Jak energetice pomohou baterie a zaměstnancům transparentní odměňování
Češi svou spotřebou komodit každý rok přispějí k destrukci přírody o výměře poloviny Národního parku Podyjí. Jde o ukázku toho, jak je současný svět provázaný a proč ho nelze ozdravovat po částech. Jak moc se ekologická nečinnost může nevyplatit? Proč se v energetice staly šlágrem velké baterie a čím děsí novela zákoníku práce zaměstnavatele? Přinášíme výběr z dubnových dílů podcastu Trendy v udržitelnosti.
Lékařská zpráva o stavu planety. Tak bývá označován nový dokument Programu OSN pro životní prostředí s názvem Global Environment Outlook 7 (GEO-7). Pracovalo na něm více než 300 vědců a jeho hlavním sdělením je, že Zemi nelze opravit po částech. „Izolovaná řešení nefungují. Když budeme řešit klima odděleně od ekonomiky nebo potravin, situaci zlepšíme, ale nevyřešíme,“ říká Miroslav Havránek z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.
Zpráva přináší informace a čísla, která není dobré ignorovat. Pokud se svět nepokusí o systémovou změnu, může globální ekonomika přijít až o pětinu svého výkonu. Na druhé straně, zatímco transformace vyžaduje roční investice kolem osmi bilionů dolarů, přínosy včasné akce mohou do roku 2070 vystoupat až na 20 bilionů dolarů ročně.
Dokument mimo jiné zdůrazňuje, že většina dopadů naší spotřeby zůstává skrytá v globálních řetězcích. Když si například kupujeme zboží z Číny, v jeho obalech k nám fakticky proudí tuny tropického dřeva z Indonésie, aniž by si to spotřebitel uvědomoval. „Jen český dovoz komodit zabere každý rok plochu velkou jako polovina Národního parku Podyjí,“ vysvětluje Havránkův kolega Vojtěch Kotecký. Právě proto je třeba spravovat planetu jako jeden nedělitelný systém.
Sledujte podcast Trendy v udržitelnosti
Odolnost začíná v detailech
To samé platí v malém, v mikrosvětech, jakými jsou města a obce. Když se v létě rozpálí náměstí nebo déšť během pár minut promění ulice v řeky, klimatická změna přestává být abstraktní pojem a je třeba s ní pracovat. V tu chvíli přichází na řadu data, strategie, a hlavně schopnost přenést plány z papíru do praxe. S tím pomáhá organizace CI2, která se dlouhodobě zaměřuje na měření uhlíkové stopy a budování klimatické odolnosti.
Zkušenosti z praxe bohužel podle ředitel CI2 Petra Pavelčíka ukazují, že i kvalitní adaptační strategie často končí v šuplíku. „Je potřeba, aby existoval člověk nebo skupina lidí, kteří si téma vezmou za své a budou se mu dlouhodobě věnovat. Záleží na prioritách radnice i na zajištění financí,“ upozorňuje Pavelčík.
Rozdíly mezi malými obcemi a velkými městy jsou zásadní. Zatímco menší sídla mohou reagovat rychle a flexibilně, velká města narážejí na složitou infrastrukturu, množství aktérů i konflikty zájmů. Co ale může udělat starosta, který chce začít hned zítra? Ředitel CI2 starostům doporučuje vyjít do obce a podívat se na ni jinýma očima. Všímat si míst, kde chybí stín, kde se drží voda nebo kde se lidem v horku špatně funguje. Právě v těchto detailech podle něj začíná skutečná odolnost.
Léčba bateriemi
Jestli je nějaký obor pod vlivem zelené transformace v nebývalém pohybu, je to energetika. Nejnovější trend v ní odstartovala novela energetického zákona zvaná Lex OZE III, která vstoupila v platnost loni. Umožňuje stavět a připojovat do sítě velká bateriová úložiště fungující samostatně, bez propojení s obnovitelným zdrojem. „Aktuálně je v zásadě situace taková, že kdo má ruce, nohy, dobré advokáty a peníze, staví velké bateriové systémy, což za nás je dobře,“ říká Tomáš Sequens z advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík.
Když nemáte konkurenci, dá se s nadsázkou říci, že neexistujete. Rektor Vysokého učení technického (VUT) Ladislav Janíček v rozhovoru pro Export.cz připomněl, že univerzity se dnes více než kdy jindy nacházejí v nekompromisní mezinárodní konkurenci. „Jako technická univerzita pracujeme s technologiemi a ty dnes představují žádaný strategický kapitál. Kromě toho je základem konkurenceschopnosti sepětí univerzity s potřebami společnosti, a to jak ve vzdělávání, tak v aplikovatelnosti a relevanci výsledků výzkumu,“ řekl rektor brněnské techniky.
Velké věci vznikají z rivality. Brno pohání fenomén druhého města, říká rektor VUT
Leaders
V současnosti se připravují a budují zařízení, která mohou mít výkon až stovky megawatt. „To je v zásadě na úrovni velkých uhelných nebo plynových zdrojů,“ podotýká advokát. Podobná kapacita už umožňuje zásobovat trh elektřinou v době, kdy je jí nedostatek třeba proto, že nesvítí slunce ani nefouká nebo nastane odstávka významné elektrárny. „Baterie mohou nastoupit za jakékoliv podobné situace a začít okamžitě dodávat elektřinu, což je velmi výhodné. Tyto projekty tak oslovují mnohé investory, kteří jsou schopni vynaložit spoustu financí, času a umů svých týmů, aby takové zdroje vytvořily,“ říká Sequens.
Konec mzdového tajemství
Cílem udržitelné transformace není jen snižovat dopady na životní prostředí, ale i zlepšovat životní podmínky lidí. Na trhu práce k tomu má přispět evropská směrnice o transparentnosti odměňování, kterou Česko aktuálně převádí do své legislativy. Právo na rovné zacházení, včetně odměňování, tu platí dlouhodobě a upravuje ho zákoník práce. Problémem je ale podle Kateřiny Suchanové z advokátní kanceláře EY Law jeho vymahatelnost. Zaměstnanci totiž nemají možnost dostat se k údajům o odměně kolegů, a tím pádem jim chybí argumenty pro odstranění případných nerovností. To by měla nová úprava změnit.
Hlavní novinka spočívá v tom, že všichni zaměstnavatelé budou muset nastavit systém odměňování, který zpřístupní vnitřním předpisem nebo v kolektivní smlouvě. Navazující je takzvaná informační povinnost. Zaměstnanci budou moci zaměstnavatele písemně požádat o informaci, jaká je průměrná odměna kolegů, kteří vykonávají práci stejné nebo srovnatelné hodnoty, přibližuje expertka EY. Pro firmy je to jeden z největších strašáků a jedna z nejvýraznějších změn oproti minulosti.
Polovina pracujících v Česku nemá ve firmě téměř žádné informace o mzdách a jen menšina zná pravidla, podle nichž se výdělky určují nebo zvyšují. Nedostatek transparentnosti přitom podle průzkumu Platy.cz výrazně podkopává důvěru zaměstnanců ve férové odměňování.
Mzdy jako firemní tajemství. Polovina pracujících netuší, podle čeho se u nich platí
Money
Nová úprava by měla mimo jiné pomoci snížit mzdovou nerovnost mezi pohlavími. Ta je ovšem podle Tomáše Trtka, manažera oddělení People Consulting v EY, systémovým problémem s historickými kořeny. Transparentnější odměňování podle EU je tak pouze jedním z prvních kroků vedoucích k odstranění systémové nerovnosti, soudí Trtek.
Více o projektu [ta] Udržitelnost
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
