Debata o moderním zemědělství v Evropě se často opírá o silné obrazy a emoce, méně už o ekonomickou realitu. Extrémní příklady ze světa, jako jsou vysoce koncentrované velkochovy, přitom nejsou jen kuriozitou. Ukazují limity systému, ve kterém se dnes pohybujeme i my v Evropě.

Zemědělská produkce je ve své podstatě svázána třemi základními faktory: objemem produkce, dopadem na životní prostředí a úrovní welfare zvířat. Tyto faktory nejsou vzájemně posilující, ale naopak v napětí. Zvýšení standardů welfare znamená vyšší náklady na jednotku produkce, typicky o desítky procent. Extenzivnější chovy vyžadují násobně více půdy, což zvyšuje tlak na krajinu. Naopak intenzifikace snižuje nároky na půdu, ale vyvolává otázky ohledně etiky a vnímání veřejností.

Evropský model se dlouhodobě snaží hledat rovnováhu. Problém nastává ve chvíli, kdy se z této rovnováhy stává politický nebo společenský ideál bez vazby na ekonomiku. Produkce potravin je totiž odvětví s nízkými maržemi a vysokou citlivostí na náklady. Jakmile se systém dostane mimo ekonomickou udržitelnost, produkce se přesouvá jinam.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

Typickým příkladem je diskuse o extenzivních chovech. Ty přinášejí nesporné benefity v oblasti welfare, ale současně zvyšují náklady, snižují produktivitu a v některých případech i zhoršují environmentální parametry na jednotku produkce. Například u drůbeže může rozdíl v nákladech mezi intenzivním a extenzivním systémem dosahovat 20,50 procenta, zatímco potřeba půdy může být i několikanásobná. To jsou hodnoty, které se přímo promítají do cen potravin.

Do této rovnice vstupuje globální trh. Ten nepracuje s hodnotovými preferencemi, ale s cenou. Produkce v Jižní Americe nebo Asii probíhá při výrazně nižších nákladech, nejen kvůli levnější práci, ale především kvůli odlišným regulatorním rámcům. Rozdíl v produkčních nákladech u hovězího masa může činit i desítky procent. Tyto rozdíly pak určují světové ceny, ke kterým se evropský producent musí vztahovat.

Přísná pravidla pro domácí producenty

Evropská obchodní politika tento tlak dále zesiluje. Otevírání trhu dovozům ze zemí s nižšími standardy vytváří asymetrii: domácí producenti musí splňovat přísná pravidla, zatímco konkurenční zboží vzniká za podmínek, které by v EU nebyly přípustné. I relativně omezené objemy dovozu přitom mohou významně ovlivnit tržní cenu, v některých komoditách jsme v minulosti viděli cenové výkyvy v řádu desítek procent.

Výsledkem je strukturální tlak na evropské zemědělství. Pokud se produkce v Evropě omezí bez odpovídajícího poklesu spotřeby, vzniklý prostor zaplní dovoz. Ten však často přichází z prostředí s nižšími environmentálními i welfare standardy. Z globálního pohledu tak nedochází ke zlepšení, ale k přesunu problému.

Agrofert může opět čerpat dotace. A vyplacené miliardy se vymáhat nebudou, rozhodl fond

Zprávy z firem

Agrofert může znovu čerpat dotace a účastnit se veřejných zakázek. Státní fond dospěl k závěru, že jeho struktura je v souladu se zákonem a premiér Andrej Babiš tak není ve střetu zájmů.

ČTK

Přečíst článek

Hledání rovnováhy

Evropa se tak dostává do paradoxní situace: nastavuje nejvyšší standardy na světě, ale zároveň otevírá svůj trh produkci, která tyto standardy nesplňuje. Tento nesoulad není pouze politickou otázkou, ale především ekonomickým faktem s konkrétními dopady na ceny, soběstačnost i strukturu venkova.

Pokud má být evropský model dlouhodobě udržitelný, je nezbytné vést debatu na základě reálných dat a ekonomických souvislostí. Každé rozhodnutí v oblasti zemědělské politiky má totiž měřitelné důsledky, pro producenty, spotřebitele i krajinu. Ignorování těchto vazeb nevede k ideálnímu stavu, ale k přesunu produkce mimo náš vliv.

Evropské zemědělství nestojí před volbou mezi „dobrým“ a „špatným“ modelem. Stojí před nutností hledat rovnováhu v prostředí, kde globální konkurence žádnou rovnováhu neřeší. A právě v tom spočívá podstata současné výzvy.

Autor je předseda Zemědělského svazu České republiky

Skupina ČSOB považuje kybernetickou bezpečnost za samozřejmou součást svého fungování. Rizikem jsou podle ní ale i finanční firmy s nižšími bezpečnostními standardy, jejichž služby klienti využívají. „Je to de facto součást naší licence, abychom mohli dělat dobře naši práci,“ říká šéf ČSOB Aleš Blažek.

Aktuálně prezentovaný průzkum společnosti Mastercard, s níž a s Policií ČR od loňska spolupracujete na edukativní kampani, ukázal, že lidé znají kybernetická rizika i způsob, jak jim předcházet. Ale obojí ignorují pod heslem „mně se to nemůže stát“. Co vaši klienti, vidíte nějaký posun k lepší péči o vlastní kyberbezpečnost?

Naši klienti jsou poučenější. Ale je pravdou, že se na trhu objevují různé další finanční instituce, které třeba ani nejsou v České republice a které v rámci různorodosti využívají naši klienti i klienti jiných bank. A tam vidíme, že tyto instituce nejsou tak dobře chráněny proti kybernetickým rizikům jako my. Nechtěl bych nikoho jmenovat, ale jsou firmy, které nemají tak vysoké standardy ochrany klientů, moc s nimi nekomunikují a podobně. Také banky, které primárně nepůsobí na českém trhu. To vidíme jako závažnější problém, protože to umožňuje, že systém je zčásti otevřený a že z něj mohou odcházet peníze daleko snáze, než by bylo záhodno.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Důležitou součástí kybernetické bezpečnosti je v neposlední řadě také finanční gramotnost lidí. Jak to vidíte vy?

Na našich stránkách nabízíme multimediální interaktivní vzdělávací kurz Penězověda, zaměřený na finanční gramotnost a kybernetickou bezpečnost, který je určen i učitelům a rodičům. Také máme ambasadory, kteří chodí do škol, včetně generálního ředitele ČSOB. Chodím tam každý rok. Za posledních pět či osm let jsme takto oslovili asi 60 tisíc žáků a stále v tom pokračujeme. Společně s Českou národní bankou také pro školy a kolektivy organizujeme soutěž s názvem Filipův pohár, která zvyšuje zájem i znalosti nejen finanční gramotnosti, ale i kyberbezpečnosti.

Osobně chodíte do škol. Na co se vás žáci nejvíce ptají?

Kladou mi nejrůznější otázky. Například jak investovat do akcií, zda investovat do kryptoměn, jak se rychle stát bohatým a podobně. I děti třeba osmileté či devítileté.

Průzkum Investony: Polovině Čechů leží peníze ladem. Brzdí je strach z rizika

Money

Češi zbytečně přicházejí o peníze, protože se bojí změn. Více než polovině z nich brání v lepším nakládání s financemi strach z rizika a téměř polovina má pocit, že svým financím dostatečně nerozumí.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Odkud takhle malé děti tyhle otázky mají?

Já bych je nepodceňoval. Baví se o tom mezi sebou, vidí to na sociálních sítích. Někteří jsou relativně hodně finančně gramotní. A samozřejmě jim pomáhají rodiče se zorientovat a ukázat cestu k investování.

Nároky na kybernetickou bezpečnost rostou. I díky různým regulatorním požadavkům. Jak se to promítá do nákladů skupiny ČSOB?

Investujeme stovky milionů korun do ochrany proti kyberútokům zaměřeným na ČSOB anebo do ochrany našich klientů. Bereme to jako konstantní část investic a posilujeme týmy, které na tom pracují, protože to je jedna z nejdůležitějších věcí. A pak jsou tady náklady firem, našich klientů. Těm se snažíme různými formami pomáhat. Lepší ochranou z naší strany, dále třeba pojištěním, aby škody, které na ně případně dopadnou, nebyly tak závažné.

To se ale na vašich nákladech podepisuje.

Samozřejmě. My to ale bereme jako automatickou součást našeho každodenního fungování, že musíme chránit nejen nás, ale i klienty. Je to de facto součást naší licence, abychom mohli dělat dobře naši práci.

Firmy už přicházejí na chuť AI. Zatím si ale netroufají na její hlubší zapojení

Zprávy z firem

Téměř tři čtvrtiny českých firem už mají strategii umělé inteligence nebo ji připravují, přičemž nejčastěji využívají Copilot od společnosti Microsoft. Přestože AI postupně mění fungování podniků, výraznější snižování počtu zaměstnanců kvůli jejímu nástupu očekává jen menšina firem.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Česká ekonomika sice nepředvedla žádný zázrak, ale EU je na tom hůř

Money

Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí mezikvartálně vzrostla o 0,2 procenta a meziročně o 2,1 procenta díky spotřebitelům. Ekonomové hovoří o zklamání. Nicméně EU je na tom hůř.

Ivana Pečinková

Přečíst článek