčasný. A guvernér Michl to dobře ví

Přečíst článek
Doporučujeme