Evropské vlády kritizují předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou za to, že podle nich během prvních dnů americko-izraelských úderů proti Íránu překročila své pravomoci a vystupovala jako hlavní představitelka Evropské unie v zahraniční politice. Uvedl to server Politico s odvoláním na diplomaty, unijní úředníky a zákonodárce z několika evropských zemí.

Podle devíti zdrojů oslovených serverem Politico předsedkyně Komise v posledních dnech podnikla řadu diplomatických kroků, které podle kritiků přesahují její mandát. V prvních dnech krize například naznačila podporu změně režimu v Teheránu a uskutečnila více než tucet telefonátů s lídry Evropské unie i zemí Perského zálivu. Kritici tvrdí, že její veřejná vystoupení v některých případech přesahovala konsenzus členských států.

Leyenová v roli Kallasové

Některé vlády podle diplomatů znepokojuje také to, že von der Leyenová vystupuje v roli, která by měla náležet šéfce unijní diplomacie Kaje Kallasové. Právě ta má podle unijních pravidel koordinovat zahraniční politiku EU a formulovat společné postoje sedmadvacítky.

„Problém je, když předsedkyně přichází s vlastními návrhy a tím fakticky zavazuje Evropskou unii, aniž by předem konzultovala členské státy,“ řekl jeden z vysokých diplomatů zapojených do diskusí o zahraniční politice EU. Podle něj von der Leyenová pronáší výroky, které nejsou součástí jejího mandátu.

Maďarská volební kampaň jde do finále. Hrozí zveřejnění kompromitující nahrávky opozičníka Magyara

Politika

Maďarská volební kampaň před parlamentními volbami, které mohou být pro zemi jedny z nejdůležitějších za poslední desetiletí, provázejí obavy z očerňující kampaně a možného zveřejnění kompromitující sexuální nahrávky opozičního lídra Pétera Magyara.

nst

Přečíst článek

Pouze osobní stanoviska

Podobně se vyjádřila i francouzská europoslankyně Nathalie Loiseauová z výboru pro zahraniční věci Evropského parlamentu. „Měla jsem pocit, že halucinuji, když jsem sledovala, jak Ursula von der Leyenová telefonuje hlavám států Perského zálivu,“ uvedla. Podle ní předsedkyně Komise nemá vlastní diplomatickou službu ani zpravodajské informace a její výroky proto představují pouze osobní stanoviska.

Evropská komise kritiku odmítla. Podle jejího mluvčího von der Leyenová vykonává svou roli v souladu se smlouvami EU a prokazuje politické vedení v oblasti vnějších politik Komise. Komunikace se světovými lídry je podle něj běžnou součástí jejích povinností.

Mluvčí zároveň zdůraznil, že oficiální postoj Evropské unie k válce s Íránem nestanovila von der Leyenová, ale šéfka unijní diplomacie Kallasová ve společném prohlášení koordinovaném se všemi členskými státy.

Postavení von der Leyenové jako jedné z nejvlivnějších osobností EU se podle Politico formovalo téměř sedm let. Bývalá německá ministryně obrany vedla Unii během řady krizí, například během pandemie covidu-19, po ruské invazi na Ukrajinu nebo během obchodních sporů se Spojenými státy.

Pavel: Tvrzení, že jsem lídrem opozice, je nesmysl. S vládou chci korektní vztah

Leaders

Prezident Petr Pavel pokládá za nesmyslné tvrzení koaličních politiků, že by byl lídrem nebo prezidentem opozice. V bilančním rozhovoru pro Českou televizi řekl, že ač měl názorově blíž k předchozímu kabinetu Petra Fialy (ODS), v řadě věcí s ním nesouhlasil, podobně jako s kroky nynější vlády. Hodlá s ní ale mít korektní a věcné vztahy, které má i s jejím předsedou Andrejem Babišem (ANO). Rozhovor se odehrál ke třem letům ve funkci hlavy státu.

ČTK

Přečíst článek

Diplomaté zároveň ocenili její roli při koordinaci podpory Ukrajiny a při řízení napjatých obchodních vztahů s USA. Napětí se však podle nich objevuje zejména v otázkách Blízkého východu nebo při diskusích o rozšiřování EU.

Některé vlády například kritizují snahu Evropské komise urychlit přijetí Ukrajiny do EU. Komisařka Marta Kosová podle Politico představila různé scénáře, jak by se Ukrajina mohla stát členem už kolem roku 2027. Tyto návrhy však vyvolaly odpor části členských států, které trvají na tom, že rozšiřování musí zůstat založené na plnění stanovených podmínek.

Napětí mezi Evropskou komisí a šéfkou unijní diplomacie Kallasovou podle diplomatů ukazuje, že Evropská unie bude muset vyjasnit, kdo má v zahraniční politice hlavní slovo.

„Musíme se rozhodnout, zda chceme institucionální změnu a dát Komisi větší pravomoci v zahraniční politice,“ uvedl španělský europoslanec Nacho Sánchez Amor. „Pokud ano, musíme o tom otevřeně diskutovat a vědomě o tom rozhodnout.“

Evropské akcie na začátku pondělního obchodování výrazně oslabily a krátce se dostaly na nejnižší úroveň za více než dva měsíce. Investory znepokojil prudký růst cen ropy, který souvisí s eskalací konfliktu na Blízkém východě. V průběhu dne se však trhy částečně vzpamatovaly a většinu ztrát smazaly.

Panevropský index STOXX Europe 600 nakonec uzavřel se ztrátou 0,63 procenta na 594,92 bodu, přestože během dopoledne klesal až o 2,5 procenta.

Podobný vývoj zaznamenaly i hlavní národní indexy. Německý DAX ztratil 0,77 procenta a uzavřel na 23.409 bodech, přičemž během dne na chvíli spadl pod hranici 23.000 bodů. Pařížský CAC 40 odepsal 0,98 procenta na 7915 bodů a londýnský FTSE 100 oslabil o 0,34 procenta na 10.249 bodů.

Výrazný tlak pocítil především letecký sektor, který je citlivý na růst cen paliv. Akcie německé Lufthansy se propadly o více než sedm procent, zatímco papíry skupiny Air France-KLM oslabily téměř o čtyři procenta.

Ropa prudce zdražila

Trhy reagovaly na dramatický vývoj na ropném trhu. Cena severomořské ropy Brent během dne vystoupila až na 119,5 dolaru za barel, tedy nejvýše od poloviny roku 2022. Později však znovu klesla pod hranici 100 dolarů za barel.

Ministři financí skupiny G7 proto jednali o možnosti koordinovaného uvolnění ropy ze strategických rezerv. Podle francouzského ministra financí Rolanda Lescura však zatím žádné rozhodnutí nepadlo. Dodal pouze, že skupina je připravena přijmout kroky k uklidnění trhu.

Napětí v Hormuzském průlivu

Po zahájení americko-izraelských útoků na Írán před více než týdnem se výrazně omezila doprava v Hormuzském průlivu, kterým za běžného provozu prochází asi pětina světových dodávek ropy a zemního plynu. Podle banky Citigroup kvůli narušení přepravy trh přichází o sedm až jedenáct milionů barelů ropy denně.

Analýza agentury Bloomberg upozorňuje, že pokud by ceny ropy dlouhodobě zůstaly kolem 108 dolarů za barel, mohlo by to výrazně zvýšit globální inflaci a negativně zasáhnout hospodářský růst.

K nervozitě na trhu přispívají i zprávy z produkčních zemí. Podle deníku The Wall Street Journal začal například Kuvajt omezovat těžbu na některých ropných polích, protože mu docházejí kapacity pro skladování nahromaděné ropy.

Lukáš Kovanda: Pohonné hmoty v Česku mohou brzy zdražit až o devět korun

Názory

Svět podle některých analytiků čelí největšímu ropnému šoku od sedmdesátých let. Cena ropy Brent dnes při zahájení obchodování překonala hranici 100 dolarů za barel a dál roste. Pokud by se na této úrovni udržela, mohou pohonné hmoty v Česku během několika týdnů zdražit až o devět korun za litr.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Pražská burza je malý rybník. Investoři utíkají do private equity, rizika ale podceňují

Money

Češi masově vrhají úspory do soukromého kapitálu. Marketéři tak evidentně dělají svou práci dobře. Není to ale bez rizika, shodli se účastníci diskusního panelu na téma kapitálový trh pátého ročníku Global Investment Summitu (GIS). Stoupající oblibě private equity či venture kapitálu ovšem nahrává fakt, že český trh s veřejně obchodovanými firmami je malý a málo likvidní. Navíc ze srovnání se zahraničím vychází jako chudý příbuzný.

Ivana Pečinková

Přečíst článek