Téměř polovina Čechů by neměla problém s tím, kdyby několik kilometrů od jejich domova vyrostla větrná elektrárna. Vyplývá to z březnového průzkumu agentury STEM/MARK. Podpora větrné energetiky je ale stále rozdělená a výrazně ji ovlivňují konkrétní podmínky, například finanční kompenzace.
Na náhorních planinách Krušných hor přibylo za pár let několik desítek větrných elektráren. Vrcholky hor jsou už poseté větrníky, které, když fouká, otáčejí vrtulemi a vydávají charakteristický, temný a pravidelný zvuk. Takové nízké „vžum“. Stále nové elektrárny staví například Daniel Křetínský, majitel fotbalové Sparty, miliardář. Svůj zájem má v Krušných horách i státní ČEZ, který zase musí plnit kritéria na podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Česko podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) zaostalo v rozvoji větrných elektráren. Výrazné je to ve srovnání s Evropou. Větrná energie v ČR tvoří zhruba jedno procento spotřeby elektřiny v zemi, přičemž evropský průměr je 17 procent, řekl Síkela novinářům na dnu otevřených dveří ve větrné elektrárně Vrbice na Karlovarsku, který uspořádala Komora obnovitelných zdrojů energie (OZE). Podíl větrné energie by chtěl Síkela do roku 2030 ztrojnásobit.
Největší portugalská energetická společnost EDP investuje 25 miliard eur (zhruba 586 miliard korun) do obnovitelných zdrojů energie. Do roku 2026 chce jejich instalovanou kapacitu téměř zdvojnásobit na 33 gigawattů (GW). Ve svém strategickém plánu uvedla, že 21 miliard eur investuje její větrná a solární divize EDP Renováveis, což je čtvrtý největší producent obnovitelné energie na světě, čtyři miliardy eur pak budou směřovat do elektrických sítí.
Demonstranti z řad původních obyvatel a ekologických aktivistů, včetně Švédky Grety Thunbergové, zablokovali přístup k několika norským ministerstvům. Požadují odstranění větrných turbín z pastvin, které tradičně využívají domorodí chovatelé sobů Sámové, informovala agentura Reuters.
Větrné elektrárny loni v Česku pokryly jedno procento spotřebované elektřiny. Jejich podíl navíc v posledních letech stagnuje. Česká republika tak výrazně zaostává za evropských průměrem, na celém kontinentu větrné elektrárny pokrývají 17 procent spotřeby a svůj podíl dál zvyšují. Vyplývá to z dat evropské větrné asociace Wind Europe. Podle zástupců oboru je problémem délka přípravy staveb.
Město Čchao-čou na jihovýchodě Číny plánuje postavit větrnou elektrárnu na moři s větším výkonem, než mají úhrnem všechny elektrárny v Norsku. S odvoláním na pětiletý plán města v provincii Kuang-tung o tom informovala agentura Bloomberg. Čchao-čou hodlá zahájit práci na projektu do roku 2025. Výkon větrné farmy, která se bude nacházet v Tchajwanském průlivu ve vzdálenosti 75 až 185 kilometrů od pobřeží, bude podle zmíněného plánu činit 43,3 gigawattu.
Skupina ČEZ vybuduje v Německu takzvanou větrnou farmu o výkonu 11,4 MW, stavět se začne na začátku příštího roku. Podle harmonogramu má být větrný park připraven pro připojení do sítě na konci roku 2023. Projekt Datteln také získal v německé aukci větrných elektráren na pevnině provozní podporu 58,7 eura (asi 1440 korun) za megawatthodinu (MWh), uvedla mluvčí ČEZ Barbora Peterová. Cenu výstavby firma neuvedla.
Poptávka po mědi prudce roste, ale dodávky nejsou schopné udržet tempo s poptávkou, což by mohlo zmařit energetickou transformaci a ohrozit cíl nulových čistých emisí. Meď je důležitá pro elektromobily, větrné a solární elektrárny a také pro infrastrukturu, která zajišťuje přepravu a skladování obnovitelné energie. Do roku 2035 se má poptávka po mědi téměř zdvojnásobit. Pokud nebudou k dispozici významné nové dodávky, zůstanou klimatické cíle nedosažitelné. Vyplývá to ze studie společnosti S&P Global, na kterou upozornil server CNBC.
Ceny elektřiny v Evropě se v důsledku větrných bouří propadají na letošní minima. Čistě vzhledem k vývoji cen elektřiny jde o vítanou úlevu, neboť zvláště na sklonku loňska elektřina v Evropě dramaticky zdražovala na historické rekordy, vinou evropské plynové krize.
Česká energetická skupina Solek, za níž stojí Zdeněk Sobotka, podnikatel a vizionář v oboru obnovitelných zdrojů energie, rozšiřuje záběr. Po solárních parcích zkouší jiný druh zelené elektrárny - na zelený vodík. Vybuduje ji pro chilský přístav Puerto San Antonio.
Hasičům v národním parku České Švýcarsko se daří zmenšovat plochu zasaženou požárem🔥. Velikost je odhadem lehce pod 100 hektary, lokalizaci však zatím vyhlásit nemohou. V pondělí dorazí dva vrtulníky Black Hawk se Slovenska, požár tak bude hasit celkem devět helikoptér. České televizi to večer řekl generální ředitel hasičů Vladimír Vlček.
Číst více
Česko zažilo zatím nejteplejší den🌞 letošního roku, když v Plzni-Bolevci a v Tuhani na Mělnicku teplota dosáhla k 2️⃣9️⃣ stupňům Celsia. Rekord pro dnešní den zaznamenalo 11 procent ze zhruba 170 stanic, které zaznamenávají teplotu minimálně 30 let. Na síti X to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Obavy, že ekonomika eurozóny by se v případě pokračujícího konfliktu na Blízkém východě mohla dostat do recese↘️, jsou reálné a oprávněné. Uvedl to podle agentury Reuters člen Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) a guvernér řecké centrální banky Jannis Sturnaras. Dodal, že pro další vývoj měnové politiky ECB budou klíčové rozhovory o ukončení války s Íránem.
Český premiér Andrej Babiš se v Jerevanu setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Je to poprvé, co se lídři sešli od Babišova prosincového opětovného nástupu do čela české vlády. Babiš před odletem do Arménie odmítl komentovat témata rozhovoru s tím, že se ke schůzce vyjádří až po ní. S hlavou ukrajinského státu se naposledy sešel v roce 2019 v Kyjevě.
Číst více
Sedm zemí ze skupiny OPEC+ se podle očekávání dohodlo, že v červnu zvýší↗️ své kvóty na těžbu ropy o 188 tisíc barelů denně. Informovala o tom Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Skupina OPEC+ zahrnuje členské země kartelu OPEC a jejich spojence v čele s Ruskem. Zvýšení kvót je spíše symbolické, protož dodávky ropy z Perského zálivu zůstávají omezené v důsledku války Spojených států a Izraele s Íránem, upozorňují agentury Reuters a Bloomberg.
Číst více
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) se nebrání tomu, aby minimální mzda postupně vzrostla až na 5️⃣0️⃣ procent průměrné mzdy. Řekl to v České televizi. V letošním roce je minimální mzda 22 400 korun, tedy zhruba 43,4 procenta průměrné mzdy. Podíl by měl postupně růst o 1,2 procentního bodu ročně na 47 procent v roce 2029, kdy by se měl růst podle současných pravidel zastavit.Číst více
Zvýšené nebezpečí vzniku a šíření požárů🔥 nově hrozí v celém Česku s výjimkou jihozápadních Čech a lidé by s tímto rizikem měli počítat až do středy. Poté by se měla situace částečně zlepšit. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který tak rozšířil své předchozího upozornění ohledně možných požárů i na celou Moravu a Slezsko a současně prodlužil jeho platnost.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v nejbližších měsících neplánuje cestu do Číny, ačkoli pozvání od čínské diplomacie má. Řekl to v televizi Prima. Debaty o možné cestě představitelů české vlády do Číny se objevily poté, co kabinet odmítl poskytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) letadlo✈️ na cestu s podnikatelskou delegací na Tchaj-wan.
Soudy v ČR za první tři měsíce letošního roku vyhlásily 3851 osobních bankrotů👎, meziročně o šest procent méně↘️. Zároveň bylo podáno 3958 návrhů na osobní bankrot, o osm procent méně než v prvním čtvrtletí loňského roku. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.
Velké infrastrukturní fondy ve světě se v poslední době odklánějí od obnovitelných zdrojů energie (OZE)☀️, místo toho naopak rostou jejich investice do konvenční energetiky, plynu a rozvoje přenosových sítí. Stále oblíbenější jsou i investice do rozvoje datacenter, s nimiž souvisí růst poptávky po výpočetním výkonu kvůli umělé inteligenci. Vyplývá to ze studie společnosti Boston Consulting Group (BCG).