Až čtvrtina voličů již v průběhu prvních hodin odevzdala na řadě míst v Česku hlas ve sněmovních volbách. Vyplývá to z informací od volebních komisařů nebo zástupců radnic a hejtmanství.

Účast za první dvě hodiny voleb byla vyšší než při volbách do Sněmovny v roce 2021, kdy za stejnou dobu dorazila k urnám většinou méně než pětina voličů. Některým voličům hlasování zkomplikovaly problémy s tzv. eDoklady, neboli elektronickým občanským průkazem v telefonu. Digitální a informační agentura proto doporučila, aby si lidé brali k volbám i klasické průkazy.

Volební účast v Praze se v některých městských částech přiblížila po prvních dvou hodinách až ke čtvrtině voličů. Například Praze 3 odvolilo do 16:00 zhruba 22 procent voličů, v Praze 4 asi 25 procent, v Praze 5 přibližně 20 procent a v Praze 6 skoro 23 procent podobně jako v Praze 10. V Praze 14 přišlo za stejnou dobu 15,69 procenta voličů. V Praze 12 byla účast k 15:00 asi 12,5 procenta voličů a v Praze 13 zhruba 13,2 procenta.

Volby 2025 jsou tu: drama to bude, popcorn povinný

Názory

Vítejte u volebního víkendu, budu ho tady na Newstream.cz glosovat. Zkusím to dělat s nadhledem, nakonec nejde o život, jsou to jen volby a politika.

David Ondráčka

Přečíst článek

Například v Moravskoslezském kraji byla k 16:00 účast podstatně nižší, jen zhruba deset procent podobně jako před čtyřmi lety za stejnou dobu. Uvedla to  Miroslava Chlebounová z tiskového oddělení krajského úřadu. "Tam, kam naše kontrolní skupiny zavítaly, kontrolovaly namátkově i fungování elektronických dokladů. Na žádné problémy s nimi spojené ani na žádné jiné členové skupiny nenarazili," uvedla.

Volební účast kolem 15 až 20 procent měly po prvních dvou hodinách oslovené volební místnosti v Plzeňském kraji. Například v jednom z plzeňských okrsků v městské části Roudná hlasovalo zatím 16,5 procenta voličů. V šumavské Horské Kvildě, kde mají zapsáno 59 voličů, jich zatím hlasovalo 17,5 procenta a v nejmenší obci kraje, Čilé na Rokycansku s 19 voliči, téměř 23 procent. Kontroly z radnic prověřovaly v kraji funkčnost eDokladů, ale na problémy nenarazily.

Stanislav Šulc: Rozhodne volby peněženka? Pokud ano, Spolu má problém

Názory

Politologové, ekonomové i sociologové se vzácně shodují na jednom – volby v demokracii rozhoduje peněženka. Tedy konkrétně vývoj životní úrovně za poslední roky. Pokud k tomu skutečně dojde, pak bude u voleb mít poměrně závažný problém aktuální vládní koalice, protože za její vlády se růst životní úroveň zastavil téměř všem. A Petr Fiala nedokázal vysvětlit, že za to vláda může jen zčásti.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Jak zbavit Spojené státy migrantů. Jeden z úkolů, kterému administrativa Donalda Trumpa věnuje velké úsilí. Nyní připravuje nový program, který má nabídnout finanční odměnu nezletilým migrantům v americké vazbě, pokud se dobrovolně vrátí do své domovské země.

Podle informací ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb (HHS), které cituje agentura Bloomberg, mají náctiletí migranti dostat částku 2 500 dolarů, tedy zhruba 52 tisíc korun, pokud požádají imigrační soud o návrat do své vlasti a po příletu skutečně dorazí domů.

Program má začít u nejstarší skupiny nezletilých a spravovat jej bude Úřad pro přesidlování uprchlíků, který spadá pod HHS. Podle vyjádření úřadu má iniciativa nabídnout možnost těm dětem, které byly do USA přivedeny bez doprovodu rodiny. Cílem je, aby měly možnost rozhodnout se, zda chtějí zůstat, nebo se vrátit.

Pokrok v Gaze. Hamás souhlasil s předáním všech izraelských rukojmí

Politika

Příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích je na dosah, uvedl podle agentury AFP francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na odpověď Hamásu na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v pásmu. Obdobně se vyjádřili i britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Friedrich Merz. Teroristické hnutí Hamás oznámilo, že je ochotno předat všechny izraelské rukojmí, živé i mrtvé, jak navrhuje Trumpův plán.

ČTK

Přečíst článek

„Informované rozhodnutí o své budoucnosti“

Federální úředníci tvrdí, že návrat bude zcela dobrovolný a má umožnit dětem učinit „informované rozhodnutí o své budoucnosti“. Opatření má být reakcí na rostoucí počet nezletilých migrantů zadržovaných na hranicích, často po pašování do země.

Kritici programu, mezi nimi i právníci specializující se na migraci, varují, že iniciativa by se mohla rozšířit i na mladší děti, dokonce už od 14 let. Obávají se, že by mohlo dojít k tlaku na nezletilé, aby stáhli žádosti o azyl či jinou formu ochrany a vzdali se právních záruk, které je chrání před deportací před dosažením 18 let.

Aktualizováno

Mír? Nic takového. Rusko chce rozdělit Evropu, uvedl Zelenskyj

Politika

Rusko chce eskalovat válku a rozdělit Evropu, uvedl na úvod summitu Evropského politického společenství v Kodani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval mimo jiné na nedávná narušení evropského vzdušného prostoru, která jsou připisována Rusku.

ČTK

Přečíst článek

„Tento krok představuje flagrantní zneužití moci,“ uvedla Wendy Youngová, prezidentka organizace Kids in Need of Defense, která poskytuje právní pomoc dětem migrantů. „Program podkopává zákony zaručující spravedlivý proces a odporuje dlouholetému závazku USA chránit ty nejzranitelnější – děti – před násilím, obchodováním s lidmi a pronásledováním,“ dodala.

Podle dat HHS se v zařízeních pod dohledem úřadu aktuálně nachází přibližně dva tisíce nezletilých migrantů. Ti sice mají podle amerického práva zvláštní ochranu, včetně omezení délky zadržování, avšak – na rozdíl od dospělých – nemají zaručený přístup k právnímu zástupci.

Program tak vyvolává silné reakce: zatímco vláda ho označuje za „dobrovolnou možnost“, obhájci práv dětí mluví o „finančním nátlaku na nejzranitelnější“.