Míříme na miliardu korun, říká výkonný ředitel Knihobotu Bárta
Knihobot je start-up. Vznikl v roce 2019. Jeho princip je, že mu dáte knihy, které nechcete, a on je prodá, levněji, než kolik stojí jako nové. A vyplatí vás. Z opačného pohledu, seženete tam knihy levněji. Je to jako prodej ojetých aut. Letos se přes Knihobot otočí deset milionů knih. A obrat firmy míří k miliardě korun. Knihy od vás zdarma odvezou a novým zájemcům přivezou. Firma nyní působí v Česku, na Slovensku, v Rakousku a v Německu. Letos vstoupila do dalších pěti evropských zemí, bude je testovat. „Novější trhy je předčasné posuzovat, ale lze říct, že nám jde dobře příjem knih z Itálie,“ říká Ladislav Bárta, výkonný ředitel Knihobotu.
Jak se u vás liší cena knihy od té nové?
Pokud se ještě prodává, tak u nás bude vždy levnější. Říct průměrně o kolik je zrádné. Cena je alchymie, nastavujeme je automaticky, strojově. Díváme se, za kolik se prodávají knihy někde jinde, ať už nové, nebo použité. V případě, že se prodávají. Díváme se, za kolik se prodávaly historicky u nás. Důležité je, kolik jich máme na skladě a jestli skladová zásoba ubývá nebo roste. Někdy je to ve výsledku tak, že kniha v obchodě je za čtyři stovky a u nás je za stovku. Protože se jí prodalo strašně moc. Knihkupci jich také mají moc, ale ještě nechtějí snížit cenu. K nám se jich potom spousta dostane a není o ně takový zájem.
A někdy je to tak, že knihu prodáváme o deset nebo dvacet procent levněji, než stojí nová, protože je po ní velká poptávka, máme je v dobrém stavu a také hodně soutěžíme tím, že máme dobrou službu. To není v každém e-shopu stejné. Jde o to, jak funguje web, jak servis, jak zákaznická služba, když je něco špatně. Jak rychle vám knížky dojdou. U nás, když si knihu dnes dopoledne objednáte, odpoledne ji dáme třeba Zásilkovně a zítra ji máte v boxu. Nebo si knihu můžete objednat na výdejnu, do pár hodin je tam. Tím, že máme kvalitní službu, tak to není jenom o tom, že by lidé pouze koupili to samé jako v obchodě, ale levněji.
Vy jste v nějakém rozhovoru zmínil, že jste v podstatě IT firma, že máte třicet ajťáků, máte program, který knihy nacení, vyvinuli jste si vlastní software...
Je to tak. A nejde jenom o samotné nacenění. To, než se stane, tak program musí vědět, co má před sebou. Některé knihy mají čárový kód, to je jednodušší. V našem příjmu knih pracují takzvaní fotiči. Ti kód naskenují a je jasno. Hodně knížek kód nemá. Fotiči knihu projdou, zjistí její kvalitu a udělají čtyři fotky. Kvalita knížek, které k nám lidé posílají nebo nosí je zhruba na třetiny. Třetina je jako nová. Na třetině je vidět, že už ji někdo držel v ruce. A třetí třetina má mechanické závady. Umělá inteligence knihu identifikuje a nacení ji. Stav fotiči zaznamenají a je u každé knihy jasně popsaný na webu a zákazník vždy ví, který konkrétní kus v jakém stavu kupuje. Program nám rozvíjejí lidé, kteří tu sedí s námi. Když něco vymyslí, zkusí to nasadit, vyzkoušet. Když to funguje, necháme to, když ne, dají program zpátky.
Jak může ukázkově fungovat spolupráce mezi neziskovým sektorem a byznysem? Jednou z odpovědí je projekt Nezapomeňme 80, kde se setkala Nadace PPF a Paměť národa. Úspěšný projekt se tak zařadil mezi kandidáty na letošní cenu Good Company Circle.
Nadace PPF a Paměť národa: Klíčové jsou vzájemný respekt a hodnoty
Filantropie
Vloni jste měli obrat přes půl miliardy korun. Jak se vyvíjí letošní rok?
Dali jsme si za cíl, že se chceme zdvojnásobit. Teď jsme trošku níže, ale letos uděláme něco kolem miliardy korun, ze všech trhů, na kterých jsme, dohromady.
Jaký je poměr tržeb v Česku ve srovnání se zahraničními trhy, kde jste?
Česko ještě pořád udělá větší číslo. Zahraničí však roste velmi rychle, ten poměr se zmenšuje. Německo a Rakousko už jsou také velké. Tam jsme začali asi před dvěma roky. Německo určitě překoná Česko, ale letos se to ještě nestane. Letos jsme rozjeli ještě Španělsko, Itálii, Francii, Belgii a Holandsko v plnohodnotném režimu. To znamená, že máme zákaznickou podporu a webové stránky v tom kterém jazyce. Lidé nám mohou zadarmo posílat knížky. Doprava knih k nám je vždy zadarmo, dopravu platíme my.
Jak se knihobot jmenuje třeba ve Francii nebo ve Španělsku?
Všude se jmenuje bookbot. Jenom v Česku a na Slovensku je to knihobot. Časem pravděpodobně dojdeme k tomu, že i v Česku se budeme jmenovat bookbot. Pro veškerou komunikaci, branding, je nepraktické mít víc názvů.
Jaké jsou rozdíly v přístupu klientů na různých trzích?
V Rakousku fungují lidé podobně jako my. V Německu je znát, že je tam velmi silný Amazon. Lidé jsou víc zvyklí nakupovat na marketplacech. Potom nemáte tendenci dělat nákupy o více položkách, protože nic neušetříte na dopravě. Takže Němci dělají objednávky o méně položkách, ale zase objednávají častěji. Ty novější trhy je ještě předčasné posuzovat, ale lze říct, že nám jde dobře příjem knih z Itálie. Každý týden nám chodí tisíce italských knih. Zatím jsme tam malí, ještě jsme tam moc nenainvestovali. Ale je vidět, že se tam dobře chytá ta strana, že nám posílají knihy. Což je podmínka, abychom tam mohli i hodně prodávat.
Kolik máte v Česku výdejen knih?
Dvě máme vlastní, v Kolbenově ulici a na Strossmayerově náměstí. Potom máme partnerství s Levnými knihami, kdy jejich původní prodejny jsou rebrandované a staly se z nich vlastně naše výdejny. Když někdo chce odnést knihy na naši výdejnu, může je dát do jakýchkoliv Levných knih po celé republice, těch je přes padesát. Nepotřebujete žádnou registraci, nic. Řeknete, chtěl bych prodat knihy přes knihobot, dáte e-mail, telefonní číslo a jméno a za pár dní jsou knížky na webu a prodávají se. Ale primárně jsme e-shop.
Od investorů jste nově získali investici ve výši sta milionů korun. Co s těmi penězi uděláte, jak s nimi nakládáte?
Peníze jsou primárně na to, abychom mohli rychle růst. Náš český a slovenský byznys je cashově hodně pozitivní, a všechny tyto peníze dáváme do růstu. S externími penězi můžeme růst ještě rychleji.
Kolik knížek přes vás za rok projde?
Letos to bude k deseti milionům. To potvrzuje, že je naše služba pro prodejce knih opravdu dobrá. Nyní máme skladem asi 1,7 milionu knih, skoro milion unikátních titulů. Od některého titulu máme třeba sto kusů, od některého třeba jenom jeden nebo dva. Máme nejširší nabídku knih v Česku skladem. To ve velký rozdíl oproti mnoha jiným prodejcům knih, kteří je reálně skladem nemají a dodání trvá mnoho dní nebo i týdny.
Palác Bellevue na čtyři dny ovládlo umění. J&T Banka tu totiž pořádá již čtvrtý ročník prestižní přehlídky Art Index Pop-up, která nabízí to nejnovější od současných umělců. Výstava potrvá do neděle, je přístupná zdarma a jednotlivá díla jsou zdarma. Součástí je řada doprovodného programu i pro děti.
Startuje největší přehlídka současného českého umění. Art Index Pop-up nabízí hvězdy scény
Enjoy
Takže nejen zahraniční expanze, ale také bojujete o trh v Česku s prodejci nových knih.
Určitě. Chceme tady růst, potenciál trhu je obrovský. Zatím máme jednotky procent českého knižního trhu. Není důvod, aby více lidí nenakupovalo a neprodávalo použité knihy. Možná to je pro někoho nezvyk, ale je to stejné jako koupit si ojeté auto, což je úplně běžné. Dokonce už se autům, která jsou třeba rok stará, neříká ojetá, ale předváděcí nebo zánovní. My kvalitou služby a šířkou nabídky a dobrými cenami můžeme „urvat“ mnohem větší kus českého knižního trhu. Ale samozřejmě expandovat budeme také, německý trh má dvacetkrát větší potenciál než český.
Je větší zájem o nějak typ knih nebo žánr?
Nikdo moc nechce slovníky. O co je velký zájem jsou knihy v angličtině. Lidé jich nemají v knihovnách tolik, nakupují je posledních deset, dvacet let. Takže když nám někdo pošle anglickou knihu, je obvykle moderní, relevantní. Tento zájem je i proto, že u nás není tak silný Amazon. Když budete chtít nějakou knihu v angličtině, s velkou pravděpodobností ji u nás najdete, máme skladem 100 tisíc unikátních titulů, a budete ji mít druhý den. Žánry knih vlastně vůbec neřešíme. My přijmeme a umíme prodat všechny knihy. To je naše velká výhoda proti konkurentům. Jenom lidem, kteří nám knihu chtějí poslat, dopředu řekneme, které se obecně prodávají hůř. Což jsou především starší knihy, které vyšly v obrovských objemech. To je typicky klasická beletrie, která se vydala v Československu v sedmdesátých nebo osmdesátých letech.
Ve svém marketinu akcentujete také ekologickou funkci recyklace knih.
To není marketing. To je podstata našeho byznysu.
Co jsou pro vás v současné době prioritní cíle?
Obecně je to stoprocentní růst tržeb. Pět zemí, které jsem vyjmenoval a na které jsme letos vstoupili, určitě nebudou všechny skvělé. Nebude se nám dařit ve všech stejně. Čekám, že během pár měsíců se vyprofilují ty, kde jsme schopni přilákat hodně zákazníků. Na ty se potom zaměříme, na to je nyní brzo. Plánujeme také pobočku v Bratislavě, na Slovensku zatím nemáme žádnou vlastní. Vybereme místo a začneme nabírat lidi. Také chystáme třetí sklad, teď máme dva, který bychom chtěli spustit během podzimu nebo zimy. A také jdeme krůček po krůčku ve směru, aby co nejméně věcí musel dělat člověk a dělal to stroj. Jde o spoustu drobných věcí v provozu. Teď už nám, jak jsem říkal, stroj zjistí, jakou máme knížku a nacení ji. Chceme také zautomatizovat skladové procesy. Sice máme procesy dobře vyladěné, ale je tam pořád hodně lidské práce.
Investoři obvykle dávají peníze do start-upů, aby je maximálně zhodnotili. Jak ve firmě přemýšlíte o vzdálenějším horizontu, třeba až vybudujete evropský kolos?
To je spíš otázka na akcionáře. Ale zakladatelé Dominik a David Gazdošovi to mají jako svůj životní projekt. Kluci mají knížky rádi, věří tomu. Chtějí udělat velký český mezinárodní byznys, který jednak vytváří ekonomickou hodnotu, ale dělá i dobro. Myslím, že to mají jako svoji misi, ne aby to prodali. To by mohli udělat už teď. Firma, která má tržby miliardu korun, by měla velkou hodnotu už dnes.
