Pohonné hmoty v Česku v posledních dnech výrazně zdražily. Reagují tak na napětí a boje na Blízkém východě, který patří mezi klíčové regiony světové produkce ropy. Nejvíce zdražila nafta, jejíž průměrná cena během týdne vzrostla o více než dvě koruny na litr.
Pohonné hmoty v České republice po sobotním zahájení bojů na Blízkém východě výrazně zdražily. Nafta se nyní u čerpacích stanic prodává v průměru za 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv dlouhodobě sleduje. Zdražil také benzin Natural 95. Jeho průměrná cena se za poslední týden zvýšila o 1,21 koruny na 34,68 koruny za litr.
Po zhruba dvou letech tak nastala situace, kdy je průměrná cena benzinu nižší než cena nafty. Naposledy tomu tak bylo v únoru 2024. Analytici přitom rychlejší růst cen očekávali. Země Perského zálivu, kde se nyní soustředí pozornost kvůli konfliktu, zajišťují podle loňských údajů Mezinárodní energetické agentury zhruba 27 procent světové produkce ropy. Pokud by došlo k výraznějšímu omezení dodávek, mohly by podle odborníků ceny paliv v Česku vzrůst až o dalších pět korun na litr.
Čím delší, tím tvrdší dopad i na českou ekonomiku. Válku v Perském zálivu nelze podceňovat, varují ekonomové
Rozpoutaný válečný konflikt mezi Íránem a Izraelem po boku se Spojenými státy by neměl mít na globální a českou ekonomiku významný vliv. Pokud ovšem nebude trvat dlouho, shodli se špičkoví makroekonomové na Globálním Investičním Summitu (GIS), který se už po páté konal v Praze.
Navzdory současnému zdražování jsou však pohonné hmoty stále levnější než před rokem. Benzin byl tehdy dražší o 1,58 koruny na litr a nafta přibližně o padesát haléřů.
Nejlevněji nyní tankují motoristé ve Zlínském kraji. Litr benzinu tam v průměru stojí 34,04 koruny a nafta 34,34 koruny. Naopak nejdražší paliva zůstávají v Praze, kde řidiči zaplatí za litr benzinu průměrně 35,84 koruny a za naftu 36,41 koruny.
Související
Lukáš Kovanda: Regulace marží v Polsku může nepřímo zdražit paliva v Česku
Polská vláda podle premiéra Donalda Tuska zvažuje regulaci marží na pohonných hmotách, aby zmírnila dopady drahé ropy na domácnosti. Tento krok by mohl ovlivnit i český trh, protože polská společnost Orlen vlastní české rafinerie i rozsáhlou síť čerpacích stanic.
Akcie polského energetického koncernu Orlen se předevčírem výrazně propadly – o více než čtyři procenta – poté, co polský premiér Donald Tusk uvedl, že jeho vláda je připravena regulovat marže na pohonných hmotách. Cílem je zmírnit dopad drahé ropy na peněženky polských řidičů.
Investoři si tento krok vyložili tak, že by Orlen nemohl z růstu cen ropy vytěžit tak vysoké zisky, jaké dosud očekávali. Polská vláda totiž v Orlenu drží kontrolní balík akcií, a případný zásah do cenové politiky by tak mohla prosadit poměrně snadno.
Ropa může zdražit až o 80 procent. Válka na Blízkém východě hrozí novou inflační vlnou
Válka na Blízkém východě a prudký růst cen ropy mohou podle analýzy agentury Bloomberg vyvolat novou vlnu globální inflace a zpomalit hospodářský růst. Největším rizikem je možné dlouhodobé uzavření Hormuzského průlivu, kudy proudí významná část světových dodávek ropy.
Možné dopady by se však nemusely omezit pouze na polský trh. Orlen je totiž vlastníkem českých rafinerií a provozuje také více než 400 čerpacích stanic v České republice. Teoreticky by tak mohl část snížené ziskovosti na polském trhu kompenzovat zvýšením marží na jiných trzích, například právě v Česku.
Takový postup by ovšem mohl vyvolat reakci české vlády, která by mohla usilovat o podobný zásah do cenové politiky, jaký připouští vláda polská.
Četné čerpací stanice v Česku, včetně těch patřících Orlenu, navíc v tomto týdnu mimořádně rychle zdražily pohonné hmoty v reakci na růst cen ropy po nedávném úderu na Írán. K růstu cen dochází poměrně brzy, protože běžně se vývoj cen na světových trzích do cen na pumpách promítá se zpožděním zhruba jednoho až dvou týdnů. To odpovídá cyklu obměny zásob a logistickým procesům spojeným s dodávkami paliv.
Související
Paliva v Česku po bojích na Blízkém východě zdražují. Nafta během týdne vyskočila o více než dvě koruny
Válka na Blízkém východě a prudký růst cen ropy mohou podle analýzy agentury Bloomberg vyvolat novou vlnu globální inflace a zpomalit hospodářský růst. Největším rizikem je možné dlouhodobé uzavření Hormuzského průlivu, kudy proudí významná část světových dodávek ropy.
V nejhorším scénáři by podle modelu Bloombergu cena ropy mohla vzrůst až o 80 procent proti předválečné úrovni a dostat se přibližně na 108 dolarů za barel.
Hormuzský průliv je klíčovou tepnou světového energetického trhu. Prochází jím asi pětina globálních dodávek ropy. Podle ekonomických modelů přitom už jednoprocentní pokles nabídky zvyšuje cenu zhruba o čtyři procenta. Pokud by útoky zasáhly energetickou infrastrukturu v Perském zálivu, ceny by se podle analýzy mohly držet kolem 108 dolarů za barel až do konce roku.
Takový šok by výrazně zasáhl inflaci. Ve Spojených státech by podle propočtů zvýšil do konce roku inflaci asi o 0,8 procentního bodu, čímž by se dostala nad tři procenta. Centrální banky přitom většinou cílí na inflaci kolem dvou procent.
Čím delší, tím tvrdší dopad i na českou ekonomiku. Válku v Perském zálivu nelze podceňovat, varují ekonomové
Rozpoutaný válečný konflikt mezi Íránem a Izraelem po boku se Spojenými státy by neměl mít na globální a českou ekonomiku významný vliv. Pokud ovšem nebude trvat dlouho, shodli se špičkoví makroekonomové na Globálním Investičním Summitu (GIS), který se už po páté konal v Praze.
Negativní dopady by pocítila i Evropa. V eurozóně by podle modelu mohl růst HDP klesnout o 0,6 procenta, v Británii o 0,5 procenta. Inflace by v obou případech vzrostla zhruba o 1,1 procentního bodu.
Evropské ekonomiky jsou navíc citlivější na ceny plynu. Ty už začaly růst po výpadku katarské produkce zkapalněného zemního plynu (LNG). Podle Bloombergu by trvale vysoké ceny energií mohly Evropu přiblížit k recesi. Evropská centrální banka i britská centrální banka by proto mohly odložit plánované snižování úrokových sazeb, případně je znovu zvýšit.
Ve Spojených státech je situace složitější. Vyšší ceny ropy sice zdražují pohonné hmoty a zatěžují spotřebitele, zároveň ale pomáhají domácím producentům díky rozsáhlé těžbě z břidlic. Podle autorů analýzy je proto čistý dopad na hospodářský růst „v zásadě neutrální“.
Na inflaci by ale drahá ropa dopadla i v USA. Pokud by se cena držela kolem 108 dolarů za barel, americká centrální banka by podle Bloombergu pravděpodobně pozastavila plánované snižování úrokových sazeb. V případě růstu inflačních očekávání by mohla sazby dokonce zvýšit.
Mírnější scénář počítá s pokračováním bojů bez většího poškození energetické infrastruktury. V takovém případě by se cena ropy držela kolem 80 dolarů za barel. Inflace by pak v USA vzrostla asi o 0,3 procentního bodu a v Evropě přibližně o půl procentního bodu, zatímco dopad na ekonomický růst by byl omezený.
Pokud by došlo k příměří, ceny ropy by se podle analýzy mohly vrátit zhruba k 65 dolarům za barel a inflační tlaky by opět polevily.
Karel Pučelík: Takhle si Trump představuje spojenectví?
Spojené státy v moderní historii nesčetněkrát prosadily vlastní vůli na úkor jiných. Idealistický obrázek o „světovém policajtovi“ je příliš naivní. Nic se ale nedá srovnávat s aktuální situací, kdy prezident Donald Trump hrozí při neuposlechnutí jeho rozkazu ekonomickými ekvivalenty zbraní hromadného ničení.
Analytici zároveň připomínají, že geopolitické otřesy na Blízkém východě už v minulosti vedly k prudkým inflačním vlnám. Například ropný šok v 70. letech vyhnal inflaci v USA do dvouciferných hodnot a vyústil v tvrdé zpřísnění měnové politiky i hospodářskou recesi.
Napětí v regionu se zvýšilo poté, co izraelské a americké síly zahájily útoky na Írán. Ten následně podniká odvetné údery drony a raketami na Izrael i na arabské státy, které hostí americké vojenské základny.
Podle íránské agentury Tasním je Hormuzský průliv od soboty fakticky uzavřen a Íránské revoluční gardy varovaly lodě před plavbou v oblasti. Podle BBC se lodní doprava v úžině snížila asi o 90 procent. Americké velení CENTCOM však tvrdí, že průliv navzdory íránským prohlášením uzavřen nebyl.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Kryštof Míšek: Povede zdražení námořní dopravy k nové inflační vlně?
