Lukáš Kovanda: Po Trumpově zvýšení globálních cel si EU pohorší. A kdo je vítězem?
Průměrná celní sazba USA na dovoz z EU – po pátečním zneplatnění recipročních cel a po sobotním zvýšení globálního cla – stoupne dovozní přirážka pro evropské firmy o necelý procentní bod, ze zhruba 11 na 12 procent. Vítězi zneplatnění jsou Brazílie, Čína či Indie.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívala nejprve v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby, kterou ovšem včera Trump zvedl na maximální možnou úroveň patnácti procent.
Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
Cla začnou platit na výročí ruské invaze
Plošná patnáctiprocentní sazba začne platit 24. února (tedy na čtvrté výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu, pozn. red.) minutu po půlnoci washingtonského času. Z patnáctiprocentní sazby uvalené na celý svět však je vyloučena celá řada produktů, například kovy vzácných zemin, farmaceutické přípravky, některé druhy elektroniky a samozřejmě také zboží, které podléhá sektorovým clům, jako je ocel, hliník nebo automobily.
Americké akcie se v minulém týdnu dokázaly oklepat, otázky ale zůstávají. Index S&P 500 se vrátil blíže k hranici 6 900 bodů, investoři však dál vyhodnocují signály z centrální banky i rostoucí geopolitická rizika.
Týden tradera: Trhy znejistěl opatrný Fed i napětí na Blízkém východě
Trhy
Patnáctiprocentní globální sazba nejenže respektuje prakticky všechna osvobození, která se týkala recipročních cel, ale navíc ještě od cla plošně osvobozuje produkci leteckého průmyslu – toto osvobození dosud obsahovaly jen obchodní úmluvy USA s EU, Británií a několika dalšími ekonomikami.
Průměrná efektivní celní sazba, kterou USA uplatňují na dovoz ze světa, tak klesne z úrovně 13,6 procenta, která platila před pátečním verdiktem Nejvyššího soudu USA, na zhruba 12 procent. A to právě díky značnému počtu osvobozených produktů.
Skutečná celní sazba je tak zhruba o tři procentní body nižší než deklarovaná sazba 15 procent. Průměrná efektivní sazba čítající zhruba 12 procent je nejnižší od loňského „dne osvobození“, kdy Trump začátkem dubna uvalil takřka na všechny země světa takzvaná reciproční cla, která v pátek Nejvyšší soud zneplatnil.
Vyšší přirážky na ocel či hliník platí
Sektorově specifická cla zůstávají nadále v platnosti, protože stála a stojí na jiném právním základě než cla reciproční. Jde o zmíněné 50procentní clo na ocel a hliník či o 25procentní clo na automobily.
Americká ekonomika nesla podle člena Rady guvernérů Evropské centrální banky Fabia Panetty většinu nákladů cel zavedených prezidentem Donaldem Trumpem. Panetta to uvedl na výroční akci Assiom-Forex v Benátkách.
Trumpova cla zasáhla hlavně Američany, říká guvernér Italské centrální banky Panetta
Money
Průměrná efektivní celní sazba, kterou USA uplatňují na dovoz z EU, stoupne na zhruba 12,2 procenta, a to z úrovně 11,3 procenta, která platila do zneplatnění recipročních cel Nejvyšším soudem.
Jak zachycuje graf Bloombergu níže, vycházející ze struktury zahraničního obchodu roku 2024, celkové Trumpovo celní navýšení na dovoz z EU činí k dnešku 10,7 procentního bodu. Do verdiktu Nejvyššího soudu přitom představovalo 9,8 procenta. To jsou tedy navýšení, která Trump uskutečnil během svého druhého funkčního období, od ledna 2025.
Přitom podle institutu Bruegel činila před lednem 2025 průměrná celní sazba, kterou Spojené státy uplatňovaly na dovoz z EU, celkem 1,47 procenta. Pokud tuto vstupní sazbu přičteme k Trumpovým zmíněným navýšením, dostáváme uvedené cifry 11,3, respektive 12,2 procenta.
I přes sobotní navýšení globální celní sazby o pět procentních bodů tedy sazba vztažená k EU narůstá vskutku pouze o necelý procentní bod v porovnání se situací před zneplatněním recipročních cel.
V případě zemí jako Brazílie, Čína či Indie dokonce dochází k masivnímu poklesu uplatňované celní sazby v porovnání se situací přes zneplatněním recipročních cel (viz opět graf Bloombergu).
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
