Lukáš Kovanda: Zdražuje i teď ČNB hypotéky, přestože své úroky zvedla naposledy v červnu?
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Jenže teď mu přichází nečekaná pomoc. A rovnou ze Stockholmu. Letošní Nobelova cena za ekonomii totiž připomíná, že centrální banka může zdražovat hypotéky, aniž by vůbec pohnula úrokovou sazbou. Stačí, když promluví.
Nobelovu cenu za ekonomii letos získali američtí ekonomové Robert Hall a Michael Woodford. Jejich výzkum zásadně proměnil chápání toho, jak funguje hospodářství a jak je ovlivňují vlády či centrální banky. Ukázal mimo jiné, že ekonomiku neřídí jen dnešní rozhodnutí, nýbrž také očekávání těch budoucích.
Pro české domácnosti, které si chtějí pořídit vlastní bydlení, má toto zdánlivě akademické zjištění praktický význam.
Letošní Nobelova cena za ekonomii míří k tématu, které se přímo dotýká hypoték, úrokových sazeb, investic i pracovního trhu. Američané Michael Woodford a Robert E. Hall získali ocenění za výzkum toho, jak očekávání domácností, firem a investorů ovlivňují celou ekonomiku. Praktický význam jejich práce vysvětluje ekonom Lukáš Kovanda.
Sazby ČNB nejsou všechno. Nobelova cena ukazuje, co skutečně hýbe hypotékami
Money
Představme si, že Česká národní banka dnes ponechá svoji základní úrokovou sazbu beze změny. Mohlo by se zdát, že tedy neudělala nic, co by hypotéky zdražilo. Jenže pak vystoupí některý z jejích představitelů a upozorní, že kvůli inflaci možná bude nutné držet úroky vysoko podstatně déle, než se dosud předpokládalo. Nebo je dokonce dále zvýšit.
Finanční trhy zpozorní. Obchodníci přehodnotí očekávání a dlouhodobější tržní úrokové sazby mohou okamžitě vzrůst. S nimi pak mohou zdražit i hypotéky.
Někdy stačí jen slova
Tento mechanismus pomohl vysvětlit letošní nobelista Woodford. Odborně se mu říká „působení měnové politiky prostřednictvím očekávání“. Zjednodušeně: centrální banka nemusí zdražit peníze jen svým rozhodnutím. Někdy postačí její slova.
Představte si podnik, který si pouhým ťuknutím do klávesnice vytváří to, co následně za úrok půjčuje zákazníkům. Hotový strojek na peníze. Tak může na první pohled působit fungování komerčních bank. Při poskytnutí úvěru totiž skutečně vznikají nové peníze. Nabízí se proto otázka: proč hypotéky zdražují, když vytvoření peněz pořád vyžaduje jen účetní zápis? A proč banky lákají střadatele na spořicí účty, když si peníze mohou samy „vyťukat“?
Lukáš Kovanda: Banky tvoří peníze „z ničeho“. Proč nám tedy zdražují hypotéky?
Názory
V Česku to není pouze teorie. ČNB naposledy zvýšila základní sazbu v červnu, z 3,5 na 3,75 procenta. Hypotéky však zdražují i následně. A jedním z důvodů je právě změna očekávání, kterou přiživují jestřábí výroky členů bankovní rady. Ti upozorňují na přetrvávající inflační rizika, mimo jiné spojená s válkou v Íránu, dražšími energiemi či domácími cenovými tlaky.
Trh tak musí počítat s tím, že peníze zůstanou drahé déle. To se promítá například do tříletých úrokových swapů, podle nichž banky mimo jiné oceňují hypotéky s tříletou fixací. Ta je nyní v Česku nejběžnější.
Samozřejmě, úročení hypoték neurčuje pouze ČNB. Roli hrají také marže bank, jejich konkurence, náklady financování nebo vývoj světových finančních trhů.
Češi platí za hypotéky stále víc, Polákům přitom úvěry na bydlení zlevňují. A to přesto, že bankám v obou zemích rostou náklady na dlouhodobé financování téměř stejně. Proč to tak je? Odpověď se skrývá v maržích bank, které Poláci stlačují mnohem razantněji.
Lukáš Kovanda: Kdo letos Čechům tak mocně zdražuje hypotéky? Ne, není to ČNB ani rozhazovačná vláda
Názory
Babiš tedy nemá automaticky pravdu v tom, že ČNB vede nesmyslnou měnovou politiku. Má však pravdu v tom, že její politika je jednou z příčin drahých hypoték. A to dokonce i tehdy, když zrovna sazby nezvyšuje.
Je v tom jistá ironie. Premiér kritizoval centrální bankéře jako teoretiky, kteří prý nerozumějí životu obyčejných lidí. Jenže právě špičková ekonomická teorie nyní pomáhá vysvětlit, proč má jeho výtka racionální jádro.
Guvernér ČNB Aleš Michl dal rozhovor prestižnímu deníku Financial Times. Hájil v něm své postoje vůči tlaku premiéra i prezidenta: nechce snižovat úrokové sazby ani prosazovat rychlý vstup do eurozóny.
Michl kritizoval Babiše i Pavla a hájil si vlastní politiku
Leaders
Letošní Nobelova cena tak přináší i zásadní praktické poučení: Chceme-li pochopit, proč nám zdražují hypotéky, nestačí sledovat, co ČNB dělá. Musíme také poslouchat, co říká.
Protože i slova centrálních bankéřů mohou mít svoji cenu. A tu pak Češi platí každý měsíc ve splátkách hypoték.