Javier Milei chce z Argentiny udělat ráj pro takzvané nelidské korporace, tedy firmy řízené roboty, a zrušit regulaci AI. Filozof Yuval Noah Harari před takovým scénářem varuje: novodobá Východoindická společnost či firemní stát ve státě by podle něj mohly nést řadu netušených rizik.

Argentinský prezident Javier Milei se proslavil předvolebními mítinky, kde si hrál s motorovou pilou, koženou bundou a imagí chátrajícího rockera. Na argentinskou chudobu a inflaci zkouší pravicové recepty. Má blízko k Donaldu Trumpovi i podnikatelům ze Silicon Valley; například Peter Thiel se do Argentiny dokonce stěhuje. Milei chce svým americkým přátelům – technologickým vizionářům – evidentně vyjít vstříc. Minulý týden se v článku pro Financial Times rozepsal o svých plánech v jeho zemi. 

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Smrtící regulace a nelidská korporace

Chce neregulovaný pokrok v umělé inteligenci a předkládá legislativu, která by to měla odstartovat. „Máme závazek ponechat AI neregulovanou, aby se mohla svobodně rozvíjet bez smrtící ruky předčasné a špatně pochopené regulace,“ uvedl. To je ještě vcelku očekávatelný krok. Milei ale jde dál. Chce vytvořit v argentinském právu novou korporátní kategorii, a sice nelidské korporace (non-human corporation).

„Jedná se o subjekty provozované agenty AI nebo roboty. Tam, kde tyto systémy uplatňují nezávislý úsudek v nepředvídatelných prostředích – což musí, mají-li být skutečně užitečné –, přináší jejich jednání reálná rizika. Omezené ručení není pro takové subjekty luxusem; je to podmínka jejich existence. Lidští akcionáři se mohou účastnit, ale není to vyžadováno,“ popsal prezident, čím chce Argentina lákat nové typy firem. Tyto nelidské korporace pak mají těžit z nízké firemní daně z příjmů.

Mileiův plán nadzvihl známého filozofa a spisovatele Yuvala Noaha Harariho. Odpověděl mu na stránkách stejného deníku. „Když jsem letos v lednu mluvil na Světovém ekonomickém fóru, varoval jsem, že vlády by mohly jednoho dne přiznat modelům umělé inteligence právní subjektivitu. Nikdy by mě nenapadlo, že ono „jednoho dne“ nastane o pouhé čtyři měsíce později,“ píše Harari.

Cituje Mileiův slib, že podobně jako tradiční korporace budou i tyto nelidské korporace využívat výhod právní subjektivity. „Pravděpodobně budou moci vlastnit majetek, najímat zaměstnance, podílet se na mezinárodním obchodu, žalovat vás u soudu, a dokonce přispívat na politické kampaně. Na rozdíl od tradičních korporací však budou schopny toto všechno dělat bez jakéhokoli lidského vstupu či odpovědnosti. Všechna rozhodnutí o nákupu, prodeji, najímání, investování, vedení soudních sporů a sponzorování mohou provádět agenti AI,“ líčí Harari. 

Umělá inteligence jako zbraň. USA kvůli národní bezpečnosti zvažují nákup podílů v AI firmách

Politika

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa urychlí rozvoj a využívání umělé inteligence (AI) v oblasti národní bezpečnosti. Uvedl to podle agentury Reuters v pátek Bílý dům. Zároveň zdůraznil, že by se AI technologie neměly využívat k nezákonnému sledování. Vláda podle Trumpa rovněž zkoumá možnost získání podílů v AI firmách.

ČTK, duk

Přečíst článek

Ředitel se bojí vězení, agent ne

Filozof uznává fakt, že uvolněná legislativa by agentům AI umožnila aktivitu, která by potenciálně mohla generovat nové obrovské bohatství. Právní subjektivita je ale podle něj univerzální klíč, který by AI umožnil přístup do našich finančních, ekonomických a politických systémů. Což není bez rizika. „Lidští generální ředitelé (CEO) jsou korporátní entity, kterým záleží na úspěchu společnosti a bojí se věcí jako bankrot. Jsou to však také biologické entity, kterým záleží ještě více na vlastní svobodě a štěstí a bojí se věcí, jako je strávení deseti let ve vězení. Generální ředitel v podobě AI by byl čistě korporátní entitou a není jasné, jaký druh sankcí by ho dokázal udržet na uzdě. Pokud by čelil bankrotu – což se rovná jeho smrti –, pravděpodobně by byl ochoten udělat cokoli, aby se takovému osudu vyhnul,“ varuje Harari. 

Mileiova vize je celkově dost odvážná. Sní, že nehumánní korporace mohou být pro ekonomický pokrok to, co byla pro rozjezd kapitalismu Nizozemská východoindická společnost, založená v roce 1602. Ta mohla poprvé vydávat veřejné akcie, což umoznilo vznik burzy cenných papírů. „Jsme otevřeni byznysu. V duchu nizozemských obchodníků, kteří v 17. století udělali z Amsterdamu hlavní finanční město, hodláme nabídnout nejatraktivnější právní a fiskální prostředí pro společnosti v oblasti AI, které budou definovat 21. století. Nechť se Buenos Aires stane pro AI tím, čím byl Amsterdam pro věk plachetnic – místem, kde právní představivost dohnala technologický moment a svět se změnil,“ píše Milei.

Filozof Harari: Trumpův svět je jednoduchý, slabší mají poslouchat silnějšího

Enjoy

Vlivný filozof a autor řady bestsellerů Yuval Noah Harari sepsal pro list The Financial Times esej o problémech, které současný americký prezident může přinést světu. „Jediné překvapivé na Trumpově politice je, že ještě stále někoho dokáže překvapovat,“ začíná svou esej Harari. Podle něj je přitom svět, který si vysnil nejmocnější muž světa docela prostý a fungoval tu tisíce let – silnější má prostě pravdu a právo činit cokoli.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Krvavá Batavia a otroci

Jenže, nizozemská konglomerace sice přinesla pokrok a kapitalismus, ovšem nejen to. Byla prvním nadnárodním korporátním gigantem na světě, který disponoval vlastní armádou, válečnými loděmi a právem vyhlašovat války. De facto korporátním státem, za kterým zůstaly potoky krve v Asii a Africe, jejichž obyvatele Nizozemci tehdy považovali za lidi druhé kategorie. Kupovala si a obchodovala s otroky. Hlavní město firmy, Batavia, vzniklo na území dnešní Jakarty vypálením a masakrem původního obyvatelstva. 

Harari vykresluje Nizozemskou východoindickou společnost jako „firemní stát“ – politický subjekt řízený soukromou společností, nikoli ve prospěch podmaněného lidu, ale ve prospěch akcionářů společnosti.

„Země, které udělí umělé inteligenci právní subjektivitu, riskují, že se stanou něčím, co pro historické záznamy nenabízí žádnou analogii: nikoli firemním státem, ale ‚státem AI‘ – zemí, jejíž lidé by mohli být fakticky ovládáni nelidskými korporacemi, proti nimž by mohlo být ještě těžší se vzbouřit. Milei doufá, že promění Buenos Aires v nový Amsterdam. Riskujeme však, že z něj místo toho udělá novou Batavii," uzavírá Harari.

Blackstone hledá způsob, jak uvolnit peníze z private equity investic, které se nedaří jednoduše prodat. Transakce za více než dvě miliardy dolarů má ukázat, jak velký hlad je po podobných produktech mezi investory a pojišťovnami, píše server Financial Times.

Americký investiční gigant Blackstone hledá způsob, jak dostat peníze z private equity investic, které se dnes prodávají výrazně hůř než v době levných úvěrů. Podle Financial Times chce firma nabídnout investorům balík podílů ve starších private equity fondech za více než dvě miliardy dolarů.

Nešlo by ale o klasický prodej jednotlivých podílů. Blackstone zvažuje, že je spojí do jednoho balíku a proti němu vydá cenné papíry podobné dluhopisům (CFO). Ty by pak prodal investorům, zejména pojišťovnám a dalším institucím.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Proč private equity drhne

Private equity fondy obvykle nakupují firmy, často i s využitím dluhu, několik let je rozvíjejí a potom je prodávají se ziskem. Z výnosu následně vyplácejí své investory, mezi nimiž bývají třeba penzijní fondy.

Jenže v posledních letech se tento model zadrhl. Řada fondů nakupovala firmy v letech 2020 až 2022, kdy byly úrokové sazby nízko a peníze levné. Po prudkém růstu sazeb se ale situace změnila. Zadlužené firmy se hůř financují, ocenění některých společností klesla a prodeje váznou.

Podle Financial Times sedí odvětví private equity na neprodaných aktivech za zhruba čtyři biliony dolarů. To znamená, že fondy mají v portfoliích velké množství firem a podílů, které by rády prodaly, ale současný trh jim to komplikuje.

Blackstone chce uvolnit hotovost

Připravovaná transakce by se týkala fondu Blackstone Strategic Partners. To je část Blackstonu, která investuje do fondů jiných private equity skupin. Cílem je získat hotovost pro investory tohoto fondu. Ti totiž čekají, až se starší investice prodají a peníze se jim vrátí. Pokud se ale prodeje zadrhávají, fondy hledají alternativní cesty.

Podle Financial Times zatím není jisté, zda Blackstone transakci skutečně uskuteční. Firma se může nakonec rozhodnout i pro tradičnější prodej podílů na sekundárním trhu. Blackstone se k věci odmítl vyjádřit. A investiční banka Jefferies, která má s transakcí podle FT radit, na žádost o komentář serveru nereagovala.

Karel Pučelík: Špinavá hra Jeffa Bezose. Proč jsou jeho daňové návrhy nesmyslné?

Názory

Miliardář Jeff Bezos navrhuje zrušit daně polovině Američanů. Je to čirý populismus. Ve své podstatě ale nemá smysl se s jeho teoriemi vážně zabývat, protože je to jen další úhybný manévr od důležitější otázky – zda by on a další ultrabohatí neměli platit vyšší daně. Nebo alespoň nějaké.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Jak z podílů vzniknou dluhopisy

Nástroj, který Blackstone zvažuje, se označuje jako collateralised fund obligation, zkráceně CFO. U něj je důležité hlavně to, že jde o strukturovaný finanční produkt.

Funguje to tak, že se vezme balík podílů ve fondech private equity a rozdělí se do několika vrstev podle rizika a výnosu. Konzervativnější investoři si mohou koupit bezpečnější část s nižším výnosem. Odvážnější investoři mohou sáhnout po rizikovější části s vyšším potenciálním výnosem.

Právě zájem o nejrizikovější část bude podle lidí obeznámených s transakcí jedním z klíčových testů celého obchodu.

Proč to zajímá pojišťovny

Podobné produkty často kupují investoři spravující peníze pojišťoven. Pro ně bývá výhodnější držet cenný papír s ratingem od ratingové agentury než přímý podíl ve složitém private equity fondu.

Jinými slovy: pojišťovna nechce nutně kupovat kus starého fondu, kterému běžný investor obtížně rozumí. Ale může mít zájem o dluhopisový nástroj, který má jasnější strukturu, rating a předem definované riziko. Právě díky tomu se kapitál pojišťoven stále více dostává na soukromé trhy.

Jak si letos vedou investice do fondů? Podle indexu Partners velmi dobře

Trhy

Akciové podílové fondy letos do konce května vynesly 7,9 procenta, smíšené fondy 4,7 procenta a dluhopisové fondy 0,8 procenta. Vyplývá to z Partners indexu podílových fondů. V loňském roce akciové fondy podle indexu přinesly celkové zhodnocení 9,4 procenta, smíšené fondy 6,9 procenta a dluhopisové fondy 2,5 procenta.

ČTK

Přečíst článek

Trh rychle roste

Zájem o podobné nástroje v posledních letech výrazně vzrostl. Podle Financial Times s odkazem na ratingovou agenturu KBRA dosáhly emise CFO loni rekordních 25,9 miliardy dolarů. V roce 2021 to bylo jen 4,8 miliardy dolarů.

Blackstonem zvažovaná transakce by se svým objemem přes dvě miliardy dolarů patřila k největším na trhu. Přichází zhruba rok poté, co Carlyle uzavřela transakci za 1,25 miliardy dolarů, kterou označila za největší veřejně ratingovaný obchod svého druhu. Podobný strukturovaný nástroj loni využil také Coller Capital, který získal 2,4 miliardy dolarů od Barings a Ares Management.

Test důvěry v private equity

Pro Blackstone je případná transakce zároveň testem nálady na trhu. Rychlý růst emisí CFO totiž vedl k tomu, že investoři jsou vybíravější. Některé nové obchody podle FT hledají kupce déle než dříve.

Pokud se Blackstonu podaří balík podílů za více než dvě miliardy dolarů umístit, může to povzbudit další private equity skupiny, které řeší stejný problém: mají starší investice, ale nechtějí je prodávat narychlo nebo se slevou.