Pád jedné z nejstarších větrných elektráren v Česku je vážným varováním a musí být důkladně vyšetřen. Nemůže se však stát zamítavou odpovědí na otázku, čím země nahradí končící uhlí. Energetiku totiž nelze postavit pouze na zdrojích, které nikdo neuvidí, neuslyší a nebude je mít za oknem.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) se chce pokusit zvrátit rozhodnutí německých úřadů ohledně povolení stavby čtyř větrných elektráren u české hranice na Tachovsku, v blízkosti chráněné krajinné oblasti Český les.
Energetická společnost Moravské naftové doly (MND) dokončila na západě Ukrajiny větrnou elektrárnu Oriv ve Lvovské oblasti. Společnost projekt s výkonem až 59 megawattů MND a ukrajinské firmy Eco-optima vyšel na 61,5 milionu eur (přes 1,54 miliardy korun). Jde o největší českou investici na Ukrajině od začátku války.
Ve Švédsku při stavbě větrných elektráren dál experimentují s novým materiálem a stožáry pro uchycení větrníků s turbínami vyrábějí ze dřeva.
Na náhorních planinách Krušných hor přibylo za pár let několik desítek větrných elektráren. Vrcholky hor jsou už poseté větrníky, které, když fouká, otáčejí vrtulemi a vydávají charakteristický, temný a pravidelný zvuk. Takové nízké „vžum“. Stále nové elektrárny staví například Daniel Křetínský, majitel fotbalové Sparty, miliardář. Svůj zájem má v Krušných horách i státní ČEZ, který zase musí plnit kritéria na podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Česko podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) zaostalo v rozvoji větrných elektráren. Výrazné je to ve srovnání s Evropou. Větrná energie v ČR tvoří zhruba jedno procento spotřeby elektřiny v zemi, přičemž evropský průměr je 17 procent, řekl Síkela novinářům na dnu otevřených dveří ve větrné elektrárně Vrbice na Karlovarsku, který uspořádala Komora obnovitelných zdrojů energie (OZE). Podíl větrné energie by chtěl Síkela do roku 2030 ztrojnásobit.
Největší portugalská energetická společnost EDP investuje 25 miliard eur (zhruba 586 miliard korun) do obnovitelných zdrojů energie. Do roku 2026 chce jejich instalovanou kapacitu téměř zdvojnásobit na 33 gigawattů (GW). Ve svém strategickém plánu uvedla, že 21 miliard eur investuje její větrná a solární divize EDP Renováveis, což je čtvrtý největší producent obnovitelné energie na světě, čtyři miliardy eur pak budou směřovat do elektrických sítí.
Demonstranti z řad původních obyvatel a ekologických aktivistů, včetně Švédky Grety Thunbergové, zablokovali přístup k několika norským ministerstvům. Požadují odstranění větrných turbín z pastvin, které tradičně využívají domorodí chovatelé sobů Sámové, informovala agentura Reuters.
Větrné elektrárny loni v Česku pokryly jedno procento spotřebované elektřiny. Jejich podíl navíc v posledních letech stagnuje. Česká republika tak výrazně zaostává za evropských průměrem, na celém kontinentu větrné elektrárny pokrývají 17 procent spotřeby a svůj podíl dál zvyšují. Vyplývá to z dat evropské větrné asociace Wind Europe. Podle zástupců oboru je problémem délka přípravy staveb.
Město Čchao-čou na jihovýchodě Číny plánuje postavit větrnou elektrárnu na moři s větším výkonem, než mají úhrnem všechny elektrárny v Norsku. S odvoláním na pětiletý plán města v provincii Kuang-tung o tom informovala agentura Bloomberg. Čchao-čou hodlá zahájit práci na projektu do roku 2025. Výkon větrné farmy, která se bude nacházet v Tchajwanském průlivu ve vzdálenosti 75 až 185 kilometrů od pobřeží, bude podle zmíněného plánu činit 43,3 gigawattu.
Skupina ČEZ vybuduje v Německu takzvanou větrnou farmu o výkonu 11,4 MW, stavět se začne na začátku příštího roku. Podle harmonogramu má být větrný park připraven pro připojení do sítě na konci roku 2023. Projekt Datteln také získal v německé aukci větrných elektráren na pevnině provozní podporu 58,7 eura (asi 1440 korun) za megawatthodinu (MWh), uvedla mluvčí ČEZ Barbora Peterová. Cenu výstavby firma neuvedla.
Při nehodě lodi v Norsku zahynul Čech, další tři se pohřešují. Uvedlo to české ministerstvo zahraničí s tím, že místní policie nepředpokládá, že by někdo přežil. Norská média v sobotu informovala, že záchranáři od pátku u ostrova Averöya nedaleko města Kristiansund na západě Norska pátrali po pohřešované rybářské lodi s čtyřmi zahraničními turisty na palubě. V sobotu záchranáři loď objevili, ale bez posádky.
