Nabídka za 108 miliard dolarů Warner Bros. nepřesvědčila. Společnost dává přednost dohodě s Netflixem.
Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros. zároveň vyzvala své akcionáře, aby Paramountu své akcie nenabízeli, uvedla ve středu agentura Bloomberg.
Správní rada WBD v dopise akcionářům napsala, že nabídka společnosti Paramount neposkytuje dostatečnou hodnotu a že má pochybnosti o tom, zda se jí podaří obchod uzavřít. Paramount loni 22. prosince předložil pozměněnou nabídku, která zopakovala plán na nákup akcií za 30 dolarů za kus, ale zahrnovala vyšší poplatek za rozdělení firmy. Součástí bylo ujištění miliardáře Larryho Ellisona, že transakci podpoří osobní zárukou v hodnotě 40,4 miliardy dolarů.
Společnost WBD zopakovala, že má obavy z dluhového financování obchodu, na který si Paramount chce půjčit přes 50 miliard dolarů. Transakce by se podle ní stala největším odkupem s využitím pákového efektu v historii.
Netflix už má zelenou
První nabídku od Paramountu společnost Warner Bros. odmítla v polovině prosince. Konkurenční nabídku od Netflixu na převzetí studií a streamovacích služeb už dříve jednomyslně schválily správní rady obou společností.
Dvě mediální skupiny, dvě různé strategie
Skupina Warner Bros. Discovery vznikla v roce 2022 spojením firem WarnerMedia a Discovery. Do jejího portfolia patří vedle slavného filmového studia nebo platformy HBO Max také například filmové kanály HBO, Animal Planet či zpravodajská televize CNN.
Společnost Paramount Skydance vznikla v letošním roce fúzí mediálních firem Paramount Global a Skydance Media.
Od VHS k streamingu. Za 25 let se domácí televizní zábava proměnila k nepoznání
Domácí filmová zábava prošla od začátku 21. století zásadní proměnou. Během dvou desetiletí jsme se přesunuli od analogových videokazet VHS a prodeje DVD disků až k éře on-line streamovacích služeb. Zatímco digitální streaming reprezentovaný Netflixem a dalšími globálními hráči se stal jasným vítězem nového modelu konzumace obsahu, fyzické nosiče utrpěly drtivý pokles zájmu.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Boj o Warner Bros. se vyostřuje. Ellison vstupuje do hry s osobní zárukou 40 miliard dolarů
Finanční trh je rychlejší, přísnější a méně shovívavý k nečinnosti. Vysoké úroky, tlak na likviditu a nové regulace nutí firmy komunikovat dříve a rozhodovat rychleji. To zásadně ovlivňuje vztahy mezi podnikateli a bankami. A jak upozorňuje advokátka Lucie Vorlová z PRK Partners, restrukturalizace dnes není ostudou, ale moderním a funkčním nástrojem záchrany firem, které mají zdravé jádro, ale čelí zhoršenému prostředí.
Vysoké úroky a tlak na likviditu mění vztahy mezi firmami a bankami. Kde dnes vzniká největší napětí?
Napětí se objevuje všude tam, kde se potkávají rozdílná očekávání a odlišné vnímání rizika. Podnikatel zná svůj byznys zevnitř, zatímco banka se dívá výhradně přes čísla a interní metodiky. Zatímco podnikatel nechce banku „zbytečně strašit“, banka má často povinnost určité situace eskalovat. Obě strany pak mohou mít pocit, že ta druhá reaguje nepřiměřeně – banka má dojem, že firma něco zamlčuje, firma má dojem, že banka přehání. A výrazný rozdíl je také v tempu: podnikatel potřebuje rozhodovat rychle, banka procesně.
Když se finanční výsledky začnou zhoršovat, není prostor čekat. Jaké signály by měl management zachytit dříve, než se situace stane vážnou?
Firmy se do problémů obvykle nedostanou ze dne na den. Varování přichází postupně – zhoršující se likvidita,, pokles tržeb a marží, růst nákladů bez odpovídajících výnosů, zvyšující se zadlužení nebo nestabilita ve výrobě. Varovným signálem může být i zvýšená fluktuace zaměstnanců. Pokud se těchto signálů objevuje více a běžná operativa nestačí, je čas otevřít otázku restrukturalizace. Čím dříve, tím vyšší je šance na stabilizaci.
Brněnská 4 Army padá do insolvence. Nezvládla armádní zakázky
Čím dříve do restrukturalizace firma vstoupí, tím větší šanci má. Business stále funguje, což vytváří cash-flow, zaměstnanci drží firmu v chodu a věřitelé mají motivaci ji podpořit. Příliš pozdní vstup do restrukturalizace často znamená, že už není co zachraňovat.
Co musí obsahovat věrohodný restrukturalizační plán?
Plán musí být finančně podložený – realistické cash-flow projekce, analýza likvidity a výhled marží. Zároveň musí být operativně proveditelný, ať už jde o úspory, změny procesů nebo úpravy produktového portfolia. Častou chybou je přehnaný optimismus nebo příliš obecné představy o tom, že se firma „nějak“ zotaví. Teprve na takovém základě může vedení činit i těžká rozhodnutí – prodej majetku, snižování nákladů nebo změnu obchodního modelu. Důležitá je také otevřená komunikace s věřiteli; bez jejich důvěry restrukturalizace neprojde.
Babiš mluví o bankrotu Pošty. Čísla ale ukazují pravý opak
Premiér Andrej Babiš varuje, že Česká pošta míří k bankrotu. „Není to pravda“, reaguje generální ředitel Pošty Miroslav Štěpán a předkládá nejlepší hospodářské výsledky státního podniku od roku 2018. Ztráta výrazně klesá a společnost dokonce vyplácí mimořádné odměny.
Mnohé podniky neohrožuje jejich vlastní provoz, ale problémy odběratelů. Lze se sekundární platební neschopnosti nějak vyhnout?
Zcela eliminovat ji nejde, ale riziko lze výrazně snížit. Velmi efektivní je dodávat zboží až po zaplacení zálohy nebo celé kupní ceny. Výhrada vlastnictví umožní, aby se nezaplacené zboží nestalo součástí insolvenční podstaty odběratele. A pokud už odběratel nezaplatí, je nezbytné jednat rychle – získat uznání dluhu nebo zajistit jeho majetek pomocí předběžných opatření.
Jakou roli mohou hrát zajišťovací instituty podle občanského zákoníku?
V běžném obchodním styku není většina zajišťovacích nástrojů příliš praktická. Výjimkou je ručení nebo bankovní záruka, které mohou výrazně posílit pozici dodavatele. Podnikatelé mohou využít i faktoring nebo forfaiting, které snižují riziko opožděných plateb.
Digitalizace a umělá inteligence zásadně mění scoring, úvěry i smlouvy. Jaká právní rizika dnes považujete za nejvýznamnější?
Jedním z rizik je netransparentní rozhodování algoritmů, které může mít i diskriminační důsledky a vést k regulatorním sankcím. Velkým tématem je také zpracování rozsáhlého množství citlivých údajů, na které míří nové typy útoků. Pro banky to znamená, že AI nelze nasadit jako „černou skříňku“, ale musí být součástí přísného governance systému.
V Česku letos zaniká nejvíce firem od roku 1990. Zde je sedm důvodů, proč tomu tak je
Nejvíce ohrožena jsou odvětví závislá na exportu, energiích nebo slabé poptávce, jako stavebnictví a obchod. Přesto ekonomika vykazuje známky mírného oživení, což by mohlo v budoucnu zmírnit tyto negativní trendy.
Pokud byste měla firmám dát jedinou radu, jak udržet zdravý vztah s bankou a minimalizovat právní rizika - jaká by to byla?
Být maximálně transparentní a předvídaví. Sdílet s bankou včas pravdivé informace o rizicích, výkyvech cash-flow nebo problémech odběratelů. Nečekat, až se potíže projeví v číslech, ale ozvat se dříve. Mít připravený kvalitní reporting, realistické prognózy i plán opatření a zároveň dobře rozumět bankovním smlouvám - kovenantům, testům a povinnostem, které z nich vyplývají. Většina problémů mezi firmou a bankou nevzniká kvůli číslům, ale kvůli tichu. Banka se bojí překvapení – ne reality.
Lucie Vorlová
Je advokátkou v PRK Partners se specializací na korporační právo, fúze a akvizice, bankovnictví, finance a insolvenční právo. V praxi se zaměřuje zejména na transakce, financování, restrukturalizace a nastavování vztahů mezi firmami a bankami. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a část studia absolvovala také na Univerzitě v Bonnu.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Evropa čelí hrozbě odchodu firem na jiné kontinenty, deindustrializace a hospodářského zaostávání za Amerikou i Čínou. Zprávy o investicích českých firem v zahraničí, a zvláště přesunu výroby, tak mnozí pozorovatelé čtou s podezřením. Aktivity tuzemských podnikatelů na zahraničních trzích ale ve skutečnosti mohou české ekonomice zpětně přinášet velké benefity, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Nikdo předem nezaručí, že český investor na svou „domovinu“ nakonec nezapomene a zcela se od ní odřízne. Realita nasvědčuje tomu, že podobní podnikatelé nakonec budou v menšině. Příkladem může být i příběh zesnulého nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, který se svou skupinou PPF kdysi zamířil do Ruska a Číny, přemístil její sídlo do Nizozemska, ale později významně investoval v Česku a koupil například výrobce dopravních prostředků Škoda Transportation. Plzeňská strojírenská tradice i díky této firmě žije dál.
Ekonom Petr Zahradník, který je mimo jiné předním českým odborníkem na investice v zahraničí, vidí šanci, že by aktivity tuzemských firem na zahraničních trzích mohly vyvažovat velkou mezeru mezi vyvezeným a dovezeným kapitálem. Dividendy podle něj budou více přitékat také opačným směrem do Česka. Zahradník zároveň připouští i rizika. Pokud česká mateřská společnost nebude doma obklopena odpovídajícím podnikatelským a institucionálním prostředím, hrozí, že se časem úplně přesune ven se vším všudy – tedy i daňovým domicilem a centrálou. Několik firem z oblasti informačních technologií se takovým způsobem přesunulo do Silicon Valley nebo jiných oblastí amerického IT průmyslu.
Rýsuje se nová vize pro Česko. Konečně přestáváme být pouze zemí s levnou prací
Čeští investoři jako Petr Kellner v minulosti sázeli na východní trhy včetně Ruska a Číny. V posledních letech se do centra pozornosti dostaly investice, které míří z Česka na Západ – od Daniela Křetínského v západní Evropě po zbrojaře ze skupiny CSG nebo České zbrojovky v Americe. České investice ale také mohou mít pro mnohé nečekanou tvář z hlediska geografického i oborového zaměření. Jaký scénář píše byznys pro tuzemskou ekonomiku shrnuje ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Pokud si chce Česko „pojistit“, že se sem podnikatelé budou vracet, musí vylepšovat zdejší podnikatelské prostředí. To koneckonců platí i o zmiňovaném zpětném přílivu dividend do domovské země, který od tuzemských podnikatelů – „světoběžníků“ mnozí očekávají. S tím souhlasí i Tomáš Kolář, výkonný šéf výrobce nemocničních lůžek Linet, který patří k předním globálním hráčům ve svém oboru. „Pokud stát poskytne investorům příznivé podmínky, určitě to dělat budou. Pokud je neposkytne, můžeme na to zapomenout,“ řekl Tomáš Kolář ve svém posledním rozhovoru pro Export.cz.
Silný český headquarters
Základní výhody tuzemských investic v zahraničí jsou jasné – podnikatelé tak získávají nové know-how i přístup k dalším trhům, což zpětně pomáhá jejich mateřské skupině v Česku a tedy také zdejší ekonomice. Když přední výrobce průmyslových převodovek Wikov před časem v Kanadě kupoval tamní strojírenské firmy, její majitel Martin Wichterle mluvil mimo jiné o „vyztužení obchodního kanálu pro převodovky, které vyrábí v Česku a dodává na tamní trh“.
Byznysmen se slavným příjmením Wichterle je vnukem vynálezce kontaktních čoček a také jednou z hlavních tváří podnikatelské iniciativy Druhá ekonomická transformace. Před více než rokem pro Export.cz prezentoval další významný pohled na zahraniční investice českých firem.
Martin Wichterle: Příběh Česka by měl být o zemi, kde se skvělé produkty vymýšlí i vyrábí
Známý český podnikatel Martin Wichterle říká, že probádal spoustu slepých uliček. „Bez toho to nejde,“ dodal v rozhovoru pro Export.cz. Slepé uličky jeho firmě Wikov, přednímu světovému výrobci průmyslových převodovek, také hodně přinesly. Platí to například o společných aktivitách Wikovu s dceřinou společností německého Siemensu, které se zaměřovaly na servis převodovek. Těm poměrně rychle odzvonilo, ale českou firmu tato nepříliš významná epizoda nakopla k novému významnému oboru.
Když česká firma realizuje akvizice v zahraničí, její mateřská základna poskytuje řadu kvalifikovaných služeb pro své nové dceřiné společnosti. Investoři pak v tuzemsku budují další byznys, který nejlépe vystihuje anglické slovo headquarters, tedy hlavní sídlo, centrála. Headquarters zaměstnává velmi kvalifikované lidi, kteří vytvářejí další práci pro právníky, auditory, finanční poradce, marketéry i obchodníky. Firma následně přispívá velkými odvody českému státu. „To je pro každý stát ten nejvýnosnější byznys – nikoliv mít tady výrobu, ale silný headquarters, který řídí výroby také někde jinde,“ argumentoval Martin Wichterle.
Výroba v zahraničí pod českou kontrolou
I částečný přesun výroby z Česka do zahraničí může nakonec přinášet benefity také tuzemské ekonomice. Jak upozorňuje Tomáš Kolář z Linetu, problém by nastal v případě, kdyby už česká firma finální produkt nevlastnila a nerealizovala na něm marži. Pokud ho ale vlastní, je podle něj úplně jedno, kde produkt vyrobí nebo smontuje. Linet rozjel v roce 2025 výrobu v Indonésii, která se tak v tomto ohledu stala po Česku a Německu třetí zemí.
Výrobce lůžek je připraven podobně investovat i do výroby v Egyptě, kde bude podle nových pravidel nutné mít část produkčních kapacit. Arabská země vyvíjí velký tlak na lokalizaci. „Nemáme s tím problém, protože stále vlastníme náš produkt, realizujeme marži a je to pro nás jenom otázka efektivity. Hlavní otázkou tedy je, jak v zahraničí vyrábět stejně efektivně jako v Želevčicích u Slaného, kde jsme na to dlouhodobě zařízení,“ uvedl Tomáš Kolář ve zmiňovaném rozhovoru.
Šéf Linetu: Evropa by měla přidat v rozvojové pomoci. Pomůže tak i obchodu
Tomáš Kolář, výkonný šéf proslulého exportéra nemocničních lůžek Linet, vidí velkou příležitost pro Česko i celou Evropu v rozvojové spolupráci. „Předpokládal bych, že nyní bude mnohem aktivnější Evropská unie, kde má rozvojovou agendu Global Gateway na starosti komisař Jozef Síkela,“ řekl Kolář v rozhovoru pro Export.cz. Vznikla tu totiž velká mezera po americké agentuře USAID, která se z rozvojových programů naopak stáhla. V mnoha zemích navíc zjistili, že ani spolupráce s Číňany není ideální.
Na otázku, jak je to s přínosem pro českou ekonomiku v případě, kdy má Linet z poloviny české, z poloviny německé majitele a sídlo v Nizozemsku, šéf firmy odpověděl, že důležití jsou právě koneční vlastníci v Česku. Žijí tady, podnikají tady a také tady znovu investují. Když firma vytvoří zisk v řádu desítek milionů eur, neznamená to, že vlastníci takové peníze utratí třeba v Kauflandu. Znovu je v nějaké formě vrátí do ekonomiky. V Linetu navíc mají podle Koláře velmi konzervativní dividendovou politiku a firma peníze znovu investuje.
Sám Tomáš Kolář podobně jako zakladatel a spolumajitel Linetu Zbyněk Frolík navíc investuje také do českých startupů. Petr Zahradník v této souvislosti připomíná teoretické poučky, podle nichž kapitál nemá hranic. Ve skutečnosti je ale podle ekonoma hodně důležité, kdo kapitál vlastní. Když má jeho vlastník vztah k určitému teritoriu, může mít z jeho aktivit daleko větší přínos než jiné země.
Silný vztah k „domovině“
Není pochyb o tom, že byznysmeni jako Martin Wichterle nebo Zbyněk Frolík mají silný vztah k Česku, což ukazují i jejich aktivní snahy o kultivaci českého podnikatelského prostředí. Do této skupiny podle všeho patří i Tomáš Čupr, zakladatel skupiny Rohlik Group, která do zahraničí – včetně Německa – přenáší svůj koncept online supermarketu. Rohlik patří mezi české jednorožce, tedy původně startupy, jejichž hodnota překročila miliardu dolarů. Jak už výše naznačil ekonom Petr Zahradník, právě u těchto firem může být z pohledu české ekonomiky velmi důležité, aby si zachovaly i zdejší sídlo. To je také cílem Tomáše Čupra, i když podle vlastních slov čelil tlaku od dalších investorů, aby ho změnil.
Čupr má další zářez na pažbě. Prorazil se svým AI systémem na rakouský trh a míří dál
Zakladatel Rohliku před časem v rozhovoru pro web Seznam Zprávy uvedl, že v Česku mluvíme o jednorožcích, ale vlastně to jsou americké nebo nizozemské firmy a jen mají českého zakladatele. Podle Čupra je to sice super, ale podobných českých firem, kde by i vlastník zůstal v Česku, kromě Rohliku zas tolik není.
Investor a podnikatel Vojtěch Kačena, který nyní investuje do bateriových úložišť po celé Evropě i Japonsku, v rozhovoru pro Export.cz potvrdil, že jeho ambicí je vybudovat silnou globální firmu se sídlem v Praze. Jeho cílem je zároveň maximálně snižovat závislost na čínských technologiích. Nelze však vyloučit, že s novou generací podnikatelů může ubývat těch, kteří mají k „domovině“ opravdu silný vztah. O to důležitější bude, aby je Česko opravdu dál lákalo i svým příznivým podnikatelským prostředím.
Sdílení know-how
České investice do nové výroby v zahraničí, která často vzniká na zelené louce, mohou jít ruku v ruce s rozvojem tamních vývojových kapacit. Typickým příkladem je skupina PBS Group, přední český exportér leteckých motorů, která nedávno investovala do výrobního závodu v americké Georgii. Dceřiná společnost PBS Aerospace ve Spojených státech vznikla už v roce 2016 a získává si tam prestiž i díky tomu, že česká skupina do Ameriky přináší významné know-how, nota bene z prestižního leteckého oboru. To sice může vyvolávat otázky, proč by Češi měli předávat své znalosti do ciziny, ale ve skutečnosti bude opět profitovat také česká ekonomika.
Generální ředitel PBS Velká Bíteš Milan Macholán poznamenává, že výrobce motorů hodlá dosáhnout synergií díky vývoji jak v Americe, tak v Česku. „Kolegové z Ameriky mají svoje zkušenosti a když se prolnou s našimi, můžeme být ve vývoji ještě silnější,“ zdůraznil Macholán. PBS nabírá vývojáře nejenom v USA, ale také ve Velké Bíteši. Skupina navíc založila další konstrukční kanceláře v Praze i Brně.
České motory dominují i v éře dronů. Konkurence nás těžko dožene, říká šéf PBS
Na přelomu tisíciletí se skupina PBS Group, která navazuje na více než 200 let starou brněnskou strojírenskou tradici, zabývala novou vizí. Vyhodnotila si různé signály ze světa a došla k závěru, že velkou budoucnost mají bezpilotní letouny. „Rozhodli jsme se, že naší parketou budou motory právě pro drony,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Milan Macholán, generální ředitel firmy PBS Velká Bíteš.
Macholán očekává, že díky česko-americké spolupráci v rámci skupiny bude PBS realizovat více nových projektů, a to i díky partnerství s předními světovými hráči v leteckém oboru. To se ukazuje už dnes. Společnost, jejíž název se odvíjí od historické zkratky První brněnské strojírny, bude spolupracovat s přední zbrojovkou Lockheed Martin na vývoji dílů pro letoun F-35 i s předním americkým výrobcem motorů Pratt & Whitney na nové generaci pomocných energetických jednotek (APU).
O významných synergiích ve výzkumu a vývoji českého Wikovu a společností, které koupil v Německu i Kanadě, mluví Martin Wichterle. Historicky vůbec první zahraniční akvizicí českého výrobce převodovek ostatně byla britská konstrukční firma Orbital 2. Tehdy šlo podle Wichterleho čistě o získání přístupu k důležitému know-how, které posunulo Wikov výrazně dopředu. Samotná společnost Orbital 2 se dokonce přestěhovala do Česka.
Brněnská firma Codasip, která je českým „klenotem“ v oboru vývoje polovodičových čipů a vede klíčovou část projektu evropského procesoru, zase koupila malou britskou firmu Cerberus a díky tomu vytvořila silný kyberbezpečnostní tým. Zakladatel Codasipu Karel Masařík v rozhovoru pro Export.cz vysvětloval, že díky získání britské technologie Cheri jeho společnost nabízí speciální procesor, který umožní plnou ochranu třeba jenom za nižší jednotky procent ztráty výkonu. „A vzhledem k tomu, že se už v Evropě zaměřujeme na vývoj supervýkonných čipů pro datová centra i výkonnější automobily, chceme do nich přímo zabudovat i naši kyberbezpečnostní technologii,“ dodal podnikatel, který je také ředitelem Českého polovodičového centra v Brně.
Milan Macholán dodává, jaký přínos může mít investice třeba ve Spojených státech také pro celkové PR české skupiny: „Když se můžeme pochlubit aktivitami v Americe, pomáhá to také našemu exportu z Česka do dalších zemí“.
Získané know-how ze zahraničního trhu přitom může mít ještě další podobu. Tomáš Kolář vysvětluje, že Spojené státy, kam už Linet kvůli clům převedl výrobu terapeutických matrací a kde výhledově hodlá vyrábět i stretchery pro převoz pacientů, nabízejí velmi hodnotný studijní materiál. Amerika je oproti Evropě v jeho oboru asi o deset let napřed a český investor si může na místě osahat nejmodernější trendy.
Přesun výroby do Česka?
České investice v zahraničí nakonec mohou mít pro někoho i velmi překvapivé vyústění. Vojtěch Kačena v aktuálním rozhovoru popisuje, jak jeho společnost Second Foundation intenzivně zkoumá možnosti nákupu evropských chemiček. Realizovat takové investice je složité, ale český investor by se do nich přesto rád pustil: „Vidíme, že spousta firem v Německu nebo Švýcarsku má obrovské náklady na pracovní sílu a už není schopna konkurovat.“ Záchranou by mohl být přesun části výroby do Česka, konkrétně třeba do Bohumína. Second Foundation je spoluvlastníkem tamní Bochemie, která zase koupila německého výrobce baterií GAZ Energy.
Od Prahy až po Tokio. Vojtěch Kačena staví bateriová úložiště a míří mezi globální elitu energetiky
Česká skupina Second Foundation se hodlá zařadit mezi nejvýznamnější evropské investory do bateriových úložišť. „Máme už pět dokončených projektů, především v Japonsku a Německu, a dalších dvacet úložišť stavíme,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz podnikatel a investor Vojtěch Kačena, který Second Foundation spoluzakládal a je dnes její hlavní tváří.
Ať už Kačenovy plány dopadnou jakkoliv, rozšíření výroby v Česku nakonec skutečně může být dalším benefitem akvizic na světových trzích. Myšlenkový guru českých investic v zahraničí Martin Wichterle uvádí jeden příklad i ze svého byznysového impéria, který se týká výrobce turbín pro vodní elektrárny Litostroj Power. Tuto slovinskou firmu koupil v roce 2014 další český podnikatel Jaromír Tesař, vlastník provozovatele vodních elektráren Energo-Pro. O deset let později se Litostroj přesunul k Martinovi Wichterlemu. A ten nyní uvažuje, že jeho výrobu rozšíří právě do Česka.
