Americké firmy se začínají domáhat vrácení miliard dolarů zaplacených na mimořádných clech prezidenta Donalda Trumpa poté, co Nejvyšší soud USA rozhodl, že jejich zavedení bylo nezákonné. Ve hře je podle dostupných údajů nejméně 130 miliard dolarů, konečná částka však může být výrazně vyšší, tvrdí server Financial Times.

Nejvyšší soud rozhodl poměrem hlasů 6:3, že prezident překročil své pravomoci, když na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA) uvalil nová cla na desítky zemí. V současné chvíli Trump zvýšil globální cla na 15 procent. Verdikt soudu však neurčil, zda mají dovozci nárok na vrácení peněz ani jak by měl být proces refundací nastaven. Tuto otázku ponechal nižším soudům.

Americká obchodní komora i Národní maloobchodní federace (NRF) okamžitě vyzvaly k rychlému zahájení procesu vracení zaplacených cel. NRF, která zastupuje velké maloobchodní řetězce i malé obchodníky, uvedla, že refundace by představovaly ekonomický impuls a umožnily firmám investovat do provozu, zaměstnanců i zákazníků.

Podle Americké obchodní komory by rychlé vrácení peněz bylo zásadní zejména pro více než 200 tisíc malých dovozců. Koalice malých podniků We Pay the Tariffs požaduje „plné, rychlé a automatické refundace“ bez složitých administrativních procesů, píše server Financial Times.

Trumpova cla zasáhla hlavně Američany, říká guvernér Italské centrální banky Panetta

Money

Americká ekonomika nesla podle člena Rady guvernérů Evropské centrální banky Fabia Panetty většinu nákladů cel zavedených prezidentem Donaldem Trumpem. Panetta to uvedl na výroční akci Assiom-Forex v Benátkách.

nst

Přečíst článek

Zdlouhavý proces

Podle údajů Úřadu pro cla a ochranu hranic (CBP) bylo do poloviny prosince vybráno 133,5 miliardy dolarů na clech souvisejících s opatřeními podle IEEPA. Odhady se však liší. Výzkumné centrum The Budget Lab při Yaleově univerzitě uvádí, že jen v roce 2025 bylo vybráno 142 miliard dolarů, zatímco banka JPMorgan odhaduje, že celkový objem může dosahovat až 200 miliard dolarů.

Analytici zároveň upozorňují, že návrat peněz může být zdlouhavý. Refundace podle nich pravděpodobně budou vypláceny postupně, případ od případu, a mohou trvat měsíce či roky. Platby by měly směřovat přímo dovozcům, kteří cla původně zaplatili.

Prezident Trump označil za „šílené“, že se Nejvyšší soud výslovně nevyjádřil k povinnosti administrativy vracet vybraná cla, a varoval, že spor může pokračovat další roky u soudů. Ministr financí Scott Bessent rovněž naznačil, že případné refundace nelze očekávat v krátkém horizontu.

AI horečka v Indii: Světové firmy slibují stovky miliard dolarů

Money

Technologičtí giganti se zavázali investovat stovky miliard dolarů do rozvoje umělé inteligence v Indii. Oznámení padla během velkého summitu Indian AI Impact Summit zaměřeného na AI, který v zemi spojil světové státníky i šéfy nejvýznamnějších technologických firem. Informoval o tom server CNBC.

nst

Přečíst článek

Mimořádná cla byla zavedena po aktivaci zákona IEEPA na začátku dubna. Většina takzvaných recipročních cel vstoupila v platnost 7. srpna. Administrativa rovněž uvalila cla až ve výši 125 procent na Čínu, která byla následně snížena na 10 procent, a zavedla opatření vůči Kanadě a Mexiku.

Většina velkých amerických společností se k žalobám proti clům nepřipojila, některé firmy si však nárok na případnou refundaci předem právně zajistily. Zástupci průmyslu očekávají, že po rozhodnutí Nejvyššího soudu bude podána řada nových žádostí o vrácení peněz.

Podle výzkumu newyorské pobočky Federálního rezervního systému a německého institutu Kiel nesly americké firmy a spotřebitelé nejméně 90 procent nákladů spojených s těmito cly.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

Trump včera uvedl, že daná plošná celní sazba by měla začít platit během tří dní. Zatím není jasné, zda bude platit na všechny produkty, které se do USA dováží, nebo jenom na ty, které podléhaly zneplatněnému recipročnímu clu. Trump spíše naznačuje, že se bude vztahovat na všechny produkty. V takovém případě by ovšem platilo, že průměrné navýšení cel USA na dovoz z EU by za dobu Trumpova vládnutí během druhého prezidentského mandátu, tedy od ledna 2025, představovalo 13,4 procentního bodu, namísto 9,8 procentního bodu, které platilo před včerejším verdiktem Nejvyššího soudu (viz graf Bloombergu níže).

Jestliže bude ale celosvětová globální sazba ve výši deseti procent uplatněna pouze na dovážené zboží, které dosud podléhalo clu recipročnímu, Trumpovo celkové navýšené clo na dovoz z EU od ledna 2025 bude činit 8,5 procentního bodu. V takovém případě by si tedy unijní vývozci v průměru polepšili oproti dosavadnímu stavu, neboť by čelili clu celkově nižšímu. 

Uvedené výpočty jsou z pera agentury Bloomberg, vycházejí ze struktury obchodu EU a USA roku 2024. Podle institutu Bruegel činila před lednem 2025 průměrná celní sazba, kterou Spojené státy uplatňovaly na dovoz z EU celkem 1,47 procenta.

Sečteno podtrženo, vývoz z EU do USA by měl nyní čelit nové průměrné sazbě zhruba 14,9 procenta, namísto dosavadních přibližně 11,3 procenta, pokud Trump nové plošné clo uplatní na veškerý dovoz z EU. V případě, že nové clo uplatní jen na dovoz dosud podléhající recipročnímu clu, nová průměrná celní sazba na dovoz z EU klesne z 11,3 na zhruba 10 procent.

Důvod navýšení průměrné celní sazby v prvním případě je ten, že některé produkty jako například farmaceutické přípravky, mobilní telefony nebo čipy byly od recipročních cel z velké míry osvobozeny, avšak nyní by tedy podléhaly desetiprocentní plošné sazbě. Pokud budou i nadála osvobozeny, platí tedy, že dochází k již uvedenému snížení průměrné celní sazby ze zhruba 11,3 na 10 procent.

Německé podniky bijí na poplach: Čína podle nich ohrožuje férový obchod

Zprávy z firem

Asijsko-pacifický výbor německých podniků varoval před destabilizačními a nepoctivými obchodními praktikami Číny, a to krátce před plánovanou cestou německého kancléře Friedricha Merze do Pekingu. Podle dokumentu, k němuž získala přístup agentura Reuters, vlivné německé podnikatelské sdružení obviňuje Peking z vytváření nadbytečných výrobních kapacit, rozsáhlých subvencí a politicky motivované regulace zahraničního obchodu.

nst

Přečíst článek

Tyto sazby poskytují základní vodítko, jak se změní celní zatížení přímo českého vývozu do USA, byť mohou existovat určité odchylky, například kvůli odlišné struktuře exportu Česka do USA v porovnání se strukturou exportu EU jako celku do USA.

Navíc, sektorově specifická cla zůstávají nadále v platnosti, protože stála a stojí na jiném právním základě než cla reciproční. Jde o 50procentní clo na ocel a hliník či na 25procentní clo na automobily.

Jaký bude dopad na Česko?

Dopad na český export a průmysl se bude odbíjet spíše od toho, jaká celní sazba se bude na EU, resp. ČR vztahovat po skončení nyní začínajícího maximálně 150denního období. Trumpova administrativa zřejmě bude usilovat, aby sazba – a tedy i příslušné inkaso – zůstala blízko dosavadní úrovni. To se však nemusí bezezbytku povést, kvůli vyšší legislativní komplikovanosti zavádění cel opřených o jiný právní základ, než o jaký se opírala cla reciproční.

V souhrnu tak lze předpokládat zhruba stagnaci dosavadní celní sazby uplatněné na ČR, případně její mírný pokles. Pro ČR tak jde spíše o pozitivní zprávu, kterou však nelze přeceňovat.