Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Orlík se promění v obří baterii. ČEZ z přehrady udělá čtvrtou velkou přečerpávací elektrárnu v Česku

Orlická přehrada
Profimedia.cz
 nst
nst

Vodní elektrárna Orlík projde rozsáhlou modernizací za osm miliard korun. Dvě ze čtyř soustrojí budou nově fungovat i v přečerpávacím režimu, takže elektrárna dokáže ukládat energii pomocí vody čerpané z níže položené přehrady Kamýk. Hotovo má být v roce 2033.

Společnost ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu. Stane se tak čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku. Projekt dnes v Solenicích na Příbramsku představil generální ředitel a předseda představenstva ČEZ Daniel Beneš.

Modernizace původní elektrárny vyjde na osm miliard korun. Díky ní bude možné čerpat vodu z níže položené přehrady Kamýk zpět do Orlíku a jednorázově uložit až 750 MWh energie. Podle ČEZ to odpovídá denní spotřebě zhruba 80 tisíc českých domácností.

Ostrá fáze modernizace má začít příští rok. Dokončení projektu je naplánováno na rok 2033.

Orlík dostane novou roli v energetice

V Česku dnes fungují tři velké přečerpávací elektrárny: Dlouhé stráně na Šumpersku, Dalešice na Třebíčsku a Štěchovice u Prahy. Všechny patří společnosti ČEZ. Orlík se po dokončení modernizace zařadí mezi ně, i když si zároveň zachová významnou roli klasické vodní elektrárny.

Dvě ze čtyř soustrojí budou po přestavbě fungovat obousměrně. Podle Beneše tak půjde z poloviny o běžnou vodní elektrárnu a z poloviny o přečerpávací zdroj.

Britové se bojí korejských dílů pro reaktory. Plzeňská Škoda jim ale nevadí?

Britové chtěli, aby z nových reaktorů Rolls-Royce profitoval hlavně domácí průmysl. Jenže část příprav klíčových komponent míří do Jižní Koreje — a také do Plzně. Zatímco Korejci vyvolali v Londýně poprask, česká Škoda JS zůstává spíš stranou pozornosti.

Přečíst článek

Orlík je stěžejním článkem Vltavské kaskády a dlouhodobě se podílí na řízení celostátní energetické soustavy. V příštích desetiletích by měl navíc fungovat jako velké úložiště energie. Rozdíl mezi hladinami Orlíku a Kamýku činí přibližně 70 metrů, což energetikům umožní efektivně využít výškový rozdíl mezi oběma nádržemi.

Výhoda: nové zařízení vznikne v existující elektrárně

Jednou z hlavních výhod projektu je, že nová přečerpávací funkce vznikne v rámci stávajícího vodního díla. Nebude tedy nutné zabírat nové plochy ani budovat zcela novou nádrž.

Přestavba má probíhat postupně. ČEZ počítá s tím, že během modernizace budou vždy minimálně dvě ze čtyř soustrojí v provozu. Generálním dodavatelem projektu bude společnost Litostroj Engineering ze skupiny Wikov Group.

Jezero Medard

Uhlí ustoupilo vodě a zeleni. Medard i ČSA se mění v nové rekreační oblasti

Oblasti poznamenané desítkami let těžby uhlí se na severozápadě Čech postupně mění v místa pro rekreaci, turistiku i nový rozvoj. Na Sokolovsku začala stavba multifunkční stezky kolem jezera Medard, zatímco v oblasti někdejšího lomu Československé armády vrcholí rekultivace a připravuje se otevření nových cest pro pěší a cyklisty. O dění v lomu ČSA před několika dny informovala Česká televize.

Přečíst článek

Projekt se podle Beneše připravoval téměř osm let a šlo o složitou veřejnou zakázku. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček ocenil, že dodavatelem bude tuzemská firma. Připomněl také, že poslední velká přečerpávací elektrárna v Česku, Dlouhé stráně, vznikla před zhruba 30 lety.

Dvě turbíny budou umět vodu i čerpat

Energetici na Orlíku postupně zmodernizují všechna čtyři soustrojí. Celkový výkon elektrárny zůstane 364 MW. Výkon 2×95 MW připadne na klasické jednosměrné turbíny, zatímco 2×87 MW bude díky instalaci reverzních turbín sloužit také pro přečerpávací režim.

Dvě původní Kaplanovy turbíny z roku 1961 nahradí Francisovy turbíny. Součástí modernizace budou také nové generátory a navazující technologie. Právě ty umožní provoz ve dvou režimech: výrobu elektřiny a čerpání vody.

V době přebytků elektřiny bude možné vodu čerpat zpět do horní nádrže. Energie se tak uloží pro dobu, kdy bude v síti potřeba. Jakmile poptávka po elektřině vzroste, proces se otočí a elektrárna rychle dodá výkon do soustavy.

Úložná kapacita přečerpávacích elektráren vzroste o více než 12 procent

Nový přečerpávací režim na Orlíku umožní uložit až 750 MWh energie. Tím se podle ČEZ zvýší energetická úložná kapacita českých přečerpávacích elektráren o více než 12 procent.

ČEZ v posledních letech modernizoval zhruba 40 soustrojí na více než 20 vodních elektrárnách. Podle firmy se díky tomu průměrná účinnost vodních zdrojů zvýšila o čtyři až deset procent podle konkrétní elektrárny a typu turbíny.

Dosavadní investice do vodních elektráren dosáhly přibližně pěti miliard korun. ČEZ uvádí, že modernizované zdroje mají být připravené na další desítky let bezemisní výroby elektřiny, bezpečné dodávky i efektivnější využívání vody.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Vodní přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně na Šumpersku

Virtuální realita zavede návštěvníky elektrárny Dlouhé stráně na nepřístupná místa

Přečíst článek

Z Prahy do Brna jako v Evropě. RegioJet testuje vlak, který může změnit české cestování

RegioJet posílá na linku R9 nové elektrické jednotky PESA
RegioJet, užito se svolením
 nst
nst

Na Vysočinu míří žlutý vlak, který chce konkurovat dálnici D1. RegioJet testuje novou jednotku Pesa s rychlostí až 200 km/h, třemi třídami, Wi-Fi, bezdrátovým nabíjením a kávou na palubě. Od prosince 2026 má změnit cestování mezi Prahou, Jihlavou a Brnem.

Na Vysočinu míří vlak, který chce změnit kulturu cestování v Česku. RegioJet testuje první jednotku Pesa pro linku z Prahy přes Havlíčkův Brod do Brna a Jihlavy. Nabídne rychlost až 200 kilometrů za hodinu, tři cestovní třídy, Wi-Fi, bezdrátové nabíjení i zrnkovou kávu na palubě. Jančura sází na to, že pohodlí může být nejlepší konkurencí dálnici D1.

První čtyřvozová elektrická jednotka řady 666 od polského výrobce Pesa Bydgoszcz dorazila na železniční zkušební okruh ve Velimi. Právě tam absolvuje sérii technických testů potřebných pro schválení provozu. RegioJet chce nové soupravy nasadit na linku R9 Praha – Havlíčkův Brod – Brno/Jihlava.

Celkem má dopravce převzít osmnáct jednotek, z toho jedenáct čtyřvozových a sedm třívozových. Vlaky jsou konstruované pro rychlost až 200 kilometrů za hodinu a počítají s provozem v Česku, Polsku a na Slovensku.

Pohodlí místo dálnice

Nové soupravy mají nabídnout komfort, který má cestující přesvědčit, že vlak může být plnohodnotnou alternativou k autu. Budou nízkopodlažní, klimatizované a vybavené Wi-Fi, zásuvkami, USB konektory, bezdrátovým nabíjením, moderním informačním systémem i vakuovými toaletami.

Cestující si vyberou ze tří tříd: Business, Standard a Economy. Na palubě bude prostor pro vozíčkáře, kola, kočárky i rodiny s dětmi. Chybět nemá ani kuchyňka s lednicí, mikrovlnnou troubou a kávovarem.

Posázavský pacifik

Nová éra Posázavského pacifiku. Od roku 2030 mají jezdit moderní bateriové vlaky

Posázavský pacifik čeká modernizace provozu. Praha a Středočeský kraj hledají dopravce, který od roku 2030 nasadí na trať nové bateriové vlaky za téměř 16 miliard korun.

Přečíst článek

„Krajské město Vysočiny se po šesti letech dočká přímého spojení s hlavním městem v dvouhodinovém intervalu. Cestující se mohou těšit na výrazně vyšší komfort i kvalitní servis včetně zrnkové kávy a dalšího občerstvení,“ říká majitel RegioJetu Radim Jančura.

Od prosince 2026 má RegioJet na lince R9 zajišťovat hodinový interval mezi Prahou a Havlíčkovým Brodem přes Kutnou Horu a Čáslav. Z Havlíčkova Brodu budou spoje pokračovat buď na Brno, nebo na Jihlavu.

Jiří Vančura: Byt už není „automaticky dobrá“ investice

Byt už není sázka na jistotu. Vyšší sazby mění logiku realitních investic a je snadné se u toho přepočítat. Rizikem pro dostupnost bydlení není jen výše sazeb, ale hlavně nedostatečná výstavba. „Bez zrychlení přípravy projektů se tlak na ceny v atraktivních místech úplně neztratí,“ uvádí Jiří Vančura, ředitel úseku nemovitostního financování Trinity Bank, ve svém výhledu, kam se podívá realitní trh v roce 2026.

Přečíst článek

Související

Hormuz znovu hoří. USA a Írán si vyměnily vojenské údery

Hormuz znovu hoří. USA a Írán si vyměnily vojenské údery
Ilustrační foto vrtulníku Apache, Profimedia
 ČTK

V Perském zálivu se znovu rozhořela vojenská výměna mezi USA a Íránem. Po sestřeleném vrtulníku Apache nad Hormuzem přišla americká odpověď. Americké síly zasáhly íránskou protivzdušnou obranu a radarová zařízení, Írán následně vyslal balistické střely a drony na americké základny v regionu.

Spojené státy dokončily odvetné údery na Írán za sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Ve středu nad ránem SELČ to na síti X oznámilo regionální velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).

Íránská média mezitím podle agentury Reuters s odvoláním na vojenské velení a revoluční gardy uvedla, že íránské síly v reakci na nové americké údery podnikly útoky na základny USA v regionu Perského zálivu, mimo jiné na velitelství americké páté flotily v Bahrajnu.

Podle informací serveru Axios vypustil Írán nejméně čtyři balistické střely a několik dronů na základny USA v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.

Washington a Teherán se přou o sestřelený vrtulník

Zatímco americký prezident Donald Trump tvrdí, že vrtulník Apache sestřelil Írán, íránská státní média s odvoláním na vojenské zdroje uvedla, že Teherán v úžině v té době neprováděl žádné útočné vzdušné operace.

Trump nicméně uvedl, že USA musí odpovědět. Írán naopak varoval, že na případné údery zareaguje.

CENTCOM mluví o sebeobraně

Velitelství CENTCOM oznámilo, že v úterý v 17:00 východoamerického času (23:00 SELČ) přikročilo k úderům, které označilo za sebeobranné. Po zhruba 3,5 hodině sdělilo, že údery dokončilo.

„Síly CENTCOM zasáhly přesně naváděnou municí ze stíhaček amerického letectva a námořnictva íránskou protivzdušnou obranu, stanice pozemní kontroly a průzkumná radarová zařízení v blízkosti Hormuzského průlivu,“ oznámilo velitelství. Dodalo, že operace byla odpovídající reakcí na íránské útoky na americké síly a mezinárodní obchodní lodě proplouvající regionálními vodami.

Reuters s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele uvedl, že USA v Íránu mířily na téměř 20 cílů.

Americký prezident Donald Trump

Washington chce íránskými miliardami zaplatit škody v Zálivu

Podle zdrojů agentury Reuters se americká vláda pokusí přesměrovat íránská aktiva do států Perského zálivu, kde mají sloužit k obnově a opravám škod způsobených Teheránem. Tento krok přichází v momentě, kdy Írán vlnu úderů proti Kuvajtu a Bahrajnu doplnil o další starty útočných dronů.

Přečíst článek

Írán hlásí škody na jihu země

Íránská média ohlásila exploze z různých míst jihoíránské provincie Hormozgán, která leží na břehu Hormuzského průlivu. Součástí provincie je i přístavní město Sirík a ostrov Kešm, které podle zpráv čelily útokům.

Revoluční gardy podle Reuters sdělily, že americké údery poškodily telekomunikační věž ve městě Sirík a zničily dvě vodní nádrže.

Odveta mířila na americké základny

Po následných íránských protiútocích Reuters informoval, že se v Bahrajnu rozezněly sirény varující před vzdušným útokem. Axios, který se odvolává na nejmenovaného amerického představitele, informoval o vypálených íránských balistických střelách a vyslaných dronech.

Jordánské ozbrojené síly informovaly o pěti sestřelených íránských střelách a o tom, že pád jejich trosek nezpůsobil žádná zranění ani škody, píše Reuters a dodává, že podle amerického představitele byly téměř všechny íránské střely i drony zachyceny obranou, americký vojenský personál neutrpěl žádná zranění a zasaženo nebylo ani vybavení.

Íránské revoluční gardy podle Reuters uvedly, že na americké základně v Jordánsku mířily na hangáry stíhaček F-35 a na velitelská a kontrolní místa.

Neznámé tankery potichu odvážejí část ropy uvázlé v Perském zálivu

Ropa proudí přes Hormuz potají. Tankery vypínají identifikaci a mizí z radarů

Hormuzský průliv se po týdnech ochromení znovu pomalu probouzí, tankery ale často plují potmě a vypínají sledovací systémy. Podle Reuters se z Perského zálivu dostává ven víc ropy než dřív, pořád jde ale jen o zlomek předválečného objemu. Trh se navíc ani po případném znovuotevření úžiny nemusí vrátit k normálu.

Přečíst článek

Příměří je znovu pod tlakem

V oblasti platí křehké příměří, které už bylo opakovaně narušeno. Válku koncem února rozpoutaly Izrael a Spojené státy útoky na Írán, který odpověděl údery na americké základny a země v regionu a také uzavírkou Hormuzského průlivu, jímž za běžných okolností proudí 20 procent světových dodávek ropy.

Související

Hlídková loď Spojených arabských emirátů (druhá zprava) poblíž tankeru zakotveného v Ománském zálivu poblíž Hormuzského průlivu, pátek 1. května 2026

Válka v zálivu má nečekaného vítěze. Saúdové na ropě vydělávají víc než před ní

Přečíst článek
Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil

Ekonom Vít Hradil: Írán ukázal sílu, Hormuz navždy zatíží dovozy rizikovou přirážkou

Přečíst článek