Evropa varuje, že obchodní dohody uzavřené se Spojenými státy mohou být ohroženy poté, co prezident Donald Trump o víkendu oznámil nové globální clo ve výši 15 procent na veškerý dovoz. Opatření je podle něj účinné okamžitě.

Trumpův krok přišel krátce po pátečním rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu, který zrušil jeho předchozí globální celní politiku zavedenou loni na jaře. Prezident nejprve oznámil novou univerzální desetiprocentní sazbu na základě jiného právního rámce, následně ji však zvýšil na 15 procent. To je maximální sazba, kterou může administrativa uplatňovat po dobu 150 dní bez souhlasu Kongresu.

Evropští i britští představitelé reagovali znepokojením, píše CNBC. Obávají se, že nová celní politika může narušit dohody uzavřené s USA v minulém roce. Požadují po Bílém domě vysvětlení, jak nový rámec ovlivní stávající ujednání, podle nichž většina vývozu z EU do Spojených států podléhá 15procentnímu clu a zboží z Velké Británie desetiprocentní sazbě.

Předseda výboru Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod Bernd Lange označil situaci za „čistý celní chaos“. Podle něj panuje rostoucí nejistota mezi obchodními partnery USA a není jasné, zda nová cla nepředstavují porušení již uzavřených dohod. Výbor se má sejít na mimořádném jednání a Lange navrhne pozastavit implementaci dohody mezi EU a USA, dokud nebude k dispozici právní posouzení a jasné závazky ze strany Washingtonu.

Americký byznys žádá refundace za cla. Ve hře je nejméně 130 miliard dolarů

Money

Americké firmy se začínají domáhat vrácení miliard dolarů zaplacených na mimořádných clech prezidenta Donalda Trumpa poté, co Nejvyšší soud USA rozhodl, že jejich zavedení bylo nezákonné. Ve hře je podle dostupných údajů nejméně 130 miliard dolarů, konečná částka však může být výrazně vyšší, tvrdí server Financial Times.

nst

Přečíst článek

„Velmi jasná evropská pozice“

Německý kancléř Friedrich Merz uvedl, že před svou návštěvou Bílého domu na začátku března představí „velmi jasnou evropskou pozici“, přičemž reakci EU má koordinovat Evropská komise. Francouzský ministr obchodu Nicolas Forissier naznačil možnost odvetných kroků a vyzval členské státy k jednotnému postupu.

Také Velká Británie žádá vysvětlení, jak nová opatření ovlivní její obchodní dohodu s USA. Dosavadní desetiprocentní sazba jí poskytovala konkurenční výhodu oproti unijním státům. Britská vláda uvedla, že očekává zachování privilegovaného obchodního postavení a zahájí jednání s Washingtonem.

Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer se snažil partnery uklidnit s tím, že základní obchodní politika se nemění a dohody zůstávají v platnosti. Podle něj zatím žádný partner neoznámil, že by dohoda byla zrušena.

Lukáš Kovanda: Po Trumpově zvýšení globálních cel si EU pohorší. A kdo je vítězem?

Money

Průměrná celní sazba USA na dovoz z EU – po pátečním zneplatnění recipročních cel a po sobotním zvýšení globálního cla – stoupne dovozní přirážka pro evropské firmy o necelý procentní bod, ze zhruba 11 na 12 procent. Vítězi zneplatnění jsou Brazílie, Čína či Indie.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Na první pohled se cla vůči EU nemění, protože nová 15procentní sazba odpovídá stávající úrovni. Výjimky zůstávají například pro farmaceutické produkty, kritické suroviny, hnojiva či některé zemědělské komodity. Beze změny zůstávají také cla na automobily a ocel.

Podle analýzy organizace Global Trade Alert však relativně více dopadnou nová opatření na země s nižší původní sazbou. U Velké Británie se průměrná celní sazba zvýší o 2,1 procentního bodu, u EU o 0,8 bodu. Naopak Brazílie a Čína zaznamenají pokles svých průměrných sazeb.

Evropské trhy zahájily týden poklesem, což odráží nervozitu investorů. Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová upozornila, že nejistota ohledně budoucích pravidel může poškodit transatlantické obchodní vztahy. Podle ní je klíčové, aby obchodní partneři znali pravidla hry předem, jinak může dojít k narušení podnikání.

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová obdržela loni od Banky pro mezinárodní platby (BIS) zhruba 140 tisíc eur, tedy asi 3,4 milionu korun. Informoval o tom deník Financial Times. Odměna přichází v době, kdy ECB svým zaměstnancům zakazuje přijímat platby od třetích stran za činnosti vykonávané v rámci jejich práce pro banku.

Právě tento rozpor vyvolal podle listu nespokojenost uvnitř instituce. Někteří zaměstnanci si na interních fórech stěžovali na zjevný dvojí metr. ECB potvrdila, že běžní zaměstnanci nesmějí přijímat odměny za práci související s jejich úkoly v bance. Prezidentka však není běžným zaměstnancem a vztahuje se na ni jiný kodex chování pro vysoké představitele ECB.

Podle zdroje obeznámeného se situací například pracovník ECB, který Lagardeovou doprovází na zasedání BIS, nesmí od této instituce přijímat žádnou odměnu. V případě Lagardeové je však situace odlišná – jako členka správní rady BIS nese rozhodovací a právní odpovědnost, kterou ostatní zaměstnanci nemají. Za tuto činnost jí BIS vyplácí odměnu. Podle zdrojů se přitom drží praxe svých předchůdců Maria Draghiho a Jeana-Clauda Tricheta, kteří si platby od BIS rovněž nárokovali.

Trumpova cla zasáhla hlavně Američany, říká guvernér Italské centrální banky Panetta

Money

Americká ekonomika nesla podle člena Rady guvernérů Evropské centrální banky Fabia Panetty většinu nákladů cel zavedených prezidentem Donaldem Trumpem. Panetta to uvedl na výroční akci Assiom-Forex v Benátkách.

nst

Přečíst článek

Napětí v ECB

BIS jednotlivé odměny členů své správní rady nezveřejňuje. Lagardeová však v písemném prohlášení, které obdrželi dva europoslanci, uvedla, že v roce 2025 dostala od BIS 130 457 švýcarských franků, tedy přibližně 140 tisíc eur.

Základní plat Lagardeové za rok 2024 činil 466 tisíc eur, dalších 135 tisíc eur získala formou benefitů. Celková odměna tak dosáhla zhruba 741 tisíc eur, což z ní podle Financial Times činí nejlépe placeného úředníka Evropské unie.

Napětí v ECB přitom není nové. Zaměstnanci si podle listu dlouhodobě stěžují na neprůhledné vedení, špatné pracovní podmínky a nespravedlivé praktiky. Upozorňují také na vysoké riziko vyhoření. V říjnu situace vyústila v žalobu odborů, které banku obvinily z cenzury a zastrašování.

Lagardeová zvažuje dřívější konec v ECB, aby Macron stihl ovlivnit výběr jejího nástupce

Money

Předčasný odchod Lagardeové z čela ECB by umožnil, aby výběr jejího nástupce mohl ovlivnit ještě odcházející francouzský prezident Emmanuel Macron.

ČTK

Přečíst článek

Lagardeová je jednou z osmnácti centrálních bankéřů, kteří zasedají ve správní radě BIS. Členové mají nárok na pevný roční plat i variabilní odměny za účast na jednáních. Přístup jednotlivých centrálních bank k těmto platbám se liší. Šéf amerického Fedu ani guvernér Bank of England si odměny od BIS nenárokují. V případě USA to vyplývá z legislativy, která veřejným činitelům zakazuje přijímat peníze od zahraničních institucí. Francouzská centrální banka si například nárokuje polovinu pevné složky odměny svého guvernéra vyplácené BIS.

BIS, často označovaná jako „centrální banka centrálních bank“, sdružuje přibližně 140 členů z řad centrálních bank a měnových institucí po celém světě. Poskytuje jim finanční služby, analytické podklady a platformu pro koordinaci měnové politiky a finanční stability.