Kašleme na data od demografů. A pak se divíme, že není dost škol a bytů, zní z Flat Zone
Posledních dvacet let v Česku kontinuálně rostla poptávka po bydlení, která narážela na dlouhodobě nedostatečnou nabídku. Tato situace se ale může v příštích deseti letech v řadě regionů podstatně změnit. „Poprvé za dobu, co sbíráme data, jsme se odvážili udělat prognózu, jak a proč se může realitní trh změnit,“ říkají Vít Soural a Milan Roček z Flat Zone v dalším díle podcastu Realitní Club. K čemu v této prognóze dospěli a jak data, která přináší, mohou změnit pohled například na hojně diskutované téma nedostupnosti bydlení?
„Jako stát, kraje a ani obce, vlastně nemáme vůbec přehled o tom, jak se společnost vyvíjí,“ říká Roček. Demografii se v tuzemsku nevěnuje příliš pozornost. „A pak jsme překvapení, že nám chybějí školky, školy i gymnázia, a nakonec i domovy pro seniory,“ dodává.
Na budoucí vývoj trhu s bydlením bychom se podle zástupců Flat Zone měli začít dívat novým pohledem, a to pohledem detailní demografie. Protože právě ta, v příštích deseti letech změní trh s bydlením. Z hlediska počtu uskutečněných transakcí hrají důležitou roli trhy v Praze, Středočeském kraji a Brně. „Na těch trzích se odehrává téměř 40 procent všech nemovitostních obchodů a současně se tam točí zhruba 60 procent všech peněz,“ upozorňuje Roček.
Zatím lidé z Prahy spíš utíkají. Do jejího okolí je ženou vysoké ceny nemovitostí. V budoucnu to ale bude naopak, říká šéf realitky Century 21 Tomáš Jelínek. Některé rodinné domy budou podle něj v budoucnu neprodejné. „To, co opravdu neroste, je cena starších domů ve Středočeském kraji s cenovkou nad 20 milionů korun, pro takové domy se jen těžko hledá kupec. Je to pochopitelné, protože i banka vždycky váží součet hypotéky a samozřejmě nákladů na provoz toho domu,“ dodává v rozhovoru.
Tomáš Jelínek: Staré rodinné domy budou neprodejné, kvůli vysokým nákladům na energie
Reality
Na zbytek Česka ale nelze nahlížet stejnou optikou jako na Prahu či Brno. Už nyní totiž existují regiony s převisem nabídky. A v následujících deseti letech se problém s přebytkem nemovitostí může s ohledem na populační vývoj v těchto lokalitách ještě znásobit. O které regiony se konkrétně jedná? A jak by zástupci Flat Zone řešili problém nedostupnosti bydlení v největších tuzemských městech?
Poslechněte si nejnovější díl podcastu Realitní Club, jehož hosty byli Vít Soural a Milan Roček. Podcast se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ho ale také na vaší oblíbené podcastové platformě. Kanál Newstream Podcasty je na Spotify, Google Podcasts i Apple Podcasts.
Marcel Soural se svojí skupinou Trigema často vyráží z Prahy. V regionech, hlavně těch horských, staví hotely, apartmánové domy a sjezdovky. Loni nakupoval v Rokytnici, spadeno má i na Harrachov. Jak říká: „Akvizice řešíme vlastně neustále.“ Jaké proměny chystá v Rokytnici? Kdy začne skupina stavět na Šumavě? A má Marcel Soural nakupovat další vinice? Celý rozhovor s Marcelem Souralem najdete v tištěném magazínu Realitní Club.
Marcel Soural: Ekologové nemají rozum. Musíme stavět hlavně pro lidi
Reality
„V rezidenčním developmentu nelze čekat nějaký velký třesk. V kancelářském developmentu očekáváme naopak oživení,“ vyhlíží klíčové události, které letos ovlivní realitní trh David J. Wodinský, marketingový ředitel Finepu, v anketě členů Realitního Clubu Newstreamu.
Wodinský z Finepu: Kancelářský segment čeká oživení
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
