Ropa od začátku roku přidává asi deset procent, přesto akcie těžařů reagují velmi rozdílně. Trh už nesází plošně na růst komodity. Rozhoduje schopnost generovat stabilní cash flow a vracet peníze akcionářům. Energetika se mění z jednoduché sázky na selektivní investiční disciplínu.
Britské ropné společnosti BP ve třetím čtvrtletí kvůli výraznému snížení tržních cen energií klesl čistý zisk na tři miliardy dolarů (69,2 miliardy korun) z 8,15 miliardy dolarů ve stejném období loni. Společnost uvedla, že prodloužila program odkupu svých akcií v hodnotě 1,5 miliardy dolarů. Výsledky zaostaly za odhady analytiků.
Britský ropný gigant BP hodlá v Německu do konce desetiletí investovat až deset miliard eur (zhruba 246 miliard korun) do nízkouhlíkových paliv, obnovitelných zdrojů energie a nabíjení elektromobilů. Chce konkurovat místním firmám, vzhledem k tomu, že soutěž v oblasti energetické transformace největší evropské ekonomiky se vyostřuje.
Britská ropná společnost BP hospodařila ve druhém čtvrtletí s čistým ziskem 2,59 miliardy dolarů, v přepočtu 56,3 miliardy korun, což je meziroční propad skoro o 70 procent. Důvodem je zejména pokles cen ropy ve srovnání s loňskem. S výrazným propadem se tak potýkají i další velké firmy v tomto odvětví. BP ale zvýší dividendu.
Tažení ekologických aktivistů a investorů kladoucích důraz na požadavky ESG proti velkým ropný firmám má nečekaný důsledek. Nadnárodní ropné giganty se stáhly z velké části starých a neekologických vrtů. A z jejich nových menších provozovatelů, jako je například Američan Jeffery Hildebrand a jeho Hilcorp, se stali multimiliardáři, napsal deník The Wall Street Journal.
Nadnárodní energetické společnosti jako BP, TotalEnergies či Chevron se v posledních letech ocitly pod tlakem svých akcionářů a ekologických aktivistů, aby více a více opouštěly životní prostředí znečišťující a riskantní projekty po celém světě. Svět však o moc čistší nebude. Mnoho menších, lokálních a neznámých společností se totiž předhání, aby získaly co nejvíce uvolněného prostoru ve „špinavém“ byznysu v Africe i jinde, protože nejsou pod takovým tlakem světového mínění, napsal deník The Wall Street Journal.
Britské ropné společnosti BP klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk na pět miliard dolarů, v přepočtu zhruba 107 miliard korun, a to z 6,2 miliardy dolarů před rokem. Firma také uvedla, že zpomalí odkup svých akcií.
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru téměř ihned stovky západních nadnárodních firem oznámilo svůj odchod z ruského trhu, a to i za cenu miliardových odpisů. Ale neučinily tak rozhodně všechny. Dosud v Rusku v nějaké míře fungují pivovarnické skupiny Heineken a Carlsberg, energetický BP, francouzský maloobchodní řetězec Auchan či lídr farmaceutického trhu Pfizer. Není podle nich lehké odejít, kvůli akcionářům, zaměstnancům i výhrůžkám znárodnění ze strany ruského státu, napsal deník The New York Times.
Politici a domácnosti se kvůli omezování ruských dodávek obávají nadcházející zimy, nedostatku energií a jejich vysokých cen. Příští zima ale bude ještě horší, varují šéfové mocných ropných a plynárenských společností. Vlády by se proto měly připravovat na ještě větší demonstrace a stávky, než jaké se v poslední době konaly ve Francii, Německu či Česku, napsal server CNBC.
Ceny ropy i zemního plynu se drží vysoko, stejně jako marže rafinérských společností. Ty díky tomu dosahují skutečně tučných zisků. Extrémně se tak daří také britské BP, která reportovala výsledky za druhé čtvrtletí. Dividendu zvedne o deset procent, což je výrazně víc, než čekali analytici.
Globální spotřeba energie v loňském roce vzrostla o 5,8 procenta. Dostala se tak na úroveň z doby před pandemií nemoci COVID-19, protože ekonomiky zvyšují svoji aktivitu. Na úroveň z doby před pandemií se vrátily i emise oxidu uhličitého z využívání energie, které stouply o 5,7 procenta. Vyplývá to z pravidelného ročního statistického přehledu světové energetiky vypracovaného společností BP.
Vlny veder na konci června poškodí zemědělce, lze čekat propad výnosů. U mnohých plodin lze očekávat zásadní propad, řekl bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.
