Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Proč má být pro zákazníky běžnou volbou second hand a pro obchodníky fotovoltaika

Proč má být pro zákazníky běžnou volbou second hand a pro obchodníky fotovoltaika
iStock
Jaroslav Kramer

Jestli je něčeho na světě nadbytek, je to šatstvo. Lze probírkou šatníku pomáhat na vícero způsobů? Kam se může ubírat budoucnost jednoho ze stěžejních zdrojů energie? A jak vypadá energetická symbióza obchodníka a investora do nemovitostí? Nahlédněte do obsahu prvních tří letošních dílů podcastové série Trendy v udržitelnosti.

Na naší planetě je tolik oblečení, že by dokázalo obléct dalších šest generací. Taková je současná textilní nadvýroba podle Markéty Soukupové, zakladatelky a ředitelky nadace Moment. Ta provozuje deset kamenných prodejen v Praze, Olomouci a Ostravě a chystá další dvě v Brně. Výjimečný je princip jejich fungování: lidé darují oblečení, knihy či drobné předměty, nadace je prodá ve svých obchodech a sto procent výtěžku následně rozděluje mezi další neziskové organizace. „Vytahujeme oblečení z českých skříní a vracíme ho zpátky českým zákazníkům,“ popisuje Soukupová.

Nadace má své prodejny i ve velkých nákupních centrech. Podle Soukupové to nebyl původní záměr, ale ukázalo se, že právě tam má projekt nejsilnější dopad. „Chceme ukázat, že nakupovat z druhé ruky je normální. Není to otázka nouze, ale běžné volby,“ říká.

Biometanová stanice

V regulaci udržitelnosti se vyjasnilo a v územním plánování svítá na lepší časy

Dobrými úmysly bývá dlážděna cesta do pekel. Loni to předvedla Evropská komise, když chtěla firmám ulevit v některých ESG regulacích a vytvořila nejistotu. Co je dnes jasnější než před několika měsíci a proč by firmy neměly jen čekat na regulaci? Je plyn na odpis nebo má budoucnost? A proč by vás měla zajímat aplikace FandiMat? Dočtete se ve výběru z další devítidílné série podcastu Trendy v udržitelnosti.

Přečíst článek

Každý týden projde rukama organizace přibližně 1,5 tuny textilu. Asi 60 až 65 procent se daří znovu využít, ať už prodejem, nebo jiným smysluplným způsobem. Jedním z největších úskalí dnešní módy je bohužel kvalita. Levné materiály, vysoký podíl polyesteru a krátká životnost znamenají, že značná část oblečení nemá po dosloužení žádné další uplatnění. „Sedmdesát procent textilní produkce je dnes polyester. To je v podstatě plast a ten dál recyklovat neumíme,“ upozorňuje Soukupová.

Těžko nahraditelný plyn

Má, či nemá budoucnost? Nad plynem se dnes vzhledem k evropskému cíli dekarbonizovat ekonomiku vznáší osudová otázka. V Česku tento zdroj ročně zajišťuje něco přes 70 terawatthodin energie. Spotřeba elektřiny podle předběžných čísel Energetického regulačního úřadu loni dosahovala podobné úrovně. Poměr obou veličin je tak navzdory protežování elektřiny stále zhruba 50 na 50.

„Nedovedu si představit, že by do roku 2050 vznikly zdroje, které by dokázaly takový objem energie z plynu nahradit,“ říká předseda představenstva společnosti Pražská plynárenská distribuce Jiří Sika.

Rafinérie v Íránu

Jan Palaščák: Jak může (a nemůže) útok na Írán ovlivnit ceny ropy

Podle OPEC, jíž je Islámská republika členem, těžila země v lednu tohoto roku 3,34 milionů barelů ropy denně, což odpovídá přibližně 4 procentům globální produkce této suroviny. Jedná se především o středně těžkou až těžkou kyselou ropu, ale také kondenzát a ropné břidlice. Přitom většinu tamější klasické ropy lze těžit poměrně snadno s výrobními náklady kolem 8,50 eur za barel. To je čtvrtina, respektive šestina nákladů na extrakci kanadského a amerického černého zlata s tím, že podobně levně jako v Íránu se ropa těží jen v Saúdské Arábii, Iráku, Kuvajtu a SAE.

Přečíst článek

Nejde přitom jen o samotné zdroje, ale i o síť, která by energii spolehlivě dopravila k odběratelům. Ti by navíc museli být schopni náklady na alternativu plynu unést. „Plyn tady je a bude, jen bude zelenější,“ dodává Sika. Naráží na alternativy, mezi které patří například biometan nebo směs zemního plynu s vodíkem.

Energetická krize, která vrcholila v roce 2022, přinesla dramatické zdražení zemního plynu i pokles jeho spotřeby. Dnes jsou podle Siky ceny komodity v podstatě na úrovních obvyklých už před krizí a na obzoru není důvod pro dramatickou změnu. Nouze ovšem naučila Čechy šetřit a spotřeba je nižší než dříve.

Když slunce pracuje pro řetězce

Hledáním energetických alternativ se zabývají i obchodníci a majitelé nemovitostí, někdy v logické symbióze. To je případ řetězce Billa a společnosti ZDR Investments, která prostřednictvím svých investičních fondů kontroluje portfolio nákupních parků.

Obě firmy začaly na přelomu let 2024 a 2025 spolupracovat na instalaci fotovoltaiky na střechách prodejen, které si Billa pronajímá. Zatím je domluveno celkem devět projektů a z velké části jsou už hotové. Řetězec přitom elektrárny staví ve své režii, mimo jiné kvůli kompatibilitě používaných řešení.

Fotovoltaika na střeše dokáže pokrýt zhruba 15 až 20 procent roční spotřeby energie prodejny, přibližuje team leader pro udržitelné technologie v Bille Martin Raba. Návratnost investice se bez dotací pohybuje kolem sedmi let. Řetězec, který má v Česku bezmála 300 obchodů, se podle Raby snaží instalovat fotovoltaiku „kde to jen jde“.

Natáčení podcastu: Mário Franko a Dalibor Martínek

Solární panely zlevnily, i s menší dotací je proto návratnost zajímavá

Po dvou letech rekordního zájmu o solární energii se situace na trhu s fotovoltaikou stabilizuje. Přichází doba konsolidace, profesionalizace a návratu k dlouhodobě udržitelnému růstu. „Není to krize, ale návrat k normálu,“ vysvětluje Mário Franko, odborník na fotovoltaiku E.ON Energie.

Přečíst článek

„V současnosti máme na prodejnách asi 25 fotovoltaických elektráren plus jednu velkou na naší centrále v Modleticích. Dohromady je to asi 2,3 megawattu a letos chceme kapacitu zdvojnásobit,“ říká Raba.

Také ZDR Investments na instalaci elektráren pracuje dlouhodobě. Nyní má podle ESG manažerky Marcely Fujanové vlastní zdroj energie třetina z bezmála 70 nákupních parků, což představuje výkon zhruba sedm megawattů. Oba manažeři se shodují, že vlastní fotovoltaika se pro supermarkety stane do budoucna standardem.

Sledujte i další díly podcastové série Trendy v udržitelnosti

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Jan Palaščák: Jak může (a nemůže) útok na Írán ovlivnit ceny ropy

Rafinérie v Íránu
ČTK
Jan Palaščák

Podle OPEC, jíž je Islámská republika členem, těžila země v lednu tohoto roku 3,34 milionů barelů ropy denně, což odpovídá přibližně 4 procentům globální produkce této suroviny. Jedná se především o středně těžkou až těžkou kyselou ropu, ale také kondenzát a ropné břidlice. Přitom většinu tamější klasické ropy lze těžit poměrně snadno s výrobními náklady kolem 8,50 eur za barel. To je čtvrtina, respektive šestina nákladů na extrakci kanadského a amerického černého zlata s tím, že podobně levně jako v Íránu se ropa těží jen v Saúdské Arábii, Iráku, Kuvajtu a SAE.

Ze zhruba 2 milionů barelů denně, které Írán exportuje, směřuje 80 až 90 procent do čínských rafinérií. Jedná se však o vývoz v nejlepším případě pololegální, který probíhá prostřednictvím íránské stínové flotily čítající podle analytiků ze společnosti Windward přibližně 430 tankerů. Drtivá většina z nich se íránskou ropou plní v terminálu na ostrově Charg, z něhož byly o víkendu slyšet exploze. Míra poškození tamějších zařízení ale není známá a celková situace se vyvíjí velmi rychle. Každopádně si všimněme, že Íránci směřují svoji odvetu především na izraelská města a americká vojenská zařízení v Zálivu či také Dubai a Dauhá

Napadnout ropná pole nebo rafinérie v regionu si Teherán očividně netroufá - tedy rozhodně nijak masivně, zatím víme jen o požáru v rafinerii Ras Tanúra patřící Saudi Aramco, který dnes ráno vypukl po údajném dopadu dronu. Připomeňme si, že plnohodnotný útok na saúdská ropná zařízení v Abkajku a Churajsu v září 2019 „oficiálně“ spáchali Hútiové. Toto krytí by ale v současné době Íránu již neprošlo a země by na sebe mohla poštvat celý Záliv. A ani její spojenec Peking by ajatolláhy nepochválil, vždyť necelých 45 procent svojí spotřeby ropy Říše středu pokrývá surovinou vytěženou v Zálivu a na Dálný východ přepravenou před Hormuzský průliv. 

Evropa čelí energetickému šoku. Plyn zdražil až o 50 procent

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes prudce vzrostla v reakci na americko-izraelské útoky na Írán. Odpoledne růst zrychlil až k 50 procentům poté, co katarská společnost QatarEnergy oznámila zastavení produkce zkapalněného zemního plynu (LNG). Evropská unie přitom patří mezi významné odběratele katarského plynu.

Přečíst článek

Jeho uzavření je proto hlavním rizikem, které s sebou současná situace nese. Jím podle amerického úřadu EIA předloni proplulo přibližně 20 milionů barelů ropy denně, což odpovídá téměř 20 procentům celosvětové spotřeby této suroviny. V loňském roce určovaném dlouho nevídanou geopolitickou nestabilitou to sice podle Bloombergu bylo „jen“ 16,7 milionů barelů za den, průlivem ale navíc proudí téměř pětina světových dodávek LNG. A to většinou původem z Kataru, jednoho z posledních spojenců Teheránu.

Ohrožení dopravní tepny

Tato tepna globální ekonomiky je přitom v nejužším bodě úzká jen něco před 50 kilometrů a její hloubka nepřesahuje 220 metrů. Námořní dopravu tak mohou snadno ohrozit jak miny, tak útoky malých plavidel či z vrtulníků, o dronech, střelách s plochou dráhou letu a raketách ani nemluvě. Islámská republika několikrát hrozila blokádou průlivu, nikdy se k tomuto kroku ale neodhodlala proto, že by na sebe přivolala hněv Spojených států, zemí Zálivu a vlastně celého světa. 

Íránci ovšem ani nemusí sahat po zbrani, stačí onu hrozbu vyslovit dost rázně a o zbytek se postarají pojišťovny, které průjezd průlivem zdraží natolik, že se žádnému rejdařství nevyplatí. Islámské revoluční gardy prvně začaly oznamovat lodím v průlivu, že se jeho průjezd zakazuje. Z pátku na sobotu proto opadl provoz v průlivu o 50 až 70 procent a v pondělí téměř ustal vzhledem k tomu, že již došlo k nejméně dvěma útokům na tankery. Alespoň jeden z nich provedla dronová loď, není však zcela jasné, kdo ji vyslal. Tankery tedy buď zůstávají v přístavech nebo kotví u přístupů do průlivu, kde se v pondělí ráno tísnilo nejméně 150 plavidel. Většina velkých rejdařství mezitím oznámila, že se jejich lodě této vodní cestě budou zcela vyhýbat. 

Dalibor Martínek: Šejkové podle Okamury prchnou do Česka

Útok Spojených států a Izraele na Írán může podle Tomia Okamury zpustit další vlnu masové migrace. Prohlásil to před jednáním koaliční rady. Zakladatel SDP si dál jede svou protimigrační notu, která mu tolik zabírá u voličů. Ale zapomněl, že šejkové nejsou Ukrajinci.

Přečíst článek

V pondělí tak hned během prvních hodin obchodování stoupla cena barelu evropské referenční ropy Brent o desetinu na úroveň kolem 82 dolarů za barel. Cena zemního plynu prvně vystřelila o čtvrtinu, po oznámení Kataru o pozastavení produkce LNG se však vyšvihla na úroveň o polovinu vyšší než v pátek. I když se nárůst cen s každou hodinou o něco stabilizuje, zastavit jej může jen výrazná deeskalace. Nebo třeba eskortování tankerů vojenskými plavidly, což by dopravu suroviny zpomalilo a omezilo, ale nějaké dodávky by byly zaručeny. 

Narozdíl od úplného uzavření průlivu, v důsledku čehož by podle analytiků ze společnosti Kepler ceny ropy vystřelily na 120 až 150 dolarů za barel. To by mimochodem také pomohlo Putinově válečnému úsilí financovanému z legálního i nelegálního vývozu těchto komodit.

Související

Težba ropy

Těžké ráno pro Evropu. Zemní plyn a nafta na burze zdražují o více než 20 procent

Přečíst článek
Těžba ropy

Ropný šok na obzoru? Konflikt v Íránu tlačí ceny k ročním maximům

Přečíst článek

Evropa čelí energetickému šoku. Plyn zdražil až o 50 procent

Evropa čelí energetickému šoku. Plyn zdražil až o 50 procent
iStock
 nst
nst

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes prudce vzrostla v reakci na americko-izraelské útoky na Írán. Odpoledne růst zrychlil až k 50 procentům poté, co katarská společnost QatarEnergy oznámila zastavení produkce zkapalněného zemního plynu (LNG). Evropská unie přitom patří mezi významné odběratele katarského plynu.

Krátce po 13:30 středoevropského času zdražil klíčový termínový kontrakt s dodáním příští měsíc ve virtuálním obchodním uzlu TTF v Nizozemsku téměř o polovinu a dostal se nad 48 eur za megawatthodinu. Později růst mírně zvolnil, stále však přesahoval 45 procent.

Riziková přirážka roste

Izrael a Spojené státy zahájily vojenskou operaci proti Íránu v sobotu. Podle prezidenta Donalda Trumpa je cílem zabránit Teheránu získat jadernou zbraň. Írán odpověděl ostřelováním Izraele a několika arabských zemí, kde se nacházejí i americké základny, a pohrozil dalšími údery.

„Trh započítává vysokou rizikovou přirážku kvůli obavám z poklesu dodávek,“ uvedla společnost Mind Energy. Konflikt se podle ní dotýká všech zemí Perského zálivu včetně Kataru, jednoho z předních světových vývozců plynu. Výpadek dodávek z Blízkého východu by měl přímý dopad i na evropské ceny.

Zásoby plynu v Evropské unii byly v sobotu naplněny z necelých 30 procent, v České republice přibližně z 31 procent, vyplývá z údajů organizace Gas Infrastructure Europe. Podle analytika XTB Jiřího Tylečka to znamená vyšší potřebu letních dodávek do zásobníků a tím i zvýšenou poptávku po LNG.

Strnad chce dostat HIMARS na vozy Tatra. Jedná o tom s Maďary

Miliardové kontrakty, tisíce vozidel a možný HIMARS. Česká CSG vstupuje do maďarského obranného byznysu přes podíl ve skupině 4iG. Významná část výroby má probíhat přímo v Maďarsku. Projekt má posílit nejen tamní armádu, ale i exportní potenciál regionu.

Přečíst článek

Klíčový je Hormuzský průliv

Další vývoj bude záviset na situaci v Hormuzském průlivu, který je klíčovou trasou pro vývoz ropy a plynu z regionu. Agentura Bloomberg uvedla, že už v sobotu několik tankerů s plynem přerušilo plavbu, aby se oblasti vyhnuly.

Podle íránské agentury Tasnim je průliv od soboty fakticky uzavřen. Íránské revoluční gardy varovaly lodě, že plavba není bezpečná. Německý rejdař Hapag-Lloyd oznámil přerušení plavby přes průliv. Některé tankery sice pokračovaly, provoz byl však výrazně slabší než obvykle.

Evropský trh tak čelí kombinaci geopolitického napětí, nízkých zásob a nejistoty ohledně budoucích dodávek.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Težba ropy

Těžké ráno pro Evropu. Zemní plyn a nafta na burze zdražují o více než 20 procent

Přečíst článek
Doporučujeme