Google zásadně mění podmínky. Dotknou se platících i neplatících uživatelů

Různé české i mezinárodní instituce snižují očekávání růstu české ekonomiky. Naposledy snížila očekávání Evropská komise. Jak však tvrdí Michal Skořepa, ekonom České spořitelny, růst ekonomiky v posledních letech na pozadí německé stagnace naznačuje, že si česká ekonomika dokáže hledat vlastní cestu. Inflaci podle něj ČNB zvládne zkrotit.

Evropská komise jako další instituce zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok, a to na 1,8 procenta. Lze tento pokles vysvětlit pouze krizí v Perském zálivu?

Konflikt na Blízkém východě je v posledních měsících určitě dominantním negativním faktorem ekonomického vývoje, a to včetně navazujících posunů, jako je zhoršení nálady a zvýšení nejistoty v ekonomice, zvyšování delších úrokových sazeb, zvyšování vládních deficitů a podobně.

Pohonné hmoty za posledních pět let prakticky nerostly, kumulovaná inflace přitom v té době v Česku přesáhla 35 procent. Lze se tedy nyní „vymlouvat“ na pohonné hmoty?

Názory veřejnosti jsou vždycky hodně taženy momentálním vývojem, a ten je skutečně ve znamení skoku cen pohonných hmot na mnohem vyšší úrovně, než kde byly ještě dejme tomu před čtvrtrokem. Vývoj cenových relací nebo třeba reálných mezd v předchozích letech už je pro většinu z nás dávná minulost, kterou si pamatujeme jen mlhavě a mnohdy zkresleně. Tabulkami Českého statistického úřadu se probírá málokdo.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Česká ekonomika je tažená maloobchodní spotřebou. Je to zdravý základ ekonomického růstu?

V posledních letech oblíbené rčení, že český růst je tažen spotřebou domácností, dost hrubě zjednodušuje vlastně docela složitou otázku. Hodně totiž záleží na tom, jestli se bavíme o celkové spotřebě, která ovšem obsahuje vedle zdejší produkce i hodně zboží a služeb z dovozu, čímž zdejší ekonomice nijak nepomáhá, nebo jen o té části spotřeby, která se týká české produkce. Obecně lze říct, že pro budoucí růst české ekonomiky není ani tak důležité, komu se zdejší produkce prodává, tedy do jaké míry jsou jejím pomyslným odběratelem české domácnosti. Důležitější je, aby probíhaly soukromé i veřejné investice. A těm se v Česku v posledních letech tváří v tvář šokům, jako jsou zvýšená americká cla nebo konflikt na Blízkém východě, vlastně docela daří. Rozhodně víc než například v sousedním Německu.

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákonů o rozpočtech. Panuje obava, že nová úprava umožní vytváření vyšších schodků státního rozpočtu. O jak velké riziko jde z hlediska růstu inflace?

O nijak velké riziko by jít nemělo. Ne proto, že velké deficity nejsou výrazně proinflační, ale proto, že zvýšené deficity se daly očekávat už od okamžiku zveřejnění programového prohlášení nynější vlády. A tudíž se na ně může chystat i ČNB. Pokud bude centrální banka dělat svou práci dobře, případná výrazná fiskální expanze by měla vést k nastavení úrokových sazeb na vyšší úrovni než bez této expanze. Výsledkem pak bude stabilita celkové poptávky, a tedy i inflace, přičemž v pozadí bude větší poptávka ze strany vlády a o to menší poptávka ze strany firem a domácností. Velké vládní deficity budou nejspíš do značné míry dány spotřebou, která by rozhodně neměla být financována deficitem, ale to už je problém mezigenerační bezohlednosti, nikoli inflace.

Guvernér ČNB Aleš Michl se veřejně vyjadřuje ve smyslu, že inflaci nenechá vyrůst. Očekáváte v letošním roce růst základních úrokových sazeb?

Donedávna jsme očekávali v příštích dvou letech pomalý pokles repo sazby ČNB. Nejnovější vývoj kolem českých veřejných financí nás dovedl k tomu, že jsme toto očekávání poklesu posunuli až kamsi za rok 2028. Kombinace volnější fiskální disciplíny a důsledků blízkovýchodního konfliktu sice může být tak silně proinflační, že dotlačí ČNB ke zvyšování úrokových sazeb, nicméně v tuto chvíli přece jen za mírně pravděpodobnější pokládáme scénář, v němž bude stačit sazby nesnižovat.

Brusel zchladil český optimismus. Ekonomika poroste pomaleji, než se čekalo

Money

Česká ekonomika letos poroste pomaleji, než Evropská komise dosud čekala. Brusel snížil odhad růstu HDP na 1,8 procenta, zároveň počítá s vyšší inflací a rostoucím schodkem veřejných financí. Hlavní oporou ekonomiky má zůstat spotřeba domácností, rizikem jsou naopak cla, drahé energie a nejistota ve světovém obchodě.

ČTK

Přečíst článek

Informace o inflaci – za duben skok na 2,5 procenta – nebo informace o zpomalování ekonomiky mění investiční a spotřebitelský sentiment v zemi. Jak velké je to riziko pro růst české ekonomiky?

Sentiment je pro každou ekonomiku určitě významný faktor, a to v rovině investic i spotřeby. V tuto chvíli se ale podle dat ČSÚ pohybuje nálada v české ekonomice i nadále blízko své dlouhodobě normální úrovně. K relativnímu klidu v ekonomice možná přispívá i přístup, který mají k dopadům konfliktu v Perském zálivu finanční trhy – tedy že dopady nebudou nijak dramatické, protože konflikt bude brzy deeskalovat. Posouvání prognózy nahoru u inflace a dolů u růstu ekonomiky se zatím nezdá být tak výrazné, aby to většinu z nás nějak polekalo. A například u hypoték vidíme boom, nejspíš tažený očekáváním vyšších úrokových sazeb, který naznačuje, že české domácnosti se nabírání nových dlouhodobých dluhů nebojí.

Německá vláda očekává letošní růst své ekonomiky pouhé 0,5 procenta. Jak silný je to vliv na růst české ekonomiky?

Německo pořád zůstává naším zdaleka nejvýznamnějším obchodním partnerem. Růst české ekonomiky v posledních letech na pozadí německé stagnace naznačuje, že česká ekonomika si dokáže hledat vlastní cestu. Zdejší růst tempem přes dvě procenta je vcelku přijatelný. Kdyby se ale Německu dařilo líp, nejspíš by růst české ekonomiky byl ještě výrazně vyšší.

Jaké je aktuálně podle vás největší riziko ve vývoji české ekonomiky?

V horizontu měsíců vývoj na Blízkém východě a obecněji šoky přicházející ze Spojených států. V horizontu několika málo let domácí fiskální expanze. V ještě delším horizontu výkyvy kolem Green Dealu, tlak čínské průmyslové konkurence a pokračující zatuhlost českého trhu práce.

Alexandr Lukašenko tvrdí, že Bělorusko nechce vstoupit do války proti Ukrajině. Zároveň připustil, že je ochoten jednat s Volodymyrem Zelenským o problémech mezi oběma zeměmi. Ukrajinský prezident přitom opakovaně varuje, že Moskva se snaží Minsk do konfliktu zatáhnout.

Zelenskyj opakovaně varoval před snahou Moskvy zapojit Bělorusko, nejbližšího spojence Ruska, do války, kterou pátým rokem vede proti Ukrajině. Bělorusko na počátku války dalo ruským silám k dispozici své území pro ruský vpád na sever Ukrajiny, do války se však běloruské ozbrojené síly přímo nezapojily.

Řehka varuje Babišovu vládu: Česko může ztratit důvěru spojenců v NATO

Politika

Česko nebude spolehlivým spojencem, pokud nesplní závazky, které přijalo v rámci NATO. Na bezpečnostní konferenci Globsec Forum 2026 to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka.

nst

Přečíst článek

Lukašenko takovou hrozbu popřel. „Pouze v jediném případě budeme zataženi do války, do války proti Ukrajině, a to pokud proti nám spáchají agresi. Nechystáme se nechat vtáhnout do války na Ukrajině. Není to nutné,“ prohlásil Lukašenko. Ujistil, že je ochoten setkat se se Zelenským, a to „na jakémkoliv místě Ukrajiny či Běloruska“ a posoudit bilaterální problémy.

Lukašenko, který je vnímám jako nejbližší spojenec Moskvy, na začátku války proti Ukrajině poskytl Rusku běloruské území pro útok na sousední zemi. Z ruských leteckých základen v Bělorusku také startovaly ruské letouny, které bombardovaly ukrajinská města a obce. Běloruské ozbrojené síly se sice do války proti Ukrajině přímo nezapojily, nicméně Západ v reakci na počínání Minsku uvalil na Bělorusko sankce.

Moskva před vpádem ruských vojsk do sousední země v únoru 2022 opakovaně ujišťovala, že nemá v úmyslu Ukrajinu napadnout.