Proč má být pro zákazníky běžnou volbou second hand a pro obchodníky fotovoltaika
Jestli je něčeho na světě nadbytek, je to šatstvo. Lze probírkou šatníku pomáhat na vícero způsobů? Kam se může ubírat budoucnost jednoho ze stěžejních zdrojů energie? A jak vypadá energetická symbióza obchodníka a investora do nemovitostí? Nahlédněte do obsahu prvních tří letošních dílů podcastové série Trendy v udržitelnosti.
Na naší planetě je tolik oblečení, že by dokázalo obléct dalších šest generací. Taková je současná textilní nadvýroba podle Markéty Soukupové, zakladatelky a ředitelky nadace Moment. Ta provozuje deset kamenných prodejen v Praze, Olomouci a Ostravě a chystá další dvě v Brně. Výjimečný je princip jejich fungování: lidé darují oblečení, knihy či drobné předměty, nadace je prodá ve svých obchodech a sto procent výtěžku následně rozděluje mezi další neziskové organizace. „Vytahujeme oblečení z českých skříní a vracíme ho zpátky českým zákazníkům,“ popisuje Soukupová.
Nadace má své prodejny i ve velkých nákupních centrech. Podle Soukupové to nebyl původní záměr, ale ukázalo se, že právě tam má projekt nejsilnější dopad. „Chceme ukázat, že nakupovat z druhé ruky je normální. Není to otázka nouze, ale běžné volby,“ říká.
Dobrými úmysly bývá dlážděna cesta do pekel. Loni to předvedla Evropská komise, když chtěla firmám ulevit v některých ESG regulacích a vytvořila nejistotu. Co je dnes jasnější než před několika měsíci a proč by firmy neměly jen čekat na regulaci? Je plyn na odpis nebo má budoucnost? A proč by vás měla zajímat aplikace FandiMat? Dočtete se ve výběru z další devítidílné série podcastu Trendy v udržitelnosti.
V regulaci udržitelnosti se vyjasnilo a v územním plánování svítá na lepší časy
Money
Každý týden projde rukama organizace přibližně 1,5 tuny textilu. Asi 60 až 65 procent se daří znovu využít, ať už prodejem, nebo jiným smysluplným způsobem. Jedním z největších úskalí dnešní módy je bohužel kvalita. Levné materiály, vysoký podíl polyesteru a krátká životnost znamenají, že značná část oblečení nemá po dosloužení žádné další uplatnění. „Sedmdesát procent textilní produkce je dnes polyester. To je v podstatě plast a ten dál recyklovat neumíme,“ upozorňuje Soukupová.
Těžko nahraditelný plyn
Má, či nemá budoucnost? Nad plynem se dnes vzhledem k evropskému cíli dekarbonizovat ekonomiku vznáší osudová otázka. V Česku tento zdroj ročně zajišťuje něco přes 70 terawatthodin energie. Spotřeba elektřiny podle předběžných čísel Energetického regulačního úřadu loni dosahovala podobné úrovně. Poměr obou veličin je tak navzdory protežování elektřiny stále zhruba 50 na 50.
„Nedovedu si představit, že by do roku 2050 vznikly zdroje, které by dokázaly takový objem energie z plynu nahradit,“ říká předseda představenstva společnosti Pražská plynárenská distribuce Jiří Sika.
Podle OPEC, jíž je Islámská republika členem, těžila země v lednu tohoto roku 3,34 milionů barelů ropy denně, což odpovídá přibližně 4 procentům globální produkce této suroviny. Jedná se především o středně těžkou až těžkou kyselou ropu, ale také kondenzát a ropné břidlice. Přitom většinu tamější klasické ropy lze těžit poměrně snadno s výrobními náklady kolem 8,50 eur za barel. To je čtvrtina, respektive šestina nákladů na extrakci kanadského a amerického černého zlata s tím, že podobně levně jako v Íránu se ropa těží jen v Saúdské Arábii, Iráku, Kuvajtu a SAE.
Jan Palaščák: Jak může (a nemůže) útok na Írán ovlivnit ceny ropy
Názory
Nejde přitom jen o samotné zdroje, ale i o síť, která by energii spolehlivě dopravila k odběratelům. Ti by navíc museli být schopni náklady na alternativu plynu unést. „Plyn tady je a bude, jen bude zelenější,“ dodává Sika. Naráží na alternativy, mezi které patří například biometan nebo směs zemního plynu s vodíkem.
Energetická krize, která vrcholila v roce 2022, přinesla dramatické zdražení zemního plynu i pokles jeho spotřeby. Dnes jsou podle Siky ceny komodity v podstatě na úrovních obvyklých už před krizí a na obzoru není důvod pro dramatickou změnu. Nouze ovšem naučila Čechy šetřit a spotřeba je nižší než dříve.
Když slunce pracuje pro řetězce
Hledáním energetických alternativ se zabývají i obchodníci a majitelé nemovitostí, někdy v logické symbióze. To je případ řetězce Billa a společnosti ZDR Investments, která prostřednictvím svých investičních fondů kontroluje portfolio nákupních parků.
Obě firmy začaly na přelomu let 2024 a 2025 spolupracovat na instalaci fotovoltaiky na střechách prodejen, které si Billa pronajímá. Zatím je domluveno celkem devět projektů a z velké části jsou už hotové. Řetězec přitom elektrárny staví ve své režii, mimo jiné kvůli kompatibilitě používaných řešení.
Fotovoltaika na střeše dokáže pokrýt zhruba 15 až 20 procent roční spotřeby energie prodejny, přibližuje team leader pro udržitelné technologie v Bille Martin Raba. Návratnost investice se bez dotací pohybuje kolem sedmi let. Řetězec, který má v Česku bezmála 300 obchodů, se podle Raby snaží instalovat fotovoltaiku „kde to jen jde“.
Po dvou letech rekordního zájmu o solární energii se situace na trhu s fotovoltaikou stabilizuje. Přichází doba konsolidace, profesionalizace a návratu k dlouhodobě udržitelnému růstu. „Není to krize, ale návrat k normálu,“ vysvětluje Mário Franko, odborník na fotovoltaiku E.ON Energie.
Solární panely zlevnily, i s menší dotací je proto návratnost zajímavá
Reality
„V současnosti máme na prodejnách asi 25 fotovoltaických elektráren plus jednu velkou na naší centrále v Modleticích. Dohromady je to asi 2,3 megawattu a letos chceme kapacitu zdvojnásobit,“ říká Raba.
Také ZDR Investments na instalaci elektráren pracuje dlouhodobě. Nyní má podle ESG manažerky Marcely Fujanové vlastní zdroj energie třetina z bezmála 70 nákupních parků, což představuje výkon zhruba sedm megawattů. Oba manažeři se shodují, že vlastní fotovoltaika se pro supermarkety stane do budoucna standardem.
Sledujte i další díly podcastové série Trendy v udržitelnosti
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.