Pět nápadů, které mění Česko. Od recyklace pneumatik po stromy sledované z vesmíru
Z odpadu vyrábějí suroviny, učí děti zadržovat vodu, proměňují obce v soběstačnější místa a sledují zdraví stromů pomocí satelitů. Soutěž E.ON Energy Globe vybrala pět finalistů letošního ročníku. O tom, kdo získá půl milionu korun, rozhodne veřejnost.
Udržitelnost nemusí začínat velkými strategiemi, evropskými regulacemi ani korporátními závazky. Často začíná mnohem obyčejněji: u školní zahrady, obecního rozpočtu, biofarmy, stromu ve městě nebo technologie, která dokáže proměnit odpad zpět na surovinu. Právě takové projekty letos postoupily do finále soutěže E.ON Energy Globe, která už osmnáct let vyhledává a oceňuje české nápady s pozitivním dopadem na životní prostředí.
Do letošního ročníku se přihlásilo 289 projektů. Porota složená ze zástupců Akademie věd z nich vybrala pět finalistů. O celkovém vítězi nyní rozhodne veřejnost, která může hlasovat na webu soutěže až do konce srpna. Vítězný projekt získá od společnosti E.ON půl milionu korun.
Odpad jako surovina
Jedním z finalistů je projekt Enress, který řeší obtížně recyklovatelné plasty a pneumatiky. Ty dnes často končí na skládkách nebo ve spalovnách, přestože se z nich dají znovu získat užitečné suroviny. Technologie Enress je za vysokých teplot a bez přístupu kyslíku rozkládá na tři části: kapalinu využitelnou v petrochemii, plyn pro výrobu energie a uhlíkový zbytek. Díky vlastnímu plynu si zařízení umí z velké části pokrýt spotřebu energie samo.
Jedna linka dokáže zpracovat až osm tisíc tun odpadu ročně. Projekt tak ukazuje, že i problémové plasty a pneumatiky nemusejí být jen odpadem, ale mohou se vracet zpět do výroby.
Děti, které mění školní zahrady
Úplně jiný přístup reprezentuje projekt Školní klimatické zahrady, za nímž stojí brněnská Lipka. Jeho síla je v jednoduché myšlence: klimatická změna se dá dětem vysvětlovat nejen ve třídě, ale hlavně venku.
Žáci základních a středních škol zkoumají školní pozemky, sledují půdu, vodu, teplotu i biodiverzitu a navrhují konkrétní úpravy. Vznikají vyvýšené záhony, komposty, květnaté louky, výsadby stromů, prvky pro zadržování srážkové vody nebo další adaptační opatření, která mají ochlazovat prostředí a zlepšovat schopnost půdy držet vodu.
Jestli je něčeho na světě nadbytek, je to šatstvo. Lze probírkou šatníku pomáhat na vícero způsobů? Kam se může ubírat budoucnost jednoho ze stěžejních zdrojů energie? A jak vypadá energetická symbióza obchodníka a investora do nemovitostí? Nahlédněte do obsahu prvních tří letošních dílů podcastové série Trendy v udržitelnosti.
Proč má být pro zákazníky běžnou volbou second hand a pro obchodníky fotovoltaika
Zprávy z firem
Projekt během dvou let zapojil 701 žáků ze 30 škol v osmi krajích. Jeho přínos tak neleží jen v samotných zahradách. Děti se učí, že klimatická změna není abstraktní hrozba z budoucnosti, ale něco, na co mohou reagovat vlastním rozhodnutím a konkrétní prací.
Obec, která bere udržitelnost jako systém
Finalistou je také valašská Ratiboř. Malá obec ukazuje, že udržitelnost na komunální úrovni nemusí znamenat jen třídění odpadu a několik nových stromů. Ratiboř pracuje současně s energií, vodou, odpady, krajinou i komunitním životem.
Na obecních budovách jsou fotovoltaické panely, které ročně vyrobí zhruba 130 MWh elektřiny. Obec zachytává dešťovou vodu ze střech veřejných budov, využívá ji na závlahu hřiště, zeleně nebo hřbitova a buduje také zasakovací povrchy. V lesích vznikají tůně, obnovují se smíšené porosty a v krajině se vysazují původní ovocné odrůdy.
Zajímavý je i přístup k veřejným budovám a odpadům. Komunitní centrum funguje v pasivním standardu s rekuperací a využívá zbytkové teplo z kuchyně místní restaurace. Obec si sama zajišťuje svoz komunálního, tříděného i biologického odpadu a domácnosti motivuje systémem, který jim za lepší třídění umožňuje snížit platby.
Škola pro novou generaci farmářů
Farmářská škola, první vyšší odborná škola v Česku zaměřená výhradně na ekologické zemědělství, míří k dalšímu klíčovému tématu: k budoucnosti české krajiny. Její autoři vycházejí z toho, že zemědělství čeká generační i klimatická změna a že budoucí farmáři se musí učit přímo v terénu.
Výuka proto stojí na duálním modelu. Přibližně 70 procent vzdělávání tvoří praxe na více než 60 partnerských biofarmách. Studenti se učí ekologické i regenerativní postupy, práci s půdou, zadržování vody v krajině, podporu biodiverzity nebo principy komunitou podporovaného zemědělství.
Co všechno se dá postavit z dřevěných panelů? Například moderní rodinný dům se zelenou střechou a jezírkem skoro „v obýváku“. 
Vilka u Prahy má pět místností a v obýváku jezírko. Postavili ji z recyklovaných materiálů
Reality
Škola se zároveň snaží řešit jednu z hlavních bariér mladých farmářů: přístup k půdě a možnost začít podnikat. K tomu slouží inkubační farmy, například ve Valči nebo na Broumovsku, kde si absolventi mohou ověřit své plány v reálném provozu. Projekt tak není jen vzdělávací institucí, ale pokusem změnit způsob, jakým se v Česku předává zemědělské řemeslo.
Stromy pod dohledem satelitů
Pátým finalistou je UpGreen od společnosti Asitis. Projekt využívá satelitní data k hodnocení stavu městských stromů. Obcím poskytuje informace o vitalitě, stresu, produktivitě a dlouhodobé perspektivě jednotlivých dřevin.
Metoda vznikla ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou a byla ověřena například v Kodani a Lisabonu na analýze více než 587 tisíc stromů. V Česku byla použita mimo jiné v Kuřimi, kde systém identifikoval 16 916 stromů. Analýza ukázala, že 46 procent z nich má podprůměrnou produktivitu a 43 procent je vystaveno zvýšenému stresu.
Hlavní přínos je praktický. Města mohou lépe plánovat údržbu, výsadbu i investice do zeleně. Data zároveň pomáhají odhalovat místa, která se přehřívají a kde má nová výsadba největší smysl. Projekt upozorňuje i na ekonomickou stránku: zatímco běžná pasportizace může stát stovky korun za strom, satelitní analýza vyšla v Kuřimi zhruba na deset korun za strom.
O vítězi rozhodnou lidé
Veřejné hlasování běží od poloviny května do konce srpna na webu energyglobe.cz. Každý z pěti finalistů má také svého ambasadora z řad známých osobností. Vítěz bude vyhlášen 5. září v Českých Budějovicích v rámci E.ON Ekofestivalu.
Český nábytkářský průmysl dnes nemůže soupeřit cenou. Výrobce z Rousínova proto sází na cirkulární ekonomiku, lokální materiály a digitální výrobu. Ve spolupráci s univerzitami vyvíjí nábytek z konopí, recyklovaných plastů i starých skříní. „Pokud se všechno posuzuje jen podle nejnižší ceny, není to dlouhodobě udržitelné,“ říká v rozhovoru Michal Navrátil, CEO společnosti Dřevodílo.
Nábytek z konopí a starých skříní. Český výrobce z Rousínova sází na cirkulární budoucnost
Reality
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
