Británie bývala uhelnou velmocí, nyní je lídrem v přechodu na jiné energetické zdroje. Tento týden na ostrovech po více než 140 letech skončila výroba energie v uhelných elektrárnách.
Do uhelné elektrárny Battersea v Londýně se vrátil život. Obchody v ní mají luxusní módní značky a vznikne tam campus Applu a také stovky bytů. Cena? Devět miliard liber (asi 261 miliard korun). Podívejte se ve fotogalerii na její radikální proměnu.
Německé vlaky začnou masivně převážet uhlí, aby mohly uhelné elektrárny vyrábět maximum možné energie. Vedle klimatu to bude mít ještě jeden negativní dopad. Na kolejích ubude vlaků pro osobní přepravu, uvádí německý list Welt am Sonntag.
Německo má na konci letošního roku podle svého závazku ukončit provoz všech tří dosud fungujících jaderných reaktorů. Jestli k tomu dojde bude ještě otázkou pro německé politiky a celou tamní společnost. Vyděšenou představou, že nebude mít v zimě ruský plyn.
Prodloužení chodu zbývajících tří německých jaderných elektráren nepomůže vyřešit stávající německou krizi s nedostatkem zemního plynu. V rozhovoru s televizí ZDF to prohlásil šéf regulační Spolkové agentury pro sítě (Bundesnetzagentur) Klaus Müller.
Životní prostředí v Česku je páté nejhorší v Evropské unii. Uvádí to analýza České spořitelny (ČS) a iniciativy Evropa v datech. Hůře dopadlo pouze Irsko, Řecko, Lucembursko a Kypr.
Gazprom zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska. Zavřený ruský plynový kohoutek v příští zimě je pro nás ten nejhorší scénář. Paradoxně jsme v nedávné době – kvůli klimatické politice – ekonomicky systematicky motivovali městské domácnosti k přechodu na plyn. Tím ovšem nemyslím kotlíkové dotace pro rodinné domy, ale situaci v centrálním zásobování teplem (CZT).
Válka na Ukrajině obrátila naruby evropskou energetiku. Ruský plyn se stal rizikový a zároveň nežádoucí. Rizikový, protože může ze dne na den přestat téct, nežádoucí, protože pomáhá Putinovi financovat „speciální operaci“. Evropské země proto zoufale hledají způsob, jak krví potřísněné palivo co nejrychleji nahradit. Postupně při tom padají jaderná, a dokonce i uhelná tabu. Řada zemí už „něco“ dělá, Česko jen zbytečně otálí, píše ve svém komentáři Pavel Fiala, předseda představenstva Těžební unie.
Zlikvidovalo se kvůli němu několik obcí. Hnědouhelný důl na hranici s Českem vypadá jako obří kráter. Kolem prosakuje voda, která trápí obce na Liberecku. Podívejte se, jak vypadá sporný důl.
Snaha Bruselu o rychlý přechod na zelené zdroje energie se příčí některým zemím EU, včetně Česka. Končící ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček bude po Evropské komisi požadovat, aby „do oběhu“ vrátila 400 milionů emisních povolenek, které dříve stáhla.
Část tepláren v Česku v příštím roce zdraží své dodávky o úroveň inflace, další část naopak žádné zvyšování cen nechystá. Výjimkou bude několik menších tepláren, které kvůli nákupům emisních povolenek zvýší ceny až dvouciferně.
Novým ředitelem jaderné elektrárny Temelín bude od ledna Petr Měšťan, který nyní řídí bezpečnost jaderných elektráren společnosti ČEZ. Ve funkci nahradí Jana Krumla. Jde o dlouhodobě připravovanou a plánovanou změnu, informoval mluvčí elektrárny Marek Sviták.
Americký prezident Donald Trump zrušil 40procentní cla na dovoz potravinářských produktů z Brazílie. Podepsaný exekutivní příkaz se týká mimo jiné hovězího masa, kávy, kakaa nebo ovoce.
Ukrajina čelí intenzivnímu tlaku ze strany Spojených států, aby rychle přijala plán na ukončení bojů vytvořený administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa a Moskvou. Zástupci americké strany chtějí, aby ho ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijal do 27. listopadu. S odvoláním na nejmenované ukrajinské činitele o tom na svých internetových stránkách píše britský list Financial Times.
Americká mediální společnost Warner Bros Discovery obdržela předběžné nabídky na převzetí od konkurentů Paramount Skydance, Comcast a Netflix.
Ruská armáda v noci zaútočila na Oděsu, informovaly úřady v tomto jihoukrajinském městě. Pět lidí utrpělo zranění. V Ternopilu na západě země pokračují záchranné a pátrací práce v troskách obytného domu, který ve středu ráno zasáhla ruská střela.
Autoportrét mexické malířky Fridy Kahlo se v newyorské aukční síni Sotheby’s vydražil za 1,15 miliardy korun. Obraz nazvaný Sen z roku 1940 se tak stal nejdražším dílem, které kdy namalovala žena. Cena díla se před aukcí odhadovala na 40 až 60 milionů dolarů.