Dvě větrné elektrárny energetické skupiny PRE v Horním Částkově na Sokolovsku ročně vyrobí elektřinu pro tisíce domácností. Přesto kolem nich stále koluje řada mýtů. Od údajného hluku přes masové zabíjení ptáků až po obavy ze zdravotních dopadů. Během návštěvy jednoho z větrníků jsme se podívali do jeho útrob a zjišťovali, jak moderní větrná energetika funguje ve skutečnosti.
Na náhorních planinách Krušných hor přibylo za pár let několik desítek větrných elektráren. Vrcholky hor jsou už poseté větrníky, které, když fouká, otáčejí vrtulemi a vydávají charakteristický, temný a pravidelný zvuk. Takové nízké „vžum“. Stále nové elektrárny staví například Daniel Křetínský, majitel fotbalové Sparty, miliardář. Svůj zájem má v Krušných horách i státní ČEZ, který zase musí plnit kritéria na podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Česko podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) zaostalo v rozvoji větrných elektráren. Výrazné je to ve srovnání s Evropou. Větrná energie v ČR tvoří zhruba jedno procento spotřeby elektřiny v zemi, přičemž evropský průměr je 17 procent, řekl Síkela novinářům na dnu otevřených dveří ve větrné elektrárně Vrbice na Karlovarsku, který uspořádala Komora obnovitelných zdrojů energie (OZE). Podíl větrné energie by chtěl Síkela do roku 2030 ztrojnásobit.
Největší portugalská energetická společnost EDP investuje 25 miliard eur (zhruba 586 miliard korun) do obnovitelných zdrojů energie. Do roku 2026 chce jejich instalovanou kapacitu téměř zdvojnásobit na 33 gigawattů (GW). Ve svém strategickém plánu uvedla, že 21 miliard eur investuje její větrná a solární divize EDP Renováveis, což je čtvrtý největší producent obnovitelné energie na světě, čtyři miliardy eur pak budou směřovat do elektrických sítí.
Demonstranti z řad původních obyvatel a ekologických aktivistů, včetně Švédky Grety Thunbergové, zablokovali přístup k několika norským ministerstvům. Požadují odstranění větrných turbín z pastvin, které tradičně využívají domorodí chovatelé sobů Sámové, informovala agentura Reuters.
Větrné elektrárny loni v Česku pokryly jedno procento spotřebované elektřiny. Jejich podíl navíc v posledních letech stagnuje. Česká republika tak výrazně zaostává za evropských průměrem, na celém kontinentu větrné elektrárny pokrývají 17 procent spotřeby a svůj podíl dál zvyšují. Vyplývá to z dat evropské větrné asociace Wind Europe. Podle zástupců oboru je problémem délka přípravy staveb.
Město Čchao-čou na jihovýchodě Číny plánuje postavit větrnou elektrárnu na moři s větším výkonem, než mají úhrnem všechny elektrárny v Norsku. S odvoláním na pětiletý plán města v provincii Kuang-tung o tom informovala agentura Bloomberg. Čchao-čou hodlá zahájit práci na projektu do roku 2025. Výkon větrné farmy, která se bude nacházet v Tchajwanském průlivu ve vzdálenosti 75 až 185 kilometrů od pobřeží, bude podle zmíněného plánu činit 43,3 gigawattu.
Skupina ČEZ vybuduje v Německu takzvanou větrnou farmu o výkonu 11,4 MW, stavět se začne na začátku příštího roku. Podle harmonogramu má být větrný park připraven pro připojení do sítě na konci roku 2023. Projekt Datteln také získal v německé aukci větrných elektráren na pevnině provozní podporu 58,7 eura (asi 1440 korun) za megawatthodinu (MWh), uvedla mluvčí ČEZ Barbora Peterová. Cenu výstavby firma neuvedla.
Poptávka po mědi prudce roste, ale dodávky nejsou schopné udržet tempo s poptávkou, což by mohlo zmařit energetickou transformaci a ohrozit cíl nulových čistých emisí. Meď je důležitá pro elektromobily, větrné a solární elektrárny a také pro infrastrukturu, která zajišťuje přepravu a skladování obnovitelné energie. Do roku 2035 se má poptávka po mědi téměř zdvojnásobit. Pokud nebudou k dispozici významné nové dodávky, zůstanou klimatické cíle nedosažitelné. Vyplývá to ze studie společnosti S&P Global, na kterou upozornil server CNBC.
Ceny elektřiny v Evropě se v důsledku větrných bouří propadají na letošní minima. Čistě vzhledem k vývoji cen elektřiny jde o vítanou úlevu, neboť zvláště na sklonku loňska elektřina v Evropě dramaticky zdražovala na historické rekordy, vinou evropské plynové krize.
Růst výdajů na obranu, ✊ posílení vojenského průmyslu a podpora Ukrajině budou mezi hlavními tématy summitu Severoatlantické aliance, který začíná v úterý v Ankaře. Na summit přijede také americký prezident Donald Trump, který byl ke spojencům v posledních týdnech velmi kritický. Evropští spojenci se ho budou snažit přesvědčit, že požadavek na posílení obranných výdajů plní.
Americká společnost Uber ❌ pozastavila většinu plánovaného rozšiřování své služby rozvozu jídla v Evropě, které se mělo týkat i České republiky. S odkazem na své zdroje to dnes napsal britský list Financial Times. Uber tyto plány oznámil v únoru, podle FT se ale teď chce soustředit na avizovanou snahu převzít konkurenční německou firmu Delivery Hero.
Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů 📈 vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta.
Referendum na Slovensku o zrušení nároku některých politiků na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie ❌ nebude platné kvůli nízké účasti. Podle předběžných výsledků, které zveřejnil slovenský statistický úřad, dnes přišlo k urnám jen asi 16 procent voličů. Aby bylo referendum platné, musela by jich přijít více než polovina.
Izraelský premiér 👴 Benjamin Netanjahu požádal o schůzku a příští týden zřejmě přijede do Bílého domu, řekl americký prezident Donald Trump s tím, že Netanjahu ví, kdo je tu šéf. Informoval o tom dnes server Axios, podle nějž by šlo o první setkání obou lídrů od jejich únorového jednání ve Washingtonu, kdy Netanjahu představil svůj plán na zahájení války proti Íránu.
