Automobilka Stellantis uzavřela s čínským partnerem Dongfeng dohodu za miliardu eur. Ve Wu-chanu mají od roku 2027 vznikat nové modely značek Peugeot a Jeep, včetně terénních vozů s alternativním pohonem určených pro světové trhy. Projekt má být součástí širší strategie nového šéfa Stellantisu Antonia Filosy.

Automobilová skupina Stellantis a čínská státem vlastněná automobilka Dongfeng podepsaly dohodu v hodnotě jedné miliardy eur, tedy zhruba 24 miliard korun. Firmy chtějí v Číně společně vyrábět vozy značek Peugeot a Jeep. Stellantis o uzavření dohody informoval na svém webu.

Automobilka Stellantis uzavřela s čínským partnerem Dongfeng dohodu za miliardu eur. Ve Wu-chanu mají od roku 2027 vznikat nové modely značek Peugeot a Jeep, včetně terénních vozů s alternativním pohonem určených pro světové trhy. Projekt má být součástí širší strategie nového šéfa Stellantisu Antonia Filosy.. Podporu má zajistit také provincie Chu-pej a město Wu-chan, kde se výroba rozjede v závodě společnosti Dongfeng.

Jeep pro svět, Peugeot pro Čínu

Podle plánů má továrna ve Wu-chanu od roku 2027 vyrábět dva nové terénní modely Jeep s alternativním pohonem. Ty mají být určeny pro globální trhy.

Stellantis hlásí rekordní ztrátu. Kvůli útlumu elektromobilů prodělal 22 miliard eur

Zprávy z firem

Evropsko-americká automobilová skupina Stellantis loni vykázala rekordní ztrátu 22,3 miliardy eur (zhruba 540 miliard korun). Důvodem je přehodnocení strategie v oblasti elektromobilů. Podle agentury AFP jde o druhou největší ztrátu, jakou kdy zaznamenala francouzská firma.

nst

Přečíst článek

Ve stejném roce má závod začít produkovat také dva nové modely Peugeot. Ty budou na rozdíl od Jeepů cílit především na čínský trh.

Filosa chystá novou strategii

Dohoda zapadá do nové dlouhodobé strategie Stellantisu, kterou chce generální ředitel Antonio Filosa představit 21. května. Podle agentury Reuters tím skupina ukazuje snahu znovu posílit svou pozici na největším automobilovém trhu světa, přehodnotit výrobní možnosti a připravit prostor pro další spolupráci i mimo Čínu.

Partnerství s čínskými automobilkami mají být podle Filosy důležitou součástí budoucího směřování skupiny.

Číňané míří i do Evropy

Čínské automobilky zároveň hledají možnosti, jak využít volné výrobní kapacity v Evropě. Lokální výroba jim může pomoci zrychlit expanzi na evropském trhu a lépe reagovat na obchodní bariéry i rostoucí poptávku.

Stellantis už minulý týden oznámil, že v Evropě zahájí společnou výrobu vozidel s čínským partnerem Leapmotor. Obě firmy tak rozšiřují spolupráci z distribuce i do samotné produkce aut.

Od listopadu padne povinnost vyrábět teplo z topné soustavy, která využívá minimálně z 65 procent energii z obnovitelných zdrojů. Pronajímatelé ale budou ke změně média motivováni.

Po téměř nekonečných diskusích, provázených mnoha protesty zelených hnutí včetně opoziční strany Zelených, se německé vládě konečně podařilo dotáhnou do konce práce na novém zákoně o modernizaci budov (Gebäudemodernisierungsgesetz, GMG), který nahradí dosavadní zákon o energetické náročnosti budov (Gebäudeenergiegesetz, GEG). Co je hlavním obsahem nového i starého zákona nenechává nikoho na pochybách: německá veřejnost totiž oběma zákonným normám říká zákon o vytápění (Heizungsgesetz).

Nový zákon, který by měl vstoupit v platnost od letošního listopadu, především zmírňuje ekologické nároky na typ respektive způsob vytápění budov. Vláda svůj cíl deklarovala jako větší otevřenost různým technologiím vytápění místo dřívějšího striktního požadavku na využívání 65 procent obnovitelných zdrojů u nového topného systému. Nový zákon mění i postavení pronajímatele a nájemníka z hlediska dopadu nákladů. Kotle na plyn či topný olej budou moci vyhřívat budovy i po roce 2045, kdy měly být podle původního zákona vyřazeny z provozu.

Plynové a olejové kotle povoleny, ale…

Podle dosavadního zákona o energetické náročnosti budov musí každý, kdo se chystá vyměnit staré topení za nové, respektovat požadavek, že nově instalovaná topná soustava musí pro výrobu tepla využívat minimálně z 65 procent energii z obnovitelných zdrojů či zbytkového tepla. Takový požadavek automaticky splňovala tepelná čerpadla, dále kombinace plynového nebo olejového kotle s tepelným čerpadlem či solárně-termickým systémem, pokud kombinace čerpadlo se solárem pokrylo 65 procent běžného provozu. Zákonné nároky splňuje také kotel na dřevěné palety nebo bioplyn a dále plynové kotle, v nichž se jako palivo používá biometan, bio zkapalněný plyn nebo vodík aspoň z 65 procent a za určitých podmínek i dálkové teplo.

Hlavním problémem dosavadního zákona jsou extrémně vysoké náklady na přechod na požadované ekologicky šetrné technologie, které jsou zatěžující především pro majitele starších domů. Zatímco nový plynový kotel stojí bez montáže od 2,5 tisíce do čtyř tisíc eur (60,8 až 97,2 tisíce korun), tepelné čerpadlo (opět bez montáže) začíná na sedmi tisících a u vyšších výkonových řad dosahuje až 25 tisíc eur. Cenu ovšem velmi výrazně zvyšují náklady na zemní vrty, plošné kolektory a podobně. Majitelé ale mohou na nový topný systém získat dotaci až do 70 procent nákladů.

Podle nového zákona si lidé opět mohou při výměně topení instalovat kotle na plyn či topný olej, ale s jednou podmínkou. Musejí přitom postupovat po takzvaném bio schodišti (Bio-Treppe), tedy musejí do své topné soustavy od roku 2029 postupně zavádět příměsi biopaliv a biometanu. Ministryně hospodářství Katherina Reiche (CDU) to označuje za záruku dodržení německých klimatických cílů.

Pronajímatelé se musejí podílet na nákladech

Cílem vlády bylo ochránit nájemníky před skokovým zdražením bydlení. Podle nového zákona musejí majitelé domů brát na sebe část nákladů v případě, že topný systém „jede“ na fosilní paliva, tedy plyn, olej či kapalný plyn. To je má motivovat k modernizaci objektu a nájemníkům to má snížit čistou platbu za teplo. Pokud pronajímatel topný systém vymění za nový ekologický, například tepelné čerpadlo, pak má omezené možnosti přenést tyto investiční náklady do základního nájemného. Zvýšení nájmu je navíc po dobu šesti let od výměny zastropováno. Doposud mohou pronajímatelé na své nájemníky přenášet veškeré náklady na teplo, nezávisle na tom, jak efektivní či drahé topné zařízení je. Nájemníci ovšem musejí počítat s růstem cen za plyn a olej kvůli tomu, že se zvyšuje uhlíková daň.

Kritika prší ze všech stran

Vláda naplánovala, že by nový zákon měl platit od listopadu. Původním termínem byl první červenec. Schválení vládou je teprve prvním krokem. Dalším musí být posvěcení nového zákona spolkovým sněmem a spolkovou radou.

Mezitím se ale ještě může stát spousta věcí. Velké diskuse se stále vedou zejména kolem rozdělení nákladů na vytápění mezi majiteli nemovitostí a jejich nájemníky. To považuje za zásadní problém například Německá průmyslová a obchodní komora. Chybí podle ní také metodika provádění odpočtů a není zřejmé, jaký dopad bude mít zákon na společenství vlastníků bytových jednotek.

Konec černého uhlí v Česku: miliardy tun zůstanou navždy pod zemí

Zprávy z firem

Po definitivním ukončení těžby společnosti OKD zůstanou ve Slezsku miliardy tun nevytěženého černého uhlí. Zásoby se však nacházejí ve více než kilometrové hloubce, a jejich vytěžení by proto bylo mimořádně technicky i ekonomicky náročné. Podle odborníků je tak případné obnovení těžby v budoucnu velmi nepravděpodobné, protože by si vyžádalo investice v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to z vyjádření expertů. Společnost OKD dnes ukončí těžbu v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku, čímž definitivně skončí těžba černého uhlí v celém Česku.

nst

Přečíst článek

Velmi ostrou kritiku a žádost o přepracování adresovala kabinetu Friedricha Merze Národní rada pro kontrolu norem. Nezávislý kontrolní úřad poukazoval hlavně na nízkou srozumitelnost, odtaženost od praxe a také finanční náročnost. Některé pasáže jsou prý tak komplikované, že jim nebudou rozumět ani odborníci z teplárenských svazů, kteří jej ani nebudou schopni uvést do praxe. Navíc zákon způsobí dodatečnou byrokratickou zátěž a lidé i firmy si budou muset najmout poradce, protože bez nich nebudou schopni výměnu svého topného systému realizovat.

Velkým trnem v oku je ovšem zákon o modernizaci budov u ekologů. Ti hovoří o ohrožení splnění německých klimatických cílů. Vadí jim zejména to, že se při výměně topného systému mohou používat plynové a olejové kotle, které pak mohou být používány ještě libovolně daleko za rok 2045, což je rok, který současný zákon považoval za mezní.