Objem akciových obchodů na pražské burze dosáhl rekordních 5,17 miliardy korun. Je to nejvíce od zavedení obchodního systému Xetra v roce 2012. Důvodem byly zejména akcie energetické společnosti ČEZ, sdělil mluvčí burzy Jiří Kovařík. Navzdory rekordně vysoké aktivitě ale index PX popáté v řadě oslabil, a to o 0,4 procenta na 2287,95 bodu. Dolů ho tlačily rakouské finanční tituly i strojírny Doosan Škoda Power.
Denní objem obchodů se na pražském trhu standardně pohybuje hluboko pod miliardou korun. Například o letošních letních prázdninách se nad miliardovou hranici dostal pouze jednou. Dnešní objem narostl až v závěru obchodování. „ČEZ v závěrečné aukci vyskočil o 1,85 procenta na 1266 korun při rekordním objemu 3,88 miliardy korun,“ uvedl makléř Fio banky Josef Dudek.
Moneta v zisku
Akcie ČEZ tak zároveň bránily vyššímu propadu indexu PX, který většinu dne klesal o více než jedno procento a ztráty korigoval právě až v samotném závěru. V zisku byla i Moneta Money Bank, která si polepšila o 0,91 procenta na 155,40 korun. Akcie tabákové společnosti Philip Morris ČR pak zdražily o 1,13 procenta na 17 900 korun.
Byt jako investice. A deset pastí, do kterých se chytají i zkušení pronajímatelé
Investice do nemovitostí patří mezi nejoblíbenější způsoby, jak Češi zhodnocují své peníze. Jenže špatný nájemník, nenavyšování nájmu nebo nehlídaná kauce dokážou během pár let spolykat desítky až stovky tisíc korun. Přinášíme přehled nejčastějších chyb, kterým se musí vyhnout každý, kdo chce, aby mu byt vydělával a ne naopak.
„Největší pokles registrovala emise Doosan škoda Power, a to o čtyři procenta na 384 korunpoté, co investoři po přechozích silných nárůstech přistoupili k výběru krátkodobých zisků,“ uvedl Dudek.
Rakouské finanční akcie pak klesaly pod tlakem ztrát západoevropského bankovního sektoru, kde odepisovaly především francouzské banky. „Stalo se tak poté, co francouzská vláda bude začátkem září čelit v parlamentu hlasování o důvěře,“ podotkl makléř. Erste Bank odepsala 2,61 procenta na 2050 korun a pojišťovna VIG si pohoršila o 1,05 procenta na 1132 korun. V červeném zavřela i Komerční banka, jejíž akcie zlevnily o 0,67 procenta na 1040 korun.
Koruna dnes stagnovala k euru a stejně jako v pondělí vpodvečer uzavřela na 24,54 koruny za euro. Vůči dolaru česká měna oslabila o šest haléřů a v 17:00 se obchodovala za 21,05 koruny za dolar. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Související
Petr Koblic: Objemy obchodů na pražské burze jsou nejvyšší za posledních 12 let
Francouzské akcie výrazně oslabily, investoři výprodejem reagovali na riziko pádu vlády. K nervozitě přispěly i sílící obavy o nezávislost americké centrální banky (Fed). Hlavní index pařížské burzy CAC 40 klesl o 1,70 procenta a uzavřel na 7709,81 bodu. Dolů se vydaly i další akciové trhy v Evropě, kde ale ztráty nebyly tak velké jako v Paříži.
Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách v Británii a vybraných zemích Evropské unie, ztratil 0,83 procenta a uzavřel na 554,20 bodu.
Konec vlády?
Francouzský premiér François Bayrou v pondělí oznámil, že 8. září vyzve parlament k hlasování o vyslovení důvěry své menšinové vládě. Tímto krokem se snaží získat podporu pro nepopulární rozpočet a škrty ve výdajích. Na trzích sílí přesvědčení, že vláda skončí, uvedla agentura Reuters.
EU pracuje na nových sankcích vůči Rusku. A zřejmě využije český návrh
Evropská komise pracuje na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, který by měl být zveřejněn začátkem září. Po 18. balíku, který se zaměřil zejména na energetický a bankovní sektor, Brusel podle listu Politico řeší, na co se soustředit nyní a jak dále zvýšit ekonomický tlak na Kreml. V novém balíku se neočekávají nová zásadní opatření týkající se ropy a plynu. Mnohem intenzivněji se však začíná mluvit o českém návrhu, který je na stole již delší dobu a týká se omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru, potvrdily ČTK diplomatické zdroje.
Co se vývoje ve Spojených státech týče, Trump v pondělí večer oznámil, že s okamžitou platností odvolává členku Rady guvernérů Fedu Lisu Cookovou. Ta je obviněna z hypotečního podvodu, rezignovat ale nehodlá a tvrdí, že Trump ji odvolat nemůže. Prezident už předtím několikrát kritizoval šéfa Fedu Jeroma Powella, který měl podle Trumpova názoru už dávno snížit základní úrokové sazby.
V Evropě se obchodníci zbavují i dluhopisů francouzské vlády, nižší ceny tak zvyšují výnosy těchto cenných papírů. Tři hlavní opoziční strany ve Francii už totiž avizovaly, že vládu v hlasování o vyslovení důvěry příští měsíc nepodpoří.
Investoři se odvracejí od technologického sektoru. A objevují klasiku
Zatímco v uplynulých měsících táhly růst světových trhů zejména technologické akcie, v posledních dnech se trend obrací. Po výsledkové sezoně a ve stínu Trumpových obchodních válek se od Big-Tech sektoru začali investoři odvracet. A naopak objevují tradiční sektory jako zdravotní péči.
Výrazně ztráty utrpěly akcie francouzských bank. Akcie BNP Paribas oslabily o více než čtyři procenta, akcie Société Générale ztratily téměř sedm procent. Société Générale je vlastníkem české Komerční banky. Akcie na pražské burze dnes podle indexu PX odepsaly 0,4 procenta na 2287,95 bodu, akcie Komerční banky ztratily zhruba 0,7 procenta na 1040 korun.
Hlavní index londýnské akciové burzy FTSE 100 se snížil o 0,6 procenta na 9265,80 bodu. Akcie ve Frankfurtu nad Mohanem podle indexu DAX ztratily 0,5 procenta na 24.152,87 bodu.
Předchozí francouzská vláda, kterou vedl Michel Barnier, loni v dubnu skončila také proto, že neobstála v hlasování o důvěře. To jen podtrhuje přetrvávající politickou nestabilitu v zemi, která má druhou největší ekonomiku v eurozóně, píše Reuters.
Související
Trump nakopl evropské akcie, ty vykazují svižný růst
ČTK Connect, která je partnerem Evropské komise v projektu Veřejná debata o evropských fondech, vysílá poslední z letošních čtyř veřejných setkání k tématu čerpání unijních dotací v Česku. Přímý přenos z akce začne ve 14:00. Diskuse bude rozdělena do dvou tématických bloků: první se zaměří na evropské projekty v regionu soudržnosti Jihovýchod. Ve druhém bloku se diskutující proberou rýsující se budoucnost politiky soudržnosti EU po roce 2028.
Přední místo v Česku v objemu schválených finančních prostředků na evropské projekty v období let 2021 až 2027, k tomu bronzová pozice v aktuálním pořadí zasmluvněného čerpání mezi tuzemskými kraji. Území, které už řadu let usilovně pracuje na přechodu od tradičního průmyslu a zemědělství směrem k novým technologiím, digitalizaci a tvorbě start-upů. Ostatně s myšlenkou technologického parku v Králově Poli a Medlánkách se začalo pracovat už zkraje 90. let.
To je Jihomoravský kraj, součást regionu soudržnosti Jihovýchod, spolu s krajem Vysočina. Na rozloze přes přes 7188 kilometrů čtverečních se nachází sedm okresů, žije v nich přibližně 1,23 milionu obyvatel. Sídlem a zároveň největším městem Jihomoravského kraje je Brno. A zároveň oblastí, kam zamířila srpnová reportáž štábu ČTK Connect v sérii „Veřejná debata o evropských fondech“.
Informace získané přímo na místě, stejně jako další údaje a statistiky o získávání evropských prostředků na jižní Moravě, zazní tentokrát mimořádně v přímém přenosu nikoli z Brna, nýbrž z Prahy. Konkrétně z PressCentra ČTK – důvodem je časový souběh výjezdu do regionu soudržnosti Jihovýchod s aktuálním děním ohledně víceletého finančního rámce EU po roce 2028 (a pozice České republiky v něm), což je téma pro experty z institucí se sídlem v hlavním městě.
Sledujte přímý přenos z akce v úvodu tohoto článku.
Pilotním projektem, který otevře diskusi o zajímavých počinech a jehož vysílací premiéra bude v Praze, je výchova expertů pro boj s riziky v kyber prostoru. Kamera ČTK Connect zamířila na Střední školu informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno, aby se poté vydala do CyberCampuscz. Ten se, v součinnosti brněnských vysokých škol a dalších institucí, snaží posilovat odolnost společnosti a chránit demokratické hodnoty, ekonomický blahobyt i kvalitu životů, podporovat bezpečnou digitální transformaci a uplatňovat inovace v malých a středních podnicích a veřejné správě. Nezbytnou součástí budovaného ekosystému jsou právě absolventi středních škol, jmenovitě uvedené Střední školy informatiky, poštovnictví a finančnictví. Ti mohou buď pokračovat ve vysokoškolském studiu po dohodě s CyberCampusem, anebo v něm rovnou získávají pracovní úvazek.
Střední školu informatiky, poštovnictví a finančnictví představí v Praze osobně, nad rámec natočeného videa, ředitelka Olga Hölzlová. Tento a další brněnské i mimobrněnské projekty zmíní Martin Příborský, zastupitel Města Brna pro oblast strategického rozvoje, metropolitní spolupráce a ITI, a Petr Šašinka, vedoucí oddělení řízení ITI a metropolitní spolupráce Magistrátu města Brna. Údaje o čerpání z EU v krajích Jihomoravský a Vysočina se tradičně ujme ekonom a člen NERV Petr Zahradník.
Druhý blok o příští podobě kohezní politiky unie, která se pomyslně utká s novými výzvami, jako jsou obrana, bezpečnost či konkurenceschopnost, si „rozeberou“ Monika Ladmanová, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR, Sandra Illínová, zástupkyně ředitele Odboru řízení a koordinace fondů EU na MMR, a znovu expert na EU Petr Zahradník.
Pražská debata je závěrečnou z veřejných akcí, které pořádá ČTK Connect v tomto roce v různých částech republiky. Přímý přenos poběží na YouTube a dalších zprvodajských webech, mimo jiné na Newstreamu.
Cílem těchto setkání není pouhá diskuse, ale zároveň snaha motivovat a inspirovat ty, kdo o fondech EU vědí, ale nad jejich využitím stále váhají. Dotazy jsou možné klást přes Slido: #EUFondyJV. Záznam bude po skončení pořadu k dispozici na YouTube a v sekci věnované tomuto projektu na webu ČTK České noviny.
V aktuálním programovém období 2021–2027 může Česko dosáhnout až na 21,1 miliardy eur (550,5 miliardy korun).
CyberCampusCZ
Sídlí v Brně, kde na jednom místě soustředí klíčové subjekty, kompetence, aktivity a infrastrukturu s cílem posilovat odolnost společnosti a chránit demokratické hodnoty, ekonomický blahobyt i kvalitu životů. Jeho součástí je CyberSecurityHub, expertní kyberbezpečnostní organizace založená třemi univerzitami.
Od uhlí k hi-techu. V Ostravě se diskutovalo na téma čerpání evropských dotací
ČTK Connect, která je partnerem Evropské komise v projektu Veřejná debata o evropských fondech, odvysílá už třetí z letošních čtyř veřejných setkání k tématu čerpání unijních dotací v Česku. Stane se tak 22. května 2025 na Filozofické fakultě Ostravské univerzity.
Druhé veřejné setkání k tématu čerpání unijních dotací je naplánováno na čtvrtek 27. února, tentokrát v severočeském Mostu. Z akce odvysíláme živý stream.
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
