Sazby ČNB nejsou všechno. Nobelova cena ukazuje, co skutečně hýbe hypotékami
Letošní Nobelova cena za ekonomii míří k tématu, které se přímo dotýká hypoték, úrokových sazeb, investic i pracovního trhu. Američané Michael Woodford a Robert E. Hall získali ocenění za výzkum toho, jak očekávání domácností, firem a investorů ovlivňují celou ekonomiku. Praktický význam jejich práce vysvětluje ekonom Lukáš Kovanda.
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali američtí ekonomové Michael Woodford a Robert E. Hall za výzkum mikroekonomických základů makroekonomické stabilizace. Za složitým názvem se přitom skrývá otázka, která se přímo týká peněz lidí i firem: proč se mění úroky hypoték, co ovlivňuje ceny úvěrů, proč ekonomika střídá období růstu a propadů a proč firmy někdy začnou propouštět.
Podle Švédské královské akademie věd oba ekonomové vytvořili nové makroekonomické modely, které pomáhají lépe nastavovat fiskální a měnovou politiku. Včasné zásahy státu a centrálních bank díky nim mohou tlumit hospodářské výkyvy. Součástí Nobelovy ceny je letos odměna 12 milionů švédských korun, tedy přibližně 26 milionů korun.
Jejich objevy pomáhají vysvětlit jednu z velkých chemických záhad života a zároveň mají velmi praktické využití při výrobě léčiv, hnojiv nebo parfémů. Nobelovu cenu za chemii letos získali Francouz Henri Kagan a Japonec Kenso Soai za průlomovou práci v oblasti asymetrické organické syntézy.
Objevili, jak se molekuly „kopírují“. A patří jim letošní Nobelova cena za chemii
Enjoy
Úroky nejsou jen o dnešní sazbě
Michael Woodford zásadně přispěl k pochopení toho, jak centrální banky ovlivňují ekonomiku nejen samotnou změnou úrokových sazeb, ale také tím, co říkají o jejich budoucím vývoji. Jak vysvětluje ekonom Lukáš Kovanda, očekávání lidí a investorů mohou být téměř stejně důležitá jako aktuální rozhodnutí centrální banky.
Pokud například člověk očekává výrazný pokles sazeb, může nákup bytu a hypotéku odložit. Firma zase při rozhodování o investici nesleduje jen dnešní cenu úvěru, ale také to, kolik bude financování pravděpodobně stát v dalších letech. Právě na tomto principu stojí takzvaná forward guidance, tedy komunikace centrálních bank o budoucím směřování měnové politiky.
To má přímý dopad také na české hypotéky. Snížení základní sazby České národní banky totiž automaticky neznamená, že okamžitě zlevní úvěry na bydlení. Banky sledují i očekávaný vývoj sazeb, náklady zajištění, riziko a vlastní marže. Rozhodování ČNB se proto promítá také do výnosů dluhopisů, úrokových swapů a ceny financování.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američan Karl Deisseroth a Němci Peter Hegemann a Georg Nagel. Trojice vědců zásadně přispěla k rozvoji optogenetiky, která umožňuje pomocí světla ovlivňovat aktivitu nervových buněk a zkoumat mozkové okruhy spojené například s pamětí, emocemi nebo chováním.
Nobelovu cenu získali vědci, kteří dokážou „ovládat“ neurony světlem
Enjoy
Hall vysvětluje, proč lidé neutratí každou korunu
Robert E. Hall se zase soustředil na rozhodování domácností o spotřebě a na fungování pracovního trhu. Lidé podle jeho výzkumu nereagují pouze na to, kolik právě vydělávají, ale také na to, jaké příjmy očekávají v budoucnu. Jednorázová prémie proto nemusí znamenat prudký růst útrat, zatímco trvale vyšší mzda může spotřebu změnit výrazněji.
Hallův výzkum rovněž pomohl vysvětlit, proč může nezaměstnanost zůstávat zvýšená i v době, kdy některé firmy stále hledají pracovníky. Hledání vhodného zaměstnance i nové práce totiž stojí čas a peníze. Hospodářské ochlazení tak může zastavit nábor nebo vyvolat propouštění a jeho následky mohou přetrvávat déle než samotný prvotní ekonomický šok.
Letošní Nobelova cena tak ukazuje, že řízení ekonomiky není jen otázkou správného nastavení úrokových sazeb, daní nebo státních výdajů. Klíčové je také to, jak rozhodnutí centrálních bank a vlád pochopí domácnosti, firmy a investoři a jak na ně následně zareagují.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
