Zatímco ceny diamantů v posledních letech spíše klesají, vzácné barevné drahokamy podle zlatnického mistra Luboše Korbičky dlouhodobě zdražují. Zakladatel dílny Korbička Šperky v rozhovoru s Evou Čerešňákovou popisuje, proč se mění preference klientů, jak funguje nákup kamenů přímo u zdroje a v jakých cenách se dnes pohybují zakázkové šperky.

Trh se šperky prochází podle zlatnického mistra Luboše Korbičky výraznou proměnou. Dominance bezbarvých diamantů postupně slábne a stále větší pozornost zákazníků i designérů se přesouvá k barevným drahokamům.

FOTOGALERIE: Šperky z dílny Luboše Korbičky

6 fotografií v galerii

„Diamantů je na světě relativně hodně a v posledních letech je vidět, že jejich ceny spíše klesají. Naopak u vzácnějších barevných kamenů, jako jsou smaragdy nebo některé turmalíny, ceny dlouhodobě rostou, protože kvalitních nalezišť ubývá,“ říká zakladatel brněnské dílny Korbička Šperky v rozhovoru s Evou Čerešňákovou.

Rozhoduje kvalita a čistota

Z ekonomického pohledu je podle něj zásadní především kvalita kamene. U drahokamů totiž může mít zásadní vliv původ, čistota i intenzita barvy. Kameny stejné velikosti tak mohou mít zcela odlišnou hodnotu. „Jeden smaragd může stát deset tisíc korun, jiný ve stejné velikosti stovky tisíc. Rozhoduje čistota, barva i to, odkud pochází,“ vysvětluje.

Právě původ kamene je pro Korbičku klíčový. Firma proto většinu drahokamů nakupuje přímo u zdroje a dlouhodobě buduje vztahy s těžaři nebo brusiči v jednotlivých zemích. Takový přístup je podle něj náročný na čas i finance, umožňuje ale získat kvalitnější materiál a větší kontrolu nad výsledným produktem.

„Často vybíráme už surové krystaly ještě před broušením a rozhodujeme, co z nich vznikne. Ten vztah ale nevznikne za rok – musíte se tam vracet a vybudovat si důvěru,“ popisuje.

Výraznou změnou prochází také samotná poptávka zákazníků. Podle Korbičky dnes lidé mnohem více hledají jedinečné šperky s osobním příběhem místo sériové produkce velkých značek. Tomu odpovídá i struktura jeho firmy, přibližně 85 až 90 procent výroby tvoří zakázková práce.

video

Řemeslo mizí a s ním i možnost šít precizní módu, říká Natali Ruden

Enjoy

Je tomu téměř rok, co módní návrhářka Natali Ruden předvedla svou poslední kolekci Fusion a přerušila profesní kariéru. Nyní navštívila moderátorku Evu Čerešňákovou v jejím pořadu VIP Eva Talks, hodnotila své rozhodnutí a představila nové zájmy. „Chystám se malovat, ale jen pro sebe,“ říká.

Michal Nosek

Přečíst článek

Cenové rozpětí je velké

Proces výroby začíná osobní konzultací, při které se vybírá kámen a vzniká první návrh. Následně se šperk modeluje ve 3D, klient vidí jeho vizualizaci a teprve poté se zahajuje samotná výroba.

Cenově se zakázkové šperky pohybují v širokém rozpětí. U zásnubních prstenů jde podle Korbičky obvykle o částky mezi 50 a 150 tisíci korunami. U výraznějších kusů s většími drahokamy začínají ceny zhruba kolem 100 tisíc korun a mohou výrazně růst podle kvality a velikosti kamenů.

Češi si své křivdy rádi hýčkají, říká Tomáš Prouza

Newstream TV

Tomáš Prouza, host pořadu VIP Eva Talks moderátorky Evy Čerešňákové, se k roli prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu dostal nepřímo. Profesní dráhu zahájil v médiích a oblasti osobních financí, později působil ve státní správě i mezinárodních institucích včetně Světové banky. Klíčovou zkušeností pro něj bylo působení na Úřadu vlády ČR, kde se podílel na koordinaci evropské agendy.

nos

Přečíst článek

Přestože se o špercích často mluví i jako o investici, Korbička upozorňuje, že jejich primární hodnota by měla být jiná. „Šperk má hlavně dělat radost a měl by se nosit. To, že může uchovat hodnotu nebo časem zdražit, je spíš bonus,“ říká.

Jako investičně zajímavé zmiňuje například některé barevné diamanty nebo kvalitní kolumbijské smaragdy. Zároveň ale upozorňuje, že obchod s drahokamy vyžaduje zkušenosti a důvěryhodného partnera.

Trend, který podle něj bude dominovat i v dalších letech, je však jasný. Návrat ke žlutému zlatu, práce s barvami a stále větší důraz na originalitu. „Lidé už nechtějí nosit stejné šperky jako všichni ostatní. Chtějí něco osobního, co bude jen jejich,“ uzavírá.

Týden po vypuknutí války na Blízkém východě dnes Izrael a Írán pokračovaly ve vzájemných úderech. Íránský prezident Masúd Pezeškján zároveň oznámil, že prozatímní vládnoucí rada Íránu schválila pozastavení útoků na země v Perském zálivu, pokud z jejich území nepřijde nový útok, a zasaženým zemím se omluvil. Írán přitom ještě v noci na dnešek a časně ráno podnikl údery na státy regionu včetně Bahrajnu, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. Americký prezident Donald Trump uvedl, že Írán se kvůli svému „špatnému chování“ stane terčem velkých útoků. Izraelské vzdušné údery si vyžádaly desítky mrtvých v Libanonu, kde izraelská armáda armáda informuje o útocích na proíránské hnutí Hizballáh.

Izrael podnikl vlnu útoků také na Teherán či středoíránský Isfahán. Podle agentury AFP patřily izraelské útoky podniknuté před úsvitem k nejrozsáhlejším od začátku války. Mezi cíli byla vojenská akademie, podzemní velitelské středisko, sklad raket či teheránské mezinárodní letište Mehrábád. Roste i počet poničených obytných budov v íránské metropoli.

Írán podle Izraele útoky v noci opětoval. V Jeruzalémě se ráno ozvala exploze, ale nebyli hlášeni zranění. V Bahrajnu před íránskými útoky varovaly sirény. Saúdská Arábie oznámila zneškodnění íránských dronů mířící na její ropné pole Šajbach a raketu vypálenou na leteckou základnu Prince Sultána. Íránské revoluční gardy oznámily také útok na ropný tanker Prima, který se pokoušel přeplout Hormuzský průliv.

Exploze v Dubaji

V Dubaji se časně ráno ozvaly exploze a vláda oznámila aktivaci protivzdušné obrany. Mezinárodní letiště v Dubaji ve Spojených arabských emirátech dnes z bezpečnostních důvodů přerušilo provoz. Později oznámilo jeho obnovení v omezeném rozsahu.

Íránský prezident v televizním projevu odmítl požadavek USA na kapitulaci. Jeho americký protějšek Trump nedlouho poté oznámil, že USA vážně zvažují, že rozšíří oblasti a skupiny lidí, na které zaútočí. Podrobnosti však neuvedl. Pezeškján podle Trumpa řekl, že Írán nebude útočit na země v Perském zálivu pouze v důsledku neúprosných americko-izraelských útoků.

Utajená analýza americké Národní zpravodajské rady, dokončená zhruba týden před zahájením izraelsko-amerických úderů v Íránu, dospěla k závěru, že ani rozsáhlá ofenziva by patrně nesvrhla íránský teokratický režim a armádu. Scénář, při němž by vládu převzala íránská opozice, přitom analýza vyhodnotila jako nepravděpodobný, napsal deník The Washington Post.

„Štít Amerik“. Trump si vymyslel další organizaci, má bojovat proti drogovým kartelům

Politika

Americký prezident Donald Trump oznámil novou vojenskou koalici, jejímž cílem je zlikvidovat drogové kartely na západní polokouli. Podle šéfa Bílého domu se do aliance zapojilo 17 zemí, píše agentura Reuters. Americký prezident zároveň na summitu se zástupci latinskoamerických zemí uvedl, že Spojené státy se po skončení konfliktu s Íránem zaměří na Kubu, a naznačil, že Washington bude chtít s Havanou uzavřít dohodu, poznamenala agentura AP.

ČTK

Přečíst článek

Izraelské vzdušné údery na vesnici Nabí Šít a okolní obce na východě Libanonu zabily 41 lidí a dalších 40 zranily. Libanonské militantní hnutí Hizballáh uvedlo, že se v pátek pozdě večer v oblasti střetlo s izraelskými vojáky, kteří tam pronikli ve vrtulnících ve směru od Sýrie. Izraelská armáda sdělila, že její jednotky pronikly do oblasti s cílem nalézt ostatky letce Rona Arada, který se v roce 1986 nad Libanonem katapultoval z letadla a padl pravděpodobně do rukou Hizballáhu.

Izrael v dalším úderu na město Šmustar ve východním Libanonu zabil šest lidí, včetně čtyř dětí. Jednalo o členy jedné rodiny vysídlené z města Baalbek v důsledku současného konfliktu mezi Izraelem a Hizballáhem.

Z válkou zasaženého regionu na Blízkém východě se dnes do Česka vrátí další stovky lidí. V průběhu dnešního dne a noci přicestují repatriačními lety z Dubaje a z Rijádu. Většina z několika tisíc Čechů v regionu, kteří jsou zaregistrovaní v cestovatelském systému Drozd, neprojevila zájem o informace o repatriaci, uvedl dnes český ministr zahraničí Petr Macinka.