Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Mobily, notebooky i další elektronika zdraží. EU chystá novou daň z elektroodpadu

Mobily, notebooky i další elektronika zdraží. EU chystá novou daň z elektroodpadu
iStock
Lukáš Kovanda

Češi se musí připravit na zdražení elektroniky. Důvodem jsou chystané nové daně a regulace EU. Jde zejména o novou daň z elektroodpadu a částečně také o opatření zaručující právo na opravu. 

S daní z elektroodpadu počítá Evropská komise ve svém aktuálním návrhu dlouhodobého rozpočtu EU na léta 2028 až 2034, tedy takzvaného víceletého finančního rámce. Daň má činit dvě eura z každého kilogramu nesebraného elektroodpadu, takže bruselská kasa by si díky této dani celkově měla přijít na patnáct miliard eur ročně.

Daň z elektroodpadu má přimět členské státy a výrobce a prodejce elektronických zařízení, aby zlepšili sběr a recyklaci příslušného odpadu. Týká se elektronických zařízení, počítačů, mobilů, domácích spotřebičů či dalších podobných zařízení.

Za nesebraný elektroodpad mají být zodpovědní výrobci a prodejci elektroniky, kteří se následně budou snažit přenést s tím související navýšené náklady na konečné spotřebitele. Pokud se jím to podaří, znamená to pochopitelně zdražení elektroniky.

Například Švédsko roku 2021 generovalo v přepočtu na obyvatele 28,4 kilogramu elektroodpadu, vyplývá z dat Eurostatu, ale z toho sebralo jen 12,9 kilogramu na hlavu. Tudíž 15,5 kilogramu elektroodpadu je statisticky vykázáno jako nesebraný elektroodpad, takže Švédsko by platilo daň zhruba 31 eur na každého svého obyvatele ročně. Příslušné administrativní náklady zatíží jak samotné členské státy EU, tak v nich působící výrobce a prodejce elektroniky.

Výhra pro spotřebitele? Nenechte se mýlit 

Bude třeba upravit dodavatelsko-odběratelské řetězce v oblasti elektroniky tak, aby se podíl nesebraného elektroodpadu snížil na minimum, což právě značí dodatečné náklady, které nakonec zaplatí konečný spotřebitel, ne však dříve než v letech 2027 či 2028, kdy opatření nejspíše vstoupí v platnost. 

O něco dříve, nejpozději do konce července příštího roku, ovšem vstoupí v Česku platnost jiná regulace EU, a to ta zaručující právo na opravu elektroniky a dalších zařízení.  Výrobci elektroniky typu mobilních telefonů či ale také třeba bílé techniky musí být schopni zajistit opravu daného zařízení za přiměřenou cenu a v přiměřené časové lhůtě.

To zní na první poslech jako jednoznačná „výhra“ pro spotřebitele.

Nicméně výrobci a prodejci budou čelit zvýšeným nákladům na zajištění náhradních dílů a levnějších oprav. Budou také vlastně prodlužovat životnost daných výrobků, a to na své náklady. Tím pádem si kvůli zajištěné delší životnosti navíc ještě zhorší odbyt, což znamená další náklady.

Lze tak předpokládat, že zlevnění a usnadnění oprav, stejně jako prodloužení životnosti výrobků, nakonec zase zaplatí konečný zákazník. A to v podobě vyšší ceny nové elektroniky a domácích spotřebičů, než jaká by byla realitou nebýt regulace v podobě práva na opravu.

Zatímco v případě práva na opravu zákazník za vyšší cenu získá něco hmatatelného, totiž snaží a levnější potenciální opravu, daň z elektroodpadu těžko pocítí nějak jinak než zdražením. Její protihodnotou totiž bude celkem nehmatatelná redukce negativní externality v podobě elektroodpadu a jeho nepříznivého působení na životní prostředí. 

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

plechovkové pivo, Plzeň

Doba je zlá. Pivo zase zdraží

České pivaře čeká další průvan v jejich peněženkách. Pivovar Plzeňský Prazdroj totiž od 1. října podraží. Ceny stoupnou například u výčepního piva Radegast či Proud.

Přečíst článek
 

Související

Za fosilní paliva si lidé připlatí

Lukáš Kovanda: Nové občanské povolenky zdraží běžné české domácnosti život o 83 tisíc korun ročně

Přečíst článek

Miliardář Strnad pomohl maďarskému miliardáři, oblíbenci Viktora Orbána

Michal Strnad, majitel CSG
CSG
 nst
nst

Strategická aliance skupiny CSG s maďarskými gigantem 4iG poslala nahoru její akcie na maďarské burze. Gigant je výkladní skříní Viktora Orbána.

Akcie 4iG Nyrt, maďarské telekomunikační společnosti, kterou premiér Viktor Orbán přetváří v obranný konglomerát, zaznamenaly prudký růst poté, co oznámila partnerství s obrannou skupinou českého miliardáře Michala Strnada, uvedla agentura BloombergVzrostly až o 6,7 procenta, když firma uvedla, že koupí maďarského výrobce automobilových dílů Rába Nyrt – včetně státního většinového podílu – a naváže partnerství s CSG Defence, obrannou divizí společnosti Czechoslovak Group podnikatele Michala Strnada, která získá 37procentní podíl v této jednotce.

Strnad může získat podíl v maďarském strojírenském podniku Rába

Zbrojařská a strojírenská skupina Czechoslovak Group (CSG) může získat v Maďarsku na základě předběžné dohody až 37 procent ve výrobci náprav, těžkých a speciálních vozidel a jejich komponentů Rába. Jde o součást nákupu 74 procent ve firmě Rába maďarskou skupinou 4iG za téměř 25 miliard forintů (zhruba 1,55 miliardy korun), oznámil mluvčí CSG Andrej Čírtek. Vlastníkem CSG je miliardář Michal Strnad.

Přečíst článek

Maďarská firma v rámci transakce získá výhradní práva, včetně prodeje, distribuce a servisu vojenských vozidel Tatra z produkce CSG na domácím trhu.

Akcie 4iG se letos více než zdvojnásobily. Akcie Ráby, která je rovněž obchodována na burze, v pondělí vyskočily až o 22 procent. 4iG uvedla, že koupí 74procentní podíl prostřednictvím mimoburzovní transakce a za zbývající akcie nabídne 1 789 forintů za kus, což je o 13 procent více než páteční závěrečná cena.

Hodnota akvizice podle 4iG dosahuje téměř 25 miliard forintů, což je 1,76 miliardy korun. Zahrnuje koupi 54procentního státního podílu v Rábě, jak potvrdilo ministerstvo hospodářství v samostatném prohlášení.

Miliardář, Orbán a Elon Musk na Mar-a-Lago

Majoritním vlastníkem 4iG je maďarský miliardář Gellért Jászai, její dlouholetý manažer, považovaný za blízkého člověka Viktora Orbána. 

Maďarský premiér už dříve pomohl 4iG, tehdy ještě malé IT firmě, získat maďarskou pobočku společnosti Vodafone v roce 2023. Letos pak jeho vláda převedla na 4iG část domácího obranného průmyslu, včetně státních podílů v jednotkách firem Rheinmetall a Airbus Helicopters.

Tento krok se časově shoduje s celoevropským úsilím posilovat vojenské kapacity v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině. Maďarský premiér je však v rámci EU v izolaci kvůli svému odmítání vojenské pomoci Kyjevu. Investoři o 4iG projevili zájem poté, co se v prosinci rozšířila fotografie ukazující Gellérta Jászaiho při družném rozhovoru s šéfem SpaceX Elonem Muskem a Viktorem Orbánem na floridském sídle Donalda Trumpa Mar-a-Lago.

Od té doby 4iG, jak připomíná Bloomberg, jmenovala do svého poradního sboru dva Trumpovy spojence – Richarda Grenella a Matta Mowerse. Orbán mezitím jmenoval Jászaiho zvláštním vyslancem pro mezinárodní investice, což podtrhuje zvláštní vazby firmy na vládu.

Lídr opozice Péter Magyar, jehož strana Tisza vede v průzkumech před volbami očekávanými na duben, slíbil, že prověří obchody 4iG a zneplatní transakce související s převody státních obranných aktiv.

Novým generálním partnerem Českého olympijského týmu se pro roky 2025 až 2029 stává průmyslová a technologická skupina CSG miliardáře Michala Strnada.

Strnadova CSG podpoří české olympioniky. A nejen ty

Novým generálním partnerem Českého olympijského týmu se pro roky 2025 až 2029 stává průmyslová a technologická skupina CSG miliardáře Michala Strnada.

Přečíst článek

Související

Jaký byl PéKá? Na Petra Kellnera vzpomínají známí v seriálu Českého rozhlasu Plus, který mapuje jeho život a vliv

Miliardář Petr Kellner na snímku z 23. srpna 2020
ČTK
 nst
nst

„Kellner. Na cestě k miliardám“ je titul nové sedmidílné série Českého rozhlasu (ČRo) Plus mapující podnikatelskou dráhu nejbohatšího Čecha až do jeho tragické smrti. Vysílá se od dneška.

Nový sedmidílný seriál ČRo Plus názvem Kellner. Na cestě k miliardám má značné ambice. Skrze rozhovory s jeho nejbližšími spolupracovníky se podle svých tvůrců poprvé pokouší poskládat osobnější portrét miliardáře, který před čtyřmi lety zahynul po pádu vrtulníku v horách na Aljašce.  

Ve vysílání a v podcastových aplikacích bude série dostupná od pondělí 8. září. Autory série jsou novináři Vojtěch Koval, Lucie Korcová a Jana Klímová. Během posledního roku natočili téměř 30 rozhovorů s nejbližšími spolupracovníky Petra Kellnera, s jeho nejlepším přítelem, s aktéry událostí, které souvisí s Kellnerovým podnikáním, i s novináři, kteří psali o jeho kauzách.

Petr Kellner se během jedné dekády stal z mladého severočeského rodáka nejbohatším Čechem. „Měl velký majetek a tím pádem i velký vliv, ale veřejnost měla celou dobu jen mlhavé tušení, co si vlastně myslí a jaké jsou jeho zájmy. S odstupem času se o Kellnerovi rozhodli poprvé otevřeně mluvit i lidé z jeho nejužšího okruhu – i proto série vzniká až nyní,“ vysvětluje zájem o postavu Petra Kellnera kreativní producent série Lukáš Sapík.

„Je to první pokus popsat Kellnerův příběh očima lidí, kteří ho skutečně znali. Zda se nám to povedlo, musí posoudit posluchači,“ říká šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka. „Kromě sedmi epizod série „Kellner. Na cestě k miliardám“ Český rozhlas Plus připravil také bonusový obsah – rozhovory, články i tematické výstupy na sociálních sítích. Tím chceme umožnit posluchačům jít víc do hloubky a nabídnout širší společenský kontext Kellnerova vlivu,“ dodává Pazderka.

Daniel Křetínský

David Ondráčka: Vekslácká doba Pelty je pryč. Kouzlo českého fotbalu objevili oligarchové

Česká oligarchie postupně kupuje většinu strategických firem a konsoliduje svou kontrolu nad ekonomikou. A kromě chleba lid potřebuje i hry, tedy hlavně sledovaný fotbal. Kellnerová vlastní vysílací práva na ligu, Komárek ligu sponzoruje, a souboj o titul bude brzy probíhat jako souboj Tykač, Křetínský a Strnad (který má zájem o Plzeň). A to je pak radost si vybrat, komu vlastně fandit.. Ještě že máme ten Baník, jeho majitel Brabec je přece jen jiná byznysová váha.

Přečíst článek

Série není investigativním profilem, ale snahou zmapovat příběh mimořádně vlivného podnikatele očima jeho okolí. Poprvé o své dojmy rozdělili také jeho nejbližší spolupracovníci – například Kellnerův osobní přítel Ivo Nesrovnal, popisující mj. cestu na Aljašku, kde měl po Kellnerově tragickém úmrtí identifikovat jeho tělo. K mikrofonu Českého rozhlasu se posadili také miliardářovi nejbližší spolupracovníci Kateřina Jirásková, Ladislav Bartoníček, Vladimír Mlynář, bývalí manažeři PPF Petr Chajda a Evžen Hart, exministr financí Ivan Pilip a novináři.

Jana Klímová popisuje své osobní setkání s Kellnerem. „Snad vůbec poprvé, asi rok až dva před svou smrtí, se dokonce sešel - off record - se skupinkami novinářů z několika redakcí. V jedné jsem byla. Do jednačky v budově PPF tehdy dorazil, samozřejmě s notným zpožděním, charismatický muž v džínách a tmavém triku, sebevědomý, pragmatický a vzhledem k formátu i přiměřeně otevřený,“ vzpomíná jedna z autorek série, která sledovala Kellnerův vliv už od devadesátých let. 

Související

Filip Bobiňski zakladatel společnosti Dramedy Productions
video

VIP Eva Talks: Získat mladé diváky je pro televize stále těžší a těžší, říká producent Filip Bobiňski

Přečíst článek
Doporučujeme