Drahá ropa přinesla největším světovým těžařům mimořádné žně. BP, ExxonMobil a Chevron zvýšily zisky násobně, zatímco Saudi Aramco si polepšilo o 44 procent a za jediné čtvrtletí vydělalo téměř 33 miliard dolarů (téměř 700 miliard korun). Americký prezident Donald Trump už ropné firmy za nehorázné zisky kritizoval: „Na vysokých cenách paliv vydělávají příliš mnoho, nelíbí se mi to,“ řekl.
Britská ropná společnost BP zvažuje prodej své divize pro výrobu maziv Castrol. Transakce by mohla divizi ohodnotit asi na deset miliard dolarů (přes 240 miliard korun). S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom informovala agentura Bloomberg.
Britská společnost BP ruší plán, podle kterého chtěla do roku 2030 snížit těžbu ropy a plynu. S odkazem na tři informované zdroje to uvedla agentura Reuters. Nová strategie předpokládá pomalejší transformaci energetiky a také nové investice na Blízkém východě, a to v Iráku a v Kuvajtu. Šéf podniku Murray Auchincloss tyto změny oznámí zřejmě až v únoru, kdy zveřejní aktualizovanou strategii.
Britské ropné společnosti BP ve třetím čtvrtletí kvůli výraznému snížení tržních cen energií klesl čistý zisk na tři miliardy dolarů (69,2 miliardy korun) z 8,15 miliardy dolarů ve stejném období loni. Společnost uvedla, že prodloužila program odkupu svých akcií v hodnotě 1,5 miliardy dolarů. Výsledky zaostaly za odhady analytiků.
Britský ropný gigant BP hodlá v Německu do konce desetiletí investovat až deset miliard eur (zhruba 246 miliard korun) do nízkouhlíkových paliv, obnovitelných zdrojů energie a nabíjení elektromobilů. Chce konkurovat místním firmám, vzhledem k tomu, že soutěž v oblasti energetické transformace největší evropské ekonomiky se vyostřuje.
Britská ropná společnost BP hospodařila ve druhém čtvrtletí s čistým ziskem 2,59 miliardy dolarů, v přepočtu 56,3 miliardy korun, což je meziroční propad skoro o 70 procent. Důvodem je zejména pokles cen ropy ve srovnání s loňskem. S výrazným propadem se tak potýkají i další velké firmy v tomto odvětví. BP ale zvýší dividendu.
Tažení ekologických aktivistů a investorů kladoucích důraz na požadavky ESG proti velkým ropný firmám má nečekaný důsledek. Nadnárodní ropné giganty se stáhly z velké části starých a neekologických vrtů. A z jejich nových menších provozovatelů, jako je například Američan Jeffery Hildebrand a jeho Hilcorp, se stali multimiliardáři, napsal deník The Wall Street Journal.
Nadnárodní energetické společnosti jako BP, TotalEnergies či Chevron se v posledních letech ocitly pod tlakem svých akcionářů a ekologických aktivistů, aby více a více opouštěly životní prostředí znečišťující a riskantní projekty po celém světě. Svět však o moc čistší nebude. Mnoho menších, lokálních a neznámých společností se totiž předhání, aby získaly co nejvíce uvolněného prostoru ve „špinavém“ byznysu v Africe i jinde, protože nejsou pod takovým tlakem světového mínění, napsal deník The Wall Street Journal.
Britské ropné společnosti BP klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk na pět miliard dolarů, v přepočtu zhruba 107 miliard korun, a to z 6,2 miliardy dolarů před rokem. Firma také uvedla, že zpomalí odkup svých akcií.
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru téměř ihned stovky západních nadnárodních firem oznámilo svůj odchod z ruského trhu, a to i za cenu miliardových odpisů. Ale neučinily tak rozhodně všechny. Dosud v Rusku v nějaké míře fungují pivovarnické skupiny Heineken a Carlsberg, energetický BP, francouzský maloobchodní řetězec Auchan či lídr farmaceutického trhu Pfizer. Není podle nich lehké odejít, kvůli akcionářům, zaměstnancům i výhrůžkám znárodnění ze strany ruského státu, napsal deník The New York Times.
Politici a domácnosti se kvůli omezování ruských dodávek obávají nadcházející zimy, nedostatku energií a jejich vysokých cen. Příští zima ale bude ještě horší, varují šéfové mocných ropných a plynárenských společností. Vlády by se proto měly připravovat na ještě větší demonstrace a stávky, než jaké se v poslední době konaly ve Francii, Německu či Česku, napsal server CNBC.
Rekordní odměnu v Rusku za zverbování cizince do války💣 proti Ukrajině teď nabízejí úřady v Irkutské oblasti na Sibiři. Tamní gubernátor Igor Kobzev podepsal dekret, podle kterého úřady vyplatí 1️⃣,5️⃣ milionu rublů (asi 370 tisíc Kč) tomu, kdo pomůže, aby cizí občan či osoba bez občanství podepsala kontrakt s ministerstvem obrany. Informoval o tom server Vjorstka, který zveřejnil příslušný dokument. Oblastní úřady stejným výnosem zdvojnásobily odměnu za zverbování Rusů z jiných regionů.
Číst více
