Čínští roboti kráčejí do práce. Úplně stejně jako lidé

Humanoidní roboti (kteří vypadají podobně jako člověk, mají hlavu, dvě ruce a dvě nohy) se dosud nepovažovali za vhodné pro nasazení v průmyslu. Ale teď právě „nastupují“ do několika čínských moderních průmyslových závodů a navzájem tam spolupracují stejně jako lidští zaměstnanci. Robotika tak mění další dlouhodobou „pravdu“.
Konstrukce humanoidních robotů je obtížná a algoritmy ovládání složité. Pro konstruktéry je jednodušší posadit pohyblivý stroj na kolečka nebo na pásy. A když už mermomocí chtějí, aby se robot pohyboval po nohou, přimontují mu jich radši rovnou čtyři, jak se to osvědčilo u zvířat.
Pro účely průmyslové výroby je pak nejvhodnější robotické rameno. Nemusí vypadat moc esteticky, ale funguje a dá se podle potřeby upravit na opravdu různorodé požadované úkony.
Tolik zkráceně současný stav.
Spolupracující parta strojů
Ale teď přichází čínská společnost UBTech s konceptem humanoidních robotů, kteří nastupují do práce v průmyslové výrobě. A to ne jako jednotlivé stroje, ale poprvé na světě jako propojená skupina se schopností domlouvat si přes wi-fi síť vzájemnou spolupráci při řešení nových úkolů.
Společnost UBTech má sídlo v osmnáctimilionovém městě Šen-čen v jižní Číně a v rámci vývoje a výroby robotů se zaměřuje i na konstrukci humanoidů. Vyvíjí několik řad takovýchto robotů, jimž dala anglické jméno Walker (chodec). Nemají však jenom chodit, ale napodobovat člověka i při práci.
V lednu firma oznámila, že jich letos chce pro průmyslové aplikace vyrobit 500 až tisíc. Podle současných zpráv už několik desítek robotů Walker S1, vysokých 172 centimetrů a vybavených inteligentními integrovanými kamerami pro přesné vidění, pracuje v továrně společnosti Zeeker. Ta vyrábí luxusnější elektromobily a patří do holdingu Geely Automobile. Na řešení úkolů pracují humanoidní roboti společně, trénují spolupráci a jsou schopni skupinově plánovat a koordinovat zadané úkoly. Třídí materiály, přenášejí bedny, montují součástky, nasazeni jsou i na kontrolu montáže vozidel.
Jejich podoba s člověkem jim umožňuje vykonávat podobné úkoly jako jejich lidští kolegové včetně přesné manipulace a montáže deformovatelných součástek. Jak se jim to reálně daří, se zatím nedá objektivně posoudit. Nicméně nebude to asi úplně špatné, protože kromě zmíněné automobilky Zeekr jsou tito humanoidní roboti už nasazeni také v čínské automobilce BYD a list South China Morning Post zmiňuje další pravděpodobné kupce těchto robotů.
Anglická verze listu ústředního výboru Komunistické strany Číny Žen-min ž’-pao pochvalně zmiňuje úspěchy společnosti UBTech a uvádí o ní, že polovinu příjmů investuje do dalšího vývoje.
Kapka v moři
Nasazení humanoidních robotů v průmyslu zatím odborníci nebrali vážně. Mezinárodní federace robotiky ve své poslední Zprávě o robotice ve světě konstatuje, že v roce 2024 pracovalo v celém světě rekordních 4,3 milionu průmyslových robotů (nejvíc v Asii, kde v absolutních počtech vede Čína následovaná Japonskem, potom v Evropě, v níž je největší robotickou mocností Německo, a poté v celé Americe, kde nejvíc robotů mají v USA).
Jakou roli v tom hrají humanoidní roboti? Žádnou. Jimi se tato zpráva ani nezabývá. Jiný shrnující dokument Mezinárodní federace robotiky věnovaný trendům v roce 2025 uvádí, že se teprve musí ukázat, jestli humanoidní roboti mohou představovat životaschopné řešení pro průmysl. Spíše než ve výrobě by prý mohli najít uplatnění v logistice a skladování, soudí studie.
Nejenom pečovatelé o starší lidi
A takhle to platilo až doteď. Ne že by humanoidní roboti neexistovali. Naopak. Už několik desetiletí je vyvíjí spousta firem po světě, ale obvykle veřejnosti představují jeden exemplář, který bývá spíše pro reklamu. Zapojení takových strojů do výroby něčeho „užitečného“ bylo jen experimentální. Humanoidní robot je, podobně jako člověk, univerzální. Jediný typ by mohl nahradit spoustu různých specializovaných robotických ramen. Ale to zatím nedávalo ekonomický smysl.
Zato existují velká očekávání pro uplatnění humanoidních robotů jako pomocníků starších a nemocných lidí a pečovatelů o ně. Společnost není schopna zajistit pro stárnoucí populaci sociální služby. Práci lidských pečovatelů tedy zřejmě budou muset zastat roboti, kteří jsou dostatečně univerzální, aby zvládli činnosti v domácnosti a ideálně ještě dokázali být mluvícími a chápavými společníky.
To zatím byla předpokládaná budoucí úloha robotů, kteří vypadají jako lidé. Ale současné zprávy z Číny ukazují, že jejich univerzálnost nakonec přece jen může najít mnohem více uplatnění.
Umělecká tvorba přestává být výsadou lidí, píše se nová éra v dějinách současného umění, do níž silně promlouvá umělá inteligence. Místo štětců jsou do akce povolány cloudové technologie. V aukci se nyní za velké peníze prodal obraz stvořený humanoidním robotem Ai-Da.
Když robot maluje. A sběratelé umění se předbíhají, kdo dá víc
Enjoy
Americký gigant Amazon představil novinku. Ve svých skladech začal testovat roboty, kteří mají čtyři končetiny a jsou schopni chůze připomínající lidské pohyby. Internetový prodejce podle stanice BBC tvrdí, že roboti uvolní zaměstnancům ruce k dalším činnostem pro větší spokojenost zákazníků. Odbory ale oponují, že firma se ke svým zaměstnancům už delší dobu chová jako k robotům a že humanoidní stroje nahradí člověka.
Vezmou humanoidní roboti lidem práci? Amazon je začal testovat ve svých skladech
Zprávy z firem
Robot, který se svými pohyby zřejmě nejvíc přiblížil člověku, by mohl pracovat v domácnosti a také pomoci v péči o nemocné a staré lidi.
Čínský humanoidní robot má stát tolik jako menší auto a chystá se do výroby
Zprávy z firem
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.