Umělá inteligence nám má šetřit čas. A často to skutečně dělá. Jenže čím víc ji pouštíme do práce, rozhodování a každodenního přemýšlení, tím zřetelněji se ukazuje ještě něco jiného. Možná nám začíná šetřit i vlastní úsudek. A to už je úspora, která se může prodražit a zabolet.
Jak je jeho zvykem, Elon Musk v posledním týdnu opět plnil novinové titulky a dominoval debatám na sociálních sítích. Jeho hádka s Donaldem Trumpem provázená šťavnatými výroky je asi u konce, protože Musk si posypal hlavu popelem a přiznal se, že to přehnal. Ať byla hádka s prezidentem jen divadlem pro veřejnost či opravdu vážně míněná, je otázka, každopádně výsledkem turbulentních pár týdnů je to, že Musk se skutečně stáhl zpět do Tesly. Jenom ne tak, jak by se čekalo.
Nový posun ve vývoji „měkkých robotů“: zatím experimentální robotické rameno ze želatiny a bavlníku vytvořili čínští výzkumníci z univerzity v městě Chang-čou. Zařízení by se mělo dát použít i při lékařských zákrocích v lidském těle, v němž pak může zůstat a rozložit se, aniž by pacienta ohrozilo.
Za necelého čtvrt milionu korun si v USA můžete pořídit robotického psa, z něhož šlehají plameny až do vzdálenosti devět metrů. K čemu vám bude? To je dobrá otázka, na kterou by mohl odpovědět nejspíš psychiatr nebo kriminalista. Další příklad toho, že tvůrcům moderních technologií občas selže zdravý rozum.
Využití robotických chirurgických systémů má mnoho výhod pro lékaře i pro pacienty. Operatérům pomáhají při výkonech lepší vizualizací, vyšší přesností a filtrací třesu rukou. Výhodou je také vyšší flexibilita robotických operačních nástrojů, která lékařům umožňuje snadnější a preciznější práci v omezených prostorech, jako je malá pánev či hrudní dutina.
Robotická chirurgie představuje rostoucí a nadějnou oblast medicíny, v níž má dominantní postavení americká společnost Intuitive Surgical. Její britský konkurent se nyní chystá k expanzi, která by mohla být výhodná i pro české pacienty.
Společnost Neuralink, která vyvíjí mozkové čipy, chce do půl roku zahájit klinické testy svého bezdrátového zařízení na lidech. S odvoláním na šéfa podniku Elona Muska o tom informovala agentura Reuters. Jednou z prvních funkcí, kterých Neuralink hodlá dosáhnout, je obnova zraku - podle Muska i u těch lidí, kteří se narodili slepí. Americký regulátor, bez jehož souhlasu se testy neobejdou, na žádost o komentář zatím neodpověděl.
Japonští výzkumníci vytvořili dálkově ovládané šváby. Jejich úkolem není strašit lidi, kteří se tohoto hmyzu štítí, nýbrž posunout možnosti kyborgů – strojů propojených s živými organizmy. Předpokládané využití se může najít třeba při kontrole nebezpečných oblastí nebo sledování stavu životního prostředí. Šváb-kyborg by mohl brzy zastoupit záchranáře a roj robotických komárů zase včely.
