Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Investoři z Arete míří za vyššími výnosy do Polska. První akvizicí byla kogenerační teplárna

Zásobníky horké vody
Newstream Michal Nosek
Michal Nosek

Fond Arete Energy Transition Sicav (AETS) má za sebou první měsíce provozu své premiérové zahraniční investice. Plynová kogenerační teplárna Bio Term v polských Świebodzicích podle fondu naplnila očekávání a ukazuje, proč se Polsko stává pro energetickou infrastrukturu výnosově atraktivnějším než stabilnější, avšak konzervativnější český trh.

Investiční fond AETS, zaměřený na infrastrukturu spojenou s energetickou transformací, zahájil svou zahraniční expanzi loni v říjnu akvizicí společnosti BIO TERM. Ta provozuje plynovou kogenerační teplárnu ve městě Świebodzice na jihozápadě Polska. Jde o první krok strategie, která má v následujících letech vybudovat širší portfolio flexibilních energetických zdrojů ve střední Evropě. Fond aktuálně spravuje aktiva v hodnotě zhruba 820 milionů korun.

První provozní měsíce: stabilita i flexibilita

Teplárna disponuje instalovaným elektrickým výkonem 6,6 MWe a tepelným výkonem 11 MWt. Teplem a elektřinou zásobuje více než pět tisíc odběratelů. Technologicky je provoz postaven na dvojici kogeneračních jednotek doplněných plynovým kotlem a akumulačními zásobníky tepla.

Právě kombinace kogenerace (kombinované výroby elektřiny a tepla) a akumulace se v prvních měsících zimy ukázala jako klíčová. Umožňuje vyrábět více v obdobích vysokých tržních cen a naopak optimalizovat provoz v době slabší poptávky.

FOTOGALERIE: Plynovou kogenerační teplárna ve městě Świebodzice

Podle fondu první topná sezona po změně vlastníka potvrdila stabilitu zařízení i očekávaný výrobní profil. Regulované příjmy z dodávek tepla vytvářejí pevný výnosový základ, zatímco prodej elektřiny na trhu umožňuje těžit z cenových výkyvů.

„Do teplárenství investujeme, protože Evropská unie prosazuje dekarbonizaci a zároveň poroste spotřeba elektrické energie. Proto budou potřeba plynové zdroje k výrobě,“ říká investiční ředitel AETS Martin Pacovský. Podle něj představují moderní kogenerační jednotky důležitý přechodový prvek mezi uhelnou energetikou a nízkoemisní budoucností.

Kabaret Moulin Rouge

Zase se točí. Rok po zřícení jsou lopatky mlýna na kabaretu Moulin Rouge opět v provozu

Událost oslavily desítky slavnostně oděných tanečnic před kabaretem tancem kankánu.

Přečíst článek

Plynové zdroje jako stabilizační prvek

Význam flexibility se naplno projevil i během letošní topné sezony. Ta byla podle provozovatele chladnější, než se původně očekávalo, což zvýšilo poptávku po teple i elektřině.

„Letos byla chladná zima a na trhu s obnovitelnými zdroji se projevuje obrovská volatilita. Tu právě vyrovnávají plynové elektrárny, které vyrábějí v době, kdy je elektřina nejdražší,“ doplňuje ředitel teplárny Milan Severin.

Schopnost rychlého náběhu výroby činí z plynové kogenerace důležitý stabilizační prvek soustavy – zejména v obdobích nízké výroby z větru a fotovoltaiky.

Akvizice BIO TERM představuje první prvek portfolia, které chce fond postupně rozšiřovat. Vedle kogeneračních zdrojů zvažuje investice také do bateriových úložišť nebo obnovitelných zdrojů energie.

Strategickým cílem je v horizontu tří let vybudovat soubor zařízení s instalovanou kapacitou přesahující 50 MW. Klíčovou roli mají hrát flexibilní zdroje schopné reagovat na výkyvy výroby z obnovitelných zdrojů i na změny poptávky.

Tykač do roka zavře tři uhelky, o práci přijdou tisíce lidí

Konec uhlí v Česku přichází rychleji, než stát plánoval. Tykačova Sev.en vypne Počerady, Chvaletice i Kladno nejpozději do jara 2027. Výkon 2,4 GW mizí ze sítě a o práci přijde

Přečíst článek

Polsko láká vyšším výnosovým potenciálem

Vstup na polský trh zapadá do širšího makroekonomického i energetického kontextu. Polsko patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám regionu a pro rok 2026 se očekává růst HDP kolem 3,5 procenta, zatímco česká ekonomika by měla růst zhruba o 2,4 procenta.

Zásadní roli hraje i struktura energetiky. Polsko zůstává jednou z nejvíce uhlíkově závislých ekonomik Evropské unie, což otevírá prostor pro přechodové technologie včetně plynové kogenerace.

Do budoucí ekonomiky provozu však promluví i regulatorní změny, zejména rozšíření emisního systému na sektor budov a teplárenství (tzv. ETS2). „Jak se projeví nástup povolenek ETS2, se zatím těžko predikuje. Je ale zřejmé, že zvýšené náklady nakonec zaplatí koncoví spotřebitelé,“ uvádějí zástupci energetického sektoru.

Evropská komise představila plán modernizace elektrárenské sítě v EU

Miliardy pro Česko. Brusel schválil podporu na výrobu elektřiny z moderních elektráren

Evropská komise schválila Česku program státní podpory za 3,2 miliardy eur, v přepočtu 75 miliard korun, na podporu výroby elektřiny z nových a zmodernizovaných elektráren, které umožňují kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET). Opatření přispěje k realizaci českého Národního energeticko-klimatického plánu, Green Dealu a ke splnění unijního cíle v oblasti energetické účinnosti.

Přečíst článek

Energetika následuje průmysl a logistiku

Investice do energetické infrastruktury úzce souvisejí s vývojem průmyslu a logistiky. Polsko dnes disponuje přibližně 36,5 milionu metrů čtverečních moderních logistických ploch, téměř trojnásobkem českého trhu.

Rozvoj e-commerce, přesun výroby blíže evropským zákazníkům i proměna dodavatelských řetězců zvyšují nároky na stabilní a lokálně dostupné zdroje energie. Decentralizovaná výroba, včetně kogenerace, tak získává na významu.

Český trh zůstává stabilnější, ale nabízí nižší výnosový potenciál. Polsko naopak poskytuje vyšší zhodnocení, které vyvažuje vyšší rizikovou prémii i větší tržní volatilitu.

Další projekty ve fázi vyhodnocování

Fond nyní analyzuje několik dalších akvizičních příležitostí v Polsku i okolních zemích. Zaměřuje se především na decentralizované a flexibilní zdroje, které mohou reagovat na cenové výkyvy, podporovat integraci obnovitelných zdrojů a současně generovat stabilní výnos.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Zámek Książ ve Slezsku

REPORTÁŽ: Lesk aristokracie a beton nacistů. Polský zámek Książ vstal z popela Rudé armády

Přečíst článek
Areál Vlněna v Brně

Česko poprvé předstihlo Polsko v realitních investicích. Tahounem zůstává logistika, lákají i hotely

Přečíst článek

Svět směřuje ke třetí světové válce, obává se Západ

Válka na Ukrajině: Oděsa
ČTK
 nst
nst

Západní veřejnost stále častěji věří, že svět směřuje k rozsáhlému válečnému konfliktu. Vyplývá to z výsledků průzkumu serveru Politico, který probíhal na začátku února a zahrnoval více než dva tisíce respondentů v každé z pěti zemí – USA, Kanadě, Velké Británii, Francii a Německu. Ve všech státech se naprostá většina dotázaných shoduje, že svět je dnes nebezpečnější než dříve.

Američané, Kanaďané, Britové i Francouzi považují vypuknutí třetí světové války během příštích pěti let spíše za pravděpodobné než nepravděpodobné. Výjimkou je Německo, kde převažuje názor, že globální konflikt v nejbližších letech pravděpodobný není, uvádí průzkum. Obavy přitom výrazně vzrostly oproti březnu 2025, kdy byla stejná otázka položena poprvé. Ve Spojeném království nyní 43 procent lidí věří, že do roku 2031 je nová světová válka „pravděpodobná“ nebo „velmi pravděpodobná“, zatímco před rokem to bylo 30 procent. Ve Spojených státech je tento podíl ještě vyšší – 46 procent oproti loňským 38 procentům.

„Bude použita jaderná zbraň“

Američané zároveň nejčastěji předpokládají, že jejich země bude během příštích pěti let přímo zapojena do války. Následují Britové a Francouzi. Nejméně třetina obyvatel USA, Velké Británie, Francie a Kanady také považuje za pravděpodobné, že v některém z budoucích konfliktů bude použita jaderná zbraň.

Volodymyr Zelenskyj

Americký návrh na zónu v Donbasu budí skepsi. Nadšení nejsou ani Rusové, ani Ukrajinci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijal nabídku Spojených států na uspořádání dalšího kola jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině. Rozhovory by se měly uskutečnit příští týden, pravděpodobně v úterý nebo ve středu, uvedl Zelenskyj v rozhovoru pro Bloomberg. Není však jasné, zda Rusko bude souhlasit s jednáním na území USA.

Přečíst článek

Rusko je podle respondentů největší hrozbou pro mír v Evropě. V Kanadě je však za největší bezpečnostní riziko považována Amerika pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Ve Francii, Německu a Velké Británii jsou Spojené státy označovány jako druhá největší hrozba, a to výrazně častěji než Čína.

Svět směřuje ke třetí světové válce, obává se Západ ČTK

Přestože většina voličů ve Francii, Německu, Velké Británii a Kanadě v principu podporuje vyšší výdaje na obranu, ochota nést konkrétní náklady je omezená. Podpora výrazně klesá ve chvíli, kdy jsou respondenti konfrontováni s možností zvýšení daní, vyššího státního dluhu nebo škrtů v jiných oblastech rozpočtu. Ve Francii by letos zvýšení obranných výdajů za těchto podmínek podpořilo 28 procent lidí, zatímco loni to bylo 40 procent. V Německu podpora klesla z 37 na 24 procent. V německém žebříčku priorit patří obranné výdaje mezi nejméně populární oblasti státních investic – předstihuje je pouze zahraniční pomoc.

Válka na Ukrajině

Europarlament schválil obří půjčku pro Kyjev za 90 miliard. Jak hlasovali čeští europoslanci?

Europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku podpořili půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur (přibližně 2,2 bilionu korun). Má přispět na obranné a vojenské výdaje napadené země a podpořit její rozpočet. Ukrajina musí na oplátku pokračovat v demokratizaci a bojovat proti korupci. Česká republika se spolu se Slovenskem a Maďarskem nebude podílet na zárukách za půjčku.

Přečíst článek

Průzkum zároveň ukazuje výraznou skepsi vůči návrhu na vytvoření stálé armády Evropské unie pod jednotným centrálním velením. Tento krok podporuje pouze 22 procent Němců a 17 procent Francouzů. Naopak povinná vojenská služba má nejsilnější podporu právě v Německu a Francii, kde ji podporuje přibližně polovina obyvatel.

Výsledky tak odhalují zásadní dilema pro politické lídry NATO. Obavy z války mezi veřejností sílí, ale ochota financovat rozsáhlejší obranné programy slábne. Posilování bezpečnosti se proto odehrává v prostředí rostoucí nejistoty a napjatých veřejných financí.

Související

Trump chce zachránit uhlí. Posílá miliardy na staré elektrárny a brzdí obnovitelné zdroje

Donald Trump
Profimedia.cz
 nst
nst

Americký prezident Donald Trump vsadil na uhlí. Ministerstvu energetiky nařídil finančně podpořit provoz šesti uhelných elektráren a armádě uložil, aby odebírala elektřinu z fosilních zdrojů. Krok zdůvodňuje rostoucí spotřebou energie kvůli umělé inteligenci i „energetickou nouzí“. Kritici varují před dopady na klima i další útlum obnovitelných zdrojů.

Donald Trump znovu výrazně zasáhl do energetické politiky Spojených států. Ve středu nařídil ministerstvu energetiky, aby finančně podpořilo udržení šesti uhelných elektráren v provozu, a to navzdory dlouhodobému trendu jejich odstavování. Na modernizaci a prodloužení životnosti zdrojů ve státech Kentucky, Severní Karolína, Ohio, Virginie a Západní Virginie má směřovat 175 milionů dolarů, v přepočtu zhruba 3,6 miliardy korun.

Současně požádal ministerstvo obrany, aby nakupovalo elektřinu vyrobenou z uhlí, čímž chce zajistit stabilní odbyt pro tradiční energetiku. Dalším krokem je odklad plánovaného uzavření dvou starších uhelných elektráren provozovaných společností Tennessee Valley Authority ve státě Tennessee. Tyto zdroje přitom měly být podle dřívějších plánů postupně vyřazeny v rámci přechodu na čistší energetický mix.

Trump své rozhodnutí zdůvodňuje především rostoucí spotřebou elektřiny, kterou podle něj dramaticky zvyšuje rozvoj umělé inteligence a datových center. Administrativa proto vyhlásila stav energetické nouze, jenž má umožnit rychlejší zásahy státu, včetně udělování výjimek ze stávajících emisních a ekologických regulací pro stárnoucí uhelné zdroje.

Podpora uhlí jde ruku v ruce s omezením obnovitelných zdrojů. Prezident zrušil daňové pobídky pro větrné a solární projekty a federální úřady zároveň zpomalily vydávání povolení pro výstavbu obnovitelných elektráren na státních i soukromých pozemcích. Tento obrat znamená výraznou změnu oproti předchozím snahám o dekarbonizaci americké energetiky.

Dopad na finanční a energetické trhy

Oznámení mělo bezprostřední dopad především na energetický sektor. Akcie amerických uhelných společností po zprávě posílily, protože investoři začali započítávat delší životnost uhelných aktiv, stabilnější odbyt elektřiny i možné další federální kontrakty. Růst zaznamenaly také firmy navázané na těžbu uhlí a železniční přepravu surovin.

Naopak pod tlak se dostaly akcie producentů obnovitelné energie, zejména větrných a solárních developerů, u nichž trh reagoval na zrušení daňových úlev a regulatorní nejistotu. Investoři přecenili očekávané výnosy projektů závislých na federální podpoře a rychlém povolovacím procesu.

Na komoditních trzích zpráva krátkodobě podpořila ceny amerického energetického uhlí, zatímco ceny emisních povolenek a „zelených“ investičních instrumentů reagovaly opačně. Analytici zároveň upozorňují, že dlouhodobý dopad může být omezený. Levný zemní plyn a klesající náklady obnovitelných zdrojů zůstávají pro americkou energetiku strukturálně silnějšími faktory než politická podpora jednoho segmentu.

Krok Bílého domu tak znovu otevřel spor mezi energetickou bezpečností, průmyslovou politikou a klimatickými závazky USA, a zároveň ukázal, jak citlivě finanční trhy reagují na politická rozhodnutí v oblasti energetiky.

Související

Elektrárna Jaslovské Bohunice

USA a Slovensko posilují jaderné partnerství. V Bohunicích má vyrůst nový blok podle amerického návrhu

Přečíst článek
Doporučujeme