Společnost oznámila, že v příštích třech měsících koupí zpět své akcie v hodnotě 3,5 miliardy dolarů (zhruba 77 miliard korun). Upozornila, že hodnota odkupů akcií tak bude už čtrnácté čtvrtletí za sebou činit minimálně tři miliardy dolarů.
Britský ropný gigant BP hodlá v Německu do konce desetiletí investovat až deset miliard eur (zhruba 246 miliard korun) do nízkouhlíkových paliv, obnovitelných zdrojů energie a nabíjení elektromobilů. Chce konkurovat místním firmám, vzhledem k tomu, že soutěž v oblasti energetické transformace největší evropské ekonomiky se vyostřuje.
Britská ropná společnost BP hospodařila ve druhém čtvrtletí s čistým ziskem 2,59 miliardy dolarů, v přepočtu 56,3 miliardy korun, což je meziroční propad skoro o 70 procent. Důvodem je zejména pokles cen ropy ve srovnání s loňskem. S výrazným propadem se tak potýkají i další velké firmy v tomto odvětví. BP ale zvýší dividendu.
Tažení ekologických aktivistů a investorů kladoucích důraz na požadavky ESG proti velkým ropný firmám má nečekaný důsledek. Nadnárodní ropné giganty se stáhly z velké části starých a neekologických vrtů. A z jejich nových menších provozovatelů, jako je například Američan Jeffery Hildebrand a jeho Hilcorp, se stali multimiliardáři, napsal deník The Wall Street Journal.
Nadnárodní energetické společnosti jako BP, TotalEnergies či Chevron se v posledních letech ocitly pod tlakem svých akcionářů a ekologických aktivistů, aby více a více opouštěly životní prostředí znečišťující a riskantní projekty po celém světě. Svět však o moc čistší nebude. Mnoho menších, lokálních a neznámých společností se totiž předhání, aby získaly co nejvíce uvolněného prostoru ve „špinavém“ byznysu v Africe i jinde, protože nejsou pod takovým tlakem světového mínění, napsal deník The Wall Street Journal.
Britské ropné společnosti BP klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk na pět miliard dolarů, v přepočtu zhruba 107 miliard korun, a to z 6,2 miliardy dolarů před rokem. Firma také uvedla, že zpomalí odkup svých akcií.
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru téměř ihned stovky západních nadnárodních firem oznámilo svůj odchod z ruského trhu, a to i za cenu miliardových odpisů. Ale neučinily tak rozhodně všechny. Dosud v Rusku v nějaké míře fungují pivovarnické skupiny Heineken a Carlsberg, energetický BP, francouzský maloobchodní řetězec Auchan či lídr farmaceutického trhu Pfizer. Není podle nich lehké odejít, kvůli akcionářům, zaměstnancům i výhrůžkám znárodnění ze strany ruského státu, napsal deník The New York Times.
Politici a domácnosti se kvůli omezování ruských dodávek obávají nadcházející zimy, nedostatku energií a jejich vysokých cen. Příští zima ale bude ještě horší, varují šéfové mocných ropných a plynárenských společností. Vlády by se proto měly připravovat na ještě větší demonstrace a stávky, než jaké se v poslední době konaly ve Francii, Německu či Česku, napsal server CNBC.
Ceny ropy i zemního plynu se drží vysoko, stejně jako marže rafinérských společností. Ty díky tomu dosahují skutečně tučných zisků. Extrémně se tak daří také britské BP, která reportovala výsledky za druhé čtvrtletí. Dividendu zvedne o deset procent, což je výrazně víc, než čekali analytici.
Globální spotřeba energie v loňském roce vzrostla o 5,8 procenta. Dostala se tak na úroveň z doby před pandemií nemoci COVID-19, protože ekonomiky zvyšují svoji aktivitu. Na úroveň z doby před pandemií se vrátily i emise oxidu uhličitého z využívání energie, které stouply o 5,7 procenta. Vyplývá to z pravidelného ročního statistického přehledu světové energetiky vypracovaného společností BP.
Britský energetický gigant BP v prvním čtvrtletí vykázal rekordní ztrátu 20,4 miliardy dolarů (asi 480 miliard korun) po zisku 4,7 miliardy dolarů před rokem. Firma uvedla, že zaúčtovala rozsáhlé odpisy související s odchodem z Ruska. Zisk bez zahrnutí mimořádných položek ale prudce vzrostl, a to na 6,2 miliardy z 2,6 miliardy dolarů před rokem. Dosáhl tak maxima od roku 2008 a výrazně překonal očekávání analytiků, kteří jej podle společnosti Refinitiv odhadovali na 4,5 miliardy dolarů.
Ruský prezident Vladimir Putin v dnešním telefonátu řekl svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi, že Rusko přehodnotí svůj postoj v mírových jednáních poté, co Ukrajina podle Moskvy zaútočila na Putinovu rezidenci v Novgorodské oblasti. Uvedl to Putinův poradce Jurij Ušakov, píše agentura Reuters. Trump byl podle něj šokován, když mu Putin sdělil, že Kyjev podnikl dronový útok na ruské prezidentské sídlo.
Ukrajina v noci na dnešek zaútočila 91 bezpilotními letouny na rezidenci ruského prezidenta Vladimira Putina v Novgorodské oblasti, všechny drony byly zničeny, prohlásil ministr zahraničí Sergej Lavrov. Šéf ruské diplomacie dodal, že Moskva reviduje svou vyjednávací pozici, a že útok nenechá bez odpovědi. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzápětí podle agentury Reuters označil tvrzení Moskvy o ukrajinském útoku na Putinovo sídlo za lež.
Cena mědi vystoupala na maximum 🔝, dostala se na téměř 13 tisíc dolarů (268 tisíc korun) za tunu. Růst ceny pohání globální nedostatek dodávek. Měď má za sebou velmi úspěšný rok, mohl by být její nejlepší od roku 2009, píše agentura Bloomberg.
Pražská burza oslabila 📉 z historických maxim. Index PX při nízké aktivitě klesl o 0,28 procenta na 2664,86 bodu. Nedařilo se pojišťovně VIG, ztrácely také akcie Erste Bank nebo plzeňských strojíren Doosan Škoda Power. Posílila naopak Moneta Money Bank.
Česká měna stagnovala k euru i dolaru. Zůstala oproti předchozímu závěru beze změny k euru na 24,29 Kč/EUR a k americkému dolaru na 20,63 Kč/USD.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s newyorským rádiem WABC prohlásil, že Spojené státy minulý týden podnikly úder na zařízení ve Venezuele. Podle amerických médií se jedná o zřejmou narážku na zařízení související s obchodem s drogami. Jde o první americký útok na pevninské Venezuele, ke kterému se USA přihlásily od chvíle, kdy v září v Karibském moři zahájily vzdušné údery na lodě, jejichž posádky viní z pašování drog do USA.
Digitální jüan začne v příštím roce generovat úrokové příjmy, Čína tak zintenzivňuje úsilí o podporu používání digitální měny své centrální banky. Od 1. ledna ponesou tzv. e-jüany uložené v elektronických peněženkách úrok na základě sazeb vkladů na spořicích účtech, a stanou se tak první úročenou digitální měnou centrální banky na světě. Znamená to, že e-jüan postupuje od digitální hotovosti do éry digitálních vkladů, uvedla čínská státní televize CCTV.
Ruský miliardář Vladimir Potanin získal prostřednictvím společného podniku Catalytic People čtvrtinový podíl ve společnosti Selectel, která je poskytovatelem infrastruktury pro technologický sektor včetně cloudových služeb. S odkazem na sdělení jednoho z partnerů podniku o tom informuje agentura Reuters. Hodnota podílu činí asi 16 miliard rublů (4,2 miliardy korun). Moskva se tak snaží podpořit vývoj domácích modelů umělé inteligence (AI).
Číst více
Čínský automobilový gigant BYD letos zřejmě předstihne Teslu a stane se největším prodejcem elektromobilů 🔋🚗 na světě. Obě firmy by už brzy měly zveřejnit své konečné údaje za letošek, na základě dosavadních dat o prodeji v tomto roce je ale téměř nemožné, aby si americká automobilka vedená Elonem Muskem udržela vedoucí pozici, napsala agentura AFP.
Číst více
Společnost FutureLife z holdingu Hartenberg, který spravuje zejména investice premiéra Andreje Babiše (ANO), koupila síť reprodukčních klinik Atentica Fertility Clinic se sídlem v rumunském městě Iasi. Součást akvizice jsou tři kliniky reprodukční medicíny a tři embryologické laboratoře. Napsal to dnes server e15.cz.
Číst více