Nová éra Posázavského pacifiku. Od roku 2030 mají jezdit moderní bateriové vlaky

Doby, kdy se firmy praly o programátory, jsou ty tam. Žádaní jsou experti na kyberbezpečnost či nastavování spolupráce s AI, říká šéf náboru ManpowerGroup Jiří Halbrštát.

Většina firem plánuje v příštích třech měsících nabírat nové zaměstnance. V rámci pravidelného průzkumu, který provádí personální agentura ManpowerGroup, a jehož výsledkem je ManpowerGroup Index trhu práce, uvedlo 37 procent českých zaměstnavatelů, že chce počet zaměstnanců navyšovat. Pouze 14 procent plánuje naopak snižování a 48 procent neočekává žádnou změnu. Čistý Manpowerindex pro třetí čtvrtletí letošního roku tak dosáhl 23 procentních bodů, což oproti předchozímu kvartálu znamená zlepšení o devět bodů.

Největší zájem mají zaměstnavatelé (43 procent z nich) o posily pro stavebnictví a činnost v oblasti realit, na druhém místě jsou technologie a IT služby (40 procent zaměstnavatelů). V tomto oboru přitom podle informací z firem naopak pracovní místa zanikají. Jak v rozhovoru pro newstream.cz uvedl ředitel náboru a marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát, tento paradox má jednoznačné vysvětlení.

Éter je zaplavován informacemi, že kvůli umělé inteligenci přicházejí lidé o místa, odborníci v IT na prvním místě. Z vašich dat přitom vidíme, že jsou IT lidé druzí nejvyhledávanější…

V našem průzkumu jsme se ptali na nejhůře obsaditelné pozice a u IT pozic vidíme opravdu velkou proměnu toho, jaké profily lidí se hledají. Postupně ustupují juniorské či programátorské pozice anebo jsou více kombinovány s umělou inteligencí. A firmy mnohem více hledají lidi do strategických rolí, kteří dokáží pochopit potřeby byznysu, dokáží řídit transformaci, umějí nastavit procesy. Mezi nejpoptávanějšími profily v IT jsou odborníci na kybernetickou bezpečnost, datovou analýzu případně implementaci umělé inteligence. Jde mnohem více o kombinaci byznysové, manažerské schopnosti s IT znalostmi. Čili profily poptávaných zaměstnanců jsou mnohem komplexnější a tím pádem hůře obsaditelné.

Jaké finanční ohodnocení je nabízeno absolventům se znalostmi kybernetické bezpečnosti, zpracování dat a podobně?

Já jsem se už nějakou dobu nedíval na statistiky, takže nyní nejsem schopen říci, na jaké úrovni jsou odměny absolventů v oblasti kybernetické bezpečnosti. Ale myslím, že to určitě bude nad 60 tisíc korun. Ale samozřejmě také záleží na míře odpovědnosti, může tam být opravdu velké rozpětí. Řada absolventů IT už má za sebou třeba desetiletou praxi. Je to specifický sektor, kdy řada lidí pracuje v IT už od střední školy, během studia, takže řada absolventů může být hodně zkušených. Je to rozhodně oblast, kde jsou nástupní platy absolventů nejvyšší. Pozice absolventů je u nás jednou z nejlepších v Evropě. Ve Francii či v Itálii vidíme velkou nezaměstnanost absolventů, třeba přes 20 procent. Naproti tomu u nás je hlad po absolventech veliký a nezaměstnanost především vysokoškolských absolventů je prakticky nulová.

Slepá víra v AI může být nový ekonomický problém. Lidé jí věří i tehdy, když se mýlí

Názory

Umělá inteligence slibuje rychlejší práci, vyšší produktivitu a jednodušší rozhodování. Jenže nová studie upozorňuje na odvrácenou stranu jejího masového používání. Lidé mají tendenci řídit se doporučeními AI i ve chvíli, kdy jsou chybná. Pro firmy, školy i jednotlivce to může znamenat jediné. Kritické myšlení se stává jednou z nejcennějších dovedností příštích let.

nst

Přečíst článek

Jak často mění absolventi zaměstnavatele?

Konzervativní manažeři si stěžují na to, že mladá generace je nespolehlivá a hodně fluktuuje. Ale myslím si, že velkou část viny na tom nese společnost, která má nastavené příliš strnulé, konzervativní procesy. Jejíž systém řízení je příliš direktivní či příliš vertikální. Mladí lidé chtějí více pracovat v autonomních týmech, vyžadují více demokratický způsob řízení, chtějí více vést debaty o smyslu zadaných úkolů a jednotlivých projektů a zároveň vyžadují častou změnu. Takže je nutné myslet na to, že chtějí sbírat zkušenosti, zvyšovat svou hodnotu na trhu práce a chtějí být často zapojováni do různých projektů. Pokud firma nenabízí flexibilitu a ještě se nechová k lidem úplně dobře, tak ty lidi samozřejmě ztrácí. Proto bych z fluktuace neobviňoval jenom Generaci Z, ale zároveň bych v případě vysoké fluktuace přemýšlel o tom, zda jako firma nemohu něco změnit na stylu svého fungování a řízení.

Je u absolventů velkým handicapem to, když nemají praxi?

Ve výrazně lepší situaci jsou studenti technických oborů. Ti si velmi často mohou vybírat a diktovat si podmínky. Absolventi humanitních oborů to mají těžší v tom, že třeba na startu kariéry musejí vzít juniorskou pozici, která třeba není tak dobře placená, a musejí nejprve ukázat, jaký je v nich potenciál. Takže první rok mohou mít menší mzdu, než má třeba dělník ve výrobě. Ale je to start kariéry a často z nějaké jednodušší administrativní pozice se absolvent může velmi rychle vyhoupnout na zajímavější místo.

Umělá inteligence jako zbraň. USA kvůli národní bezpečnosti zvažují nákup podílů v AI firmách

Politika

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa urychlí rozvoj a využívání umělé inteligence (AI) v oblasti národní bezpečnosti. Uvedl to podle agentury Reuters v pátek Bílý dům. Zároveň zdůraznil, že by se AI technologie neměly využívat k nezákonnému sledování. Vláda podle Trumpa rovněž zkoumá možnost získání podílů v AI firmách.

ČTK, duk

Přečíst článek

Revitalizace náměstí v Třebíči a Mnichově Hradišti, Oživení Jarošky v Brně či Park Střed v Mostě ukazují nový směr českého veřejného prostoru. Projekty nominované na Českou cenu za architekturu dokazují, že města už neřeší jen dlažbu a lavičky, ale klima, lokální ekonomiku i to, zda lidé budou chtít v centrech skutečně trávit čas.

Veřejný prostor byl dlouho v českých městech zbytkovou kategorií. Tím, co zůstalo mezi silnicí, parkovištěm, chodníkem a několika stromy. Poslední roky ale ukazují, že se přístup mění. Náměstí, ulice a parky se z dopravních nebo reprezentativních ploch postupně stávají strategickou infrastrukturou města. 

12 fotografií v galerii

Právě to ukazuje několik projektů nominovaných na Českou cenu za architekturu. Každý z nich řeší jiné měřítko a jiný typ problému. Třebíč pracuje s historickým náměstím zatíženým dopravou. Brno testuje proměnu ulice pomocí taktického urbanismu. Most obnovuje park vzniklý v komplikovaném kontextu města znovu postaveného po těžbě uhlí. Mnichovo Hradiště vrací náměstí reprezentativní roli poté, co desítky let fungovalo hlavně jako autobusové nádraží a parkoviště.

Od parkoviště zpět k městu

Masarykovo náměstí v Mnichově Hradišti je typickým příkladem problému, který zná řada českých měst. Centrální plocha s historickým významem se postupně proměnila v dopravní a parkovací uzel. Revitalizace od Rehwaldt Landscape Architects jí vrací reprezentativní i pobytovou funkci.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Vzniká zde prostor pro společenské akce, setkávání i běžný každodenní pobyt. Důležité je, že nejde o náměstí jako kulisu, ale o funkční městský prostor. Návrh pracuje s bezpečným pohybem chodců, cyklistů i aut, s jasnou orientací v prostoru a s možností předzahrádek, které mohou posílit lokální gastronomii a obchod.

To je pro současné město zásadní. Náměstí nemá být jen volnou plochou, kterou lze jednou za čas zaplnit trhem nebo slavností. Má fungovat každý den.

Podobnou logiku má i obnova Karlova náměstí v Třebíči od Atelieru RAW. Jedno z největších náměstí v Česku má výrazný podélný tvar a dlouhodobě ho zatěžuje projíždějící doprava. Návrh proto staví na jasně organizovaném pohybu, čitelné kompozici a návratu historických prvků, včetně kašen a rehabilitace pomníku Cyrila a Metoděje. Třebíčský projekt ukazuje, že rekonstrukce náměstí není jen otázkou povrchů. Historické centrum potřebuje prostor, který zvládne dopravu, obchod, kulturu i shromažďování. 

Praho, dívej se. Ostrava umí přetvořit parkoviště na bydlení

Reality

Tam, kde dříve stály automobily, dnes děti běhají po dvoře, lidé sedí na terasách a v přízemí vznikají nové podniky. Nové Lauby jsou příběhem odvahy investovat do vlastního centra a vzorem pro další česká města. A zároveň ukázkou skvělé architektury.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Ulice jako laboratoř

Brněnské Oživení Jarošky, za kterým stojí Kancelář architekta města Brna, ukazuje jiný přístup. Nečekat roky na velkou rekonstrukci, ale testovat změnu hned. Třída Kapitána Jaroše je jedna z nejreprezentativnějších brněnských ulic. Má lipovou alej, délku půl kilometru a potenciál městské promenády. Zároveň ji dlouhodobě degradovalo parkování.

Projekt na čtyřicetimetrovém úseku nahrazuje třicet parkovacích míst pěší zónou, dřevěnými platformami, mobiliářem, zelení a autorským neonovým osvětlením šetrným k vegetaci i živočichům. Oživení Jarošky stojí na taktickém urbanismu, monitoringu a datech. Sleduje se počet návštěvníků, jejich sociální struktura, typy aktivit, obsazenost parkovacích míst i vliv na tržby okolních podniků. To je pro česká města důležitý posun. Veřejný prostor se už nenavrhuje jen podle intuice, ale na základě dat, testování a zpětné vazby.

Architektura už není jen pro fajnšmekry. V Česku se z ní stává byznys

Reality

Architektura v Česku přestává být debatou o hezkých fasádách. Stává se otázkou bydlení, veřejných peněz, hodnoty nemovitostí, kvality měst i schopnosti obcí dotáhnout dobré projekty do reality. Letošní čísla z České ceny za architekturu ukazují zemi, která umí stavět kvalitně, ale pořád příliš pomalu.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Park jako paměť města

Park Střed v Mostě od Rehwaldt Landscape Architects a Atelieru Hoffman pracuje s úplně jinou vrstvou městského příběhu. Most je město poznamenané radikálním zásahem 20. století. Historické centrum bylo v sedmdesátých letech zbouráno kvůli povrchové těžbě hnědého uhlí a Park Střed vznikl jako součást urbanistického konceptu nového Mostu.

Revitalizace proto neřeší jen současné potřeby obyvatel, ale i paměť místa. Návrh navazuje na původní vodní prvky, zachovává kaskády a fontánu v ose na Hněvín a doplňuje park o kavárnu, pódium, hřiště a sportoviště. Betonové terasy nepravidelných tvarů odkazují na morfologii lomů a mostecké krajiny. 

Všechny tyto projekty spojuje také nový vztah k zeleni a vodě. Stromy, trvalkové záhony, dešťová voda nebo půdní podmínky nejsou doplňkem, ale součástí technické i ekonomické logiky návrhu.

Nábytek z konopí a starých skříní. Český výrobce z Rousínova sází na cirkulární budoucnost

Reality

Český nábytkářský průmysl dnes nemůže soupeřit cenou. Výrobce z Rousínova proto sází na cirkulární ekonomiku, lokální materiály a digitální výrobu. Ve spolupráci s univerzitami vyvíjí nábytek z konopí, recyklovaných plastů i starých skříní. „Pokud se všechno posuzuje jen podle nejnižší ceny, není to dlouhodobě udržitelné,“ říká v rozhovoru Michal Navrátil, CEO společnosti Dřevodílo.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

V Mnichově Hradišti jsou nové stromy zavlažovány dešťovou vodou ze zpevněných ploch. V Brně se Oživení Jarošky soustředí na ochranu lipové aleje a zlepšení půdních podmínek. V Mostě návrh pracuje s historickou druhovou skladbou parku. V Třebíči se zeleň stává součástí celkové kompozice náměstí. 

Méně aut, více pobytu

Další společný jmenovatel je zřejmý: přehodnocení role aut. Neznamená to jejich úplné vytlačení z měst, ale proměnu priorit. Prostor, který byl dříve věnován parkování nebo průjezdu, se částečně vrací chodcům, stromům, lavičkám, zahrádkám, dětem a každodennímu životu.

V Brně jde o nahrazení třiceti parkovacích míst pobytovým prostorem. V Mnichově Hradišti o proměnu bývalého autobusového nádraží a parkoviště v reprezentativní náměstí. V Třebíči o organizaci dopravy tak, aby nezničila centrální městskou funkci náměstí.

Univerzity jako developeři za miliardy. Proč české školy nestaví podle architektonických soutěží

Reality

Stát a EU posílají do univerzitní výstavby desítky miliard. Nové kampusy formují města i vědu na generace dopředu. Přesto řada klíčových projektů vzniká bez architektonických soutěží.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

FOTOGALERIE: Takhle se může proměnit Špindl. Podívejte se na tři návrhy centra

Reality

Špindlerův Mlýn se přiblížil jedné z největších proměn za poslední dekády. Tři finálové týmy architektonické soutěže odevzdaly návrhy nové podoby centra na levém břehu Labe. Vzniknout má náměstí, návštěvnické centrum, obchody i služby. Do debaty o vítězné podobě se zapojují také místní obyvatelé.

Petra Nehasilová

Přečíst článek