Evropa chce utratit víc než kdy dřív. Na co půjdou dva biliony eur
Evropská komise chce výrazně zvýšit příští sedmiletý rozpočet Evropské unie: pro období 2028 až 2034 navrhuje dva biliony eur (49,3 bilionů korun), zatímco v nynějším rozpočtu na léta 2021 až 2027 byla schválena částka 1,2 bilionu eur. Oznámil to ve středu eurokomisař Piotr Serafin, který návrh prezentoval členům rozpočtového výboru Evropského parlamentu.
Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům, přes kohezní fondy na podporu méně rozvinutých regionů, ale i budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím. Aby mohl vstoupit v platnost, musí ho jednomyslně schválit členské státy EU a rovněž odsouhlasit Evropský parlament. Očekávají se tedy dva roky intenzivních vyjednávání.
„Jde o moderní, flexibilnější rozpočet, který bude odpovídat výzvám dneška i zítřka,“ uvedl před europoslanci Serafin. Každé euro podle něj musí být snadno dostupné a finance musí být utráceny za věci, které jsou důležité pro Evropany. „Dalším hlavním principem je dodržování právního státu, to znamená, že bez respektování právního státu nebude možné získat žádné unijní peníze,“ dodal.
Zpravodajové pro víceletý finanční rámec z Evropského parlamentu nový návrh ostře kritizovali. Poukázali hlavně na zásadní nedostatek v plánu EK. „S rozpočtem ve výši pouhých 1,26 procenta hrubého národního důchodu, který zahrnuje 0,11 procenta HND na splácení dluhu z nástroje NextGenerationEU, a s přihlédnutím k inflaci bude EU stagnovat,“ uvedli ve svém prohlášení.
Návrh rozpočtu podle zpravodajů neponechává dostatek prostředků na klíčové priority, jako je konkurenceschopnost, soudržnost, zemědělství, obrana, přizpůsobení se změně klimatu a investice nezbytné pro udržitelnou ekonomiku, která funguje pro všechny.
Podle českých ministrů by EU měla zúžit okruh priorit, které financuje ze svého rozpočtu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) upozornil na to, že EU bude muset splácet peníze, které si půjčila po pandemii na uskutečnění plánů obnovy jednotlivých zemí. „Zhruba 20 procent obvyklých výdajů EU bude použito na splácení těchto dluhů,“ uvedl Stanjura.
I s ohledem na omezené rozpočtové možnosti je proto podle něj namístě zúžit okruh priorit, na které jdou evropské peníze. „Byli bychom rádi, aby se zdroje soustředily na dvě oblasti, a to obranyschopnost a bezpečnost evropských států, včetně České republiky, a ta druhá (oblast) je konkurenceschopnost evropské ekonomiky,“ řekl.
O zúžení priorit hovořili i ministr kultury Martin Baxa (ODS) a ministr zdravotnictví Vlastimil Váek (TOP 09). Podle Baxy je například v kultuře už nyní zjevné, že bude k dispozici méně peněz na obnovu památek. Válek uvedl, že by se EU měla zaměřit na podporu velkých dlouhodobých projektů, které mají potenciál posunout evropské země kupředu. Podle něj by bylo vhodné zaměřit se i na adaptaci zdravotních a sociálních systémů na stárnutí populace.
Ať už jednání mezi Evropou a USA dopadnou jakkoli, evropské ekonomiky čekají složité časy. Pokud by na konci byla cla na veškeré evropské zboží mířící do USA ve výši 30 procent, nejvíce by to dopadlo na země východní Evropy, zejména takzvané V4. Alespoň to tvrdí hlavní ekonomka Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) Beata Javorcik. Česko by se však největšímu problému mělo vyhnout. Protože je prorostlé do německé ekonomiky.
Hlavní ekonomka Evropské banky pro obnovu a rozvoj: Americká cla zasáhnou hlavně východ Evropy. Česko má ale jednu výhodu
Zprávy z firem
Hlavními zdroji příjmů unijního rozpočtu jsou příspěvky členských států na základě jejich hrubého národního důchodu (HND). Jde asi o dvě třetiny příjmů. Bohatší země tedy přispívají více, v souladu se svou ekonomickou kapacitou. Zbývající zhruba třetinu rozpočtu tvoří například příjmy z cel uvalených na dovoz ze zemí mimo EU. Evropská komise ale přichází nyní s takzvanými novými vlastními zdroji. Budou mít nejspíš podobu daní, které se zaměří například na elektroodpad.
