Rok 2026 může definitivně rozhodnout o osudu uhlí v Česku. Zatímco část uhelných zdrojů se blíží ke ztrátovosti, stát zvažuje jejich udržení v provozu kvůli bezpečnosti soustavy. Současně běží sázka na plyn, masivní investice do sítí a debata o zestátnění ČEZu. Vše s výraznými dopady na ceny energií i veřejné finance.
Křetínského EPH v pololetí zvýšil zisk o 12 procent. Za prvních šest měsíců letošního roku vydělal v přepočtu téměř 46 miliard korun.
Záporné ceny elektřiny dorazily do Česka dříve, než se čekalo. Ohrožují další rozvoj solární energetiky a paradoxně dokládají nenahraditelnost fosilní elektřiny, včetně té z uhlí, píše ve svém komentáři ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Elektrárna Chvaletice, která patří do skupiny Sev.en finančníka Pavla Tykače, vytvořila loni zisk po zdanění 1,003 miliardy korun. Rok předtím činil 132 milionů korun. Výroba v roce 2022 byla rekordní - nejvyšší od zprovoznění elektrrny v roce 1977. Přispěl k tomu mimo jiné válečný konflikt na Ukrajině, uvedla společnost ve výroční zprávě.
Do uhelné elektrárny Battersea v Londýně se vrátil život. Obchody v ní mají luxusní módní značky a vznikne tam campus Applu a také stovky bytů. Cena? Devět miliard liber (asi 261 miliard korun). Podívejte se ve fotogalerii na její radikální proměnu.
Německé vlaky začnou masivně převážet uhlí, aby mohly uhelné elektrárny vyrábět maximum možné energie. Vedle klimatu to bude mít ještě jeden negativní dopad. Na kolejích ubude vlaků pro osobní přepravu, uvádí německý list Welt am Sonntag.
Německo má na konci letošního roku podle svého závazku ukončit provoz všech tří dosud fungujících jaderných reaktorů. Jestli k tomu dojde bude ještě otázkou pro německé politiky a celou tamní společnost. Vyděšenou představou, že nebude mít v zimě ruský plyn.
Prodloužení chodu zbývajících tří německých jaderných elektráren nepomůže vyřešit stávající německou krizi s nedostatkem zemního plynu. V rozhovoru s televizí ZDF to prohlásil šéf regulační Spolkové agentury pro sítě (Bundesnetzagentur) Klaus Müller.
Životní prostředí v Česku je páté nejhorší v Evropské unii. Uvádí to analýza České spořitelny (ČS) a iniciativy Evropa v datech. Hůře dopadlo pouze Irsko, Řecko, Lucembursko a Kypr.
Gazprom zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska. Zavřený ruský plynový kohoutek v příští zimě je pro nás ten nejhorší scénář. Paradoxně jsme v nedávné době – kvůli klimatické politice – ekonomicky systematicky motivovali městské domácnosti k přechodu na plyn. Tím ovšem nemyslím kotlíkové dotace pro rodinné domy, ale situaci v centrálním zásobování teplem (CZT).
Válka na Ukrajině obrátila naruby evropskou energetiku. Ruský plyn se stal rizikový a zároveň nežádoucí. Rizikový, protože může ze dne na den přestat téct, nežádoucí, protože pomáhá Putinovi financovat „speciální operaci“. Evropské země proto zoufale hledají způsob, jak krví potřísněné palivo co nejrychleji nahradit. Postupně při tom padají jaderná, a dokonce i uhelná tabu. Řada zemí už „něco“ dělá, Česko jen zbytečně otálí, píše ve svém komentáři Pavel Fiala, předseda představenstva Těžební unie.
