Ve Špindlu přibyly dvě sjezdovky. Stavba propojovacího terminálu se ale opozdí, říká ředitel Skiareálu

Projekt propojení areálů Svatý Petr a Medvědín je historická vize, která vznikla již za minulého provozovatele na přelomu tisíciletí. V roce 2006 se o ní začalo reálně uvažovat a projektovat. Tím záměr získal konkrétní podobu, která znamená propojení areálů dvěma lanovkami. Do územního plánu se projekt dostal v roce 2012. „Kvůli výraznému zdražení jsme nyní museli projekt přepracovat, a jinak rozfázovat, protože by se náklady vyšplhaly ze 750 milionů na 1,3 miliardy,” říká ředitel areálů Špindlerův Mlýn René Hroneš.

V těch letech ještě Melida ze skupiny TMR nebyla provozovatelem areálu. Jak jste po převzetí areálů projekt rozvíjeli? 

Naše společnost Melida projekt převzala a pokračovala v naplňování této vize. Když jsme se dostali do konkrétnější fáze, tak musela být vypracovaná studie EIA. To byl běh na několik let. Abychom získali potřebná razítka a povolovací řízení v rámci národního parku. 

A jak projekt probíhá dál? 

V letech 2018 a 2019 jsme se dostali do konkrétní fáze hotových projektů a časového harmonogramu. Měli jsme vybraného generálního dodavatele a celý projekt byl vykalkulován na 750 milionů korun.  

FOTOGALERIE: Nové sjezdovky ve Špindlerově Mlýně

Co projekt propojení ve finále konkrétně obsahoval? 

V té době byl plán realizovat stavbu do dvou let. To bychom bývali dokázali splnit, nicméně přišel covid-19 a sezóna, která nebyla. Následně vše zdražilo, přišla energetická krize, válka na Ukrajině, inflace a další komplikace. Tak jsme se dostali do situace, kdy muselo dojít k překalkulování projektu a z plánovaných 750 milionů se investice navýšila na 1,3 miliardy korun.  

Před letošní sezónou máte připravené dvě nové sjezdovky. Co tomu předcházelo? 

Na konci loňského roku jsme získali všechna nutná povolení. V lednu jsme odlesnili plochy pro dvě nové sjezdovky. Vzhledem k enormnímu  nárůstu rozpočtu, však  již nevychází původní harmonogramí prací, ani možnosti financování. Proto jsme museli celý projekt přefázovat a před letošní sezónou investujeme 300 milionů korun, které jdou do dokončení nových sjezdovek a instalace zasněžování tak, aby tři kilometry nových sjezdovek byly připravené již před startem sezóny.  Chtěli jsme, abychom našim lyžažům přinesli co nejvíce viditelných novinek hned v první fázi projektu.

Pracovali jste i na úpravách stávajících tratí? 

Ano. Výrazně jsme rozšířili obě modré sjezdovky, které jsou tradičně nejvytíženější a nejoblíbenější. A protože byly přetížené, tak jsme úplně změnili modrou sjezdovku ve Svatém Petru, která je vůbec nejfrekventovanější. Zásadně jsme změnili i modrou na Medvědíně, která byla do letoška odkázaná jen na přírodní sníh, proto jsme instalovali zasněžovací systém, který umožní plnohodnotný provoz. Lyžaři tak změny okamžitě poznají. 

Marcel Soural: Rokytnice bude hezčí než Špindl do 15 let. První změny poznají lyžaři už letos

Reality

Praha je jeho hlavním působištěm. Aktuálně staví třeba novou čtvrť na Smíchově nebo na Stodůlkách. Dlouhodobě ale investiční skupina Trigema Marcela Sourala posiluje i v cestovním ruchu. K Monínci ve středních Čechách, vinařství na Zlínsku a Železné Rudě přidává ještě Rokytnici. „Plánujeme například i propojení skiareálů Horní Domky a Studenov. I ten plánujeme významně zrekonstruovat a samozřejmě vymyslet možnosti hospodaření s vodou a parkování. Všechny tyto změny, budou nyní probíhat v první fázi jako projektová příprava,“ přibližuje v rozhovoru pro Newstream některé ze svých plánů Marcel Soural, zakladatel a majitel developerské společnosti Trigema.

Petra Jansová

Přečíst článek

Jak to tedy v současné době vypadá s obřím projektem propojení areálů Svatý Petr a Medvědín novým přestupním terminálem v údolí Labe? 

V tomto případě se jedná o obrovskou investici, kterou do plánovaných dvou let nyní nejsme schopni zvládnout a musíme ho rozložit do delšího časového období. Jak už jsem uvedl, letos jsme investovali 300 milionů, ale investice do kompletního projektu z externích důvodů obrovsky narostla. Kromě výše nákladů jsme omezeni tím, že máme zastropovanou možnost zadlužení podniku a tím omezené možnosti financování. Musíme to tady rozfázovat tak, abychom si něco půjčili a zbytek vydělali sami. 

Bude se tedy projekt ještě nějak upravovat, aby se redukovaly náklady? 

Aktuálně řešíme, že tak jak byl projekt původně vypracován, tak v v té podobě se v současné makroekonomické situaci zrealizovat nedá. Proto se bavíme o tom, jak bychom mohli lanovky a sjezdovky vytvořit co nejrychleji, aby to přineslo finanční efekt. Nový plán je takový, že dojezdy sjezdovek a dolní stanice lanovek budou na terénu, a ne na střeše parkovacího terminálu. 

Je Špindl vůbec infrastrukturně připravený pojmout ještě větší počet lyžařů, kteří navštíví nové i stávající sjezdovky? 

Tratě jsme rozšířili, tak se bezpečnost a komfort lyžování ještě zlepší. Ubytovací kapacita Špindlu je někde mezi 13 až 16 tisíci lůžky, takže kapacita je enormní. Město se naopak potýká s tím, že návštěvnost neroste, ale stagnuje. Naším cílem je tenhle trend zvrátit a vytvořit ze Špindlu pobytové středisko. Ve Špindlerově Mlýně by měla v dohledné době vznikno dva až tři pětihvězdičkové hotely. Jde o to získat klienty na delší pobyt a nejen na jednodenní lyžování. To by zároveň uvolnilo místa k parkování, která tito lyžaři zabírají. 

Skiareál Špindlerův Mlýn představí nové sjezdovky. Miliardář Rattaj investuje 300 milionů

Zprávy z firem

V nejznámnějším krkonošském středisku, Špindlerově Mlýně, chystá společnost Melida, která patří do skupiny TMR miliardáře Igora Rattaje masivní investici. Nabídne dvě nové a dvě rozšířené sjezdovky, i modernější spůsob zasněžování.

Michal Nosek

Přečíst článek

Čím chce Špindl konkurovat alpským svahům, které si čeští lyžaři oblíbili a mnozí je preferují před domácími sjezdovkami? 

Výškou hor, ani počtem kilometrů sjezdovek, opravdu konkurovat alpským střediskům nemůžeme. Na druhou stranu, každý má jen jedny nohy a pokud za den odlyžujete dvacet kilometrů na čtyřech sjezdovkách, nebo na dvou stech tratí, tak je to jedno, protože víc se stejně zvládnout nedá.  

V čem je tedy ta výhoda, kterou chcete lyžaře přesvědčit, aby začali do Krkonoš více jezdit? 

Primárně jde o dostupnou vzdálenost z Prahy, Středočeského kraje a dalších větších měst. Krkonoše se dají zvládnout jak na denní lyžování, tak na víkendové. To rozhodně není typ zájezdu, který by se dal absolvovat do Rakouska. 

A co ceny? Mnozí lyžaři již říkají, že to mnohdy v zahraničí vyjde i levněji, než pobyt v nejvyšších českých horách. 

To bych si dovolil oponovat, protože podnikáme i Rakousku, známe tamní trh a víme kolik tam co stojí. Náklady rakouských středisek na vlastní podnikání jsou v řadě směrů nižší než v Čechách. Například v cenách energií, ale mantra, že týden lyžování v Alpách vyjde výrazně levněji, než v Krkonoších není pravda. Leda, že byste se ubytovali třicet kilometrů od areálu s kartonem plzní a potravinami nakoupenými doma ve slevách. To ale není typ pobytu a lyžování, který nabízíme ve Špindlu. Navíc nabízíme skipasy s dynamickými cenami, které umožňují najít levnější dny. Je to ale třeba naplánovat. Je to stejné jako s letenkami. Přímo na letišti jsou mnohem dražší, než když se koupí s předstihem.  

Chaty a chalupy zlevnily až o desítky procent, a to i v poptávaných lokalitách

Reality

Ceny chat a chalup v letošním třetím čtvrtletí meziročně poklesly v průměru o 12 procent a v extrémních případech až o 40 procent. Důvodem je, že v době pandemie koronaviru ceny rekreačních nemovitostí zásadně vzrostly, po propadu na realitním trhu zapříčiněném makroekonomickými vlivy se jich ale lidé začali rychle zbavovat.

ČTK

Přečíst článek