Levnější a stejně dobrá alternativa k Praze? Bydlení v „zeleném“ Kladně
Kladno už dávno není špinavým městem, naopak. Téměř každý tamní obyvatel to má do zeleně maximálně deset minut.
Nejenom strategická poloha vůči Praze ale třeba i spousta zeleně dělá z Kladna atraktivní místo pro život. „Skoro všichni obyvatelé města se do deseti minut dostanou do přírody,“ přibližuje Jan Šulc, šéf společnosti EBM. Ta v Kladně rozvíjí dvě lokality.
Jeden přímo u kladenského hlavního nádraží, kde vznikne zhruba 600 bytů. Druhý se také nachází v pohodlné dochozí vzdálenosti od vlaku. „Tento projekt je trochu menší, nabídneme 125 bytů. Začít stavět bychom měli letos v létě,“ přibližuje Šulc.
Nejenom rychlodráha, která významně urychlí cestování do Prahy, i levnější pozemky, dělají z Kladna developerskou bonanzu.
Kladno, to je to město. Je levnější než Praha, jak dlouho to ale tak bude?
Reality
Díky výstavbě rychlotrati se výrazně zlepší doprava do Prahy. Za 35 minut se Kladeňáci dostanou na Masarykovo nádraží. V okamžiku, kdy vlaky budou jezdit každých 10, 15 minut to bude podobné jako cestování metrem z okrajových pražských čtvrtí. „Bydlet na Kladně bude brzy stejné jako bydlet ve Stodůlkách či ve Zličíně,“ upřesňuje Šulc, který je jako Kladeňák přesvědčen o obrovském rozvojovém potenciálu Kladna.
Největší středočeské město, má něco kolem 70 tisíc obyvatel, se podle něj už brzy stane dostupnější a stejně atraktivní alternativou bydlení v Praze.
Bývala jednou z nejslavnějších továren. Ve své hvězdné éře zaměstnávala více než 20 tisíc lidí. Dnes je areál kladenské Poldovky jedním z největších a také nejatraktivnějších brownfieldů v Čechách. Tisíce metrů čtverečních se proto začínají sanovat a měnit. Působí tu hned několik subjektů.
REPORTÁŽ: Kladenská Poldovka vstává z popela. Sloužit bude průmyslu, možná i kultuře
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
