Od poloviny příštího února začne v celé Evropské unii platit nové bateriové nařízení, které zásadně promění podobu spotřební elektroniky. Nařízení (EU) 2023/1542 o bateriích zavádí povinnost, aby baterie v nově uváděných zařízeních byly snadno vyměnitelné koncovým uživatelem nebo nezávislým servisem. Pokud tedy přestane fungovat akumulátor, nemělo by to automaticky znamenat konec celého výrobku.

Nová evropská regulace přikáže výrobcům, aby baterie ve spotřební elektronice šly snadno vyměnit. Cílem je delší životnost výrobků a méně elektroodpadu, dopady se ale projeví i v nákladech firem a pravděpodobně i v cenách některých zařízení.

Cílem avizované bateriové změny je prodloužit životnost elektroniky, omezit rychle rostoucí množství elektroodpadu a posílit recyklaci cenných surovin. Regulace se týká široké škály zařízení. Od mobilních telefonů a notebooků až po vysavače, kuchyňské pomocníky nebo přístroje osobní péče. Právě u těchto výrobků často baterie rozhoduje o tom, jak dlouho budou skutečně sloužit.

Prodloužená životnost

Typickým příkladem jsou tyčové a robotické vysavače. Jejich motory a konstrukce mohou vydržet řadu let, zatímco baterie má obvykle kratší životnost. Někteří výrobci už dnes na tento rozdíl reagují. Například značka Sencor poskytuje u vybraných vysavačů záruku na motor až deset let, zatímco baterie podléhá standardní dvouleté záruce na kapacitu. Nová evropská pravidla však mají zajistit, aby výměna baterie nebyla složitou nebo ekonomicky nevýhodnou operací, ale běžnou součástí životního cyklu výrobku.

Pro zákazníky je princip srozumitelný. Pro výrobce ale znamená výraznou změnu. Nejde jen o drobnou technickou úpravu konstrukce. Firmy budou muset přepracovat návrh výrobků, projít rozšířeným testováním bezpečnosti a funkčnosti a zároveň počítat s delší dostupností náhradních dílů i servisní podporou. To vše zvyšuje nároky na plánování výroby i financování.

Seyček: Opravdový Green Deal se odehrává v Číně

Názory

Čína sice stále pálí uhlí, nastartovala ale obrovský boom obnovitelných zdrojů. Táhne to její ekonomiku. Jak to dopadne na Evropu, vysvětluje v komentáři Martin Seyček z investičního fondu J&T Energy. A jak do energetiky nyní investovat?

Martin Seyček

Přečíst článek

Zboží zdraží

Dopad na ceny se podle odborníků může lišit podle segmentu trhu. V silně konkurenčních kategoriích, jako jsou sluchátka nebo přenosné reproduktory, se dá očekávat, že výrobci část zvýšených nákladů absorbují ve svých maržích, aby zůstali cenově dostupní. U méně cenově citlivých výrobků však nelze mírné zdražení vyloučit. Harmonogram je přitom pevně daný a účinnost pravidel od roku 2027 neponechává prostor pro výrazné odklady.

Součástí regulace je také zavedení takzvaného digitálního pasu baterie. Každá baterie bude opatřena QR kódem, pomocí něhož bude možné zjistit informace o jejím složení, původu surovin, uhlíkové stopě i možnostech recyklace. Evropská unie tím chce zvýšit transparentnost dodavatelských řetězců a podpořit přechod k cirkulární ekonomice, v níž jsou baterie a elektronika vnímány jako zdroj cenných materiálů, nikoli jako jednorázové zboží.

Téma elektroodpadu přitom nabývá na významu. Podle údajů Eurostat patří elektroodpad mezi nejrychleji rostoucí druhy odpadu v Evropě. V roce 2023 se v EU sebralo v průměru 11,6 kilogramu elektroodpadu na obyvatele, přičemž méně než polovina vyřazených zařízení je skutečně recyklována. U přenosných baterií se k recyklaci dostává zhruba 49 procent. Nová regulace si klade za cíl zvýšit tento podíl na 63 procent do roku 2027 a na 73 procent do roku 2030.

Česká republika se podle dat Český statistický úřad pohybuje přibližně na unijním průměru, zatímco některé státy, například Belgie, už dnes překračují šedesátiprocentní míru sběru přenosných baterií.

Nová pravidla tak nejsou jen technickou úpravou konstrukce spotřebičů. Představují širší posun v tom, jak je v Evropě vnímána životnost výrobků a odpovědnost výrobců. Od roku 2027 by už baterie neměla být důvodem, proč jinak funkční zařízení končí v odpadu. Pro firmy to znamená vyšší nároky, pro zákazníky větší možnost volby – a pro trh další krok směrem k delší životnosti a větší udržitelnosti.

Aktualizováno

Vládní otočka. Na program Nová zelená úsporám peníze najdeme, říká Havlíček

Money

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná víc. V České televizi uvedl, že vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel. Původně vláda s penězi na program nepočítala, což vyvolalo kritiku ze strany byznysu.

ČTK

Přečíst článek

Jakub Kott z E.ON: Lidé pochopili, že nemohou nabíjet auta jen ze slunce, zájem o flexibilitu roste

Zprávy z firem

Nedostatek dobíjecích stanic nebo příliš vysoká cena nabíjení. To jsou podle průzkumu E.ONu jedny z nejčastějších mýtů ohledně elektromobility. Podle Jakuba Kotta, který u dodavatele energií vede oddělení mobility, je to hlavně o osobní zkušenosti. Majitelé elektroaut nejenže vnímají rychle se rozšiřující síť veřejných stanic, ale hlavně dávají přednost výhodnějšímu domácímu dobíjení.

Klára Sýkora (Sudová), Newstream & Partner

Přečíst článek

Ruská vojenská operace na Ukrajině zatím nedosáhla svých cílů a bude pokračovat. Moskva chce především ochránit lidi v Donbasu. Podle ruské státní agentury TASS to řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Hovořil v den čtvrtého výročí zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu.

„Cílů ještě nebylo dosaženo, proto pokračuje speciální vojenská operace,“ řekl Peskov s odkazem na oficiální ruské označení invaze do sousední země, která začala 24. února 2022.

Ruská vojenská operace podle Peskova postupně přerostla z akce proti vládě v Kyjevě ve střet s celým Západem. Hlavním cílem je ale nadále zajistit bezpečnost lidí na východě Ukrajiny, dodal mluvčí.

Co chtějí Rusové?

K jednáním o dosažení míru v rusko-ukrajinské válce Peskov uvedl, že nyní vše závisí na Kyjevu. Z ruských požadavků vůči Kyjevu jmenoval neutrální a bezjaderný status Ukrajiny, uznání ruské anexe oblastí na východě Ukrajiny a „vzdání se neonacistických norem“.

Argument ochrany ruskojazyčného obyvatelstva Donbasu a nutnosti takzvané denacifikace vlády v Kyjevě použila Moskva jako jednu z hlavních záminek pro zahájení své vojenské operace v roce 2022.

Peskov také uvedl, že nemůže potvrdit termíny a místo dalšího kola třístranného jednání mezi Ruskem, Spojenými státy a Ukrajinou o ukončení rusko-ukrajinské války.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v projevu ke čtvrtému výročí začátku rozsáhlé ruské invaze uvedl, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin svých cílů nedosáhl a že Ukrajina ubránila svou nezávislost.

Diplomatické snahy o ukončení války zesílily loni v lednu po návratu Donalda Trumpa na post amerického prezidenta, kromě výměn válečných zajatců mezi znepřátelenými stranami však zatím hmatatelnější výsledek nepřinesly. Nepřekonatelným sporným bodem zůstávají územní požadavky Moskvy vůči Kyjevu.

Ruská invaze na Ukrajinu je největším konfliktem na evropském kontinentu od konce druhé světové války. Ve válce zahynuly statisíce ukrajinských i ruských vojáků a pravděpodobně desítky tisíc ukrajinských civilistů. Miliony lidí na Ukrajině byly nuceny opustit své domovy.

Agentura AFP minulý týden napsala, že před začátkem celoplošné ruské invaze Rusko kontrolovalo sedm procent ukrajinského území. V současnosti to je 19,5 procenta, před rokem to bylo 18,6 procenta.

Fiala tlačí na Babiše: Česko by mělo znovu přispět na munici pro Ukrajinu

Politika

Bývalý premiér Petr Fiala (ODS) vyzval svého nástupce Andreje Babiše (ANO), aby přehodnotil rozhodnutí vlády nepodílet se finančně na muniční iniciativě pro Ukrajinu. V předvečer čtvrtého výročí ruské invaze Fiala připomněl, že na Ukrajině se podle něj bojuje i za svobodnou a demokratickou budoucnost České republiky.

nst

Přečíst článek

Aktualizováno

Nové sankce proti Rusku neprošly. Fico s Orbánem jsou proti

Politika

Ministři zahraničí zemí Evropské unie nedosáhli dohody na 20. balíku sankcí proti Rusku. Po skončení jednání v Bruselu to uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která to označila za neúspěch. Sankce blokuje Maďarsko a podle informací ČTK i Slovensko. To navíc podle Fica zastavilo pomoc Ukrajině formou dodávek elektřiny.

ČTK

Přečíst článek