Společnost Genesis Capital získala většinový podíl ve skupině Slevomat, která provozuje cestovatelské a zážitkové portály Slevomat.cz a Zľavomat.sk. Zbylý podíl si rozdělilo současné vedení Slevomatu a podnikatelka Jitka Cechlová Komárková, uvedla skupina Slevomat v tiskové zprávě. Výši transakce se strany rozhodly nezveřejnit. Slevomat byl od roku 2017 součástí britské společnosti Secret Escapes, nyní se vrací do českého vlastnictví, uvedl ředitel a jeden z nových menšinových majitelů Slevomat Group Tomáš Braverman.

Přesnou výši jednotlivých podílů Slevomat nesdělil. Většinový podíl ve Slevomatu získala společnost Genesis Capital prostřednictvím svého fondu soukromého kapitálu Genesis Private Equity Fund V. Dalšími menšinovými podílníky ze skupiny Slevomat jsou kromě Bravermana ředitel pro příjmy Jakub Mazal, marketingový ředitel Matěj Dvorský, produktová ředitelka Romana Trusinová, finanční ředitel Petr Hýža, technický ředitel Jaroslav Hanslík a personální ředitelka Lucia Pavlíková. Transakci ještě musí schválit antimonopolní úřad.

Strnadova CSG roste. Tržby skupiny letos vzrostly o více než 82 procent

Zprávy z firem

Zbrojní průmysl vydělává. Průmyslově-technologická skupina Czechoslovak Group (CSG), vlastněná miliardářem Michalem Strnadem, dál roste a řadí se k předním evropským obranným společnostem. Tržby skupiny za první tři čtvrtletí roku 2025 dosáhly 4,49 miliardy eur, což představuje meziroční nárůst o 82,4 procent.

nos

Přečíst článek

Lídrem, který dál poroste

„Slevomat Group je silná a dobře řízená společnost s vedoucím postavením na českém a slovenském trhu. Dlouhodobě roste a dokazuje, že si umí udržet svou pozici i v silně konkurenčním on-line prostředí. Vidíme velký potenciál dál rozvíjet její silnou značku, posilovat spokojenost a loajalitu jejích zákazníků i technologické schopnosti,“ uvedl Tomáš Sýkora, investiční ředitel Genesis Capital Equity. „Těšíme se na spolupráci se stávajícím managementem na dalším rozvoji společnosti, posilování její tržní pozice a hledání nových příležitostí k růstu,“ doplnil.

Jednání o převodu na nové vlastníky trvalo podle Bravermana přibližně rok. „Už při našem prvním setkání s kolegy z Genesis jsem cítil, že si vzájemně velmi sedíme. Sdílíme stejné hodnoty – respekt, spolupráci a tvrdou práci. Velmi se těším na příští roky, kdy budeme společně pracovat ruku v ruce a využijeme mnoho příležitostí, které pro další růst máme,“ dodal.

Slevomat táhne cestování

Obrat skupiny Slevomat loni meziročně stoupl o 12 procent na téměř pět miliard korun. Z toho Slevomat.cz vykázal obrat 3,8 miliardy korun, meziročně rovněž o 12 procent více. Asi 70 procent obratu skupiny tvoří cestování.

Slevomat vznikl v roce 2010. Jedním z jeho zakladatelů je podnikatel Tomáš Čupr, který stojí také za on-line supermarketem Rohlík nebo rozvážkovou službou Dáme jídlo, nyní foodora.

Genesis Capital založil v roce 1999 Jan Tauber, dosud společnost podpořila více než 90 firem. Do jejího portfolia patří například společnosti GTH catering, 11 Entertainment Group, Hecht Motors, AV Media, Nay-Datart či Knihobot.

Míříme na miliardu korun, říká výkonný ředitel Knihobotu Bárta

Leaders

Knihobot je start-up. Vznikl v roce 2019. Jeho princip je, že mu dáte knihy, které nechcete, a on je prodá, někdy i levněji, než kolik stojí jako nové. A vyplatí vás. Nebo naopak zde můžete knihy i koupit. Letos se jich přes Knihobot otočí deset milionů. A obrat firmy míří k miliardě korun. Firma nyní kromě Česka, Slovenska, Rakouska a Německa působí také ve Francii, Itálii, Španělsku, Belgii a Nizozemí, kam letos vstoupila. „Novější trhy je předčasné posuzovat, ale lze říct, že nám jde dobře příjem knih z Itálie,“ říká Ladislav Bárta, výkonný ředitel Knihobotu.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

O generaci Z, tedy o mladých lidech do 30 let, se často dost pochybuje. Říká se, že jde o slabou generaci takzvaných sněhových vloček. Z průzkumů, které byly v posledních týdnech zveřejněny o finančním chování této generace, však mladí lidé vycházejí úplně jinak. Jak tuto generaci vidí šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, který se účastnil debaty k jednomu z těchto průzkumů, a co v tomto ohledu očekává od nové vlády?

Pro většinu mladých lidí do 30 let v České republice je podle posledních průzkumů důležitým životním cílem vlastní nemovitost. Uvádí to 83 procent mladých z generace Z, ale jen 7 procent si myslí, že si ji sami bez pomoci zvládnou pořídit. Současně z průzkumů vyplývá, že mladí Češi se nebojí investovat a taky jich až 86 procent dnes investuje. Jsou v tomto ohledu dokonce odvážnější i než generace jejich rodičů. Čtvrtina z nich také sní o vysoké životní úrovni a jsou kvůli tomu ochotni dělat i práci, která je nebaví. Na druhou stranu si na rozdíl od předchozích generací více uvědomují i význam pasivního příjmu.

Když vidíte tyto výsledky, jak vnímáte finanční chování mladých lidí z generace Z?

Takzvaná generace Z, je podle mne mnohem vyspělejší, než se zdá a je i mnohem dál, než jsou jí ty přechozí generace ochotné dnes přiřknout. Díky moderním technologiím jsou mladí lidé zkušenější, umí si vybírat i z většího množství produktů a jsou i přirozeně investičně odvážnější, což ostatně k tomuto věkovému profilu patří. Rozhodně bych tuto generaci tedy nepodceňoval a nedělal bych z ní nesamostatnou generaci, jak se to často děje, když se označuje za sněhové vločky, které se prý neumí samy rozhodovat. To bych rozhodně neřekl.

Do jaké míry se tedy mladí odlišují v investování od starší generace?

Průzkum Ipsos jasně ukazuje, že i dnešní mladá generace má podobné preference z hlediska investování a životního stylu jako předchozí generace. Také oni chtějí bydlet ve vlastním. Říkám tomu „vlastní cihla ve vlastní zemi“. I oni chtějí mít možnost bydlet ve vlastním a mít život postavený na vlastních, pevných základech. A neznamená to tak tedy, že by mladá česká generace chtěla za každou cenu hledat cesty do jiných zemí, na rozdíl od našich sousedů. Zeptejte se třeba na Slovensku, tam by výsledky takovéhoto průzkumu byly určitě jiné. Řekl bych, že výsledky k mladým Čechům jsou tedy celkem povzbudivé a rozhodně bych z nich nebyl frustrovaný.

V debatě jste upozornil na to, že ve společnosti může vzniknout konflikt mezi generacemi. O co v něm půjde?

Konflikt mezi generacemi je něco, co si dobře uvědomuji, když sleduji problémy s územním plánováním a se stavebním řízením. Koneckonců víte, jak obrovský konflikt představoval stavební zákon v minulém volebním období? Ta debata kolem toho je tažená právě tímto konfliktem, který je mezi těmi, kteří už bydlí, a těmi, kteří ještě ne. Ti, kteří už bydlí, většinou totiž dělají všechno pro to, aby se v jejich blízkosti nic dalšího už nebudovalo a nestavělo, protože už chtějí mít klid. Samozřejmě ale tím, že existují nové generace, které mají podobnou preferenci, to znamená bydlet a také ve vlastním, bude se přirozeně zvětšovat i tento generační konflikt mezi těmi ještě nebydlícími a těmi už bydlícími.

Co se s tímto konfliktem dá tedy dělat?

Bude se muset politicky řešit, pokud nebudeme chtít politicky paralyzovat naši zemi, což by byla škoda a chyba. Od té nově nastupující vlády, která přichází s návrhem vrátit se k tomu stavebnímu zákonu, který byl výrazně změněn odcházející vládou, si tak slibuju, že by se toto mohlo pohnout lepším směrem, protože je přece jasné, že nemůžeme jet takto dál.

Víte, že se tady například už podařilo posunout mindset nastavení z hlediska stavebního řízení u liniových staveb. Máme tu liniový zákon a liniové stavby se tak budují mnohem snáz, jednodušeji a taky kvantitativně jich mnohem víc. Osobně si tak myslím, že nějakou takovou mini revoluci bude muset projít i stavební obor rezidenčního bydlení.

Říkáte, že mladí lidé touží po vlastní cihle, tedy bydlet ve vlastním. Říká to i průzkum Ipsosu, ve kterém ale šedesát procent z těchto mladých prohlašuje, že je pro ně vlastnictví nemovitosti nereálné. Jak by teda měli postupovat, aby ta vlastní nemovitost byla pro ně vůbec někdy dosažitelná?

Když se na to dívám z retrospektivy a dívám se, jak nákladné bylo pořídit si naše první bydlení v časech, kdy, když jsme vstupovali na trh práce my před pětadvaceti lety, tak si uvědomuji, že i tehdy bylo vlastní bydlení pro naši generaci celkem nedostupné ve vztahu k tehdejšímu našemu příjmu. Takže bych doporučoval hlavně neztrácet hlavu, a hlavně si neříkat, že je to všechno ztraceno. Věřím, že v téhle oblasti zažijeme i nějaké změny k lepšímu. Viděl jsem například nový metropolitní plán pro Prahu, kde jsou vyčleněné prostory, kde by mělo vznikat nové rezidenční bydlení. A jsou to desítky, možná stovky tisíc bytů. Řekl bych tak, že určitá naděje na zlepšení tady tedy je. Je ale důležité nedostat se do stavu, že ten generační konflikt bude tak silný, že vlastně cokoliv z těch pozitivních změn zastaví. Doufám, že to se nestane.

Drahý a zbytečný nesmysl. Hampl se nepáral s kritikou zestátnění ČEZ

Politika

Zestátnění ČEZ, které má v návrhu programového prohlášení vznikající vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů, je drahý a zbytečný nesmysl. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Bez dalších kroků to podle něj nepovede ke změnám v cenách silové složky energie. Záměr v kontextu letošního roku, kdy ceny energií už výrazně nerostou, nechápe.

ČTK

Přečíst článek

Mladí Češi jsou v investování odvážnější než generace před nimi. Stále se ale mají co učit

Money

Mladí lidé v Česku mají zájem o investice a touží po finanční nezávislosti a zajištění na budoucnost. Ačkoliv přejímají částečně i způsob života svých rodičů, v investicích jsou odvážnější a mají jiné priority. Vyplývá to z reprezentativních průzkumů v generaci Z a mezi lidmi nad 45 let, které realizovala agentura Ipsos pro společnost Broker Consulting a Air Bank.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Mojmír Hampl: Evropa se z hlediska svého významu zmenšuje. Největší problém je dekarbonizace

Leaders

Evropa ztrácí, říká Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér ČNB a současný šéf Národní rozpočtové rady, která sleduje útraty státu. „Evropa se z hlediska svého světového významu zmenšuje,“ říká Hampl. Zatím se neprobudila, a nezjistila, že se směr vývoje dramaticky změnil.

Dalibor Martínek

Přečíst článek