Nezaměstnanost v Česku v červenci vzrostla na pět procent a překonala očekávání ekonomů. Bez práce je 367 tisíc lidí, meziročně zhruba o 38 tisíc více. Část nárůstu jde na vrub prázdninám, analytici ale upozorňují na dlouhodobější ochlazování trhu práce a úbytek míst v průmyslu. Skutečný test českého trhu práce podle nich přijde na podzim.
Novou tiskovou mluvčí Úřadu práce ČR (ÚP ČR) se stala Kateřina Pavlíková, která tři roky vedla komunikaci cestovní kanceláře Čedok.
Míra nezaměstnanosti v Česku dosáhla letos v únoru úrovně 4,4 procenta, což je nejvyšší údaj od dubna 2017. Míra nezaměstnanosti je tak nejvyšší za posledních takřka osm let. Převyšuje dokonce hodnoty z nejkritičtější fáze covidové pandemie. Analytici s takto vysokou mírou nezaměstnanosti vesměs nepočítali. Ti oslovení agenturou Bloomberg předpokládali nejčastěji úroveň 4,3 procenta, objevil se však i odhad pouze 4,2procentní míry nezaměstnanosti.
Nezaměstnanost v Česku v lednu vzrostla na 4,3 procenta z prosincových 4,1 procenta. Lidí bez práce bylo v lednu 320 516, o 14 038 více než v předchozím měsíci. V České republice bylo v lednu 83 323 volných pracovních míst, o 163 250 méně než v prosinci 2024, uvedl Úřad práce ČR. V lednu roku 2024 činila nezaměstnanost v Česku čtyři procenta.
Elektronický podpis i pro soukromé účely, ověřování, jak služba bankovní identity funguje i rozšiřování jejího využití v knihovnách, zdravotnictví, u dodavatelů energií nebo mezi zemědělci žádajícími o dotace. To jsou některé z letošní novinek v digitálním ověřování totožnosti, které novinářům představil Matěj Růžička, šéf společnosti Bankovní identita.
Česko už od covidu prochází hospodářským útlumem. A ten si začíná vybírat svoji daň i v podobě výraznějšího nárůstu počtu nezaměstnaných. V prosinci 2024 jich bylo po takřka čtyřech letech opět více než 300 tisíc. To jsou tedy lidé, kteří aktivně práci hledají – chodí na pracák –, však žádnou kloudnou sehnat nemohou.
Nezaměstnanost v Česku v prosinci vzrostla na 4,1 procenta z listopadových 3,9 procenta. Práci si hledalo 306 478 lidí, zhruba o 16 tisíc více než o měsíc dříve. Snížil se zároveň počet volných míst, která zaměstnavatelé nabízeli. Ubylo jich asi o 9000 na 246 573. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR. V prosinci 2023 činila nezaměstnanost v Česku 3,7 procenta.
Míra nezaměstnanosti v listopadu vzrostla na 3,9 procenta. Je to o 0,4 procentního bodu výše než loni v listopadu. Stav trhu práce se tedy pozvolna zhoršuje. O čem svědčí i to, že počet uchazečů o práci překonal počet volných pracovních míst o takřka 35 tisíc. To je největší rozdíl za celou dobu od února 2018.
Úřad práce se chystá postupně zrušit 83 svých poboček po Česku, tedy více než pětinu. Týkat se to má hlavně malých pracovišť. Pracují v nich čtyři stovky zaměstnanců. Propouštění se ale nechystá, pracovníci by se měli přesunout do větších poboček, uvedl mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Michal Kovařík. Na takzvané racionalizaci pobočkové sítě pracuje vedení úřadu od loňska.
Reforma sociálních dávek je jedna z mála větších reforem této vlády. Je vedena dobrými úmysly efektivity a adresnosti, ale má v sobě hodně děr, které mohou přinést opačný efekt.
Nezaměstnanost v Česku v srpnu stagnovala na 3,8 procenta. Bez práce bylo na konci měsíce 286 320 lidí. Zaměstnavatelé nabízeli 263 247 volných pracovních míst.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
