Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

USA a Slovensko posilují jaderné partnerství. V Bohunicích má vyrůst nový blok podle amerického návrhu

Elektrárna Jaslovské Bohunice
ČTK
 ČTK

Spojené státy a Slovensko uzavřely mezivládní dohodu o spolupráci v civilní jaderné energetice. Jejím klíčovým bodem je plánovaná výstavba nového jaderného bloku v Jaslovských Bohunicích. Dohodu ve Washingtonu stvrdili zástupci obou zemí během návštěvy slovenského premiéra Roberta Fica.

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky. Informovala o tom agentura Reuters. Slavnostní podpis se uskutečnil v budově amerického ministerstva energetiky ve Washingtonu po jednání slovenského premiéra Roberta Fica s ministrem energetiky USA Chrisem Wrightem.

Součástí dohody je plán výstavby nového jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice. Projekt má vycházet z amerického technologického návrhu a jeho realizaci by měla zajistit společnost Westinghouse.

Jaderná elektrárna Temelín

Temelín jde do technologického upgradu: miliardy, AI a nový řídicí systém

ČEZ letos investuje do modernizace Jaderné elektrárny Temelín 3,8 miliardy korun. Je to o 700 milionů korun více než loni. Elektrárna dokončí přechod na delší palivový cyklus, bude pokračovat modernizace řídicího systému nebo rozšiřování využití umělé inteligence a moderních kontrolních metod. Letos Temelín čekají dvě odstávky a energetici přijmou stovku nových lidí.

Přečíst článek

Dnešní dohoda o civilní jaderné energetice odráží náš společný závazek posílit evropskou energetickou bezpečnost a suverenitu na další desetiletí,“ uvedl americký ministr energetiky Wright. Slovenský premiér Fico dohodu označil za „jasný signál, že Slovensko a USA spojuje společné strategické uvažování o budoucnosti energetiky – o její bezpečnosti, udržitelnosti a technologické vyspělosti“.

Fico má během své návštěvy Spojených států naplánované také jednání se zástupci společnosti Westinghouse. Podle jeho dřívějších vyjádření by Slovensko mohlo smlouvu s touto firmou podepsat v průběhu příštího roku.

Slovenský premiér Robert Fico

Slovenský průmysl zpomaluje. Výrobu táhne dolů energetika i automobilky

Slovenský průmysl se na konci loňského roku dostal pod silnější tlak. V listopadu se meziroční pokles produkce prohloubil na 4,5 procenta, nejvíce od léta. Negativní vývoj ovlivnily zejména slabé výsledky energetiky a automobilového průmyslu, který je páteří slovenské ekonomiky.

Přečíst článek

Záměr vlády však vyvolal kritiku slovenské opozice. Ta upozorňuje, že kabinet Roberta Fica nehodlá partnera pro výstavbu nového jaderného zdroje vybírat ve veřejné soutěži. Opoziční politici v této souvislosti poukazují na Českou republiku, která při výběru dodavatele nových bloků v Dukovanech uspořádala mezinárodní tendr. Vítězem se stala korejská společnost KHNP.

Jaderná energetika má na Slovensku klíčovou roli už nyní. Atomové elektrárny se podílejí největší měrou na výrobě elektřiny a země je díky poklesu spotřeby a spuštění třetího bloku elektrárny Mochovce v roce 2023 energeticky soběstačná. Letos se očekává i zprovoznění čtvrtého bloku Mochovců.

Elektrárny v Mochovcích i Jaslovských Bohunicích provozuje společnost Slovenské elektrárne (SE), největší výrobce elektřiny v zemi. V ní drží 66 procent akcií Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského, zbývající podíl vlastní slovenský stát.

Křetínský posiluje v energetice. EPH získá podíl v TotalEnergies a zakládá nový evropský projekt

Energetický a průmyslový holding miliardáře Daniela Křetínského a společnost TotalEnergies založí společný podnik, který se zaměří na flexibilní výrobu elektřiny v Itálii, Nizozemsku, Spojeném království, Irsku a případně i Francii. Jeho hodnota bude 10,6 miliardy eur, tedy zhruba 256 miliard korun, informoval mluvčí EPH Daniel Častvaj.

Přečíst článek

Související

Grónsko, nebo cla: Trump přitvrzuje tlak na spojence

Trump prosazuje anexi Grónska
Profimedia.cz
 ČTK

Americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením cel na státy, které nepodpoří plán Spojených států převzít kontrolu nad Grónskem. Argumentuje národní bezpečností a strategickým významem ostrova. Výroky vyvolaly ostrou kritiku spojenců v NATO a obavy o budoucnost aliance.

Americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením cel na země, které nepodpoří jeho plán převzít Grónsko. Napsala to agentura Reuters. Šéf Bílého domu opakovaně prohlašuje, že Spojené státy potřebují z bezpečnostních a strategických důvodů převzít kontrolu nad Grónskem, které je poloautonomní součástí Dánského království.

„Mohu uvalit cla na země, které nepodpoří plán USA ovládnout Grónsko, protože Grónsko potřebujeme pro národní bezpečnost,“ řekl americký prezident na akci v Bílém domě věnované otázkám zdraví.

Stovky lidí v Grónsku demonstrovaly proti Trumpovým výrokům o anexi ostrova

Gróňané Trumpovi vzkazují: Ostrov není na prodej ani k dobytí

Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném převzetí Grónska vyvolaly na největším ostrově světa strach i rozhořčení. Místní obyvatelé odmítají řeči o vojenské síle, zpochybňují tvrzení o ruských a čínských lodích a zdůrazňují, že o budoucnosti Grónska mohou rozhodovat jen oni sami.

Přečíst článek

Trump tvrdí, že Spojené státy nutně potřebují Grónsko k zajištění své bezpečnosti a že ostrov bohatý na nerostné suroviny převezmou. K dosažení tohoto cíle přitom odmítl vyloučit použití vojenské síly, což vyvolalo hlasitou kritiku spojenců v NATO. Prezident zároveň argumentuje tím, že se v okolí ostrova pohybují ruská a čínská plavidla a že pokud nezasáhne Amerika, Grónska se zmocní Rusko nebo Čína.

Představitelé Grónska i Dánska tato tvrzení odmítají. Zdůrazňují, že ostrov není na prodej a že Grónsko nemá zájem o připojení ke Spojeným státům. Na ostrov tento týden dorazili vojáci z několika evropských zemí, mimo jiné z Francie, Německa, Norska či Švédska, čímž tyto státy vyjádřily podporu Dánsku.

cDánská premiérka Mette Frederiksenová začátkem ledna varovala, že případný americký útok na Grónsko by znamenal „konec všeho“, zejména Severoatlantické aliance. Podle agentury AFP je situace krajně nepříjemná také pro generálního tajemníka NATO Marka Rutteho. Jde totiž o územní spor mezi dvěma členskými státy NATO – Spojenými státy a Dánskem – který 77 let po vzniku aliance v roce 1949 ohrožuje její samotnou existenci.

Jens-Frederik Nielsen

Nechceme být součástí USA, uvedl grónský premiér Jens-Frederik Nielsen

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil grónský premiér Jens-Frederik Nielsen před novináři na tiskové konferenci. Nielsen také zopakoval, že Grónsko není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.

Přečíst článek

Ministři zahraničí Dánska a Grónska Lars Løkke Rasmussen a Vivian Motzfeldtová ve středu ve Washingtonu jednali s americkým ministrem zahraničí Markem Rubiem a viceprezidentem J. D. Vancem. Rasmussen po schůzce uvedl, že „zásadní neshoda“ přetrvává.

Grónsko, arktický ostrov bohatý na nerostné suroviny, bylo do 50. let 20. století dánskou kolonií. V roce 1979 získalo částečnou autonomii se vznikem vlastního parlamentu. Dánsko si nadále ponechává kontrolu nad zahraniční politikou, obranou a měnovou politikou. Od roku 2009 má Grónsko právo vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.

Související

Trump převzal nobelovskou medaili od venezuelské političky. Laureátkou ale zůstává Machadová

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 ČTK

Venezuelská opoziční politička a nositelka Nobelovy ceny za mír María Corina Machadová předala americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi medaili spojenou s tímto prestižním oceněním. Podle agentury Reuters tak chtěla vyjádřit uznání za jeho postoj k Venezuele a zároveň si zajistit vliv na budoucí americkou politiku vůči této zemi. Nobelův výbor však zdůrazňuje, že samotnou cenu převést nelze.

Venezuelská opoziční politička María Corina Machadová, která je laureátkou Nobelovy ceny za mír, předala po čtvrtečním setkání v Bílém domě americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi zlatou medaili, jež je s oceněním spojena. Trump gesto ocenil a na své sociální síti Truth Social Machadové veřejně poděkoval. Představitel Bílého domu podle agentury Reuters potvrdil, že prezident si medaili hodlá ponechat.

Podle Reuters se Machadová tímto krokem snaží posílit svou pozici a získat vliv na to, jak bude Trump po lednovém únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkou armádou formovat další politický vývoj v zemi. Trump přitom v minulosti o Machadové prohlásil, že je sice „milá“, ale nemá ve Venezuele dostatečnou podporu pro zajištění stability. Naopak vyjádřil podporu viceprezidentce Delcy Rodríguezové, blízké spolupracovnici Madura.

Donald Tusk

Tusk: Trumpův zásah v Grónsku by znamenal konec světa, jak ho známe

Případný americký vojenský zásah v Grónsku by byl z politického hlediska katastrofa. Konflikt či pokus o zabrání území státu, který je členem NATO, jiným státem Severoatlantické aliance by znamenal konec světa, jak je dnes známý, a který po dlouhá léta zaručoval bezpečnost, varoval polský premiér Donald Tusk. Vzhledem k dosavadnímu počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa je možný každý scénář, připustil šéf polské vlády. Polsko své vojáky do Grónska nevyšle, uvedl také.

Přečíst článek

Machadová nejprve novinářům sdělila, že Trumpovi Nobelovu cenu nabídla, ale neupřesnila, zda ji přijal. Krátce nato však Trump na Truth Social napsal: „María mi předala svou Nobelovu cenu míru za práci, kterou jsem odvedl. Jak nádherné gesto vzájemného respektu. Děkuji, María!“

Opoziční politička uvedla, že darem chtěla ocenit Trumpovo odhodlání bojovat za svobodu venezuelského lidu. Nobelovu cenu za mír obdržela loni, a to navzdory opakovaným veřejným výrokům samotného Trumpa, že by si ocenění zasloužil on. Po říjnovém rozhodnutí norského Nobelova výboru tehdy neskrýval své rozhořčení.

Ve středečním rozhovoru s Reuters Trump na dotaz, zda by chtěl, aby mu Machadová cenu odevzdala, odpověděl: „Ne, to jsem neřekl. Nobelovu cenu za mír získala ona.“

Norský Nobelův institut i Nobelův výbor nicméně už dříve připomněly, že Nobelovu cenu nelze převést na jinou osobu, sdílet ani odejmout a že rozhodnutí o jejím udělení je konečné. Nobelovo mírové centrum k tomu dodalo, že zatímco medaile může změnit majitele, titul laureáta Nobelovy ceny za mír zůstává výhradně oceněnému.

Grónsko není zlatý důl. Snadněji jde možná těžit i na Měsíci

Americký prezident Donald Trump si dělá zálusk na Grónsko i kvůli nerostnému bohatství. Pravdou však je, že dosud nikdo nenašel smysluplný způsob, jak se k cenným surovinám dostat. V cestě stojí brutální přírodní podmínky. I tak to ale Trump zkusit může. Ani k tomu nepotřebuje ostrov koupit nebo dokonce napadnout.

Přečíst článek

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Elektrárna Jaslovské Bohunice

USA a Slovensko posilují jaderné partnerství. V Bohunicích má vyrůst nový blok podle amerického návrhu

Přečíst článek
Doporučujeme