Petrohrad ztrácí tvář: Odvážní mlčí, mladí mizí z ulic, umělci odcházejí
Ruská knihkupkyně Ljubov Beljacká s povzdechem lamentuje nad „ovzduším všudypřítomného strachu a úzkosti“, které se kvůli válce na Ukrajině rozšířilo v jejím rodném Petrohradě. Toto město, jemuž se kdysi přezdívalo ruské „okno do Evropy“, je považováno za kulturní metropoli země, kde vždy kvetlo nezávislé myšlení, umělecké vyjádření i disent, napsala agentura AFP.
Ale jak úřady zesilují represe a snaží se potlačit sebemenší náznaky veřejného nesouhlasu s vládou v Kremlu nebo s válkou na Ukrajině, město se uzavírá samo do sebe. „Už nemůžeme psát tak, jak jsme byli zvyklí. Nemůžeme žertovat o některých věcech,“ řekla Beljacká AFP. „Naše slova i činy jsou značně omezené,“ dodala.
Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjen, uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.
Rusové musí ukázat skutečný zájem o mír, shodli se zástupci USA a Ukrajiny
Politika
Důsledky těchto represí jsou vidět i v regálech jejího knihkupectví, které sídlí v centru Petrohradu a nese jméno Vsje Svobodny (Všichni jsou svobodní). „Každý týden musíme z různých důvodů stahovat knihy z prodeje,“ řekla Beljacká.
Od zahájení ofenzívy na Ukrajinu v únoru 2022 nasadilo Rusko celý legislativní arzenál, aby umlčelo kohokoli, kdo tento krok kritizuje. Těm, kteří poruší válečnou cenzuru, hrozí desetileté tresty odnětí svobody.
Někteří autoři - jako například zesnulý opoziční vůdce Alexej Navalnyj - jsou zcela zakázáni. Jiní, kteří jsou u Kremlu v nemilosti, ale zakázaní ještě nebyli, se musí prodávat s obrovskou nálepkou, která je označuje jako „zahraniční agenty“. Tento termín ze sovětských dob se vztahuje například na nyní exilové ruské spisovatele Ljudmilu Ulickou a Borise Akunina.
Tvrdé kroky vlády v Petrohradě, rodišti prezidenta Vladimira Putina, mají značný dopad. Metropole z carských dob byla po desítky let centrem svobodného myšlení a disentu. Právě v Petrohradu vznikla protestní rocková hymna Změny! (Pereměn) skupiny Kino, kterou vedl Viktor Coj a vyjadřovala nahromaděnou frustraci na konci éry Sovětského svazu. A od roku 2022 se petrohradské rockové legendy Boris Grebenščikov a Jurij Ševčuk opakovaně ostře vyjadřují proti ofenzivě na Ukrajině.
„Považujeme se tu za svobodnější, volnější, méně podřízené strachu, včetně strachu z represe,“ řekl agentuře AFP místní aktivista za lidská práva Dinar Idrisov. „Ale ve skutečnosti si nemyslím, že je to pravda,“ dodal. A není sám, kdo vnímá, jak se ve městě utahují šrouby.
V poslední době místními obyvateli otřásl případ Diany Loginovové, 18leté pouliční muzikantky, která je už měsíc ve vězení za improvizovaná vystoupení, na nichž hrála protiválečné písně. Dívka známá pod uměleckým jménem Naoko byla odsouzena ke třem po sobě jdoucím krátkým trestům odnětí svobody - za narušování veřejného pořádku, diskreditaci ruské armády a organizování hromadného shromáždění.
„Stíhat někoho za píseň - vážně?“ řekl Serafim, 21letý student hudby, který přišel k soudu spolu s dalšími dvěma desítkami mladých lidí, aby Loginovovou podpořil při nedávném soudním slyšení.
Navzdory sympatiím ji ale někteří kritizují za to, že upoutala pozornost na undergroundovou hudební scénu. „Věděli, že ohrožují všechny, když zveřejnili na síti videa,“ řekl AFP jeden z petrohradských zpěváků, který si nepřál být jmenován. „Úřady nás ignorovaly, ale teď vím, že mnoho lidí přestalo chodit vystupovat ven,“ dodal.
To potvrzuje i 17letý zpěvák Pavel, který byl zvyklý hrát u jednoho z petrohradských kanálů. „Teď tu dochází k tvrdým zásahům proti muzikantům,“ řekl agentuře AFP a dodal, že úřady také vyrukovaly s byrokratickými překážkami, aby jejich vystoupením zabránily.
Platon Romanov, knihkupec, který provozuje nezávislý obchod Fahrenheit 451, řekl, že nemá smysl proti současné situaci protestovat. „Musíte prostě pochopit, v jaké době žijeme. Zpívat na ulici písničky zakázaných hudebníků. Proč? Jaký to má smysl? Je to zbytečné a je jasné, že přijdou a zakážou to,“ řekl agentuře AFP.
Jaké jsou za takové situace vyhlídky města, které se pyšnilo reputací centra alternativní kultury a bašty umělecké svobody? „Spousta, spousta lidí, umělců, básníků i hudebníků už odešla,“ řekl Romanov. „Život se tu výrazně změnil,“ dodal.
