Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) nemá radost z toho, co se nyní v České republice odehrává. Řekl to při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze. Kritizoval například předsedu Sněmovny Tomia Okamuru (SPD), který se podle něj přiklání k extrémním názorům, nebo pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO) mimo jiné za údajnou spolupráci s někdejší komunistickou Státní bezpečností.
„Ty 17. listopady jsou různé. Někdy sem chodím s radostí, někdy trochu s obavami. Tento 17. listopad patří k těm, kdy sem jdu spíše s obavami,“ řekl Fiala. Svoboda a demokracie podle něj vyžadují každodenní péči. „Když vidím, co se teď v naší zemi odehrává, žádnou radost z toho nemám,“ podotkl.
Novou vládu spolu formují ANO, SPD a Motoristé, ve Sněmovně mají většinu 108 z 200 poslanců. Předsedou dolní komory se stal šéf SPD Tomio Okamura. Po zvolení řekl, že to bere se vší pokorou a chce přispět k tomu, aby atmosféra v dolní komoře byla lepší než v uplynulém volebním období.
Podle Fialy se do čela Sněmovny teď dostal člověk, který pohrdá lidmi, hlásí se k extrémním názorům a propaguje proruské narativy. „Do čela vlády míří bývalý komunista a spolupracovník StB, který má obrovský střet zájmů a představuje nebezpečné oligarchické struktury. To jsou všechno věci, které určitě nejsou dobrými zprávami. Ale je potřeba si to uvědomovat, je potřeba to pojmenovávat a je potřeba s tím dále bojovat,“ sdělil Fiala.
Babiš vědomou spolupráci s StB popírá a roky vedl na Slovensku soudní spory. Nakonec uzavřel dohodu s tamním ministerstvem vnitra, které uznalo, že Babiš byl v dokumentech někdejší Státní bezpečnosti neoprávněně evidován jako agent a s StB vědomě nespolupracoval.
Dalibor Martínek: Upálili Palackého? K čemu jsou vlastně státní svátky
Státní svátky mají Češi spojeny především s otázkou, jestli budou otevřené velké obchody. Je v tom totiž zmatek. Každý si před přicházejícím svátkem hledá na internetu, zda bude otevřeno nebo zavřeno.
Fiala zdůraznil, že 17. listopad je pro něj osobně nejkrásnějším svátkem. Česká republika podle něj za 36 let ušla obrovský kus cesty. „Dnes jsme svobodnou, demokratickou, nezávislou a prosperující zemí a z toho bychom měli mít všichni radost,“ řekl. Pokud lidé přestanou být pozorní, tak podle něj mohou o svobodu a demokracii rychle přijít. Míní, že je potřeba se poučit i z minulosti. „Abychom ani o kousek té demokracie a svobody nepřišli, protože už to je nebezpečné,“ dodal.
Na Národní třídu k památníku událostí 17. listopadu 1989 přišel rovněž předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Studenti byli podle něj jak v roce 1939, tak 1989 obětí zla. Uvedl, že 17. listopad je i připomínkou toho, že proti zlu v jakékoliv podobě se musí bojovat a že to může někdy i bolet. Nic, ani demokracie a svoboda ale nejsou zadarmo, doplnil šéf horní komory.
Na Národní, která je tradičním centrem připomínky listopadových událostí, přišli například také bývalá předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a místopředseda této strany Jiří Pospíšil, ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura, ministryně spravedlnosti v demisi Eva Decroix nebo europoslanec a bývalý disident Alexandr Vondra (všichni ODS).
Délka života obyvatel České republiky – naděje dožití – narostla ve 36 letech po roce 1989 průměrně přibližně o 8 let. Narůstala tedy dvakrát rychleji než v 36 letech před rokem 1989. Moderní podoba prosperující tržní ekonomiky, doprovázené poměrně robustním systémem sociálního zabezpečení a relativně dostupnou kvalitní lékařskou péčí, tedy život Čechů ovlivňuje znatelně – z hlediska prodlužování lidského života tedy hned dvojnásobně – příznivěji než předchozí desetiletí centrálně řízeného hospodářství s omezeným přístupem na světové trhy.
A to přesto, že za socialismu se podařilo v tehdejším Československu zásadně redukovat kojeneckou úmrtnost. Podíl zemřelých dětí do jednoho roku věku se mezi lety 1950 až 1970 snížil z necelých šesti na zhruba dvě procenta, tedy na celoevropsky podprůměrnou úroveň (viz graf níže). Na celoevropsky podprůměrné úrovni zůstává ukazatel setrvale dodnes, kdy v ČR činí zhruba 0,2 procenta.
Snižování kojenecké úmrtnosti má vliv na prodloužení průměrného lidského života, neboť ubývá těch, kteří zemřou ve velmi raném věku, a průměr tudíž stahují dolů. Přes markantní pokles kojenecké úmrtnosti mezi lety 1950 a 1970 a další její redukci mezi lety 1970 a 1989, na zhruba jedno procento, tedy ovšem za socialismu výrazněji nenarostla délka života průměrného Čecha. V roce 1953, tedy 36 let před rokem 1989, činila necelých 68 let. V roce 1989 bezmála 72 let. Letos se pohybuje kolem 80 let.
Dvojnásobné tempo prodlužování lidského života po roce 1989 v porovnání se situaci před tímto zlomovým rokem českých dějin je tedy o to výraznějším úspěchem, že po roce 1989 existuje mnohem omezenější prostor zlepšovat naději dožití při narození dalším výraznějším omezováním kojenecké úmrtnosti, jež je dnes už v podstatě nulová a klesající pochopitelně již jen velmi pozvolna (z 0,4 procenta roku 2000 na nynější zmíněnou 0,2 procenta).
Otevření se světovému trhu po roce 1989 umožnilo Čechům těžit z pokročilejších západních technologií v nejširším smyslu slova, zejména pak v oblastech, které mají přímý a zásadní vliv na zdraví, jako je lékařská péče nebo stravování. Přitom ovšem Česká republika dokázala navázat na nezpochybnitelné úspěchy socialistického zdravotnictví, tedy například dále redukovat kojeneckou úmrtnost a udržovat ji pod celoevropským průměrem.
Aktualizováno
Ultimátum pro Babiše. Pokud nevyjasní střet zájmů, mělo by ANO nabídnout jiného kandidáta, uvedl Pavel
Pokud by předseda hnutí ANO Andrej Babiš nebyl schopen uspokojivě vyřešit svůj střet zájmů, pak bych se jeho jmenováním podílel na vzniku protiprávního stavu, řekl dnes na Národní třídě Radiožurnálu prezident Petr Pavel. V takovém případě by podle něj bylo dobré, aby hnutí jako vítěz voleb nabídlo na post předsedy vlády jiného kandidáta. Pokud by šéf ANO v okamžiku jmenování premiérem vlastnil holding Agrofert, ocitl by se ve střetu zájmů. Na vyřešení by měl 30 dní.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Evropská komise zlepšila výhled růstu ekonomiky EU na letošní rok a rok 2026 na 1,4 procenta. V předchozí jarní prognóze přitom letošní růst odhadovala na 1,1 procenta. Odhad hospodářského růstu na rok 2027 pak Evropská komise ještě zvýšila o desetinu procentního bodu, a to na 1,5 procenta. Komise také zlepšila odhad růstu české ekonomiky pro letošek, a to na 2,4 procenta.
„Podzimní hospodářská prognóza ukazuje, že růst v prvních třech čtvrtletích roku 2025 překonal očekávání. Zpočátku byl silný výkon poháněn prudkým nárůstem vývozu v očekávání zvýšení cel, ekonomika EU ale nadále rostla i ve třetím čtvrtletí,“ uvedla komise ve svém prohlášení. Do budoucna se podle prognózy očekává, že bude hospodářská aktivita i nadále mírným tempem růst, a to i přes náročné vnější prostředí.
Očekává se, že eurozóna bude zrcadlit trend v celé Evropské unii, přičemž hrubý domácí produkt se v roce 2025 zvýší o 1,3 procenta, v roce 2026 o 1,2 procenta a v roce 2027 o 1,4 procenta. Vnější prostředí zůstává i nadále náročné, mírný hospodářský růst ale podle Evropské komise podporují odolný pracovní trh, zlepšující se kupní síla a příznivé podmínky financování.
Česká ekonomika letos podle Evropské komise poroste o 2,4 procenta, následně v roce 2026 zpomalí na 1,9 procenta a v roce 2027 opět zrychlí na 2,4 procenta. Hlavním tahounem růstu by měla být soukromá spotřeba v důsledku růstu reálných mezd a snížení míry úspor v domácnostech.
„Celková inflace by měla v roce 2025 klesnout na 2,3 procenta v důsledku zpomalení inflace služeb a poklesu cen energií a navzdory zrychlení inflace potravin a v letech 2026 a 2027 by měla dále zpomalit,“ uvádí zpráva komise, která se týká České republiky. „Navzdory postupnému rušení opatření v oblasti energetiky, vládnímu balíčku konsolidace veřejných financí z roku 2024 a nedávným důchodovým reformám by veřejné finance měly zůstat v deficitu na úrovni kolem dvou procent HDP,“ dodává dokument.
Hrubý domácí produkt se podle prognózy komise letos zvýší na 2,4 procenta, a to díky domácí i zahraniční poptávce. Následně v roce 2026 se růst zpomalí na 1,9 procenta, a poté v roce 2027 se opět zrychlí na 2,4 procenta, podpořený růstem spotřeby a investic domácností. Důvěra spotřebitelů se od dubna 2024 zlepšila, a to i přes pokračující ekonomickou nejistotu, dodává podzimní makroekonomický výhled.
Trh syntetických sekuritizací se utrhl ze řetězu, varuje ECB
Evropská centrální banka bije na poplach kvůli rostoucímu využívání syntetických sekuritizací. Ty umožňují bankám přesouvat úvěrové riziko mimo své účetnictví – podobně jako před hypoteční krizí ve Spojených státech.
Inflace v eurozóně by měla pokračovat v poklesu, v roce 2025 klesne na 2,1 procenta a v dalších letech se bude pohybovat kolem dvou procent. V celé Evropské unii by měla inflace zůstat mírně vyšší a v roce 2027 klesnout na 2,2 procenta, říká hospodářský výhled Evropské komise.
„Obchodní dohody uzavřené mezi USA a jejich obchodními partnery, včetně EU, zmírnily některé nejistoty, které zastínily jarní prognózu,“ říká prohlášení komise. Prognóza předpokládá, že všechna specifická cla pro jednotlivé země a odvětví zavedená americkou administrativou k datu 31. října budou platit po celou dobu prognózy.
Obchodní bariéry na celém světě dosáhly podle komise historického maxima a Evropská unie nyní čelí vyšším průměrným clům na vývoz do USA, než se předpokládalo v letošní jarní prognóze. Cla na vývoz z EU však zůstávají nižší než cla uplatňovaná na několik dalších významných globálních hráčů.
Fiala: Nemám radost z toho, co se v naší zemi teď odehrává
Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) nemá radost z toho, co se nyní v České republice odehrává. Řekl to při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze. Kritizoval například předsedu Sněmovny Tomia Okamuru (SPD), který se podle něj přiklání k extrémním názorům, nebo pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO) mimo jiné za údajnou spolupráci s někdejší komunistickou Státní bezpečností.
„I v nepříznivém prostředí ekonomika EU nadále roste,“ uvedl místopředseda Evropské komise pro ekonomiku Valdis Dombrovskis. „Vzhledem k náročnému vnějšímu kontextu musí Evropská unie nyní podniknout rozhodné kroky k podpoře domácího růstu. To znamená urychlit naši práci na agendě konkurenceschopnosti – mimo jiné zjednodušením regulací, dokončením jednotného trhu a podporou inovací,“ dodal.
Určitá „významná nejistota“, pokud jde o celosvětové dění, bude podle něj přetrvávat i v příštích letech. „Evropská unie proto musí jednat a musí jednat nyní,“ uvedl Dombrovskis na tiskové konferenci v Bruselu.
Postupné zpomalování růstu zaměstnanosti, které začalo v roce 2022, pokračovalo i v první polovině letošního roku. Ekonomika EU však v tomto období vytvořila 380 tisíc pracovních míst. Zpomalování růstu zaměstnanosti znamená, že počet nově vytvořených pracovních míst roste pomaleji než v předchozích obdobích. Očekává se, že míra nezaměstnanosti dále klesne z 5,9 procenta v letech 2025 a 2026 na 5,8 procenta v roce 2027. Růst mezd v EU by se měl zpomalit, ale zůstat nad inflací, což mírně zlepší kupní sílu domácností.
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
USA Evropě stále utíkají. Pomáhá jim energetická soběstačnost i investice do technologií