Lukáš Kovanda: Po Trumpově zvýšení globálních cel si EU pohorší. A kdo je vítězem?
Průměrná celní sazba USA na dovoz z EU – po pátečním zneplatnění recipročních cel a po sobotním zvýšení globálního cla – stoupne dovozní přirážka pro evropské firmy o necelý procentní bod, ze zhruba 11 na 12 procent. Vítězi zneplatnění jsou Brazílie, Čína či Indie.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívala nejprve v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby, kterou ovšem včera Trump zvedl na maximální možnou úroveň patnácti procent.
Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
Cla začnou platit na výročí ruské invaze
Plošná patnáctiprocentní sazba začne platit 24. února (tedy na čtvrté výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu, pozn. red.) minutu po půlnoci washingtonského času. Z patnáctiprocentní sazby uvalené na celý svět však je vyloučena celá řada produktů, například kovy vzácných zemin, farmaceutické přípravky, některé druhy elektroniky a samozřejmě také zboží, které podléhá sektorovým clům, jako je ocel, hliník nebo automobily.
Americké akcie se v minulém týdnu dokázaly oklepat, otázky ale zůstávají. Index S&P 500 se vrátil blíže k hranici 6 900 bodů, investoři však dál vyhodnocují signály z centrální banky i rostoucí geopolitická rizika.
Týden tradera: Trhy znejistěl opatrný Fed i napětí na Blízkém východě
Trhy
Patnáctiprocentní globální sazba nejenže respektuje prakticky všechna osvobození, která se týkala recipročních cel, ale navíc ještě od cla plošně osvobozuje produkci leteckého průmyslu – toto osvobození dosud obsahovaly jen obchodní úmluvy USA s EU, Británií a několika dalšími ekonomikami.
Průměrná efektivní celní sazba, kterou USA uplatňují na dovoz ze světa, tak klesne z úrovně 13,6 procenta, která platila před pátečním verdiktem Nejvyššího soudu USA, na zhruba 12 procent. A to právě díky značnému počtu osvobozených produktů.
Skutečná celní sazba je tak zhruba o tři procentní body nižší než deklarovaná sazba 15 procent. Průměrná efektivní sazba čítající zhruba 12 procent je nejnižší od loňského „dne osvobození“, kdy Trump začátkem dubna uvalil takřka na všechny země světa takzvaná reciproční cla, která v pátek Nejvyšší soud zneplatnil.
Vyšší přirážky na ocel či hliník platí
Sektorově specifická cla zůstávají nadále v platnosti, protože stála a stojí na jiném právním základě než cla reciproční. Jde o zmíněné 50procentní clo na ocel a hliník či o 25procentní clo na automobily.
Americká ekonomika nesla podle člena Rady guvernérů Evropské centrální banky Fabia Panetty většinu nákladů cel zavedených prezidentem Donaldem Trumpem. Panetta to uvedl na výroční akci Assiom-Forex v Benátkách.
Trumpova cla zasáhla hlavně Američany, říká guvernér Italské centrální banky Panetta
Money
Průměrná efektivní celní sazba, kterou USA uplatňují na dovoz z EU, stoupne na zhruba 12,2 procenta, a to z úrovně 11,3 procenta, která platila do zneplatnění recipročních cel Nejvyšším soudem.
Jak zachycuje graf Bloombergu níže, vycházející ze struktury zahraničního obchodu roku 2024, celkové Trumpovo celní navýšení na dovoz z EU činí k dnešku 10,7 procentního bodu. Do verdiktu Nejvyššího soudu přitom představovalo 9,8 procenta. To jsou tedy navýšení, která Trump uskutečnil během svého druhého funkčního období, od ledna 2025.
Přitom podle institutu Bruegel činila před lednem 2025 průměrná celní sazba, kterou Spojené státy uplatňovaly na dovoz z EU, celkem 1,47 procenta. Pokud tuto vstupní sazbu přičteme k Trumpovým zmíněným navýšením, dostáváme uvedené cifry 11,3, respektive 12,2 procenta.
I přes sobotní navýšení globální celní sazby o pět procentních bodů tedy sazba vztažená k EU narůstá vskutku pouze o necelý procentní bod v porovnání se situací před zneplatněním recipročních cel.
V případě zemí jako Brazílie, Čína či Indie dokonce dochází k masivnímu poklesu uplatňované celní sazby v porovnání se situací přes zneplatněním recipročních cel (viz opět graf Bloombergu).
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
