Lukáš Kovanda: Polsko zlevní benzin. Česko tím může zahnat do dluhové pasti
Pět korun dolů na stojanu zní jako dobrá zpráva. Jen do chvíle, než se ukáže, kdo rozdíl zaplatí. Polsko už několikrát zlevnilo pohonné hmoty pomocí daní a cenových stropů. Pod tlak tím může dostat i českou vládu a rozpoutat závod, v němž se účet pouze přesune. Motorista u pumpy ušetří, stejný člověk ale může účet zaplatit jako daňový poplatník.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Ministr průmyslu Karel Havlíček dnes prohlásil, že pokud by Česko mělo „zásadním způsobem vyšší“ ceny pohonných hmot než okolní země, vláda okamžitě zakročí. V tuto chvíli problém není dramatický. České ceny se od polských příliš neliší a proti Německu jsou výrazně nižší. Jenže právě Polsko může situaci změnit prakticky přes noc.
Pro Česko, jako otevřenou a exportně orientovanou ekonomiku závislou na dovozu energií, má ropa za 100 dolarů okamžité a hmatatelné důsledky. Projeví se v peněženkách řidičů, v inflaci i ve výrobních nákladech tuzemského průmyslu. Růst cen ropy na burze se do koncových cen promítá s předstihem jednoho až dvou týdnů.
Ropa je nad sto dolary. Na co se připravit?
Trhy
Polsko ukázalo, jak zlevnit benzin přes státní rozpočet
Varšava už ukázala jak. Od 17. do 31. srpna snížila DPH na paliva z 23 na osm procent a současně zavedla maximální maloobchodní ceny. Program nazvaný CPN stál polský rozpočet za pouhé dva týdny téměř půl miliardy zlotých. Stejný mechanismus Polsko používalo už od konce března do konce června.
Rozdíl je enormní. Samotné snížení DPH z 23 na osm procent při jinak stejné ceně znamená pokles konečné cenovky zhruba o dvanáct procent. U litru stojícího kolem 44 korun je to více než pět korun. Český motorista tak může jedno ráno zjistit, že za hranicí tankuje o pět korun levněji – nikoli proto, že by polská rafinerie byla o pět korun efektivnější, ale protože větší část účtu převzal polský státní rozpočet.
Jestliže Praha začne českou cenu poměřovat pouze cenou na polském stojanu, může dovážet do Česka nikoli levnější ropu, ale polskou fiskální politiku. Havlíček sice hovoří o okolních zemích, není však obtížné představit si situaci, kdy polské ceny budou o několik korun nižší než v ČR, kde bude nafta v průměru atakovat psychologicky významnou cenovku 50 Kč/l. Pak bude pro českou vládu, zvláště po Havlíčkově příslibu, politicky značně obtížné odolávat tlaku dopravců i širší veřejnosti s poukazem na to, že například v Německu zůstávají ceny vyšší než v ČR.
Čínským rafineriím se zužuje výběr, odkud brát ropu, a Rusko z toho těží. Cena východosibiřské ropy ESPO dál prudce roste a u listopadových dodávek už obchodníci požadují prémii přes 20 dolarů za barel proti Brentu. Za pouhý týden se tak rozdíl podle Bloombergu zdvojnásobil. Čína mezitím hledá náhradní dodávky až v Kanadě, Brazílii či Argentině.
Čína je hladová po ropě, skupuje barel po barelu. Rusko na tom vydělává
Trhy
Polsko si levnější paliva může dovolit na dluh
Polsko počítá letos i v příštím roce s deficitem veřejných financí kolem 7,1 procenta HDP a už nyní čelí unijní proceduře kvůli nadměrnému schodku. Velkou část mimořádně hlubokého schodku samozřejmě vysvětlují vysoké výdaje na obranu. Nic to ale nemění na tom, že jde o zemi s jedním z nejvyšších deficitů v EU.
Přitom právě Polsko může rozpočtově financovaným zlevněním nafty a benzinu dostat Česko pod politický tlak, aby rovněž sáhlo do rozpočtu.
Česko přitom podobnou zkušenost už má. Od dubna do července vláda omezovala marže a stanovovala cenové stropy, u nafty navíc snížila spotřební daň. Jen daňová úleva podle ministerstva financí znamenala výpadek příjmů asi miliardu korun měsíčně.
Benzin a nafta zdražují a rafinérské marže dosahují mimořádně vysokých úrovní. Pro vládu, která zároveň řeší téměř čtyřsetmiliardový schodek, se tak otevírá lákavá možnost: vrátit windfall tax.
Lukáš Kovanda: Nová windfall tax se rýsuje. Vláda má argument i vhodný terč
Názory
Levnější tankování neznamená levnější účet
Levnější pohonné hmoty totiž samozřejmě neexistují zadarmo. Pokud stát sníží daň o dvě koruny na litr, motoristovi dvě koruny skutečně zůstanou. Státu ale dvě koruny chybějí. Musí méně utratit jinde, zvýšit jinou daň, nebo se více zadlužit. Cenovka na čerpací stanici tedy klesne, účet společnosti jako celku nikoli.
Vzniknout tak může zvláštní středoevropský závod ke dnu. Polsko sníží daně, Česko nechce vypadat draze a sníží je také, následně může reagovat další soused, například Slovensko. Vítězem bude motorista při placení u stojanu. Poraženým však může být tentýž člověk v roli daňového poplatníka.
Fiskální nákaza přes čerpací stanice
Největším rizikem drahých pohonných hmot proto nemusí být v příštích týdnech ropa. Může jím být politická soutěž o to, kdo dokáže účet za ropu nejlépe schovat. Polsko jej může přesunout z cenovky na čerpací stanici do státního rozpočtu. Pokud se Česko nechá vyprovokovat k témuž, půjde o učebnicový případ fiskální nákazy přes čerpací stanice.
