Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Citigroup smí prodat ruskou pobočku. Ale Putin určí cenu

Citigroup
Profimedia
 ČTK

Putin schválil prodej ruské pobočky americké Citigroup. Odchod z Ruska ale nebude pro banku výhodný. Podmínky jí diktuje Kreml.

Americká banka Citigroup může prodat svou pobočku v Rusku. Prezident Vladimir Putin ve středu podepsal nařízení, které umožňuje pobočku prodat firmě Renaissance Capital. Podepsané prezidentské nařízení zveřejnila ruská vláda, napsala agentura Bloomberg. Žádné další podrobnosti o prodeji dokument neobsahuje.

Citigroup v srpnu 2022 oznámila, že po ruské vojenské invazi na Ukrajinu ukončí své spotřebitelské a komerční bankovní aktivity v Rusku.

Prodej pod dohledem Kremlu

Putin reagoval na odchod západních společnosti z Ruska po invazi v únoru 2022 dekretem, podle kterého musejí speciální vládní komise schválit všechny transakce zahrnující podniky ze zemí, které nepovažuje Rusko za přátelské. Společnosti, které žádají o povolení opustit zemi, také musejí splnit přísné požadavky komise, včetně významného snížení hodnoty prodávaných aktiv a příspěvků do státního rozpočtu.

Citigroup otevřela své zastoupení v Moskvě v roce 1992 jako jedna z prvních mezinárodních bank. V roce 1993 získala v Rusku bankovní licenci a pak v Moskvě otevřela první pobočku, která sloužila firemní klientele. Od roku 2002 nabízela i spotřebitelské bankovní služby.

Citigroup je podle objemu aktiv třetí největší bankou ve Spojených státech. Působí ve více než 90 zemích světa a na konci loňského roku měla asi 229 tisíc zaměstnanců.

Putin pochopil, že Rusko má to, co Američané hrozně chtějí: materiály pro AI

Jak daleko je Rusko v rozvoji umělé inteligence a robotiky, se kvůli jeho válečné izolaci moc neví. Má ale vzácné prvky, který chce celý svět, hlavně Američané. 

Přečíst článek

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

Banka Capital One kupuje vydavatele kreditních karet Discover za 35 miliard dolarů

Konkurence pro JPMorgan? V USA vzniká nový bankovní gigant, prsty v tom má i Buffett

Přečíst článek
JPMorgan

Americké banky mají za sebou skvělé čtvrtletí. Dařilo se JPMorgan, Goldman Sachs i Citigroup

Přečíst článek

Padesát tisíc za vytápění? Energetická chudoba ohrožuje nejen venkovany. Dohání i nájemníky z Prahy

Chudší lidé biologicky stárnou rychleji, ukázala studie
iStock
 nst
nst

Energetická chudoba postihuje hlavně seniory žijící ve starých domech. Ale týká se i nájemníků: 86 procent nájemních bytů je energeticky náročných. Platby za energie a nájem tak mohou tvořit více než polovinu všech měsíčních výdajů domácnosti. 

Energetická chudoba se v Česku týká více než 1,3 milionu lidí, bez ohledu na to, zda bydlí v rodinných či bytových domech. Český bytový fond totiž patří k energeticky nejhorším v Evropě. Z analýzy TOP 15 procent energeticky nejúspornějších budov vyplývá, že dvě třetiny rodinných domů (66 procent) spadají do energeticky nevyhovujících tříd E, F a G. Alarmujících 40 procent z nich se nachází v úplně nejhorší třídě G.

Podobně špatně jsou na tom i bytové domy, téměř polovina z nich spadá do tříd E až G. V nezateplených a nerekonstruovaných domech přitom velmi často žijí lidé ohrožení energetickou chudobou. „Energetické ztráty v těchto kategoriích představují 60 až 80 procent celkové spotřeby energie. V Česku se přitom renovuje pouze tempem 1–1,2 procenta budov ročně. Tempo je třeba zdvojnásobit až ztrojnásobit, aby se statisíce lidí nepropadly do energetické chudoby,“ říká architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace. 

Podle analytičky Kristiny Zindulkové, která se dlouhodobě zabývá problematikou energetické chudoby, jsou právě nerenovované bytové a rodinné domy většinově obývány nízkopříjmovými obyvateli. Ti jsou vůči růstu cen energií nejzranitelnější, protože za energie vydávají 15 až 25 procent svých příjmů, což už​ často​ spadá do kategorie energetické chudoby. 

„Nejohroženější skupiny představují samoživitelky, nízkopříjmové rodiny s dětmi, domácnosti s invalidním důchodem a osamělé seniorky. Z analýz nové dávkové reformy vyplývá, že fixní energetický paušál, tedy část superdávky týkající se bydlení, je nedostatečný pro 43 procent osamělých seniorek. U těch žijících v rodinných domech dokonce pro 67 procent. Pokud by však žily v zateplených a renovovaných domech, jejich výdaje na energie by mohly být až o dvě třetiny nižší,“ upozorňuje analytička.

Domy z éry socialismu

Z hlediska výdajů na energie jsou největším „žroutem“ rodinné domy postavené před rokem 1989. 75 procent z nich neprošlo zásadní renovací ani zateplením. To je asi 955 tisíc rodinných domů, většinou na venkově a v nízkopříjmových regionech. Ať už se v nich topí plynem, tepelným čerpadlem nebo uhlím, představují doslova energetickou černou díru. 

 „Při roční spotřebě kolem 30 MWh plynu nebo 9 MWh elektřiny (tepelné čerpadlo) to znamená náklady na vytápění okolo 40 tisíc korun ročně. V případě vytápění uhlím pak dokonce okolo 50 tisíc korun, a to bez započtení očekávaného zdražení v důsledku emisních povolenek na plyn a uhlí,“ říká Kubů. 

I pokud by senior pobíral průměrný starobní důchod ve výši 21 080 korun měsíčně – na což řada těch nejohroženějších ani zdaleka nedosáhne – spadal by do kategorie energetické chudoby. V nezatepleném domě zaplatí za plyn včetně ohřevu vody a vaření přibližně 3800 korun měsíčně, a pokud topí uhlím, dokonce téměř 5000 korun.  

Podobná situace je i u nájemníků. Téměř polovina bytového fondu se nachází v nevyhovujících třídách E až G. Do nejhorší energetické třídy G spadá přibližně 18 procent bytových domů. „Mají vysokou spotřebu tepla nejen kvůli chybějící izolaci, ale také zastaralému systému vytápění a netěsnícím oknům. Často už jsou celkově za hranicí své životnosti. Kromě vysokých nákladů na provoz pak hrozí i vlhkost, plísně a celkově nezdravé vnitřní prostředí,“ říká architektka Marcela Kubů. 

Nezateplené bytové domy navíc výrazně přispívají k prohlubování energetické chudoby: 40 procent domácností, které čelí energetické chodbě, totiž žije v nájmu, zatímco v celé populaci je to pouze 19 procent. „Až 86 procent nájemních bytů spadá do kategorií s velmi vysokou energetickou náročností. U domácností pod hranicí chudoby tak výdaje za energie a nájem mohou tvořit více než polovinu všech měsíčních výdajů,“ upozorňuje analytička Kristina Zindulková. 

Projekt Habitat v Malešicích nabídne po dokončení až tisícovku bytů.

Majitelé bytů často zneužívají silnější postavení vůči nájemcům, tvrdí sdružení nájemníků

O nájemní bydlení je v Česku stále větší zájem. Kvůli převisu poptávky jsou majitelé ve výhodnější pozici než nájemník. Této situace podle Lenky Veselé, předsedkyně Sdružení nájemníků ČR, majitelé často zneužívají.

Přečíst článek

Související

Brno roste do výšky. Creditas ve Starém Lískovci postaví tisícovku bytů

Brno roste do výšky. Creditas ve Starém Lískovci postaví tisícovku bytů
Cresco Real Estate, užito se svolením
 nst
nst

Developer Creditas Real Estate zahájil prodej bytů v novém brněnském komplexu ve Starém Lískovci. Z plánovaných tisíce jednotek je už 80 prodaných. Dokončení je plánováno na rok 2028.

Ve Starém Lískovci v Brně vyrůstá jeden z největších rezidenčních projektů v jihomoravské metropoli. Vista Lískovec nabídne v několika etapách téměř tisíc bytů a asi deset komerčních prostor pro obchody, restaurace a služby. Dominantou projektu bude osmnáctipodlažní budova s kaskádovitou strukturou, která poskytne obyvatelům terasy s panoramatickými výhledy.

Prodej bytů začal v létě a podle developera Creditas Real Estate už je prodáno 80 jednotek. Stavební práce už jsou v plném proudu a dokončení projektu je plánováno na konec roku 2028.

Brno přebírá otěže: Vychází sedmé číslo magazínu Realitní Club s Radimem Passerem na titulce

Magazín Realitní Club, který vydává Newstream, přináší svou sedmou edici. Podzimní číslo spojuje dvě klíčová témata českého realitního trhu: Prahu a Brno.

Přečíst článek

V první fázi vznikne 260 bytů

Úvodní etapa výstavby zahrnuje právě zmíněnou osmnáctipodlažní dominantu s 260 byty a ateliéry. Nabídka zahrnuje široké spektrum dispozic – od kompaktních 1+kk a 2+kk až po prostorné rodinné byty 3+kk až 5+kk, včetně mezonetů v nejvyšších podlažích.

Většina jednotek má balkon, přízemní byty pak předzahrádky. Od devátého patra výš díky členitému tvaru domu vzniknou velké terasy s výhledem na okolí. V přízemí budovy budou umístěny dvě komerční jednotky, součástí standardu jsou i sklepní kóje a parkovací místa rozložená do tří podzemních podlaží. Ceny bytů nejpopulárnější dispozice 2+kk začínají na 5,9 milionu korun.

Developer sází na kvalitu i lokalitu

„Creditas Real Estate vždy klade důraz na vysokou kvalitu výstavby, praktičnost a atraktivní lokalitu – a stejně je tomu i u Visty,“ říká Borek Simandl, obchodní ředitel společnosti. Projekt podle něj těží i z polohy přímo u podzemní tramvajové zastávky, což výrazně zvyšuje jeho dopravní dostupnost.

„Situace na trhu rezidenční výstavby v Brně je podobná jako v Praze – poptávka po bydlení je vysoká a nabídka omezená. Zaznamenáváme proto velký zájem i o Vistu Lískovec. Už nyní máme prodaných přes 80 bytů a právě teď je ideální čas na výběr jednotky,“ doplnil Simandl.

Projekt Vista Lískovec vzniká v západní části Brna, v lokalitě s výborným dopravním napojením. V těsné blízkosti se nachází tramvajová zastávka zajišťující přímé spojení s centrem města, ale také napojení na dálnici D1.

V okolí je kompletní občanská vybavenost – obchodní centrum Campus Square, Fakultní nemocnice Brno, školy, školky i sportoviště. Lokalita nabízí i dostatek zeleně: v dosahu je lesopark, přírodní rezervace Kamenný vrch, přírodní park Bobrava i golfové hřiště.

Dušan Kunovský
video

Vytváříme „mašinu“ na výstavbu dostupného bydlení, říká Dušan Kunovský

Stavíme byty v Praze dvaatřicet let a je možná čas udělat krok mimo Prahu, říká Dušan Kunovský, zakladatel a majitel společnosti Central Group. Kunovský se snaží prosadit takzvaný „baťovský systém“ výstavby formou Design&Build, který by umožnil ve velkém stavět dostupné nájemní, družstevní i soukromé byty.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Doporučujeme