Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Nechceme, nemůžeme. Proč velké západní firmy ani po roce neopustily Rusko

Loga firem, které se podle Yale School of Management stáhly z ruského trhu.
Politiken, Yale School of Management
Dušan Kütner

Po začátku ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru téměř ihned stovky západních nadnárodních firem oznámilo svůj odchod z ruského trhu, a to i za cenu miliardových odpisů. Ale neučinily tak rozhodně všechny. Dosud v Rusku v nějaké míře fungují pivovarnické skupiny Heineken a Carlsberg, energetický BP, francouzský maloobchodní řetězec Auchan či lídr farmaceutického trhu Pfizer. Není podle nich lehké odejít, kvůli akcionářům, zaměstnancům i výhrůžkám znárodnění ze strany ruského státu, napsal deník The New York Times.

Reklama

Když Rusko napadlo loni 24. února Ukrajinu, západní společnosti semknuté v jeden šik se zavázaly rychle odejít z kdysi důležitého trhu. McDonald’s – symbol pádu komunistického režimu v Sovětském svazu i jinde – po 32 letech rozebral své poutače se zlatými oblouky. Francouzská automobilka Renault prodala své továrny za symbolickou částku jednoho rublu. Odchod oznámily Apple, Microsoft, Exxon Mobil, Ikea, AB InBev, Adidas, Siemens, Zara a mnoho dalších včetně českých firem.

Navzdory sankcím, kritice i výzvám k bojkotu

Dokonce i energetický gigant BP se tři dny po začátku invaze dostal na první stránky novin se zprávou, že prodá svůj téměř pětinový podíl v ruské Rosněfti. Ale akcie drží dodnes, údajně kvůli potížím ze strany ruské vlády, stejně jako v Rusku stále působí stovky západních firem, včetně největších a nejziskovějších z Evropy a Spojených států. Podnikají navzdory západním sankcím a bujarým bojkotovým kampaním ze strany ukrajinských úředníků, spotřebitelů a skupin pro lidská práva, napsal The New York Times.

Průmyslník Vladimir Lisin přišel o miliardy dolarů (na archivním snímku z roku 2010).

Ruští boháči chudnou. Putinova válka je připravila o jmění

Den před ruskou invazí na Ukrajinu se mezi 500 nejbohatších lidí světa řadilo 23 Rusů. Jejich majetek podle žebříčku miliardářů, který sestavuje agentura Bloomberg, činil 339 miliard dolarů (7,6 bilionu korun). Po roce konfliktu se jmění těchto 23 ruských boháčů ztenčilo o pětinu - kleslo o 67 miliard dolarů.

Přečíst článek

Některé společnosti, které čelí obvinění, že pomáhají financovat ruskou agresi, říkají, že v Rusku zůstávají, protože je potřebují jejich zákazníci. Mezi nimi je Auchan, jeden z největších francouzských řetězců supermarketů, který nechal svých 230 obchodů v Rusku otevřených a uvedl, že hodlá zůstat. Řetězec vyvolal hněv ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského či ministra zahraničních věcí Dmytra Kuleby a nedávno čelil novým výzvám k bojkotu po zprávě, že ruská dceřiná společnost Auchanu dodala darované potraviny armádě. 

Reklama

Auchan tato obvinění popřel, ale neomluvil se, že zůstává v Rusku – a také na Ukrajině, kde má také obchody –, aby „uspokojil základní potravinové potřeby civilního obyvatelstva“. „Naším úkolem je nakrmit obyvatelstvo a být obyvatelům nablízku,“ řekl Antoine Pernod, mluvčí Auchanu. „Protože jednoho dne přijde mír a bude důležité být stále na jejich straně," dodal.

Plány na odchod v tichosti skončily

Jiné společnosti omezily své působení v Rusku, nebo se jejich odchody ohlášené loni na jaře neuskutečnily či zastavily. Farmaceutický gigant Pfizer sice přestal investovat v Rusku, ale nadále prodává omezený sortiment produktů, přičemž zisky jsou posílány ukrajinským humanitárním skupinám. Carlsberg, třetí největší pivovar na světě, se stále snaží pro své ruské pivovary včetně toho v Petrohradu najít kupce, který by nabídl doložky o zpětném odkupu, aby se společnost mohla vrátit, až válka skončí.

Stanislav Šulc: Do tří dnů je hotovo. Putin je na smrtelném loži. Ruské tanky budou v Berlíně. Rok války je rokem hloupých předpovědí

Jestli uplynulých 12 měsíců něco ukázalo, tak zejména neschopnost předpovídat jakýkoli další vývoj válečného konfliktu. A platí to napříč odborností i ideologiemi, kterým věříme. Čím to je? Svou roli v tom hrají sociální sítě, které jsme si zvykli používat pro utvrzování ve vlastním přesvědčení. Ukazuje se však, že co funguje v běžném životě, tváří v tvář válečnému chaosu selhává na plné čáře. 

Přečíst článek

Pro mnoho společností byl odchod z Ruska složitější, než očekávaly. Moskva jim prý svázala ruce tím, že se oháněla hrozbou znárodnění a dalšími překážkami. Šéfové západních společností často říkají, že mají odpovědnost vůči akcionářům najít kupce, kteří poskytnou určitou protihodnotu miliardovým aktivům, než aby je odevzdali Moskvě. Tyto obavy přiměly tabákový gigant Philip Morris minulý měsíc k prohlášení, že svůj ruský podnik možná nikdy neprodá, přestože se o to snaží.

Jiní nechtějí riskovat, že se vzdají podílu na trhu ve prospěch společností z Číny, Turecka, Indie nebo Latinské Ameriky, jejichž vlády nejsou součástí sankčního režimu a pokukují po nemovitostech a majetkových podílech, které v Rusku zanechaly odcházející západní firmy. „Rusko bylo velkým trhem pro mnoho společností,“ řekl Olivier Attias, právník z právnické firmy August Debouzy v Paříži, která radí velkým francouzským společnostem s operacemi v Rusku. „Rozhodnutí odejít bylo těžké a proces odchodu byl obtížný," říká.

V Rusku zůstala čtvrtina západních firem

Údaje shromážděné společností Yale ukázaly, že z téměř 1600 společností působících v Rusku před válkou více než čtvrtina nadále plně funguje a některé pouze odložily plánované investice. V podobném průzkumu kyjevské Vysoké školy ekonomické se tento podíl blíží 50 procentům.

Ruská ekonomika a systém vládnutí se ukázaly být mnohem silnější, než Západ předpokládal, chlubil se tento týden ruský vůdce Vladimir Putin.

Putinova Pevnost Rusko nečekaně odolává sankcím, ale návrat k prosperitě je daleko

Ruská ekonomika v loňském roce prokázala nečekanou odolnost vůči rozsáhlým hospodářským sankcím ze strany západních zemi, návrat prosperity Ruska na úrovně z doby před začátkem války na Ukrajině ale může být podle analytiků velmi vzdálený. Analytici podle agentury Reuters mimo jiné upozorňují, že vládní výdaje v Rusku se více zaměřily na armádu, což bude mít časem negativní dopad na rozvoj civilní ekonomické infrastruktury.

Přečíst článek

„Navzdory řinčení zbraní se ruské úřady obávají omezení ekonomického dopadu sankcí a ztráty stovek tisíc pracovních míst, a proto nechtějí, aby západní investoři odešli,“ řekl Dimitri Lavrov, senior partner ženevské právnické firmy Nexlaw. která radí nadnárodním společnostem v Rusku. Návrh zákona, který koluje v ruské dumě, by zahraničním investorům umožnil „zachovat si jak svá aktiva, tak skutečnou přítomnost jejich podnikání v zemi a možnost vrátit se do Ruska v případě nuceného stažení,“ dodal Lavrov.

U strategických firem je nutný Putinův souhlas

Společnosti, které se zavázaly odejít, říkají, že změna ruských pravidel to ztížila. V návaznosti na západní sankce Rusko zpřísnilo pravidla pro znárodňování, která by mohla fungovat jako spouštěč insolvencí. Zahraniční společnosti mohou prodávat aktiva pouze se souhlasem ruského ministerstva financí, což může trvat šest až 12 měsíců. Korporace ze „strategických“ sektorů, včetně ropy a bankovnictví, potřebují souhlas prezidenta Vladimira Putina.

Vše o ruské invazi na Ukrajinu čtěte zde:

Heineken uvedl, že tyto překážky zdržely jeho snahy o odprodej. Krátce poté, co loni v březnu oznámila, že přestane prodávat pivo Heineken v Rusku, společnost uvedla, že „obdržela oficiální varování od ruských prokurátorů“, že rozhodnutí o pozastavení nebo uzavření její ruské dceřiné společnosti bude považováno za úmyslný bankrot – trestný čin, který by mohl mít za následek znárodnění.

Alexandr Vondra: Globální hodnoty neexistují, ukázala Ukrajina. Evropa by se měla probrat

Válka na Ukrajině jasně ukázala, že každá ze světových velmocí hraje svou vlastní hru, říká Alexandr Vondra, europoslanec, bývalý ministr obrany a současný místopředseda ODS. Evropa se po ruském útoku na Ukrajinu sjednotila, což je vlastně pozitivní nechtěný důsledek agrese Vladimira Putina. Také ve Spojených státech podle Vondry pochopili, že očekávání od Ruska byla nadnesená. Nicméně světové společenství nesdílí evropské zděšení z Ruska. Čína, Indie, Írán či arabské státy hrají vlastní geopolitickou hru. „Končí utopická představa, že celý svět bude sdílet jakési univerzálně platné hodnoty,“ říká Alexandr Vondra.

Přečíst článek

Pivovar v té souvislosti čelí bojkotu některých spotřebitelů poté, co média informovala, že jeho ruská dceřiná společnost v loňském roce nadále prodávala pivo Amstel a představila více než 60 nových produktů. Heineken uvedl, že jeho ruští zaměstnanci jsou nuceni dál prodávat, aby odvrátili platební neschopnost a „velmi skutečnou hrozbu“ znárodnění.

Společnost Heineken uvedla, že od svého případného odchodu z Ruska očekává finanční ztrátu kolem 300 milionů eur. Vysvětlení však rozzuřilo kritiky, kteří na Twitteru vykreslili lahve piva Heineken jako kulky a označili společnost za „hrdého zastánce ruské genocidy“.

Kritici na Twitteru vykreslili lahve piva Heineken jako kulky a označili společnost za „hrdého zastánce ruské genocidy“. zdroj: The New York Times, twitterový účet Ewhena Chymery

Ruský útok 9. března na dětskou nemocnici a porodnici v ukrajinském Mariupolu nepřežili tři lidé včetně jednoho dítěte, 17 bylo zraněno.

FOTOGALERIE: Jak viděli ruskou invazi na Ukrajinu světoví i čeští fotografové?

Tisíce mrtvých civilistů i ukrajinských a ruských vojáků, desítky tisíc zničených obytných budov, škol, úřadů, nemocnic, továren a objektů zejména energetické infrastruktury a škody v řádech stovek miliard dolarů. To je dosavadní výsledek bezprecedentní invaze Ruska v čele s prezidentem Vladimirem Putinem na sousední Ukrajinu. Od začátku největšího válečného konfliktu v Evropě od konce druhé světové války uplyne v pátek přesně rok. Podívejte se, jak konflikt viděli světoví i čeští fotografové. Upozornění – některé fotografie jsou jen pro silné nátury.

Přečíst článek

Nejsilnější zbraní Kremlu je státní televize. Jak zneužívá amerických zpráv ve prospěch Putina?

Nejsilnější domácí zbraní Kremlu je státní televize. Aneb jak vytvořit příběh, že Putin válku vyhrává

Zatímco ruské tanky po rychlém únorovém útoku na Ukrajinu v poslední měsících uvízly v bahně východní Ukrajiny a v samotném Rusku lidé pociťují tvrdé dopady války na běžný život včetně nenáviděné mobilizace, jedna část Kremlu funguje přesně: televizní propaganda. A není to jen obyčejná propaganda, kterou Všeruská státní televizní a rozhlasová společnost (VGTRK) vyrábí z tuzemských zdrojů – na pomoc si ve velkém bere záběry a prohlášení z amerických a čínských televizí vytrhané z kontextu, jen aby vytvořila dojem, že Rusko vítězí, napsal deník The New York Times.

Přečíst článek

Obytný dům a auta po ruském útoku 16. března 2022 na ukrajinský Charkov.

Rok ruské invaze na Ukrajině v datech: Připomeňte si hlavní milníky

Ruský prezident Vladimir Putin zahájil invazí na Ukrajinu 24. února 2022 největší evropský vojenský útok od druhé světové války. Ruská armáda a rakety dosud zabily tisíce lidí, vyhnaly miliony z jejich domovů zejména do Evropy včetně Česka, otřásl geopolitickým pořádkem po studené válce a rozvířil globální trhy. Připomeňte si hlavní milníky ročního konflliktu.

Přečíst článek

Speciál Realitní Club

Realitní Club je multiplatformní projekt serveru newstream.cz věnovaný nemovitostem, zaměřený pro B2B i B2C segment. Má tři základní části –  webovou, printovou a eventovou se silným zaměřením na sociální sítě. Jako první odstartovala speciální stránka Realitního Clubu. Speciál je rozdělen do čtyř kategorií, které se „deep dive“ způsobem věnují klíčovým oblastem nemovitostního trhu. 

  • Brownfieldy: vize a budoucnost nezastavěných území především ve velkých městech;
  • Komerční reality: kanceláře, coworking;
  • Nová výstavba: development, nájemní bydlení, družstevní bydlení, hypotéky;
  • Reality a politika: jak se municipality i nejvyšší patra centrální politiky podílejí na výstavbě.

Součástí budou rozhovory s developery, politiky, architekty i designéry.

Témata související s realitami:

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme