Společnost oznámila, že v příštích třech měsících koupí zpět své akcie v hodnotě 3,5 miliardy dolarů (zhruba 77 miliard korun). Upozornila, že hodnota odkupů akcií tak bude už čtrnácté čtvrtletí za sebou činit minimálně tři miliardy dolarů.
Britský ropný gigant BP hodlá v Německu do konce desetiletí investovat až deset miliard eur (zhruba 246 miliard korun) do nízkouhlíkových paliv, obnovitelných zdrojů energie a nabíjení elektromobilů. Chce konkurovat místním firmám, vzhledem k tomu, že soutěž v oblasti energetické transformace největší evropské ekonomiky se vyostřuje.
Britská ropná společnost BP hospodařila ve druhém čtvrtletí s čistým ziskem 2,59 miliardy dolarů, v přepočtu 56,3 miliardy korun, což je meziroční propad skoro o 70 procent. Důvodem je zejména pokles cen ropy ve srovnání s loňskem. S výrazným propadem se tak potýkají i další velké firmy v tomto odvětví. BP ale zvýší dividendu.
Tažení ekologických aktivistů a investorů kladoucích důraz na požadavky ESG proti velkým ropný firmám má nečekaný důsledek. Nadnárodní ropné giganty se stáhly z velké části starých a neekologických vrtů. A z jejich nových menších provozovatelů, jako je například Američan Jeffery Hildebrand a jeho Hilcorp, se stali multimiliardáři, napsal deník The Wall Street Journal.
Nadnárodní energetické společnosti jako BP, TotalEnergies či Chevron se v posledních letech ocitly pod tlakem svých akcionářů a ekologických aktivistů, aby více a více opouštěly životní prostředí znečišťující a riskantní projekty po celém světě. Svět však o moc čistší nebude. Mnoho menších, lokálních a neznámých společností se totiž předhání, aby získaly co nejvíce uvolněného prostoru ve „špinavém“ byznysu v Africe i jinde, protože nejsou pod takovým tlakem světového mínění, napsal deník The Wall Street Journal.
Britské ropné společnosti BP klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk na pět miliard dolarů, v přepočtu zhruba 107 miliard korun, a to z 6,2 miliardy dolarů před rokem. Firma také uvedla, že zpomalí odkup svých akcií.
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru téměř ihned stovky západních nadnárodních firem oznámilo svůj odchod z ruského trhu, a to i za cenu miliardových odpisů. Ale neučinily tak rozhodně všechny. Dosud v Rusku v nějaké míře fungují pivovarnické skupiny Heineken a Carlsberg, energetický BP, francouzský maloobchodní řetězec Auchan či lídr farmaceutického trhu Pfizer. Není podle nich lehké odejít, kvůli akcionářům, zaměstnancům i výhrůžkám znárodnění ze strany ruského státu, napsal deník The New York Times.
Politici a domácnosti se kvůli omezování ruských dodávek obávají nadcházející zimy, nedostatku energií a jejich vysokých cen. Příští zima ale bude ještě horší, varují šéfové mocných ropných a plynárenských společností. Vlády by se proto měly připravovat na ještě větší demonstrace a stávky, než jaké se v poslední době konaly ve Francii, Německu či Česku, napsal server CNBC.
Ceny ropy i zemního plynu se drží vysoko, stejně jako marže rafinérských společností. Ty díky tomu dosahují skutečně tučných zisků. Extrémně se tak daří také britské BP, která reportovala výsledky za druhé čtvrtletí. Dividendu zvedne o deset procent, což je výrazně víc, než čekali analytici.
Globální spotřeba energie v loňském roce vzrostla o 5,8 procenta. Dostala se tak na úroveň z doby před pandemií nemoci COVID-19, protože ekonomiky zvyšují svoji aktivitu. Na úroveň z doby před pandemií se vrátily i emise oxidu uhličitého z využívání energie, které stouply o 5,7 procenta. Vyplývá to z pravidelného ročního statistického přehledu světové energetiky vypracovaného společností BP.
Britský energetický gigant BP v prvním čtvrtletí vykázal rekordní ztrátu 20,4 miliardy dolarů (asi 480 miliard korun) po zisku 4,7 miliardy dolarů před rokem. Firma uvedla, že zaúčtovala rozsáhlé odpisy související s odchodem z Ruska. Zisk bez zahrnutí mimořádných položek ale prudce vzrostl, a to na 6,2 miliardy z 2,6 miliardy dolarů před rokem. Dosáhl tak maxima od roku 2008 a výrazně překonal očekávání analytiků, kteří jej podle společnosti Refinitiv odhadovali na 4,5 miliardy dolarů.
Dohoda o sdíleném zajištění bezpečnosti Arktidy a severního Atlantiku by mohla představovat ☝ východisko ze sporu mezi USA a Evropou o Grónsko. Řekl to agentuře Reuters litevský prezident Gitanas Nauséda k vývoji kolem Grónska, které chce pro Spojené státy získat americký prezident Donald Trump. Nauséda zároveň varoval, že spor o Grónsko zastiňuje ruskou válku proti Ukrajině a hraje do karet Moskvě.
Pražská burza dnes📉 zrychlila pokles, index PX se propadl o 2,95 procenta na 2650,35 bodu. Víc než 11 procent ztratily akcie energetické společnosti ČEZ, vzhůru se z hlavních emisí posunul jen výrobce nápojů Kofola. Vyplývá to z internetových stránek burzy. Česká koruna mírně oslabila k euru a výrazněji zpevnila vůči dolaru.
Do soutěže na poskytovatele dopravy pro českou část linky Ex36 z Prahy přes Plzeň a Domažlice do Mnichova se přihlásili dva dopravci, České dráhy a Leo Express. Nyní jejich nabídky posoudí hodnoticí komise, uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Plnění zakázky, která je na pět let, má začít s novým jízdním řádem v prosinci 2026. Odhadovaná hodnota zakázky je 1️⃣,4️⃣ miliardy korun.
Americké akcie na začátku dnešního obchodování 📉 klesají. Vzhledem k pondělnímu svátku je dnes na newyorské burze první obchodní den tohoto týdne. Investoři tak mohou reagovat na víkendové a pondělní události, kdy došlo k výrazné eskalaci kolem záměru Donalda Trumpa anektovat Grónsko, jež je autonomní součástí Dánského království, člena NATO.
Francouzská automobilka Renault navázala 🤝 spolupráci při vývoji dronů se skupinou Turgis Gaillard, která podniká v leteckém a obranném průmyslu. Napsala to dnes agentura Reuters, podle které to pro automobilku znamená vstup do zbrojního sektoru s cílem pomoci zvýšit produkci pro francouzskou armádu.
Britská vláda ✅ povolila Číně postavit v Londýně nové velvyslanectví, které bude největším v Evropě. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Rozhodnutí v této věci Londýn opakovaně odkládal, kritici navíc varují, že ambasáda se stane základnou pro špionáž a hrozbou pro čínské disidenty v exilu. Peking si na průtahy se získáním souhlasu opakovaně stěžoval.
Ukrajina dostala pozvánku k členství v Radě míru, kterou pod svým vedením chce zřídit americký prezident Donald Trump, uvedl dnes podle agentury AFP ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj. Podle něj si však lze stěží představit, že by země byla v tomto orgánu spolu s Ruskem. Pozvánku mezitím obdržely také Chorvatsko a Slovinsko.
