Lukáš Kovanda: Po Trumpově zvýšení globálních cel si EU pohorší. A kdo je vítězem?
Průměrná celní sazba USA na dovoz z EU – po pátečním zneplatnění recipročních cel a po sobotním zvýšení globálního cla – stoupne dovozní přirážka pro evropské firmy o necelý procentní bod, ze zhruba 11 na 12 procent. Vítězi zneplatnění jsou Brazílie, Čína či Indie.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívala nejprve v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby, kterou ovšem včera Trump zvedl na maximální možnou úroveň patnácti procent.
Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
Cla začnou platit na výročí ruské invaze
Plošná patnáctiprocentní sazba začne platit 24. února (tedy na čtvrté výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu, pozn. red.) minutu po půlnoci washingtonského času. Z patnáctiprocentní sazby uvalené na celý svět však je vyloučena celá řada produktů, například kovy vzácných zemin, farmaceutické přípravky, některé druhy elektroniky a samozřejmě také zboží, které podléhá sektorovým clům, jako je ocel, hliník nebo automobily.
Americké akcie se v minulém týdnu dokázaly oklepat, otázky ale zůstávají. Index S&P 500 se vrátil blíže k hranici 6 900 bodů, investoři však dál vyhodnocují signály z centrální banky i rostoucí geopolitická rizika.
Týden tradera: Trhy znejistěl opatrný Fed i napětí na Blízkém východě
Trhy
Patnáctiprocentní globální sazba nejenže respektuje prakticky všechna osvobození, která se týkala recipročních cel, ale navíc ještě od cla plošně osvobozuje produkci leteckého průmyslu – toto osvobození dosud obsahovaly jen obchodní úmluvy USA s EU, Británií a několika dalšími ekonomikami.
Průměrná efektivní celní sazba, kterou USA uplatňují na dovoz ze světa, tak klesne z úrovně 13,6 procenta, která platila před pátečním verdiktem Nejvyššího soudu USA, na zhruba 12 procent. A to právě díky značnému počtu osvobozených produktů.
Skutečná celní sazba je tak zhruba o tři procentní body nižší než deklarovaná sazba 15 procent. Průměrná efektivní sazba čítající zhruba 12 procent je nejnižší od loňského „dne osvobození“, kdy Trump začátkem dubna uvalil takřka na všechny země světa takzvaná reciproční cla, která v pátek Nejvyšší soud zneplatnil.
Vyšší přirážky na ocel či hliník platí
Sektorově specifická cla zůstávají nadále v platnosti, protože stála a stojí na jiném právním základě než cla reciproční. Jde o zmíněné 50procentní clo na ocel a hliník či o 25procentní clo na automobily.
Americká ekonomika nesla podle člena Rady guvernérů Evropské centrální banky Fabia Panetty většinu nákladů cel zavedených prezidentem Donaldem Trumpem. Panetta to uvedl na výroční akci Assiom-Forex v Benátkách.
Trumpova cla zasáhla hlavně Američany, říká guvernér Italské centrální banky Panetta
Money
Průměrná efektivní celní sazba, kterou USA uplatňují na dovoz z EU, stoupne na zhruba 12,2 procenta, a to z úrovně 11,3 procenta, která platila do zneplatnění recipročních cel Nejvyšším soudem.
Jak zachycuje graf Bloombergu níže, vycházející ze struktury zahraničního obchodu roku 2024, celkové Trumpovo celní navýšení na dovoz z EU činí k dnešku 10,7 procentního bodu. Do verdiktu Nejvyššího soudu přitom představovalo 9,8 procenta. To jsou tedy navýšení, která Trump uskutečnil během svého druhého funkčního období, od ledna 2025.
Přitom podle institutu Bruegel činila před lednem 2025 průměrná celní sazba, kterou Spojené státy uplatňovaly na dovoz z EU, celkem 1,47 procenta. Pokud tuto vstupní sazbu přičteme k Trumpovým zmíněným navýšením, dostáváme uvedené cifry 11,3, respektive 12,2 procenta.
I přes sobotní navýšení globální celní sazby o pět procentních bodů tedy sazba vztažená k EU narůstá vskutku pouze o necelý procentní bod v porovnání se situací před zneplatněním recipročních cel.
V případě zemí jako Brazílie, Čína či Indie dokonce dochází k masivnímu poklesu uplatňované celní sazby v porovnání se situací přes zneplatněním recipročních cel (viz opět graf Bloombergu).
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
