Vedle retailových parků kupuje skupina Fidurock i starší a zanedbané činžáky v atraktivních částech Prahy či Brna. Ty opravuje, pak prodává či pronajímá. V portfoliu má desítky nemovitostí a stovky bytů za miliardy korun. „Naší cílovou klientelou jsou mladí profesionálové, nabízíme ale i bydlení pro další skupiny. Pozorujeme, že na trhu je nedostatek větších rodinných bytů 3kk,“ říká Michal Vencl, šéf developmentu skupiny Fidurock.

Fidurock vidí velký potenciál v nájemním bydlení, a to zejména na největších trzích v Praze a Brně. Právě tam od roku 2014 skupuje starší činžovní domy, které proměňuje na moderní bydlení. Zrekonstruované byty pak prodává nebo pronajímá. Nájemní byty Fidurocku jsou vybavené do posledního detailu, nechybí ani smart home technologie. Loni na podzim skupina založila fond pro nájemní domy, do kterého mohou investovat i drobní investoři.

„Rekonstrukce jsou náročné na přípravu, musíte počítat s mnoha překvapeními, která se navzdory důkladné přípravě objeví až během realizace,“ přibližuje Vencl v rozhovoru s Vítem Souralem z Flat Zone a Petrou Nehasilovou z Newstreamu v podcastové sérii Realitní Club s Vítkem Souralem.

Modernizace budov je podle něj sice mnohem méně předvídatelná než výstavba na zelené louce, i tak má ale spoustu výhod, včetně dynamičtějších povolovacích procesů. Získat stavební povolení trvá od osmi do 12 měsíců. Strategie jde navíc ruku v ruce s politikou ESG.

„Rekonstruujeme dům, který tu 100 let stojí, a díky modernizaci tady bude stát dalších 100 let,“ říká Vencl a dodává: „Mladá generace klientů stále častěji preferuje ekologické prvky jako instalaci solárních panelů, chytré osvětlení a moderní odpadový management. Tato opatření zároveň přispívají k efektivnějšímu provozu budov a snižují náklady na energie.“

Společnost se snaží maximalizovat i využitelný prostor, a to využitím nástaveb. „V některých projektech plánujeme realizaci nástaveb, přičemž poslední patro může mít rozlohu 100 až 120 metrů čtverečních,“ uvádí Vencl.

Jaký typy činžovních domů Fidurock nejčastěji rekonstruuje?

Kdo je cílová skupina jejich nájemních bytů?

Jaké jsou nejžádanější dispozice?

A na kolik vyjde nájem v plně zařízených bytech, které Fidurock vlastní?

Na to odpovídal Michal Vencl, šéf developmentu skupiny Fidurok, v nejnovější epizodě podcastové série Realitní Club s Vítkem Souralem. Díl se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ho také v kanálu Newstream Podcasty na Spotify nebo Apple Podcasts. Hezký poslech.

Privrel z ITB: Před sedmi lety jsme stavěli pro nižší střední třídu, teď pro tu vyšší

Reality

Společnost ITB Development patří mezi nejvýraznější slovenské rezidenční developery. Zatím působí především v Bratislavě. Uvažuje i o expanzi za hranice Slovenska. „Expanzi jsme otevření, ale zatím jsme nic neuzavřeli,“ přiblížil obchodní ředitel slovenské developerské společnosti ITB Juraj Privrel.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Kašleme na data od demografů. A pak se divíme, že není dost škol a bytů, zní z Flat Zone

Reality

Posledních dvacet let v Česku kontinuálně rostla poptávka po bydlení, která narážela na dlouhodobě nedostatečnou nabídku. Tato situace se ale může v příštích deseti letech v řadě regionů podstatně změnit. „Poprvé za dobu, co sbíráme data, jsme se odvážili udělat prognózu, jak a proč se může realitní trh změnit,“ říkají Vít Soural a Milan Roček z Flat Zone v dalším díle podcastu Realitní Club. K čemu v této prognóze dospěli a jak data, která přináší, mohou změnit pohled například na hojně diskutované téma nedostupnosti bydlení?

Petra Nehasilová, Dalibor Martínek

Přečíst článek

„Rozpočtový zločin“. Přesně tak před šesti lety označovali tehdejší opozičníci plánovaný schodek státního rozpočtu čítající 40 miliard korun. Nakonec deficit za rok 2019 činil 28,5 miliardy. Což byl tedy i tak opět „zločin“. Protože jakýkoli schodek byl tehdy zločinem.

Poté, co se někdejší opozičníci dostali do vlády, je vše jinak. Nebo snad je zhruba desetinásobně vyšší schodek, plánovaný pro příští rok na úrovni 286 miliard korun, pořád zločinem? Nikoli. Jde o „výsledek hledání rovnováhy mezi prioritami a danými požadavky.“

Priority jsou zřejmé a lze je jen těžko zpochybňovat. Vítězi návrhu rozpočtu na rok 2026 jsou totiž z hlediska meziročního navýšení absolutních výdajových částek ministerstvo obchodu a průmyslu, hlavně kvůli Dukovanům (má mít o skoro 31 miliard korun více než v rozpočtu schváleném na rok letošní), a dále resort obrany, hlavně „kvůli Trumpovi a NATO“ (o více než 21 miliard).

Lukáš Kovanda: Z Prahy je skanzen. I v Brně a Bratislavě mají vyšší budovu

Názory

Z Česka a Prahy zvláště se stal skanzen, i Brno či Bratislava mají vyšší budovu, o Varšavě ani nemluvě. Top Tower a Černého „vrakodrap“ to ale mohou začít měnit.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Pozor, k vítězům lze na první pohled řadit i ministerstvo práce a sociálních věcí, kvůli zejména starobním důchodům, ovšem po očištění o inflaci se výdaje tohoto resortu reálně procentuálně sníží, o 0,1 procenta.

Vláda tedy prioritizuje energetiku a obranu, a to dokonce na úkor resortu, jenž zodpovídá za výplatu důchodů. To však stále neospravedlňuje desetkrát vyšší schodek v porovnání s rokem 2019. Šest let starý schodek 28,5 miliardy by v úpravě inflaci v příštím roce odpovídal nějakým 42 miliardám. Takže i v úpravě o inflaci bude schodek příštího roku bezmála sedmkrát vyšší než ten údajně „zločinný“ z roku 2019.

Samozřejmě geopolitická i související energetická situace se od roku 2019 změnila, a ne k lepšímu. To rozpočet na příští rok reflektuje, jak víme. Ovšem i tak se mohly veřejné finance blížit vyrovnanému stavu. Jak?

Trvaleji největší „sekeru“ do nich v období po roce 2019 zatíná nikoli covid, válka na Ukrajině, Dukovany nebo Trumpovy požadavky na zbrojení, nýbrž opatření ryze domácí provenience. Takzvané zrušení superhrubé mzdy z konce roku 2020.

Mobily, notebooky i další elektronika zdraží. EU chystá novou daň z elektroodpadu

Názory

Češi se musí připravit na zdražení elektroniky. Důvodem jsou chystané nové daně a regulace EU. Jde zejména o novou daň z elektroodpadu a částečně také o opatření zaručující právo na opravu. 

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Toto faktické snížení daně z mezd zaměstnanců ze zhruba 20 na 15 procent – prosazené společně částí stran současné vlády a částí stran současné opozice – připravuje jen letos veřejné rozpočty o zhruba 150 miliard korun. V podobném rozsahu je ochuzovalo pochopitelně i v minulých letech.

Nebýt takzvaného zrušení superhrubé mzdy, Česko by tak letos pomalu mohlo hovořit o vyrovnaném hospodaření, neboť kraje a obce budou hospodařit opět přebytkově. V letošním prvním pololetí vykazovaly přebytek zhruba 65 miliard korun. Pokud by tento přebytek platil pro celý letošek, pak při jeho součtu s možným inkasem ze superhrubé mzdy, jestliže by stále existovala, oněch 150 miliard, dospíváme k sumě zhruba 215 miliard korun. Která je jen o 26 miliard nižší než letos plánovaný schodek státního rozpočtu, oněch 241 miliard korun.

Schodek veřejných financí v rozsahu nízkých desítek miliard by už znamenal v podstatě vyrovnané hospodaření státu, alespoň tedy v poměru k HDP, který má letos nominálně činit 8454 miliard korun.  Vždyť 26 miliard z 8454 miliard odpovídá 0,3 procenta. I příští rok se deficit veřejných financí v poměru k HDP mohl vejít od hodnoty 0,5 procenta a jejich hospodaření tak mohlo být takřka vyrovnané. I přes navýšení výdajů na Dukovany a armádu.

Kdepak, vyrovnání hospodaření veřejných financí je čistě otázkou domácí, tuzemské politické vůle. A jednoho tahu perem. Vůle se ale nedostává, přestože na úrocích z dluhu má Česko zaplatit v příštím roce 110 miliard – z podstatné části jsou tyto peníze odrazem zrušení superhrubé mzdy. Ty úroky nakonec nebudou spláceny z ničeho jiného než z velké části opět z daní.

Politici snížili lidu daně, aby ten v budoucnu zaplatil jiným daněmi za vzniklé manko, ovšem i s úroky. Nebuďme však jen škarohlídy. Nadějně působí třeba to, že návrh rozpočtu vychází z odhadu výkonu ekonomiky, který je o 88 miliard horší, než s jakým ve své nejnovější prognóze počítá Česká národní banka. A pokud se naplní prognóza ČNB, mohou veřejné finance ČR počítat s dodatečnými 30 miliardami korun navíc. Podstatou část z toho by si k dobru připsal sám státní rozpočet.

Na obranu vlády je navíc třeba říci to, že má manévrovací prostor notně omezený. Vždyť na penze půjde rekordních zhruba 740 miliard korun, 31 procent veškerých výdajů. Půjde tedy na ně 3,6krát více než na obranu státu, kterýžto výdaj, zhruba 207 miliard, bude přitom rovněž rekordní. A na obsluhu státního dluhu půjde taktéž rekordních 110 miliard korun.

Náklady a dluh a na výdaje na jsou ze všech mandatorních výdajů ty „nejmandatornější“. S nimi se prostě nehne. A dělají hned 850 miliard korun. Tedy více než třetinu všech výdajů.

Lukáš Kovanda: Český průmysl dusí regulace, cla i nedostatečné investice

Názory

Český průmysl je pro většinu lidí nejen zdrojem pracovních míst, ale i symbolem stability a národní hrdosti. Podle aktuálního průzkumu STEM/MARK považuje devět z deseti Čechů průmysl za klíč k prosperitě země.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek