Převzetí tuzemské aerolinky Smartwings ze strany tureckého nízkonákladového dopravce Pegasus mohou oddálit regulační orgány. V celé EU jsou totiž stále častěji slyšet obavy z neblahého dopadu konsolidace v sektoru letecké dopravy na konečného zákazníka. Pokud však platí slova Pegasusu, lze spíše čekat zlevnění letenek; charterové lety z Prahy či Brna mohou být po nějaké časem až o 15 procent lacinější, než pokud ke spojení zmíněných dopravců nedojde.
Snížení cen by mělo nastat díky zvýšené efektivitě a synergiím. Pegasus zdůrazňuje cíl „učinit leteckou dopravu dostupnou pro všechny“, a to právě prostřednictvím nižších nákladů. Lze předpokládat, že společná flotila Pegasusu a Smartwings, čítající přes 170 letadel, zajistí úspory z rozsahu v oblasti nákupu paliva či nákladů na údržbu, čímž v charterovém segmentu sníží provozní náklady o 10 až 20 procent.
To by mohlo vést k poklesu cen charterových letů o 5 až 15 procent na klíčových trasách (např. Praha–Mallorca nebo Brno–Turecko), zejména pro velké objednávky od cestovních kanceláří jako Čedok.
Důležitým faktorem zlevnění by mělo být i to, že Pegasus má jednu z nejmladších a nejúspornějších flotil (většinu tvoři stroje Airbus 320neo), což sníží spotřebu paliva oproti starším boeingům v barvách Smartwings. Navíc turecká aerolinka zajistí know-how ze svého nízkonákladového modelu fungování, včetně dynamické cenotvorby a partnerství s tour operátory.
Aktualizováno
Babišův Hartenberg se zbavuje evropských opraváren letadel. Jednu bere easyJet
EasyJet kupuje firmu z Babišovy investičky. Hartenberg Holding zároveň jedná o odprodeji i další letecké opravárny. A je tak pravděpodobně, že směřuje k uzavření jedné ze svých divizí.
Německá média kvůli žloutence typu A varují před riziky, která jsou podle nich spojená s návštěvou vánočních trhů v Praze. Bulvární list Bild píše o smrtelném nebezpečí, které číhá mezi svařákem a trdelníkem. Veřejnoprávní zpravodajský web Tagesschau píše, že se žloutenka v Česku sice šíří, při dodržování základních hygienických pravidel ale vážné nebezpečí nehrozí.
Česko nyní čelí patrně největší epidemii žloutenky typu A posledních desetiletí. Letos do počátku prosince lékaři nahlásili 2880 nakažených, je to 4,5krát víc než za celý loňský rok a nejvíc od roku 1984. Poslední velká epidemie hepatitidy A byla v Česku v roce 1979, kdy bylo nemocných přes 32 tisíc.
Bulvární list Bild německé turisty mířící na vánoční trhy do Prahy varoval, že mezi „svařákem a trdelníkem číhá smrtelné nebezpečí“. Na žloutenku A letos v Česku zemřelo 31 lidí. Loni to byli dva. „Nebezpečí, že se člověk smrtelným virem nakazí, je prý na vánočních trzích obzvlášť velké,“ dodal Bild. Také podle webu bavorského listu Münchner Merkur by měli němečtí turisté v Česku dbát kvůli žloutence důsledně hygienických zásad.
O nebezpečí nákazy žloutenkou na vánočních trzích v Praze informuje také web Tagesschau, podle kterého je to kvůli způsobu, jakým se nemoc přenáší. Virus totiž přežívá dlouho na površích. „Kdo jí klobásu, trdelník nebo bramborák za pomoci studených prstů, dává viru šanci,“ napsal Tagesschau. Zároveň s odvoláním na Kateřinu Fabiánovou ze Státního zdravotního ústavu dodává, že kdo je očkovaný nebo dodržuje důsledně hygienu, nemusí si dělat starosti. Situace je přitom podle webu v Česku srovnatelná s Rakouskem, které taky eviduje mnoho nových případů.
Na konci listopadu německé ministerstvo zahraničí vyzvalo občany, aby při cestách do Česka kvůli šíření žloutenky typu A dodržovali hygienické návyky a důsledně si myli ruce. V aktualizovaných cestovních a bezpečnostních upozorněních také doporučilo, aby byli při cestách do Česka proti žloutence očkovaní.
Příznaky žloutenky typu A se zpočátku podobají chřipce, objeví se teplota, nechutenství, nevolnost, pobolívání pod pravým žebrem a bolest břicha. Později se onemocnění projevuje zežloutnutím kůže a bělma očí typickým pro záněty jater, dále tmavou močí, světlou stolicí a svěděním kůže. Vážné onemocnění nebo vyšší riziko úmrtí mají lidé s poškozenými játry. Proti hepatitidě A je možné se nechat očkovat.
Zimní měsíce dávají trávícímu systému zabrat. Chlad, stres a těžká jídla vytvářejí kombinaci, která snadno vyvolá nadýmání i tlak v břiše. Co dělat, aby žaludek a střeva fungovaly normálně? V dalším díle seriálu Biohacking přinášíme tipy na zlepšení trávení. A některé fungují už během několika minut.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Fotoreportáž: Vánoční trhy v bývalé NDR lákají tisíce Čechů. Svařák je samozřejmost, překvapil trdelník
Donald Trump přeskupil tým u svého dosud nejambicióznějšího stavebního projektu v Bílém domě – obřího tanečního sálu, jehož cena se vyšplhala až na 350 milionů dolarů. Výměna hlavního architekta, nejasnosti kolem financování i zapojení velkých donorů z byznysu znovu otevírají otázku, nakolik Trump mísí soukromé zájmy s veřejnou funkcí.
Prezident Donald Trump pověřil vedením projektu nového tanečního sálu v Bílém domě architektonickou kancelář Shalom Baranes Associates, píše server Bloomberg. Jde o renomovaný washingtonský ateliér, který stojí za řadou významných rekonstrukcí federálních budov i historických památek v hlavním městě USA. Dosavadní vedoucí projektu James McCrery, jenž patří mezi zastánce tradičního neoklasicistního stylu, zůstává pouze v konzultační roli.
Oficiální vysvětlení změny architektů Bílý dům neposkytl. Podle zdrojů The Washington Post však mezi McCrerym a prezidentem vznikly spory o rozsah a tempo projektu. McCreryho menší firma údajně nedokázala držet krok s ambiciózními termíny a požadavky, které Trump v posledních měsících narůstal.
Zemřel Frank Gehry. Jeden z nejvlivnějších moderních architektů a spoluautor Tančícího domu
Ve věku 96 let zemřel ve svém domě v Santa Monice kanadsko-americký architekt Frank Gehry. Informoval o tom list The New York Times. Gehry patřil k nejvlivnějším architektům druhé poloviny 20. a počátku 21. století. Jeho smrt znamená konec jedné epochy – epochy, v níž architektura neměla jen sloužit funkčně, ale měla budit emoce, provokovat a proměňovat města. Gehry byl jeden z autorů Tančícího domu na Rašínově nábřeží v Praze.
Demolice původního východního křídla, kde dříve sídlila kancelář první dámy, začala už v říjnu. Na jeho místě má vzniknout nový reprezentační sál o rozloze více než osm tisíc metrů čtverečních tedy prostor výrazně větší než samotný Bílý dům, jehož plocha čítá zhruba pět tisíc metrů čtverečních.
Taneční sál má pojmout až tisíc hostů, což odpovídá kapacitě velkých konferenčních center. Trump opakovaně tvrdil, že Bílý dům dlouhodobě postrádá adekvátní prostory pro pořádání velkých společenských akcí, státních návštěv či prezidentských setkání.
Projekt realizuje stavební gigant Clark Construction Group, který v posledních letech dominoval infrastrukturním kontraktům ve Washingtonu a mimo jiné vedl rozsáhlou renovaci Kennedyho centra.
Baťa postavil město za 20 let. Dnešní regulace by to nedovolily, říkají architekti ze Zlína
Ve Zlíně je téměř všechno památkově chráněno. A přesto existuje prostor pro novou architekturu. „Chceme, aby bylo na první pohled jasné, co je původní a co současné,“ říkají architekti Pavel Šánek a Monika Zvonková z ateliéru Semela Architetcs. V rozhovoru pak vysvětlují, proč je důležité nepřetírat to staré a zároveň nemít strach přidat výraz dneška.
Odhadované náklady na projekt se během příprav zvýšily z původních 200 milionů dolarů až na současných 350 milionů. Bílý dům uvedl, že Trump sám projekt finančně podporuje, avšak neuvedl výši ani formu jeho příspěvku. Vedle prezidenta se na financování podílejí i soukromí dárci, a to včetně významných hráčů amerického byznysu: miliardář Steve Schwarzman, Amazon nebo Conbaise.
Právě tato jména vyvolávají mezi etickými experty i částí politické opozice obavy z možného střetu zájmů. Trump je dlouhodobě kritizován za prolínání soukromých aktivit s výkonem úřadu a nový projekt tyto debaty znovu přiživuje.
Kellnerová, Strnad, Lapčík: Prémiové pražské nemovitosti se vracejí do českých rukou
Trinity Banking Group finančníka Radomíra Lapčíka kupuje za 7,25 miliardy korun celý kancelářský kampus Riverside Karlín, jeden z nejvýraznějších moderních areálů v metropoli. Jde o největší akvizici Trinity v Praze a další důkaz, že prémiové české nemovitosti se po letech opět vracejí do domácích rukou, zní z trhu.
Plán na taneční sál prezident poprvé představil v létě. Tvrdil přitom, že stavba „nezasáhne do současné budovy“ a bude plně respektovat stávající architektonický styl, který je považován za klíčový symbol federální moci. Kritici však upozorňují na to, že rozsah projektu je bezprecedentní a zásah do areálu může změnit způsob, jakým je Bílý dům historicky i vizuálně vnímán.
Projekt musí projít ještě řadou povolovacích procesů. Podle Willa Scharfa, poradce Bílého domu a předsedy Národní komise pro plánování kapitálu, má administrativa předložit finální plány ještě tento měsíc.
Luxusní lázně pod skalami v Adršpachu? Místní se bouří proti Pleskotovu projektu
Adršpach, druhé nejnavštěvovanější místo Královéhradeckého kraje, stojí před velkým dilematem. Studio Josefa Pleskota tu má navrhnout nový hotelový komplex. Místní se ale bouří – obávají se, že další stovky hostů zničí křehkou rovnováhu mezi turismem a přírodou. A nejsou sami: podobné spory o architekturu a krajinu teď hýbou i Beskydami.
Když se víra spojí s architekturou, vznikne ticho, které mluví. A také dřevěná kaple v polích u Brna, která letos porazila velké projekty i slavné ateliéry. Stavěli ji ručně, z darů věřících. Teď je z ní nejkrásnější novostavba v Česku.
Jeden z nejuznávanějších českých architektů, Ladislav Lábus, získal Národní cenu za architekturu, Grand Prix, za bytový dům s galerií na Malé Straně. Stavět v centru Prahy podle něj znamená pracovat pod tlakem omezení, památkářů i veřejnosti. Právě v tom nachází výzvu. V rozhovoru mluví o tom, jak se česká architektura proměnila, proč se obyčejnost z domů vytrácí a proč dnešní trh s bydlením ztrácí smysl.
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například sTomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
Související
Další fáze Trumpovy kulturní války: vydal stopku zahraničním architektům
