Téměř polovina Čechů by neměla problém s tím, kdyby několik kilometrů od jejich domova vyrostla větrná elektrárna. Vyplývá to z březnového průzkumu agentury STEM/MARK. Podpora větrné energetiky je ale stále rozdělená a výrazně ji ovlivňují konkrétní podmínky, například finanční kompenzace.
Na náhorních planinách Krušných hor přibylo za pár let několik desítek větrných elektráren. Vrcholky hor jsou už poseté větrníky, které, když fouká, otáčejí vrtulemi a vydávají charakteristický, temný a pravidelný zvuk. Takové nízké „vžum“. Stále nové elektrárny staví například Daniel Křetínský, majitel fotbalové Sparty, miliardář. Svůj zájem má v Krušných horách i státní ČEZ, který zase musí plnit kritéria na podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Česko podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) zaostalo v rozvoji větrných elektráren. Výrazné je to ve srovnání s Evropou. Větrná energie v ČR tvoří zhruba jedno procento spotřeby elektřiny v zemi, přičemž evropský průměr je 17 procent, řekl Síkela novinářům na dnu otevřených dveří ve větrné elektrárně Vrbice na Karlovarsku, který uspořádala Komora obnovitelných zdrojů energie (OZE). Podíl větrné energie by chtěl Síkela do roku 2030 ztrojnásobit.
Největší portugalská energetická společnost EDP investuje 25 miliard eur (zhruba 586 miliard korun) do obnovitelných zdrojů energie. Do roku 2026 chce jejich instalovanou kapacitu téměř zdvojnásobit na 33 gigawattů (GW). Ve svém strategickém plánu uvedla, že 21 miliard eur investuje její větrná a solární divize EDP Renováveis, což je čtvrtý největší producent obnovitelné energie na světě, čtyři miliardy eur pak budou směřovat do elektrických sítí.
Demonstranti z řad původních obyvatel a ekologických aktivistů, včetně Švédky Grety Thunbergové, zablokovali přístup k několika norským ministerstvům. Požadují odstranění větrných turbín z pastvin, které tradičně využívají domorodí chovatelé sobů Sámové, informovala agentura Reuters.
Větrné elektrárny loni v Česku pokryly jedno procento spotřebované elektřiny. Jejich podíl navíc v posledních letech stagnuje. Česká republika tak výrazně zaostává za evropských průměrem, na celém kontinentu větrné elektrárny pokrývají 17 procent spotřeby a svůj podíl dál zvyšují. Vyplývá to z dat evropské větrné asociace Wind Europe. Podle zástupců oboru je problémem délka přípravy staveb.
Město Čchao-čou na jihovýchodě Číny plánuje postavit větrnou elektrárnu na moři s větším výkonem, než mají úhrnem všechny elektrárny v Norsku. S odvoláním na pětiletý plán města v provincii Kuang-tung o tom informovala agentura Bloomberg. Čchao-čou hodlá zahájit práci na projektu do roku 2025. Výkon větrné farmy, která se bude nacházet v Tchajwanském průlivu ve vzdálenosti 75 až 185 kilometrů od pobřeží, bude podle zmíněného plánu činit 43,3 gigawattu.
Skupina ČEZ vybuduje v Německu takzvanou větrnou farmu o výkonu 11,4 MW, stavět se začne na začátku příštího roku. Podle harmonogramu má být větrný park připraven pro připojení do sítě na konci roku 2023. Projekt Datteln také získal v německé aukci větrných elektráren na pevnině provozní podporu 58,7 eura (asi 1440 korun) za megawatthodinu (MWh), uvedla mluvčí ČEZ Barbora Peterová. Cenu výstavby firma neuvedla.
Poptávka po mědi prudce roste, ale dodávky nejsou schopné udržet tempo s poptávkou, což by mohlo zmařit energetickou transformaci a ohrozit cíl nulových čistých emisí. Meď je důležitá pro elektromobily, větrné a solární elektrárny a také pro infrastrukturu, která zajišťuje přepravu a skladování obnovitelné energie. Do roku 2035 se má poptávka po mědi téměř zdvojnásobit. Pokud nebudou k dispozici významné nové dodávky, zůstanou klimatické cíle nedosažitelné. Vyplývá to ze studie společnosti S&P Global, na kterou upozornil server CNBC.
Ceny elektřiny v Evropě se v důsledku větrných bouří propadají na letošní minima. Čistě vzhledem k vývoji cen elektřiny jde o vítanou úlevu, neboť zvláště na sklonku loňska elektřina v Evropě dramaticky zdražovala na historické rekordy, vinou evropské plynové krize.
Česká energetická skupina Solek, za níž stojí Zdeněk Sobotka, podnikatel a vizionář v oboru obnovitelných zdrojů energie, rozšiřuje záběr. Po solárních parcích zkouší jiný druh zelené elektrárny - na zelený vodík. Vybuduje ji pro chilský přístav Puerto San Antonio.
