Umělá inteligence nám má šetřit čas. A často to skutečně dělá. Jenže čím víc ji pouštíme do práce, rozhodování a každodenního přemýšlení, tím zřetelněji se ukazuje ještě něco jiného. Možná nám začíná šetřit i vlastní úsudek. A to už je úspora, která se může prodražit a zabolet.
Jak je jeho zvykem, Elon Musk v posledním týdnu opět plnil novinové titulky a dominoval debatám na sociálních sítích. Jeho hádka s Donaldem Trumpem provázená šťavnatými výroky je asi u konce, protože Musk si posypal hlavu popelem a přiznal se, že to přehnal. Ať byla hádka s prezidentem jen divadlem pro veřejnost či opravdu vážně míněná, je otázka, každopádně výsledkem turbulentních pár týdnů je to, že Musk se skutečně stáhl zpět do Tesly. Jenom ne tak, jak by se čekalo.
Nový posun ve vývoji „měkkých robotů“: zatím experimentální robotické rameno ze želatiny a bavlníku vytvořili čínští výzkumníci z univerzity v městě Chang-čou. Zařízení by se mělo dát použít i při lékařských zákrocích v lidském těle, v němž pak může zůstat a rozložit se, aniž by pacienta ohrozilo.
Za necelého čtvrt milionu korun si v USA můžete pořídit robotického psa, z něhož šlehají plameny až do vzdálenosti devět metrů. K čemu vám bude? To je dobrá otázka, na kterou by mohl odpovědět nejspíš psychiatr nebo kriminalista. Další příklad toho, že tvůrcům moderních technologií občas selže zdravý rozum.
Využití robotických chirurgických systémů má mnoho výhod pro lékaře i pro pacienty. Operatérům pomáhají při výkonech lepší vizualizací, vyšší přesností a filtrací třesu rukou. Výhodou je také vyšší flexibilita robotických operačních nástrojů, která lékařům umožňuje snadnější a preciznější práci v omezených prostorech, jako je malá pánev či hrudní dutina.
Robotická chirurgie představuje rostoucí a nadějnou oblast medicíny, v níž má dominantní postavení americká společnost Intuitive Surgical. Její britský konkurent se nyní chystá k expanzi, která by mohla být výhodná i pro české pacienty.
Společnost Neuralink, která vyvíjí mozkové čipy, chce do půl roku zahájit klinické testy svého bezdrátového zařízení na lidech. S odvoláním na šéfa podniku Elona Muska o tom informovala agentura Reuters. Jednou z prvních funkcí, kterých Neuralink hodlá dosáhnout, je obnova zraku - podle Muska i u těch lidí, kteří se narodili slepí. Americký regulátor, bez jehož souhlasu se testy neobejdou, na žádost o komentář zatím neodpověděl.
Japonští výzkumníci vytvořili dálkově ovládané šváby. Jejich úkolem není strašit lidi, kteří se tohoto hmyzu štítí, nýbrž posunout možnosti kyborgů – strojů propojených s živými organizmy. Předpokládané využití se může najít třeba při kontrole nebezpečných oblastí nebo sledování stavu životního prostředí. Šváb-kyborg by mohl brzy zastoupit záchranáře a roj robotických komárů zase včely.
Cena severomořské ropy Brent se dnes poprvé od května vrátila nad psychologicky důležitou hranici 100 dolarů za barel 🛢. Hlavní příčinou je podle analytiků pokračující konflikt mezi Spojenými státy a Íránem, který ohrožuje trasy důležité pro přepravu ropy.
Americký dolar 💲dnes na devizových trzích dosáhl vůči japonskému jenu nového 40letého maxima. Posiluje i vůči euru. Děje se tak poté, co dále eskalovaly útoky mezi USA a Íránem na Blízkém východě a Evropská centrální banka (ECB) ponechala úrokové sazby beze změny.
Evropské akcie dnes utrpěly nejvýraznější pokles 📉 za dva týdny, dolů je tlačí růst cen ropy, obavy ze zvyšování úrokových sazeb a neuspokojivé výsledky některých podniků. Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách v Británii a ve vybraných zemích Evropské unie, ztratil 1,18 procenta a uzavřel na 639,27 bodu.
Americká Sněmovna reprezentantů dnes těsně schválila ✅ rezoluci požadující ukončení vojenského tažení proti Íránu, píše agentura AP. Krok je podle ní už druhým takovým varováním pro prezidenta Donalda Trumpa v době, kdy se další vývoj konfliktu stává čím dál nejasnějším.
Pražská burza odevzdala část středečních zisků, index PX oslabil 📉 o 0,68 procenta na 2635,44 bodu. Ztrácela většina hlavních titulů, nedařilo se hlavně akciím Erste Bank. V zisku naopak skončila například energetická společnost ČEZ.
Koruna dnes oslabila. Vůči euru ztratila ve srovnání se středečním závěrem dva haléře na 24,19 Kč/EUR. K dolaru si česká měna pohoršila o deset haléřů na 21,28 Kč/USD.
Velkoobchodní cena plynu 🔥 pro evropský trh se od únorového amerického útoku na Írán téměř zdvojnásobila. Ve středu vystoupala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku na 62 eur (asi 1500 Kč) za megawatthodinu (MWh), což je o 94 procent více, než kde byla před začátkem konfliktu na Blízkém východě. Dnes cena plynu mírně klesá. Ztrácí přes jedno procento a pohybovala se kolem 61,80 eura za MWh.
Ojeté vozy 🚗na českém trhu v prvním pololetí zdražily v průměru o 4,7 procenta na 312 tisíc korun. Ke zdražení přispěly nižší průměrné stáří prodávaných aut a rostoucí podíl elektrických vozidel na trhu. Uvedla to společnost Cebia v tiskové zprávě.
Americká zbrojovka Lockheed Martin ve druhém čtvrtletí prudce 📈 zvýšila zisk, na provozní úrovni vydělala téměř 2,5 miliardy dolarů (53,1 miliardy korun) proti zisku 748 milionů dolarů před rokem, kdy byla nucena zaúčtovat vysoké odpisy. Firma současně zvýšila výhled tržeb a zisku na letošní rok vzhledem k tomu, že americká armáda se v souvislosti s vlnou globálních konfliktů snaží doplnit zásoby zbraní.
Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání ponechala základní úrokové sazby beze změn, klíčová depozitní sazba tak zůstává na 2,25 procenta. Banka o tom informovala v tiskové zprávě.
Číst více