Čína v letošním roce vypadne z první pětky nejvýznamnějších vývozních destinací Německa. Stane se tak poprvé od roku 2010. Kvůli poklesu vývozu o deset procent na 81 miliard eur (téměř dva biliony korun) bude Číně patřit až sedmá příčka. Vyplývá to podle agentury Reuters z odhadu vládní obchodní agentury Germany Trade & Invest (GTAI).

Loni byla Čína na pátém místě. Letos ji předběhne Británie a Itálie. Podíl Číny na celkovém německém vývozu letos klesne na 5,2 procenta ze zhruba 7,5 procenta v roce 2021.

„Na jedné straně slábne čínský domácí trh,“ uvedla analytička GTAI Christina Otteová. „Na druhé straně stále více německých dodavatelů vyrábí lokálně, místo aby tam exportovali,“ doplnila.

Největším vývozním trhem pro německé zboží zůstanou letos Spojené státy, a to i přes předpokládaný pokles o 7,3 procenta na necelých 150 miliard eur. Zástupce GTAI ve Washingtonu Roland Rohde varoval, že pokles v USA by mohl pokračovat i v příštím roce. Další místa mají patřit Francii, Nizozemsku a Polsku.

Babiš: Členství v EU je pro Česko výhodné, unie však ztrácí konkurenceschopnost

Politika

Vláda si je vědoma toho, že členství České republiky v Evropské unii je výhodné. I v minulosti byl kabinet, v němž bylo hnutí ANO, konstruktivní a přinášel konkrétní návrhy, nebyl destrukční, uvedl po prvním jednání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO). Unie ale podle něj ztrácí konkurenceschopnost, neřeší problémy s energiemi či daňovými úniky.

ČTK

Přečíst článek

Celkový německý vývoz se má letos zvýšit o 0,6 procenta na zhruba 1,6 bilionu eur. Již třetím rokem za sebou zůstane zhruba na úrovni roku 2022, odhadla GTAI. Výraznější růst nečeká agentura ani příští rok.

Dovoz do Německa se má letos zvýšit o 4,4 procenta na 1,4 bilionu eur. Obchodní přebytek tak klesne na 195,4 miliardy eur, což bude nejnižší úroveň od roku 2012, pokud nepočítáme období 2020 až 2022, které ovlivnila pandemie nemoci covid-19.

Obchodní deficit Německa s Čínou má letos činit rekordních 87 miliard eur. Dovoz z Číny má vzrůst o více než sedm procent na zhruba 168 miliard eur. Na celkovém dovozu do Německa tak bude mít Čína podíl 12 procent.

Ruská centrální banka podala žalobu na belgickou společnost Euroclear, od které požaduje náhradu škody ve výši 18,2 bilionu rublů (4,75 bilionu korun), což je plná hodnota zmrazených státních aktiv Ruska, oznámil podle agentury Reuters moskevský soud. Euroclear, který funguje jako centrální depozitář cenných papírů, spravuje většinu ruských státních aktiv zmrazených v Evropské unii po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu. Žaloba je reakcí Moskvy na plány EU využít tyto prostředky k finanční podpoře Ukrajiny.

Očekává se, že moskevský soud vydá rychlé rozhodnutí ve prospěch ruské centrální banky. Na základě verdiktu by pak banka mohla usilovat o vymáhání náhrady škody i v zahraničních jurisdikcích.

Rusové slibují tvrdou odvetu

Rusko opakovaně varovalo EU, že použití jeho státních rezerv je krádeží, podkopává důvěru v centrální banky a euro. Slíbilo tvrdé odvetné opatření, včetně zabavení podílů evropských soukromých investorů v Rusku.

„Který racionální investor bude držet své cenné papíry v Euroclear, v eurech nebo v EU, pokud pochopí, že jeho vlastnická práva nejsou respektována a jeho aktiva mohou být pod jakoukoli záminkou zabavena,“ řekla agentuře Reuters zvláštní vyslanec ruského prezidenta Vladimira Putina pro investice a ekonomickou spolupráci Kirill Dmitriev. Plány EU označil za ránu mezinárodnímu systému rezerv vytvořenému Spojenými státy.

Ruské rezervy pro Ukrajinu? EU naráží na odpor vlastních států

Názory

Bortí se plán Evropské komise převést peníze z ruských rezerv Ukrajině. Proti jsou Belgie, Francie, Evropská centrální banka, Japonsko, Spojené státy, ale také Maďarsko, Slovensko či i Česko.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Země Evropské unie se 12. prosince dohodly na časově neomezeném zmrazení aktiv ruské centrální banky uložených v Evropě. Tím podle unijních představitelů padla významná překážka pro využití těchto peněz na pomoc Ukrajině při obraně proti ruské agresi.

Ruská centrální banka v reakci na rozhodnutí EU uvedla, že považuje jakékoli použití svých aktiv za nezákonné a že si vyhrazuje právo využít všechny dostupné prostředky k ochraně svých zájmů.

Plány na využití ruských peněz se setkaly s odporem i v Evropě. Bankéři varují, že zabavení takového množství státních aktiv by bylo právně sporné a vytvořilo by precedens. Švédská Riksbank již v roce 2024 uvedla, že takový krok by znamenal první případ, kdy by neválčící země zabavily aktiva válčící země v probíhající válce, aby pomohly třetí zemi. Návrhy EU jsou také v rozporu s myšlenkou zveřejněnou v některých verzích mírového plánu USA.