Možnost vybrat si hotovost při placení nákupu kartou využívá stále více Čechů. V roce 2025 si zákazníci na pokladnách obchodů vybrali celkem 4,8 miliardy korun, čtyřikrát více než v roce 2018. Služba označovaná jako cashback pomáhá především obyvatelům menších obcí, kde bankomaty ani pobočky bank často nejsou dostupné.
Otázka, zda platit na dovolené kartou nebo hotovostí, napadne před cestou snad každého. Jak si ale vybrat platební kartu, která vám přinese pro cestování více výhod a pomůže vám třeba snížit i nežádoucí poplatky? Přinášíme vám základní tipy, co si u karty na dovolenou ohlídat a na co si dát pozor, aby se vám cestování zbytečně neprodražilo.
Češi přicházejí na chuť cashbacku. Tedy výběru hotovosti při nakupování. V obchodech si díky této službě vybírají hotovost rok od roku ve větším počtu i objemu, jak je zřejmé ze statistik Sdružení pro bankovní karty (SBK). Ještě před pěti lety přitom o tuto službu velký zájem zrovna moc nebyl. Proč se tedy chování Čechů i obchodníků nyní mění?
Pražští kriminalisté odhalili nový způsob, jakým podvodníci dokážou vybrat z bankomatu cizí peníze, aniž u sebe mají platební kartu okradeného. Používají k tomu bezdrátovou technologii NFC a falešnou bankovní aplikaci pro mobilní telefony. Minulý týden policisté zadrželi muže podezřelého z toho, že touto metodou neoprávněně vybral desítky tisíc korun. O případu na webu pražské policie informoval její mluvčí Richard Hrdina.
Hotovost je v Česku při placení stále potřeba. Lidé dokonce nyní platí hotově více než před rokem. Chtějí si takto více hlídat vlastní finance a mít kontrolu nad útratou. Současně se objevuje více obchodníků, kteří neberou karty, a tak je nutné mít kvůli mít u sebe mince a bankovky. Také proto by Češi uvítali i další rozšíření bankomatové sítě v Česku, jak vyplývá z červnového průzkumu společnosti Euronet, který letos znovu po roce zopakovala s agenturou STEM/MARK na vzorku 509 obyvatel.
S rozmachem moderních platebních metod experti prorokovali soumrak hotovosti. Říkalo se, že bankovky z našeho života brzo vymizí. Je to ale už pár let a nic takového se v Česku nekoná. Období covidové pandemie s tím sice trochu zahýbalo, ale bankovky tu jsou pořád. Podle průzkumu Euronetu existují totiž vybrané skupiny lidí a obchodníků, kteří dávají hotovosti přednost. Kdo jsou Češi, kteří chtějí mít mince a bankovky po kapsách a placení kartou se brání?
Jak a kdy si můžete vybírat peníze, tedy hotovost z vlastního účtu se docela vyplatí vědět. Zvláště, pokud třeba přejdete k jiné bance s lepším úročením, ale bez vlastní sítě bankomatů nebo poboček s pokladnou. Máme pro vás základní souhrn, jak to nyní v které bance u nás chodí.
Deutsche Bank přestane v budoucnu ve většině poboček vydávat hotovost u přepážky. Podle vedení největší německé banky je to příliš nákladné a klienti už si stejně odvykli.
Komerční banka a Moneta povolí klientům obou finančních domů vybírat peníze zdarma. V dalším kroku spolupráce chystají instalaci společných bankomatů. Cílem jsou úspory, ale také rozšíření sítě na méně dostupných místech.
Česko podle dat Eurostatu loni investovalo do výzkumu a vývoje 43,3 miliardy korun. Meziročně se jedná o asi desetiprocentní nárůst, což představuje desáté nejrychlejší tempo v EUi. Země se díky tomu zařadila na 16. místo v rámci sedmadvacítky. Uvedla to Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT), která dopočítala, že česká vláda nyní dává do výzkumu a vývoje 0,51 procenta HDP, zatímco průměr EU činí 0,69 procenta.
Obchodování s českou měnou po čtvrtečním rozhodnutí České národní banky o úrokových sazbách dnes bylo poklidné. K euru koruna oslabila o dva haléře na 24,26 Kč/EUR, vůči dolaru o dva haléře zpevnila na 21,00 Kč/USD. Vyplývá to z informací serveru Patria Online.
Pražská burza na konci pracovního týdne sestoupila z rekordních hodnot a vrátila se pod hranici 2800 bodů. Index PX dnes odepsal 0,71 procenta na 2785,07 bodu. Ztrácely zejména finanční tituly a zbrojovka CSG, k růstu burze nepomohly ani zisky zbrojovky Colt a energetické společnosti ČEZ.
Americký federální odvolací soud nařídil zastavit stavbu tanečního sálu Bílého domu, který si naplánoval prezident Donald Trump. Podle soudu je nutné, aby byl projekt za 400 milionů dolarů 💲 (8,4 miliardy korun) schválen Kongresem. Informují o tom agentury AP a Reuters. Ta krok hodnotí jako vážný neúspěch Trumpa v případu, který prověřuje rozsah prezidentských pravomocí.
Maďarská vládní strana Tisza v sobotu rozhodne o svém kandidátovi na nového prezidenta. Parlament hlavu státu zvolí v úterý, uvedl dnes maďarský premiér Péter Magyar. Zvolení nového prezidenta je klíčovým prvkem Magyarova plánu na rozbití mocenských bašt bývalého premiéra Viktora Orbána, poznamenala agentura Reuters.
Poslanec Jaroslav Foldyna (SPD) podal stížnost proti rozhodnutí Okresního soudu v Děčíně o jeho vykázání z domu kvůli údajnému násilí. Informoval o tom server iROZHLAS. O předběžné opatření požádala děčínský soud poslancova manželka. Nejprve musel z domu na dva týdny, soud ale 24. července lhůtu prodloužil o měsíc.
V bratislavské rafinerii Slovnaft hoří 🔥🔥🔥, slovenskou metropolí se šíří hustý černý dým. Slovenský zpravodajský server Denník N napsal, že budovami v okolí areálu otřásl výbuch. Příčina požáru je zatím neznámá, uvedl server Aktuality.sk.
Číst více
Liberecký kraj vypsal soutěž na dopravce, který bude od prosince 2029 zajišťovat 15 let vlakové spojení 🚉 z Liberce směrem na Hradec Králové a Pardubice. Ročně by měl najet kolem 1,5 milionu kilometrů, řekl náměstek hejtmana Daniel David. Kraj, který požaduje moderní hybridní vlaky, odhaduje hodnotu zakázky na základě tržních konzultací na 6,1 miliardy korun bez DPH.
Saúdská Arábie, Turecko a Pákistán dnes v Rijádu podepsaly 📝 obrannou dohodu, píše agentura Reuters s odvoláním na pákistánské ministerstvo zahraničí. Dohoda by měla podle ministerstva prohloubit spolupráci mezi těmito třemi regionálními mocnostmi v době rostoucích obav o bezpečnost v regionu.
Světové ceny potravin se v červenci vyšplhaly na nejvyšší 🔝 úroveň asi za tři a půl roku. Vyplývá to z dnešní zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Za růstem cen stojí mimo jiné nepříznivé počasí, negativní dopady rusko-ukrajinské války na dodávky a rostoucí náklady na energie související s konfliktem na Blízkém východě.