Tykač do roka zavře tři uhelky, o práci přijdou tisíce lidí

Poslanecká sněmovna dnes podle všeho na doporučení rozpočtového výboru vrátí návrh státního rozpočtu na rok 2026 Fialově vládě k přepracování. Dosluhující kabinet bude mít na revizi čas zřejmě zhruba do poloviny prosince. Lze předpokládat, že do té době nová vláda nevznikne.

Co by se tudíž mělo dít, aby řešení šlamastyky kolem návrhu rozpočtu bylo co možná nejčistší? Je to vlastně docela jednoduché…

Dosluhující vláda by měla potvrdit to, co už stejně v říjnu připustila, tedy že návrh nepokrývá připravené dopravní stavby za takřka 40 miliard korun. A vyvodit z toho důsledky. Ten stěžejní spočívá v nutnosti novelizace zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Novelizace sice znamená prolomení stanoveného výdajového limitu, ale díky ní se v rozpočtu „najdou“ peníze na dotaci Státnímu fondu dopravní infrastruktury, takže připravené dopravní stavby se budou moci uskutečnit dle plánu.

Lukáš Kovanda: Není kam utéct. Fialova vláda musí opravit rozpočet, i když je v demisi

Názory

Předložení návrhu rozpočtu na další rok je klíčovou povinností každé české vlády. Daňoví poplatníci si ji za to platí. Za to, aby rozpočtovala užití jejich vybraných daní a odvodů. Momentálně, jako vždy, má Česko jen jednu vládu. Tu Fialovu. Žádné dvojvládí neexistovalo, neexistuje a existovat nebude. I když je Fialova vláda v demisi, stále vládne. A stále tak má povinnost předložit návrh rozpočtu na rok 2026.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Lze samozřejmě předpokládat, že vznikající vláda v souvislosti s novelizací okamžitě nařkne tu končící z rozpočtové neodpovědnosti. Právě kvůli prolomení zákonného limitu. Na to však dosluhující kabinet může odpovědět, že dopravní stavby jsou investicemi, nikoli projídáním budoucnosti. A že i když je cenou o něco vyšší deficit, tedy o něco vyšší zadlužení budoucích generací, budou to právě tyto generace, které budou mít z daných investic také užitek. „Bereme si trochu více od dětí a vnuků, ale také stavíme hlavně pro děti a vnuky.“

Výhodou takového postupu pro dosluhující vládu je to, že odejde s čistým stolem a vlastně i čistým štítem. O několik desítek miliard sice poruší zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ale cokoli půjde v nadcházejících letech nad toto související výdajové navýšení a nad lehce novelizovanou podobu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, už bude přičteno k tíži vládě vznikající. Vzhledem k tomu, že prolomení limitu bude v rozsahu spíše nižších desítek miliard korun, zatímco celkové výdaje rozpočtu se počítají na (nižší) tisíce miliard, žádný velký prostor k možnému bezuzdnému utrácení vlády vznikající, před nímž dosluhující kabinet tolik varuje, tím stejně nevznikne.

Pokud vznikající kabinet bude chtít jakkoli dramatičtěji své výdaje navýšit, bude mít daleko omezenější možnosti, než má nyní, svalovat vinu za své potenciálně mnohem vyšší schodky na vládu dosluhující. Končící kabinet tak státotvorným „přiznáním barvy“, tedy že chybí několik desítek miliard na až příliš připravených investic, může zásadně omezit riziko, před nímž tolik varuje, tedy že budou do návrhu rozpočtu propašovávány rozmáchlé sliby vlády vznikající.         

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy 

Pod hřebeny trentinských Dolomit odstartovala logistická revoluce. Konsorcium pěstitelů Melinda, jeden z největších evropských producentů jablek, spustilo unikátní lanovku pro přepravu ovoce. Projekt nahradí tisíce kamionových jízd ročně, ušetří energii a posílí konkurenceschopnost regionu. Zároveň ukazuje fascinující svět „jablečného impéria“, které hospodaří s miliardami kusů ovoce a stovkami milionů eur ročně.

V údolí Val di Non panuje na první pohled podzimní klid. Jabloňové sady pokrývá první nános sněhu a příroda odpočívá po sklizni. Jenže za touto idylou se skrývá tvrdý agro-byznys. Melinda, konsorcium sdružující více než čtyři tisíce rodinných sadovníků, tu obhospodařuje zhruba 6 500 hektarů sadů a ročně vypěstuje kolem 400 tisíc tun jablek. To je něco přes 1,6 miliardy kusů ovoce. Neuvěřitelné číslo staví Val di Non mezi nejvýznamnější jablečná údolí Evropy.

Podzemní chladírny a teď i jablečná lanovka

A právě transportu této obří produkce z okolních svahů nyní Melinda ulevila spuštěním první „jablečné lanovky“ na světě. Nová dráha spojuje balicí halu ve vsi Predaia s podzemními chladírnami v bývalém dole Rio Maggiore. Zařízení o délce 1,3 kilometru zvládne přepravit až 460 kontejnerů za hodinu, což zásadně zkracuje cestu jablka z místa sklizně až do regálu obchodníka.

Jak to vypadá v zázemí jablečné lanovky:

26 fotografií v galerii

Melinda ukazuje, jak se dělá moderní agrobyznys 

Lanovka má přinést několik ekonomických benefitů najednou: snížit logistické náklady, zrychlit manipulaci s čerstvým ovocem a eliminovat až několik tisíc kamionových jízd ročně. „To znamená méně emisí, nižší spotřebu paliva i menší zátěž na horské silnice, které nejsou pro těžkou dopravu ideální. Pro region, kde se zemědělství prolíná s cestovním ruchem, jde o vítanou úlevu,“ říká marketingový manažer jablečného konsorcia.

Melinda není nováčkem v inovacích. Vedle lanovky zaujala už dříve systémem chladíren, obřích podzemních prostor ve starém dole, kde se jablka skladují s až o 53 procent nižší spotřebou energie než v konvenčních chladírnách. Je to jeden z nejefektivnějších skladovacích systémů v Evropě a zároveň příklad toho, jak lze kombinovat udržitelnost, technologii a lokální surovinovou tradici.

Významný hráč na jablečném trhu

Z pohledu ekonomiky patří Melinda k nejvýznamnějším zemědělským subjektům v Itálii. Obrat konsorcia se v posledních letech pohybuje kolem 320 až 350 milionů eur ročně, přičemž více než 200 milionů se vyplácí samotným pěstitelům. Část produkce, zhruba 25 až 30 procent – putuje na export, a to do více než 40 zemí světa. Španělsko, Vietnam či Thajsko jsou jen některé z novějších a rychle rostoucích trhů. V České republice jablka z produkce Melindy distribuuje Košík.cz.

Melinda navíc sází na rozložení produkce i prémiová jablka. Kromě tradičních odrůd, jako jsou Golden Delicious, Red Delicious či Renetta Canada, uvádí na trh moderní odrůdy Morgana a Sweetango. Rostoucí část sadů konsorcium převádí na ekologickou produkci, ačkoliv jde o proces dlouhý a nákladný. Organická jablka jsou ale strategickou investicí do budoucnosti. Přinášejí vyšší cenu a pomáhají Melindě odlišit se v extrémně konkurenčním evropském prostředí.

Jablka jako páteř ekonomiky regionu

Význam Melindy pro místní region je obrovský. Jablečný district Val di Non a Val di Sole zahrnuje téměř čtyři tisíce podniků a celkově zaměstnává více než 13 tisíc lidí. Jablka tak nejsou jen produktem, ale páteří místní ekonomiky.

„Nová lanovka představuje investice s dlouhodobým efektem. Snižuje náklady, zlepšuje kvalitu ovoce, chrání krajinu a pomáhá udržet konkurenceschopnost regionu, který stojí na rodinných sadech a přesném managementu každého jablka. V době rostoucích nákladů a globální konkurence je to přesně ten typ inovace, který může rozhodnout, zda bude Val di Non i nadále jedním z evropských jablečných lídrů,“ uzavírá marketingový manažer Melindy.